PSP Mix: Zpátky na Olymp

Řeči o klinické smrti se kolem handheldu PSP točí tak nějak ze setrvačnosti a spousta hráčů přehlíží zajímavé tituly, které by tenhle status umírající konzole vyvracely. Je to škoda, protože hry, které si rozebereme v aktuálním PSP mixu, určitě stojí za pozornost, a pokud vám není osud PSP lhostejný, měli byste uvažovat o updatu vašeho vánočního dopisu. Už minimálně kvůli God of War: Ghost of Sparta, který přesně navazuje na slávu svých větších PS2 a PS3 bratrů. Za pozornost ale stojí také nový Ghost Recon, nebo závody Split/Second: Velocity. Vybírejte tedy i vy…

God of War: Ghost of Sparta

Jednou z nejsilnějších exkluzivit pro konzole od Sony je série God of War. Ať už je to díky výraznému hlavnímu hrdinovi, zasazení do antického Řecka, skvěle fungujícím mechanismům nebo kombinaci toho všeho, Kratos prostě táhne. Projevilo se to na obrovském úspěchu třetího dílu, jenž představil GoW poprvé na PS3 a stará se o to také aktuální díl s podtitulem Ghost of Sparta, který obsadil displej přenosného PSP.

Příběhově je hra zasazena za události prvního dílu, kdy se z Kratose stane bůh války. Bohužel, jeho dnes již neexistující smrtelné já se stále nedokáže vyrovnat s minulostí a Krata tak stíhají zlé myšlenky. Chce především pomoci svému bratrovi, který je uvězněn v Atlantidě, to se ale nelíbí ostatním bohům. Sešlou na Krata zástupy svých přívrženců a tím jde příběh do pozadí. Ústřední činností God of War je totiž boj a Ghost of Sparta toto pravidlo beze zbytku ctí.

Pokud čekáte nějaké bombastické změny v soubojovém systému, budete zklamáni, neboť žádné nejsou. Na druhou stranu, vše funguje naprosto bezchybně a vývojáři z Ready at Dawn dávají najevo, že úprav netřeba. Aby bylo mlácení nepřátel efektní, je Kratos obdařen několika zbraněmi, mezi kterými vyčnívají dvě ohnivé čepele. Ke slovu ale později přijde také posvátné kopí a štít, se kterými lze bojovat velmi dobře také na blízko. Zajímají-li vás kouzla, řadíme je na druhou kolej, neboť kadence jejich sesílání neodpovídá dynamice celé hry a neznáme nikoho, kdo by se vydal v soubojích touto cestou. Ať už se ale rozhodnete jakkoliv, čeká vás naprosto odzbrojující záležitost v pěkné grafice a vším, co máme na God of War rádi.

Hodnocení: 9/10

Ghost Recon: Predator

Když se řekne taktická akce, většině casual hráčů se otevírá kudla v kapse a bohužel se tak děje hlavně při zmínkách o hrách Ghost Recon. Málokdo totiž umí docenit kvality skvěle fungujícího interface a taktických možností, které jsou i tak stále hodně mainstreamové a hraní v žádném ohledu nezdržují. Nepatříte-li k věčným stěžovatelům, s nadějí určitě vyhlížíte Ghost Recon: Future Soldier, kterého se dočkáme začátkem příštího roku. Čekání si ale už teď můžete zkrátit dílem Predator, který se vedle PSP objevuje také na Nintendu Wii.

V Ghost Recon: Predator vás čeká zajímavá zápletka – tým tří speciálně vycvičených vojáků musí 72 hodin před americkou invazí na Srí Lance připravit pozice. S ohledem na to, že každý člen má vlastní specializaci, se vám otevírají na poměry handheldu vcelku široké možnosti, jak v misích, které navíc můžete hrát napřeskáčku, dosáhnout úspěchu. Konkrétně budete operovat s průzkumníkem, střelcem a sniperem, takže si můžete kontrolovat předpolí, bojovat na blízko, ale nechat se také krýt z povzdálí.

