Tony Hawk's Downhill Jam (Wii)
Tony Hawk Pro Skater hry se vždycky vyznačovaly obrovskými možnostmi, hlavně co se předvádění triků týče. Každé zábradlí, každá římsa, schody nebo plošina, se mohou stát dějištěm neuvěřitelných akrobacií na prkýnku se čtyřmi kolečky. S tím souviselo i relativně komplikované ovládání. Downhill Jam však využívá pouze Wii Remote ve vodorovné poloze se směrovými tlačítky pod palcem levé ruky a logicky tak, vzhledem k menšímu počtu dosažitelných ovládacích prvků, musel trikové variace omezit. Z toho hlediska je tedy pochopitelné, že tvůrci z otevřené skejtové simulace udělal závodní jízdu ve stylu SSX.
Dále, níže, rychleji...
Hlavní kariérní mód Downhill Jam sestává ze seriálu závodů na několika zajímavých místech. Začátky si virtuální jezdci prožijí v San Franciscu a Edinburghu a postupem času se podívají třeba do Ria, nebo exotických lokací typu Alp, či Machu Picchu. V závislosti na aktuální hodnosti hráče jsou mu otevřeny různě velké stromy závodů: začátečník má k dispozici desítku nejjednodušších, ale když v nich nasbírá dostatek bodů pro povýšení na pokročilého skejťáka, otevře si další podobně velký strom. Souběžně s tímto systémem si lze herními úspěchy vyjezdit i nové prkno, nebo nějaké to frajerské oblečení.
Ve všech herních módech jde hlavně o to, sjet poměrně prudký svah městskou zástavbou, horskou krajinou, či sály velkých hradů, v co nejrychlejším čase. Na toto téma je tu však slušné množství variací. Jednou z nejzábavnějších je klasický závod, v němž se hráči utkají se čtyřmi protivníky o to, kdo dříve protrhne cílovou pásku. Specifickou variantou je pak duel, kde spolu soupeří pouze dva jezdci. Na koordinaci a zapamatování trati je náročný slalom a nechybí ani časem omezený mód, v němž si lze limit rozšířit projížděním branek. V trikovém módu se vyřádí všichni, co mají v lásce vysoké skoky a dlouhé slajdy. A vedle toho nabídne Downhill Jam ještě speciality typu destrukčního šílenství, jehož cílem je způsobit v ulicích co největší škodu, nebo tak trochu zlounské vrážení do lidí.
Rychleji a ještě rychleji...
Rychlost je při hraní Tony Hawk's Downhill Jam naprosto dominantním vjemem. Nahrává jí herní systém i audiovizuální provedení. Už standardní tempo jízdy je vcelku vysoké a hráč má ještě ke všemu k dispozici akcelerační power-upy. Ty jsou dobrým důvodem, proč i v "obyčejných" závodech předvádět složité triky. Hlavně v případech, kdy hráč dokáže udržet co největší variabilitu, tak se dočká strmého vzrůstu Zone Bone stupnice v pravé části obrazovky. No a když se tenhle ukazatel naplní, může jeho síly využít 
Vraťme se však zpět ke hře. Pořád je tu totiž nezodpověditelná otázka, zda větší orientace na jízdu a menší na trikovou stránku hry, hratelnosti prospěla, nebo ne. Pro Wii se to zdá být ideální řešení. Navíc není radno podceňovat chytlavost multiplayerového řádění ve dvou, nebo dokonce čtyřech lidech ve split-screenu, který běží stejně svižně, jako hra jednoho hráče.
Rychleji... a přesněji?
Ovládání Downhill Jam prostřednictvím Wii Remote je příjemně přesné. Zvláště v přímé konfrontaci s jinými tituly, které používají velmi podobný systém, vychází najevo dobrá práce tvůrců z týmu Toys for Bob. Zatáčení skrze naklápění ovladače je dosti citlivé, ale vzhledem k celkové rychlosti hry je to jenom dobře. Překvapivě snadné je i provádění 
Celkově vzato má precizní ovládání jednu jedinou slabinu. Tou je právě použití tlačítka 2 k urychlení jízdy i skoku zároveň. Přeci jenom je občas třeba, alespoň na chvilku, zpomalit a instinkt ze závodních her napovídá, že se tak stane po povolení stisku na 2. Jenže tím se zároveň jezdec zvedne do vzduchu, takže tenhle manévr rozhodně nepomůže k lepšímu projetí strmé zatáčky. Druhý nedostatek přichází ve chvíli těsně před dopadem po skoku – logicky se hráč snaží okamžitě co nejrychleji zase stiskem 2 jízdu urychlit. Stává se ale, že hra vyhodnotí stisk ještě jako pokus předvést nějaký ten trik ve vzduchu, což logicky skončí špatným dopadem a nízkým bodovým ohodnocením v lepším případě, časovou ztrátou v případě horším.
Tony Hawk's Downhill Jam není ani zdaleka dokonalá hra. Pro řadu hráčů z casual skupiny může být rychlost až přehnaná (například mojí mamince, nadšené hráčce Wii Sports, se ze hry dokonce dělalo špatně) a majitelé silnějších konzolí budou mít oprávněné připomínky k audiovizuálnímu provedení. Přesto se změna herního konceptu od skejtové simulace k rychlé a adrenalinové závodní arkádě s prováděním triků, ukázala být dobrým krokem. Downhill Jam je snadno přístupný titul, atraktivní, hratelný, vtipný a dobře ovladatelný.
Verdikt
Velmi dobrá závodní arkáda. Nabízí řadu zábavných herních módů, je svižná, adrenalinová, přístupná a snadno ovladatelná.
