Recenze Helldivers 2, brutálně zábavné cesty vstříc galaktické dominanci
Přes horizont se valí stovky krvežíznivých klepet a kusadel. "Hej Joe, potřebuju náboje!", zní od vojáka elitního týmu, jehož úkolem je odrazit útok hordy Terminidů. "Nemám sakra, už žádný nemám!", ozve se matně skrze střelbu z těžkého kulometu. Terminidé jsou čím dál blíž a do extrakce zbývá ještě minuta. Joe se podívá na své spolubojovníky, zasalutuje jim a s výkřikem "Za Super Zemi, za demokracii!" vyrazí vstříc odporným stvořením a jisté smrti. Na poslední chvíli stihne za pomoci vysílačky přivolat orbitální úder, který jeho parťákům zajistí tolik potřebný čas pro evakuaci. Joe rozhodně splnil svoji část povinnosti, jste připraveni učinit totéž?
Když v roce 2015 vyšla kooperativní střílečka Helldivers, utvořila se kolem ní sice komunita věrných fanoušků, ale o žádný masový hit se nejednalo. Tvůrci ze švédského vývojářského celku Arrowhead Game Studios se k nedávno vydanému druhému dílu rozhodli přistoupit značně jinak. Místo kamery, která vašeho vojáka v první iteraci zabírala seshora, se do boje v Helldivers 2 vypravíme z pohledu třetí osoby, a to navíc s možností mířit z osoby první. Jedná se tak prakticky o evoluci k jinému žánru. Sázka na změnu se evidentně vyplatila, jelikož se za pár dní od vydání podařilo prodat více jak milion kopií hry, která do mne zatnula svá klepeta a nehodlá mě pustit. Jste připraveni bránit demokracii?
Vstříc galaktické dominanci
Helldivers 2 je kooperativním PVE titulem a ačkoliv zde nalezneme základní povědomí o univerzu, ve kterém se děj odehrává, žádný příběh zde prakticky není. Jakožto občan Super Země jste součástí tzv. řízené demokracie, což je v případě Helldivers 2 pouze jiné jméno pro fašismus. Pokud vás tato informace vrátila do roku 1997, kdy vyšel film Hvězdná pěchota, tak se vám naprosto nedivím. Hra se tímto béčkovým sci-fi snímkem zcela jasně inspiruje, ale dělá to s tolik potřebnou grácií, respektem a viditelnou vášní tvůrců. Pokud milujete Hvězdnou pěchotu, budete při hraní Helldivers 2 chrochtat blahem, to vám zaručuji.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: Od 949 Kč
- Česká lokalizace: Ne
- Obtížnost: Nastavitelná (devět stupňů zpřístupňovaných na základě výkonu)
- Základní herní doba: Dle chuti
- Bude vás bavit: Pokud milujete první díl, Hvězdnou pěchotu, kooperativní akci, zběsilou zábavu, dobrý pocit ze střelby a béčkový humor
- Nebude vás bavit: Pokud čekáte propracovaný příběh, neradi umíráte, nemáte s kým hrát a těžké hry vás nenaplňují
Děj Helldivers 2 se odehrává sto let po událostech prvního dílu. Super Země dokázala porazit Terminidy, Kyborgy i tajemné Illumináty. Následovalo století míru a prosperity. Během této doby byly rozpuštěny elitní síly Helldivers a díky technologii, kterou Super Země utržila od Illuminátů, nastala doba kolonizace známá jako Velká demokratizace. Illuminátská technologie nicméně vyžaduje substanci E-710, která je obsažena v tělech Terminidů. Genocida brouků mohla začít. Mimozemské rase se hrozba jejího vyhlazení samozřejmě nezamlouvala, a tak se rozhodla bránit. Terminidé unikli z okovů, které na ně uvrhla Super Země a opět se začali šířit napříč celou galaxií. Aby toho nebylo málo, objevil se zcela nový nepřítel v podobě Automatonů, kompletně mechanizovaných vojáků, jejichž technologie a zbrojní arzenál rozhodně není k smíchu. V souvislosti s vývojem situace bylo rozhodnuto, že je potřeba opět povolat elitní vojsko Helldivers, které se s nepřítelem vypořádá. A přesně v tuto chvíli přicházíte na řadu vy, jakožto postradatelná potrava pro lasery, děla a kusadla. Přežijete? Těžko, ale během boje za řízenou demokracii budete umírat s úsměvem na rtech. Někteří z vás budou pravděpodobně i hýkat smíchy.
