Yakuza 6 Recenze Yakuza 6: The Song of Life

Yakuza 6: The Song of Life

Pavel Makal

Pavel Makal

16. 3. 2018 11:24 19
Reklama

Do herní série Yakuza jsem naskočil velmi pozdě, vlastně až loni s na západě vydaným nultým dílem. O to víc mě ale v porovnání s „tradičními“ městskými akcemi zaujal zcela odlišný přístup, důraz na velice detailní podání příběhu, zdánlivě nepřeberná záplava aktivit a v neposlední řadě samozřejmě i souboje a fakt, že se akční složka prakticky bezezbytku obejde bez střelných zbraní. Informace o šestém dílu, který v Japonsku vyšel už na konci roku 2016, zněly tak lákavě, že mě dokonce přiměly k založení japonského účtu na PSN, jen abych si mohl vyzkoušet nelokalizovanou demoverzi. Rok se s rokem sešel, hra zhruba za měsíc vyjde i u nás a já vám konečně mohu prozradit, jak to celé dopadlo. Spoiler! Dopadlo to nad očekávání dobře.

NOVÁČEK SE NEZTRATÍ

Hned zkraje recenze vás mohu uklidnit. Pokud jste na tom jako já a do tajů sedmidílného eposu (a několika spin-offů) jste dosud pořádně nezabředli, nemusíte se bát. Šestý díl pro vás může fungovat jako velmi slušný vstupní bod i bez znalosti předchozího děje. Jednak si v menu hry můžete spustit poměrně podrobná shrnutí každého předchozího dílu hlavní série, ale i když tuhle možnost s bohorovným klidem odmítnete, dá se příběh šestky velmi dobře pochopit sám o sobě. Samozřejmě vám možná občas unikne nějaká souvislost a nebudete chápat hloubku vztahů některých vedlejších postav, to mi ale při hraní vrásky vůbec nedělalo. Yakuza 6 na hráče nespěchá, o obsáhlé animace a rozhovory tu rozhodně není nouze, pryč jsou ale skoro až úmorně zdlouhavé litanie nultého dílu. Veškeré příběhové předěly jsou nyní dabované a můžete si je kdykoli opětovně přehrát. Přestože vám vyprávění postupně představí poměrně širokou plejádu postav a přestože pro Středoevropana může být velmi snadné se v asijských jménech docela rychle ztratit, je příběh dostatečně poutavý a postavy natolik uvěřitelné, že jsem se v něm velmi rychle zorientoval a po celou dobu fungoval jako skvělý hnací motor, který mě neustále vábil kupředu.

Ačkoli je Kazuma muž s prakticky neměnným výrazem ve tváři a sveřepost z něj doslova odkapává, nechybí mu potřebné charisma, tolik umocněné vynikajícím hereckým výkonem dabéra.

Yakuza 6 je vyvrcholením příběhu Kazumy Kiryu. Jeho motivy jsou velice osobní, ačkoli na pozadí samozřejmě figurují širší a grandióznější souvislosti. Ačkoli je Kazuma muž s prakticky neměnným výrazem ve tváři a sveřepost z něj doslova odkapává, nechybí mu potřebné charisma, tolik umocněné vynikajícím hereckým výkonem dabéra. Hra obsahuje pouze původní japonské znění s anglickými titulky, neumím si ale představit, že by tomu mělo být jinak. Ačkoli se ve zkratce dá říct, že jde o bojovku v otevřeném světě, je důraz na vykreslení jednotlivých charakterů a motivací něčím, z čeho by se západní akční hry podobného ražení mohly výrazně poučit.

