RagnarRox: Hororové série nebyly plánem
RagnarRox je jeden z mých nejoblíbenějších kanálů na YouTube. Je plný esejů, hororů, Hidea Kodžimy, starých klasik, historií o herních sériích, podcastu a dalších zajímavých věcí. Každým jeho videem se o hrách dozvím něco nového. Teď jsem měl to štěstí a mohl jsem si s ním promluvit. Řeč přišla na jeho předešlou kariéru herního designéra a programátora, začátcích na YouTube a i budoucích plánech.
Hrej.cz: Jak to všechno začalo? Jakou první hru, nebo hry, jsi hrál?
RagnarRox: Když mi bylo čtyři nebo pět, můj starší bratr měl Amstrad CPC se zeleným monitorem a kazetovou mechanikou. První hra, na kterou si vzpomínám, je The Sacred Armour of Antiriad. Byla to post-apokalyptická otevřená side-scrollovka, která vyšla skoro stejně jako první Metroid, a ukázalo se, že to byla náhoda a studia vyvíjela stejný nápad ve stejnou dobu. Pamatuju si, že hra mě v mládí šíleně vyděsila.
Jaké jsou tvé oblíbené hry a proč?
Nemám moc rád otázky o „oblíbených“. Mám mnoho oblíbených z mnoha různých důvodů. Ale mezi své dlouhodobé favority řadím Vampire: The Masquerade – Bloodlines, Braid, Silent Hill 2, Grim Fandango, The Longest Journey, Planescape: Torment a Gothic. Ale stále je tu spoustu nezmíněných.
Býval jsi herním designérem a programátorem, že? Které hry jsi vyvíjel?
Nic, co by zde stálo za zmínku. Alespoň za mě. Realitou, se kterou se setkávám, je, že nejvíce nadšení a aspirující designéři/vývojáři/umělci často pracují na projektech, ke kterým by se ani nepřiblížili, ale stejně najdou způsob, jak na něm pracovat s nadšením. Já pracoval na hrách, které jsou na mobily a prohlížeče. Všechny tituly byly jen depresivní malou hříčkou do počtu. Což je důvod, proč jsem z průmyslu odešel.
Kdy jsi dostal nápad vytvářet videa?
Když jsem z herního průmyslu odešel, tak jsem začal pracovat jako mediální designér na volné noze a zároveň jsem pracoval na své hře s malým týmem. Začali jsme přemýšlet i nad tím, jak se dostat k lidem a jak zvýšit povědomí o naší novince, pokud ji máme vůbec dokončit. Můj nápad byl, že bych mohl své zkušenosti z herního designu zveličit ve vzdělávacím YouTube videu a možná za čas získat pár stovek odběratelů.
A teď jsem tady. Nakonec se z toho stalo něco většího, než jsem očekával, a je to teď mou hlavní prací.
Inspiroval tě při tvé práci někdo?
Když jsem začínal, mou hlavní inspirací byly Extra Credits a Sequelitis od Egoraptora.
Které jsou tvé oblíbené kanály na YouTube?
V současnosti si užívám kanály autorů Iana Danskina (Innuendo Studios), Dreaming in Neon (Michael Saba), hbomberguy, Critique Quest, Struccimovies a Pop Culture Detective
Jeden nápad, který nějakou dobu zvažuji, je se podívat na některé hry a na jejich vztah s prací známých myslitelů a filosofů. Například Planescape: Torment a Albert Camus, atd.
V Monsters of the Week nemluvíš jen o hrách, ale i o komiksech, seriálech i filmech. Co plánuješ do budoucna?
Ve skutečnost jsem neplánoval z Monsters of the Week udělat specificky hororovou sérii. Došlo to k tomu samo. Upřímně musím říct, že nemám dlouhodobý plán do budoucna. Nějaká témata se stále hromadí. Záleží, jak dlouho bude trvat jejich zpracování. Jinak jdu s tím, co se namane. Nekoukám po specifickém hororovém stylu. Ani to nemusí být nutně horor. Rád koukám po různých námětech, jestli z nich nepřeskočí jiskra, o které dostanu chuť mluvit.
Abych byl trochu konkrétnější – jeden nápad, taková podkategorie Monsters of the Week, který nějakou dobu zvažuju, je se podívat na některé hry a na jejich vztah s prací známých myslitelů a filosofů. Například Planescape: Torment a Albert Camus, atd.
Jeden nápad, který nějakou dobu zvažuji, je se podívat na některé hry a na jejich vztah s prací známých myslitelů a filosofů. Například Planescape: Torment a Albert Camus, atd.
Které jsou tvé oblíbené horory?
Hororové příběhy, které donutí diváka/hráče/čtenáře uvažovat a přemýšlet nad sebou. Které se snaží pracovat s těžkými náměty a způsoby myšlení. Příběhy, které se k něčemu vztahují a nechávají vás dlouho přemýšlet po jejich dokončení.
Jsi velkým fanouškem Hidea Kodžimy a udělal jsi spousty esejů o jeho práci (těch nejlepších, co jsem viděl). Proč on? Co miluješ na jeho práci?
Je hravý a nebojí se jít za hranice. Neusiluje o perfekcionismus ve svých hrách, ale raději zkouší nové věci.
Funguje to vždy? Samozřejmě, že ne. Ale za mě je velké selhání desetkrát lepší než průměrná obyčejná práce, která je podle šablony.
Hrál jsi všechny jeho hry?
Ne.
Co očekáváš od Death Stranding?
Upřímně řečeno nemám ponětí. Doufám, že to nebude obsahově slabé a že to nebude mít takový otevřený svět jako hry od Ubisoftu a 99 procent jiných dnešních her s otevřeným světem. To je totiž něco, co se mi osobně nelíbí. A Metal Gear Solid V je upřímně řečeno též velmi špatným příkladem.
Kteří jiní herní designéři jsou tvými oblíbenými?
Vždy jsem měl rád Tima Schafera (Grim Fandango, Psychonauts), protože udělal pár mých velmi oblíbených her a zároveň je to týpek, který se dobře poslouchá.
Nedávno jsi začal se sérií „Forgotten Gems“, kde mluvíš o starých skvělých hrách, které si už většina hráčů z nějakého důvodu nepamatuje. Určitě máš nějaký seznam těchto her. Na kolik z nich plánuješ udělat esej?
Tuhle sérii plánuju nechat otevřenou. Je tu nekonečné množství skvělých her, na které se z nějakého důvodu zapomnělo. Nedávno jsem se začal ptát diváků na jejich doporučení, aby celá show byla trochu interaktivnější. Prvním výsledkem byl Vagrant Story a s rozhodnutím nemohu být spokojenější.
Kolik času zhruba zabere vytvořit takovou esej?
Je to dost různorodé, ale obvykle je to něco okolo 50 až 100 hodin práce. Některé projekty, kde není potřeba tolik úprav, mohou být o něco rychleji, zatímco jiné seberou znatelně víc času. Jako například Amigara Faul video, které mě stálo bezmála 300 hodin od začátku do konce.
Nedávno jsi začal s podcastem „Blast from the Past.“ Jak tě to napadlo a co plánuješ do budoucna?
Měl jsem spoustu skvělých debat o hrách s mým kamarádem Michaelem Sabou a uvědomili jsme si, že se shodujeme na mnoha starých klasikách. Jednoho dne jsme přišli s nápadem: „Měli bychom to natočit!“ O tom je Blast from the Past. Chtěli jsme, aby to byla klidná pohodová diskuze o hrách z naší minulosti, bez nějakého dalšího tlaku. Co se budoucích plánů týče, chceme mít spoustu skvělých hostů, na které se už těšíme. (A někteří jsou už dokonce natočení.)
Udělal jsi dvě série „The History of…“ plánuješ další?
Ne, tahle série je pozastavena na neurčito. Bohužel o ni nebyl takový zájem, aby se mi vyplatilo věnovat čas jejímu zrealizování.
Plánuješ další spolupráce?
Ano. S Michaelem už dlouho plánujeme sérii esejí o Metal Gear Solid. Mimoto mám vždy nápady na spolupráce s dalšími lidmi, ale pro takový případ je těžké najít ideální téma, protože oba na něm musí strávit spoustu času. A já nechci spolupracovat jen z důvodů spolupráce, když tam není žádná jiskra. To přenechám komunitě vloggerů.
Soustřeďte se na sdělení něčeho unikátního a cenného předtím, než do toho skočíte po hlavě.
Máš nějaké video, na které jsi především pyšný?
Amigara Fault. Protože jsem na něm strávil neskutečné množství práce a s výsledkem jsem fakt spokojený.
Co plánuješ do budoucna?
Rád bych opakovaně zapojoval malý tým do tvorby mých videí, bez toho, aniž by utrpěla kvalita nebo styl. Celý proces trochu urychlit a zprofesionalizovat. Také kancelář, která by nebyla mým osobním počítačem, by byla skvělá.
Co zrovna hraješ?
Pathologic od Ice-Pick Lodge, Nier: Automata a letos už popáté Night in the Woods.
Na které hry se nejvíc těšíš?
Hodně se těším na The Last of Us 2. A také jsem zvědavý na Beyond Good & Evil 2.
Co bys doporučil těm, kteří chtějí začít vytvářet videa o hrách?
Soustřeďte se na sdělení něčeho unikátního a cenného předtím, než do toho skočíte po hlavě. Naučte se základy vizuálního designu. Přijímejte kritiku a libujte si v ní. A nedělejte Let's Playe.