To je rozkaz, vojáku!
Helldivers 2 je v první řadě kooperativní akcí. Z paluby vaší vesmírné lodě budete vyrážet do galaktických systémů a plnit rozkazy. Ano, nikdo se vás na názor ptát nebude. Když během výkonu služby zahynete, nahradí vás další Helldiver. Počty vojenských sil jsou natolik vysoké, že nebudete nikomu chybět. Kruté? Možná, ale pravdivé. Nepočítejte tedy, že si s vaším vojákem (vojáky) utvoříte přílišné pouto. Helldivers 2 je PVE hrou (hráč vs. prostředí), na PVP (hráč vs. hráč) zde nenarazíte. I přesto je zde celá herní komunita zapojena naprosto skvělým způsobem. Tvůrci nám zadávají rozkazy, které je nutné plnit. Pokud tak neučiníte, ohrozíte tím existenci Super Země. V jádru se jedná o dobývání (dle řízené demokracie samozřejmě osvobozování) a obranu planet. Na získání kontroly nad určitým galaktickým sektorem máte jako člen komunity pouze omezené množství času v řádu dnů. Je tedy na místě, aby se valná většina hráčů soustředila na hlavní rozkaz. Tedy za předpokladu, že nechcete, aby vaše rodina na Super Zemi skončila v kusadlech Terminidů či před hlavní Automatonů.
Helldivers 2 je v první řadě kooperativní akcí.
Kooperace je klíčem k úspěchu. Ačkoliv je Helldivers 2 možné hrát i sólo, rozhodně to nedoporučuji. Hra by vás díky vysoké obtížnosti brzy začala frustrovat. Mnohem lepší volbou je vytvoření party až čtyř kamarádů, případně využití matchmakingu (hra s náhodnými hráči). Pokud se rozhodnete pro matchmaking, musím vás varovat. Často jsem narazil na jedince, kteří hru spíše kazili, než aby přispívali k blahodárnému šíření demokratické agendy Super Země. Téměř nikdo nepoužíval hlasovou komunikaci a spolupráce byla tím pádem opravdu obtížná. Samozřejmě občas potkáte i hráče, kteří ví, co se sluší a patří, ale příliš bych na to nespoléhal. Nejlepší volbou je tedy zcela bez dohadů hraní s přáteli.
Atomovky, hnízda, eliminace i průzkum
Náplní jednotlivých misí je plnění různorodých cílů. Těch je v Helldivers téměř třicet. Ačkoliv se vám může na první pohled zdát, že se jedná o repetitivní zadání, mohu vás uklidnit. Hra nabízí celkem devět úrovní obtížnosti, které si postupně odemykáte v závislosti na tom, zda jste úspěšně absolvovali sadu misí (operaci) na předchozí úroveň. S postupem vzhůru se mise a z nich složené operace stávají komplexnějšími a náročnějšími. Nutno podotknout, že při cestě za nejvyššími výzvami budete narážet i na nové druhy nepřátel. Zpočátku vám po krku půjdou menší brouci a obyčejní roboti, aby je následně vystřídaly tanky či obří nestvůry.
Každá mise má svůj hlavní úkol. Jednou budete hledat kódy k odpálení atomové balistické střely (těšit se můžete i na následný, velice dobře zpracovaný výbuch), podruhé budete bránit extrakční zónu, hledat data, ničit vejce, bombardovat budovy Automatonů, či zachraňovat civilisty. Stereotyp nicméně nastane, pokud se nebudete posouvat na stále vyšší obtížnosti. I v tomto případě se ale jedná o natolik zábavnou hratelnost, že vás to pravděpodobně trápit nebude.
Hra nabízí celkem devět úrovní obtížnosti.
