Zaklínač 3: Divoký hon - O víně a krvi

Ještě předtím, než se pustíme do kvalit zřejmě posledního rozšíření pro třetího herního Zaklínače, je třeba se zmínit o jeho českém překladu. Takto kvalitně odvedenou práci, kdy české titulky pouze otrocky nedoprovází anglicky mluvené slovo, ale zároveň se jim daří vyprávět srozumitelný příběh a to takovými jazykovými prostředky, které bychom čekali spíše od knížky, jsme tu neměli hodně dlouho. I pokud neholdujete českému překladu u her a raději máte vše v angličtině (můj případ), bude to pro vás příjemné překvapení. A jestliže se naopak řadíte do skupiny těch, kteří se spoléhají právě na přítomnost českých titulků, užijete si tento zaklínačský příběh díky výkonu překladatelského týmu skutečně na sto procent.

A TEĎ K MERITU VĚCI

Je pozoruhodné, jak skvěle se autoři z polského CD Projekt RED vypořádali nikoliv s tím, že je třeba napsat nový příběh, ale se samotným konceptem “rozšíření pro hru” jako takovým. Zatímco u předchozího DLC Srdce z kamene jste byli na začátku navnazeni novou lokací, jen abyste se v mžiku vrátili do starých známých kulis a nechali si odvyprávět sice skvělý, ale na zaklínačovské poměry standardní příběh, O víně a krvi se s ničím nepáře. Okamžitě vás odvelí do zcela nové části světa, okamžitě před vás postaví obřího hromotluka a (skoro) okamžitě vám dá absolutní volnost. Nejedná se o nějaký nečekaný kvalitativní skok, není to něco, co bychom již dříve ať už v této, nebo jiných hrách tohoto typu neviděli, ale podstatná je jedna věc. Díky tomu, jak vám okamžitě na mapě začnou vyskakovat vedlejší úkoly a vy od počátku zdejší hlavní příběhové linie víte, že to nebude zábava na hodinku, se cítíte skoro jako při hraní regulérního dalšího dílu. Od první chvíle si tak budete připadat stejně, jako když jste v původní trojce okusili první krůčky směrem k příběhové linii, točící se kolem krvavého barona. Víte, že tento úkol nezmění svět. Ale stejně budete nesmírně zvědaví, co se skrývá na jeho konci.

Vaše snažení bude odměněno dostatečně nabitým finále.

Bez jakýchkoliv spoilerů je nutno podotknout, že vaše snažení bude odměněno dostatečně nabitým finále, které se loučí nejen s tímto rozšířením, ale v širším slova smyslu i s postavou Geralta z Rivie – minimálně pro tuto chvíli. V jistém ohledu by se dalo mluvit o tom, že toto DLC patří do kánonu a pro fanoušky je při vědomí této informace povinností. Tím bychom však odvedli medvědí službu práci, která byla autory odvedena na každém detailu a jež si zaslouží detailní rozebrání. Začněme světem, konkrétně vévodstvím Toussaint, které nabízí, oproti “středoevropskému” Velenu z původní hry, poměrně svěží atmosféru jižního cípu Evropy a dá se snadno přirovnat k Francii či severnímu okraji Itálie. Nejde jenom o to, že prakticky po celou dobu vašeho putování bude svítit slunce. Krajině dodávají příjemný ráz porůznu roztroušené vinice, nízký profil a prostupné lesy. Díky tomu máte pocit, že se skutečně nacházíte někde úplně jinde, než co jste měli možnost okusit dříve.

HURÁ NA DOVOLENOU

Atmosféře skoro až ryze letního úniku od všedních starostí nahrává i to, že těsně po začátku celého DLC získáte svou vlastní nemovitost – zpustlou vinici s ochotným služebnictvem a mnoha možnostmi investování těžce vydělaných orenů. Co naplat, že se jedná pouze o bezedný pytel na peníze, ze kterého máte maximálně vizuální užitek. Právě ten totiž přispívá k tomu, že se sem rádi vracíte a skutečně toto místo považujete za svůj přechodný domov. Je nicméně škoda, že byť vám autoři dovolí rozvěsit trofeje a nejlepší zbroje po vaší osobní rezidenci, pro mnohé z vás už dost možná bude pozdě. Oblíbené brnění, v němž jste si hověli polovinu příběhu, jste dávno prodali nebo rozebrali na součástky. Kořist z extra tuhého souboje jste vyměnili za zlaťáky, protože vám zavazela v inventáři a vydělané peníze investovali do upgradování stávající zbroje. Samozřejmě, že v rámci tohoto rozšíření najdete spoustu zajímavých věcí, které bude radost si vystavit. Ale mít tu možnost od první chvíle, kdy člověk zapne třetího Zaklínače, asi by tento nápad zafungoval daleko lépe. Takto vinice působí, z ryze funkčního hlediska, jako první koncept, ne nepodobný vylepšování sídla v prvních dílech série Assassin`s Creed.

Příběh vám zabere příjemných deset hodin, přičemž dalších dvacet (a více) můžete strávit naháněním všemožných vedlejších úkolů, achievementů a neznámých míst na mapě. Pozitivem i negativem zároveň je takřka absolutní nezávislost postranních questů na hlavním úkolu. Autoři si díky tomu mohli popustit uzdu fantazii a předložit vám například plnohodnotný rytířský turnaj o třech kolech, který sleduje svou vlastní zamotanou zápletku. Jakmile se ale ukáže hláška o dokončení questu a získáte odměnu v podobě peněz a zkušeností, už se o něm ve hře nikdy nikdo nezmíní. Je to logické a pochopitelné a rovněž na to lze nahlížet dvěma úhly pohledu. Jistě se najdou tací, kteří by si přáli více propojený svět a více příběhových linií (což se vám v případě té hlavní také splní). Já však preferuji co největší rozmanitost, které se mi v O víně a krvi dostalo měrou vrchovatou.

Pozitivum i negativum najednou je takřka absolutní nezávislost postranních questů na hlavním úkolu.

Nutno podotknout, že pokud hledáte něco skutečně nového ve stylu Geralt Karting nebo laserové pušky, v tomto přídavku se toho nedočkáte. Jedná se “pouze” o splnění snu, v němž jste si tajně přáli zažít další a další porci obsahu v tom stejném stylu, v jakém jste trávili sto hodin v původní hře, ale báli jste si o něj říct. Novinka v podobě rozšířeného systému mutagenů nestojí příliš za pozornost, neboť vám prakticky pouze nabídne naládovat více pasivních/aktivních schopností do jednotlivých slotů. Její význam se tak mísí s věcmi, které do hry samotné autoři přidali zdarma a získáte je prostým stažením poslední aktualizace. Jednoznačně z nich vyčnívá lepší organizace inventáře, kdy konečně máte přehled nad tím, co patří do jaké kategorie a jaká opravářská souprava je použitelná s daným kusem výbavy.

i Zdroj: Hrej.cz

Finální rozšíření pro třetího Zaklínače je důstojným rozloučením s Geraltem, s jeho fantasy světem a všemi jeho hrdiny. Má své mouchy, které poletují zejména na námi testované verzi pro konzoli Xbox One a obtěžují z hlediska frameratu, nahrávacích časů i prostého faktu, že se jedná o hru určenou neomezeným paměťovým možnostem nabušených PC. Rádi ji to však odpustíte, neboť si budete sakra dobře vědomi toho, že na další takto rozsáhlé a zábavou překypující RPG si budete muset nějaký čas počkat.