Jestli jste se teď nadechli k tomu, že si rychle vyhledáte Ghost Recon: Predator v některém z internetových obchodů a zítra se pustíte do hraní, musíme vás také upozornit na nedostatky. Není jich málo a jsou především technického rázu. Často se stává, že jeden ze členů Ghost týmu někde zůstane zaseknutý a nehne s ním ani pár volů. Podobně se chovají ale také nepřátelé, kteří kromě záseků předvádějí také ukázkově zpomalené reakce a mnohdy naprostou ignoraci vašeho postupu vpřed. Částečně tyto neduhy řeší zahájení kooperace přes ad-hoc spojení, ani tak se ale mnoha problémům nevyhnete. I s ohledem na pokulhávající a ne zrovna nápadité grafické zpracování tedy musíme Ghost Recon: Predator odsunout do škatule lehký nadprůměr a podíváme se na další hru.

Hodnocení: 6/10

Split/Second: Velocity

Teď to budou závody, konkrétně handheldová verze velmi povedeného Split/Second: Velocity, které slavilo obří úspěch na PC i velkých konzolích. Z tohoto důvodu se jedná hned na první pohled o jasnou koupi, zdání v tomto případě ale až šeredným způsobem klame. Ano, za své peníze dostanete hru, která hezky vypadá a pokračuje v nastaveném konceptu fiktivní reality show, ve které se banda závodníků nahání po divokých tratích, jenže to je všechno.

Samotná jízda, o kterou jde především, nepůsobí vůbec dobře a budete mít neustále pocit, že nejedete v autě, ale v kajaku. A jak se chová takový kajak? Především nereaguje dvakrát rychle, ale co s tím, když ve Split/Second musíte být schopní ve zlomku vteřiny změnit směr? Nic, skončíte v mantinelu, nebo omotaní o sloup, čímž vám všichni ujedou a doženete je jen těžko. O to hůř, když máte místy pocit, že ať brzdíte, jak chcete, hra si zkrátka usmyslí, že právě teď skončíte v explozi a můžete se kvůli tomu stavět třeba na ucho. Hru navíc sráží také absence online multiplayeru, který činil z velkých verzí ojediněle zábavnou záležitost. A grafické zpracování? Jedině tady můžeme hýřit optimismem, protože Split/Second dření výkon konzolky až na kost a není nic lepšího, když se kolem vás všechno hroutí a vybuchuje. Pokud si tedy chcete užít, počítejte s velkou časovou investicí, pak se pocit satisfakce a uspokojení dostaví.

Hodnocení: 6/10

Invizimals

Na závěr jsme si nechali hru, která se snaží na PSP propašovat něco z augmentované reality. Invizimals k hraní vyžadují PSP kamerku, která se upíná na horní část konzole, a spojují reálný svět s tím herním. Základní premisou hry je lovení malých Invizimlů, kteří jsou pouhým okem neviditelní a zjevují se právě díky kameře až na displeji PSP. Vše funguje tak, že chodíte po bytě a sledujete radar, který vám napovídá, kde se skrývá nová příšerka. Pak už stačí jen zaměřit požadovanou barvu kdesi ve vašem okolí a máte zčásti vyhráno.

Bohužel, na tomto místě musíme vývojáře hry trochu pokárat, protože nutnost hodit před zjevením Inivizimla na zem/stůl/kamkoliv malý papírový terčík, aby na něm hra mohla detekovat digitální postavičku, brzdí celý koncept a sráží dojem uvěřitelnosti. Minihry, které vedou k ochočení nového Invizimla, jsou vcelku nápadité, často ale bojujete spíše s vybavením (kamerkou), než s nástrahami, které před vás klade samotná hra. Mnohokrát se nám stalo, že jsme zkrátka neudrželi příšerku v obraze a tím jsme o ni přišli. Samo o sobě to ale zas tak nevadí, protože si neděláme iluze, že by potvůrky opravdu někdo sbíral, jak to kdysi dělal kluk Ash se svými pokémony. Tím pádem je ale ze hry také možnost multiplayerových bojů s Inivizimly, kteří si postupně vylepšují své schopnosti. Navíc je celý systém přehnaně složitý a je velmi těžké uhodnout, jaká síla útoku platí na daného nepřítele. No a přihlédneme-li k tomu, že obě základní složky hry nejsou zrovna dotažené, nemůžeme ani zde udělit příliš vysoké hodnocení. Za nápad, originalitu a zpracování ale přeci jen udělujeme nadprůměr.

Hodnocení: 6/10