Plnit pouze hlavní úkoly by byla velká chyba. Napříč procedurálně generovaným prostředím jednotlivých planet je rozeseto velké množství vedlejších úkolů, jejichž absolvování a úspěšné dokončení se jednoznačně vyplatí. To stejné platí pro průzkum povrchu samotných planet. Za plnění jednotlivých cílů získáváte zkušenosti a herní kredity. Poctivý přístup k průzkumu vám poté zajistí tzv. vzorky (samples), jejichž rarita závisí na zvolené obtížnosti. Po dokončení mise vás navíc velitelství vyznamená medailemi, bez kterých se příliš daleko nedostanete. Jelikož se hra částečně veze na vlně live-service trendu, existuje v ní i prémiová měna. Ale pozor, i tu můžete najít během cesty za galaktickou nadvládou. Ptáte se, jak je to s výbavou, vylepšováním postavy a k čemu zmíněné suroviny slouží? Nebojte se, k odemykání je toho opravdu mnoho.
Destrukce především
Zmíněné kredity a vzorky jsou alfou a omegou vašeho postupu. Nejdůležitější prvek arzenálu bezesporu tvoří tzv. Stratagemy, které si kupujete za herní peníze. Silnější Stratagemy jsou vázány na vaši úroveň (ke zpřístupnění všech vám v době psaní recenze stačí level 20). Stratagemy jsou rozděleny do několika kategorií a během misí je vyvoláváte stejným způsobem, jako v prvním dílu. Tedy za pomocí směrovek na ovladači, případně skrze klávesy WASD na PC. Vybírat můžete mezi orbitálními údery, dělostřeleckými věžemi, podpůrnými drony, silnými konvenčními i nekonvenčními zbraněmi, ženistickým batohem atd. Před každou misí je potřeba pečlivě zvážit, co se vám bude hodit nejvíce. Např. obranné energetické pole přijde vhod spíše proti laserům Automatonů než proti klepetům Terminidů. Jelikož Stratagemy stojí poměrně velké množství kreditů, doporučuji přemýšlet i při jejich nákupu. Pokud hrajete v partě čtyř kamarádů, můžete se domluvit na opravdu náramných kombinacích a pořádně nepřátelům zatopit. Myslím to doslova, jelikož lze z nebes seslat i napalm.
Vylepšování se týká také vašeho vesmírného korábu. Za výše zmíněné vzorky (samples) získáváte trvalé pasivní bonusy pro Stratagemy. Jedná se například o menší cooldown (menší doba dobíjení dovednosti ) daných Stratagemů či větší počet jejich použití během jedné mise. I zde platí, že se nejedná o levnou záležitost a snadno můžete zakoupit něco, co vám ve výsledku příliš vyhovovat nebude. Pokud se do Helldivers 2 nicméně opravdu ponoříte, tak si dříve či později zpřístupníte vše. Medaile, které získáváte za úspěšné dokončení misí, využijete při nákupu vlastního vybavení v podobě zbraní, brnění, granátů či boosterů (pasivní bonus pro celou četu). Současně za ně lze zakoupit kosmetické předměty à la emoty, pláště, přilby či drobné úpravy vašeho herního profilu (pozadí za postavou atd.). Medaile utrácíte v tzv. Warbonds (válečné dluhopisy). Jedná se o formu battle passu, z nichž jeden je přístupný pro všechny majitele hry zdarma, zatímco druhý lze pořídit za reálné peníze či super kredity, které lze získat i běžným hraním. Oproti klasickým battle passům se nemusíte bát, že nestihnete vyzobat všechny odměny. Warbonds totiž nezmizí ani poté, co do hry přibudou další. Tento přístup velmi vítám a ocení jej převážně hráči, kteří nemají příliš času. V případě, že budete Helldivers 2 hrát poctivě, snadno si na prémiový Warbond naspoříte. Díky super kreditům, které jsou k dispozici i v bezplatném Warbondu, se nejedná o nic náročného.
Nejdůležitější prvek arzenálu tvoří Stratagemy.
Polemizovat nicméně můžeme o herním obchodě, ve kterém je možné za super kredity nakupovat vybavení. Ceny jsou sice oproti konkurenci nastaveny velice mírně, ale i přesto se mezi hráči šíří prokletá fráze “Pay to Win”. Za zhruba třicet hodin, které jsem s Helldivers 2 prozatím strávil, jsem nenarazil prakticky na nic, co by mi tyto obavy potvrdilo. V herním obchodě se sice vybavení nachází, ale např. hrudní brnění se stejnými statistikami zakoupíte i pomocí medailí. Hra navíc neobsahuje PVP (tedy pokud si ho nevytvoříte vlastnoručně, ale o tom později), ve kterém je tento způsob monetizace opravdu nevítaným vetřelcem. Aby mohla hra dlouhodobě prosperovat, potřebuje příjmy. Otázkou pak zůstává, zda-li by provoz nepokryly pouhé prodeje titulu samotného. Osobně bych byl raději, kdyby šlo za super kredity kupovat jen a pouze kosmetické úpravy bez statistik a atributů. Na druhou stranu nemohu s čistým svědomím Helldivers 2 označit za “Pay to Win” hru. Názor na tuto problematiku je zcela subjektivní, a to v závislosti na preferencích a přístupu každého z vás.
Střelba do vlastních řad
Helldivers 2 jsem spouštěl s očekáváním, že mne čeká arkádová řežba. Šeredně jsem se spletl, jelikož na vyšší obtížnosti umí být novinka od švédských vývojářů z Arrowhead Game Studios vskutku hardcore záležitostí. Pocit ze střelby je naprosto parádní, což přisuzuji převážně faktu, že většina zbraní disponuje poměrně velkým zpětným rázem. Chvíli také trvá, než se mířidla srovnají s bodem, kam směřuje hlaveň vašeho emzáckého likvidátoru. Často se tak může stát, že budete střílet naprosto jinam, než chcete. Vojenský simulátor nečekejte, ale k čistě arkádové střílečce má Helldivers 2 daleko. Eliminaci nekonečných zástupů nepřátel si budete užívat plnými doušky a rychle si najdete svou oblíbenou zbraň. V mém případě se jednalo o kombinaci kulometu Stalwart (jedná se o Stratagem) a automatické brokovnice Breaker.
Nejkomičtější situace vznikají díky tzv. friendly fire (střelbě do vlastních řad). Ano, v Helldivers 2 můžete omylem zastřelit, odpálit, či jinak zlikvidovat vlastní spolubojovníky. A věřte mi, když řeknu, že se to bude stávat poměrně často. A ještě častěji v případě, že budete hrát s náhodnými hráči. Mnohokrát se mi stalo, že naše bojové řady prořídly díky nevhodně umístěným kulometným věžím, které mimochodem doporučuji instalovat na vyvýšená místa. Samostatnou kapitolou jsou pak orbitální údery. Pokud se bude nacházet příliš blízko místa dopadu, počítejte s tím, že nepřežijete. Vše si tudíž mezi spoluhráči hlaste a pracujte jako tým. Pokud párkrát zemřete, nic se neděje, kamarádi vás mohou vyvolat zpět mezi živé. Počet oživení je nicméně v každé misi omezený, a tak se snažte vyvarovat zbytečných chyb. Díky střelbě do vlastních řad nicméně vznikají opravdu vtipné momenty, které vám zpříjemní hraní. Během misí s náhodnými hráči jsem naštěstí nenarazil na žádné griefery (osoba, která se ostatním snaží zkazit herní zážitek), kteří by ostatní zabíjeli jen pro zábavu.
Zcela nezvládnutý start
Dosud jsem se nad Helldivers 2 rozplýval, ale bohužel nastal čas i na opodstatněnou kritiku. Nebojte se, hra je to vskutku skvělá, nicméně její vydání se neobešlo bez závažných technických problémů. Tituly, které se hlásí k obchodnímu modelu live service a vyžadují trvalé připojení k internetu, se během vydání často potýkají s nestabilními servery, to je všeobecně známý fakt. Problém ovšem nastává v případě, že se tvůrcům nepodaří nedostatky rychle odstranit. Řeknu to na rovinu. Start Helldivers 2 není dobrý. Dokonce si troufnu říct, že jej řadím k jednomu z nejhorších a nejméně zvládnutých vydání, jaké jsem kdy zažil.