PŘÍBĚH V HLAVNÍ ROLI

Kazuma se vrací z vězení, jen aby zjistil, že se jeho dlouholetá chráněnka Haruka stala obětí dost možná ne úplně neúmyslné dopravní nehody a nyní leží v kómatu v nemocnici. Daleko větším překvapením ale je, že Haruka během uplynulých tří let přivedla na svět syna Haruta, Kazuma se tedy vydává pátrat po jeho neznámém otci. Hledání jej kromě již proslulé čtvrti Kamuročo zavede i na venkov, konkrétně do městečka Onomiči v prefektuře Hirošima. Z na první pohled banálního hledání klučíkova otce se postupem času vyklube komplikovaný případ, do kterého je zapojena jakuza, čínské triády i korejská mafie. Na ploše třinácti kapitol vám vývojáři předloží nejednu emotivní scénu, hra se nevyhýbá skutečně dospělým a náročným motivům, zároveň se je ale nebojí čas od času odlehčit za pomoci některé z humorných postav, mezi něž patří například mírně přihlouplý drsňák Nagumo. Naprosto mě odzbrojila minihra, kdy jsem v rámci příběhu musel chlácholit plačící dítě, houpat s DualShockem a doufat, že konečně zjistím, kde se prodává mléko. Figurky na šachovnici příběhu nejsou pouhými černobílými karikaturami, i ten nejméně sympatický protivník vám časem může dokázat své lidské kvality, a i u krutých antagonistů porozumíte motivaci, která k jejich činům vede. Zalitoval jsem jen, že se ve hře téměř neobjeví Goro Majima, kterého jsem si oblíbil v Yakuze 0.

Kromě základní příběhové linie se můžete věnovat i vedlejším úkolům, které mnohdy plní funkci humorné či bizarní vložky. Budete například řešit duchy pirátů na místním hřbitově, zdánlivé prohození osobností mladého páru po pádu ze schodů nebo rodinné problémy majitele stánku s tofu. Nutno říct, že vedlejší úkoly neoplývají žádnou zvláštní hloubkou a většinou stejně skončí nutností někomu nařezat. Totéž platí i o úkolech, jimiž vás zásobuje notně otravná mobilní aplikace Troublr, díky níž mohou nebozí občané hlásit nepravosti a problémy ve svém okolí. Kromě obtěžujících výrostků budete řešit třeba chybějící toaletní papír na záchodcích nebo léky pro zkolabované občany.

CO S VOLNÝM ČASEM?

Co dělá Yakuzu Yakuzou jsou ale rozličné vedlejší aktivity. O ty samozřejmě nepřijdete ani v případě šestého dílu a rozhodně je z čeho vybírat. Pokud si budete chtít oddychnout od pátrání po tajemství městečka Onomiči, můžete se třeba vydat do karaoke baru, zahrát si mahjong nebo šipky, zkusit sbalit hostesku v kabaretu za pomoci až překvapivě komplexní karetní hry, nebo se vydat do SEGA herny a klidně strávit několik hodin hraním Virtua Fighteru 5 či některé z dalších videoher. Pomyslnou třešinkou na dortu hráče-nemravy je pak možnost návštěvy internetové kavárny a live chat s jedním ze dvou děvčat. Detaily této zábavy naleznete v našem streamu a zdánlivě obyčejné mačkání tlačítek na čas v tomto případě přináší až netušené ovoce zaoblených tvarů. Aktivit je skutečně velký dostatek, můžete v nich utopit moře času a jejich plnění se vyplatí i kvůli získaným zkušenostním bodům

Naštěstí existují i speciální medikamenty, jejichž konzumací náš hrdina zázračně rychle vyprázdní žaludek a je připraven na další porci ramenu.

Yakuza 6 má totiž poměrně bohatý RPG systém. V rámci hraní získáváte pět „typů“ zkušeností, za které si následně můžete buď vylepšovat statistiky, jako je úroveň zdraví, síla útoku nebo efektivita obrany, nebo si za ně nakupovat různé skilly a vylepšení. Těch je ve hře velké množství a od celkem očekávaných nových útoků se jejich nabídka line přes navýšení získaných peněz z poražených protivníků až k zrychlení trávení. Ne, to není vtip, jen další poměrně zábavný mechanismus. Kazuma může navštívit celou řadu restauračních zařízení a ochutnat bohatou nabídku pokrmů. Za jejich konzumaci dostává zkušenosti, ale jen do chvíle, než je sytý. Je tedy vhodné si jednak rozšířit kapacitu žaludku a také snížit dobu, po které bude znovu hladový. Naštěstí existují i speciální medikamenty, jejichž konzumací náš hrdina zázračně rychle vyprázdní žaludek a je připraven na další porci ramenu. Yakuza 6 vám také dovolí budovat si svůj vlastní klan a ve strategické minihře se postavit prohnilé organizaci JUSTIS, kterou vede skupina reálných japonských profesionálních wrestlerů. Osobně jsem této části hry na chuť nepřišel, strategické souboje mi přišly spíše chaotické a jsem rád, že vás do této složky hra nijak nenutí. Pokud nejste vyloženě zaníceným fanouškem japonského wrestlingu, asi budete kroutit hlavou, podobně jako já.