Podstatně rozsáhlejší marketingová kampaň, která vydání Helldivers 2 předcházela, zastihla tvůrce zcela nepřipravené. Kapacita serverů nereflektovala počty zájemců, matchmaking nefungoval (lze částečně vyřešit vypnutím funkce cross play), a když jste se nakonec dostali na misi, na jejím konci se vám nezapočítaly žádné odměny. První čtyři dny jsem narážel na problém za problémem. Nejhorší byla neděle 11. února, kdy jsem se do hry prakticky nedostal. V době psaní recenze je situace již o něco lepší, ale stále ne ideální. Na druhou stranu musím pochválit nasazení tvůrců, kteří se neduhy snaží vyřešit co nejrychleji, a to i díky práci o víkendu. Člověk by nicméně čekal, že s velikánem za zády, kterým společnost Sony rozhodně je, bude zážitek podstatně lepší.
Helldivers 2 hraji na herní konzoli PlayStation 5, kde jsou k dispozici dva grafické režimy. Zatímco režim kvality je díky limitu třiceti fps prakticky nehratelný, režim výkonu je s šedesáti snímky za vteřinu po většinu času stabilní. Po prvotním spuštění mne nicméně zarazila vizuální stránka hry. Vše bylo rozmazané, místy až šeredné. Naštěstí to lze vyřešit následujícím postupem. V nastavení hry vypněte Depth of field, zapněte vyhlazování a jeho míru si upravte dle chuti. Osobně jsem vypnul i mnou nenáviděný Motion blur. Díky výše uvedeným změnám hra následně vypadá podstatně lépe.
První čtyři dny jsem narážel na problém za problémem.
PC verzi trápí dle dostupných informací, videí a diskusních fór velké problémy. Hra je náročná na hardware a nemůže se pyšnit zvládnutou optimalizací. Někteří z majitelů grafických karet AMD nemohou Helldivers 2 dokonce ani spustit a těm, kterým se to podaří, hra často padá. Diskutabilním tématem je také využití anti-cheatu nProtect GameGuard, který nemá příliš dobrou pověst. Na toto téma bychom se mohli pouštět do sáhodlouhých debat. Negativní dopady zmíněného anti-cheatu nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale za zmínku to zcela jistě stojí. Technická stránka Helldivers 2 je kamenem úrazu pro celou hru a já doufám, že se ji tvůrcům podaří co nejdříve vylepšit. Pochválit naopak musím vynikající hudební doprovod, za který by se nemusely stydět ani filmové snímky. Kus práce odvedli i skvělí dabéři, jejichž výkřiky a komentáře vás mnohdy dostanou do kolen. Bravo.
Čistokrevná zábava
Helldivers 2 mohu bez výčitek svědomí směle zařadit mezi nejlepší kooperativní hry posledních let. Popravdě jsem nečekal, že mne nové dítko Arrowhead Game Studios osloví natolik, že u něj budu vysedávat dlouho do noci. Frenetická akce, skvělé herní systémy, výborně zvládnutá střelba a humorný béčkový nádech dělají ze hry čistokrevnou zábavu, kterou si s kamarády náramně užijete. Potenciál pro budoucí rozšiřování herního obsahu je enormní a důraz na komunitní snahu potěší nejednoho milovníka online her. Šmouhou na jinak skvělé videohře je opravdu nezvládnuté vydání a technický stav PC verze. Tvůrci nicméně pracují na nápravě a situace se postupně zlepšuje. Z Helldivers 2 je cítit láska k řemeslu a pokud milujete pořádně frenetické kooperativní akce, do kterých se můžete pustit s partou kamarádů, nemáte nad čím přemýšlet. A teď rychle vojáci, vzhůru do podů, galaxie se sama neosvobodí. Za demokracii! Za Super Zemi! Za Joea!
Verdikt
Helldivers 2 je výsostně zábavnou řežbou, která vám dodá obrovskou dávku herního dopaminu. Dlouho jsem se u kooperativního titulu nebavil tolik, jako v případě novinky od švédských Arrowhead Game Studios. Excelentní pocit ze střelby, spousta výbavy a správně béčkové uchopení látky dělá ze hry ideální titul pro dlouhé večery s kamarády. Vadou na kráse je opravdu nezvládnuté vydání a nepotěší ani problematická PC verze. Pokud to ale Helldivers 2 odpustíte, nebudete litovat. Jste připraveni bránit demokracii? Galaxie čeká.