KDYŽ TO NEJDE PO DOBRÉM...

Dostáváme se k samotnému jádru hratelnosti, které tvoří souboje. Jejich systém byl od minulých dílů značně zjednodušen, Kazuma dostal tentokrát do vínku jediný styl a nové údery si odemykáte dle libosti skrz nasbírané zkušenostní body. Je škoda, že souboje do značné míry přišly o variabilitu a v zásadě si vystačíte se základním kombem a několika obměnami. Během soubojů nabíjíte takzvaný „Heat“, který z vás následně při spuštění speciálního Heat režimu může udělat chodící stroj na mrzačení, nebo jej postupně spotřebovat na speciální údery a s uspokojením sledovat třeba odzbrojení protivníka a následné zaražení nože do žaludku nebo mlácení do hlavy dopravním kuželem. Až na několik případů jsou souboje na běžné obtížnosti dost jednoduché, to navíc podtrhuje fakt, že je kdykoli můžete přerušit a vyléčit se medicínou nebo jídlem, kterého u sebe můžete nosit skutečně kila. Z na první pohled náročných soubojů s bossy se pak stává procházka růžovým sadem a vzhledem k tomu, že právě souboje jsou jedním z mála prvků, které na hráče kladou nějaké nároky, se dá říct, že Yakuzou 6 bez větších problémů projde kdokoli. Přesto jsem se u soubojů bavil, už jen proto, že je nyní neodděluje zdržující nahrávání a díky značné interaktivitě okolí se mi dařilo kouzlit skvělé scény destrukce a násilí na nebohých zločincích. Umím si ale představit, že s trochu větší obtížností a omezením možnosti léčení, kdy by si hráč musel občas rozmyslet, zda se do nich opravdu chce pustit, by představovaly mnohem větší zábavu.

Yakuza 6 je první hrou série, která běží na zbrusu novém Dragon enginu. Sluší jí to především v noci, kdy se neonové Kamuročo rozzáří stovkami barev a v kombinaci s kalužemi vykouzlí opravdovou pastvu pro oči. Jednoznačnou pochvalu si zaslouží zpracování animací a zejména obličejů. Například šéf rodiny Hirose je jednou z nejvěrněji zpracovaných herních postav, jaké jsem kdy viděl. Na PlayStation 4 Pro jsem neregistroval žádné technické potíže, na rozdíl od starších dílů ale šestka běží ve 30 FPS. Na oplátku dostanete živější ulice plné lidí, svět bez jediného nahrávacího času a celou řadu grafických vylepšení. Je třeba říct, že se děj odehrává na poměrně malé oblasti, obě lokace představuje skutečně doslova pár ulic a srovnání s libovolnou západní městskou akcí je zcela nemístné. Kupodivu to ale nevadí, Yakuza 6 si s komorní rozlohou bohatě vystačí a po dobu hraní mě vlastně nikdy nezačalo otravovat, že se pohybuji po stále stejných místech. Průchod příběhem spolu se zkoušením vedlejších aktivit mi zabral přes 30 hodin, času ve hře ale můžete utopit daleko víc. Než splníte všechny výzvy, kterých má hra slušný seznam, nebojím se hovořit i o více než trojnásobném množství času.

Yakuza 6: The Song of Life
i Zdroj: Hrej.cz

Kazuma Kiryu se loučí a šestý díl je velmi důstojným uzavřením jeho příběhu. Mě samotného přesvědčil k tomu, abych se k sérii zpětně vrátil skrz remastery s podtitulem Kiwami, které, jak doufám, budou nyní pravidelně vycházet, v Japonsku ostatně vyšel již druhý díl, jedničku si od loňského léta můžeme užívat i my. Pokud máte chuť na exotický zážitek a stýská se vám třeba po takových Sleeping Dogs, určitě neuděláte chybu, když dáte Yakuze šanci.

Yakuza 6
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Nebýt příliš zjednodušeného soubojového systému, neměl bych prakticky co vytknout. Skvělá exkurze do japonského podsvětí a kultury a úctyhodné rozloučení s Kazumou Kiryu. Rozhodně doporučuji!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama