Yakuza 4 Recenze Yakuza 4

Yakuza 4

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

16. 3. 2011 23:00
Reklama

Yakuza je japonská odpověď na GTA... asi jako je „čtvrt na pět“ odpověď na otázku „co bude k večeři?“. Ano, nějaké podobné styčné body tu jsou, obě hry vám nabízejí celkem volný svět, ve které můžete páchat zločiny a dobročiny, ale to je asi tak všechno. Pokud jste s Yakuzou ještě nepřišli do užšího kontaktu, tak vězte, že je to především mlátička. Japonci evidentně nemají tak velký přístup ke zbraním jako Američané, takže pokud si chtějí s něčím poradit, musí se spolehnout na kopy do hlavy. A zřejmě jsou i dost agresivní, protože každou chvíli se na vás na ulici někdo oboří a začne vám tvrdit, že by se vaše peněženka daleko lépe vyjímala v jeho kapse... a vy ho musíte přesvědčit, že to sice ne, za to by se ale vaše bota hodně dobře vyjímala v jeho zadku. Je to akčnější obdoba náhodných soubojů, jaké znáte z JRPG. Evidentně si na nich Japonci zakládají a nehodlají se bez nich obejít. Zase, co byste jinak na ulici dělali? Nakukování do výloh časem omrzí. A bitky jsou zábavné. Aby taky ne, když na nich stojí větší část hry.

Rána do hlavy

Na boje dojde jak na jen tak rekreační a náhodné, tak na důležitější, v rámci misí. Rozdíl je mezi nimi jen v tom, že při misích jsou soupeři o něco tužší. Jinak se na vás pokaždé vyhrne horda chlápků v oblecích a vy do nich kopete a mlátíte. Což samo o sobě je docela príma, ale navíc můžete použít i věci, které se tak náhodně poflakují v okolí. Třeba dopravní kužel nebo kolo. Nějací protivníci si přinesou zbraně sebou, takže je třeba jim je sebrat a ukázat jim, jak snadno s nimi může přijít člověk k úrazu. Můžete taky protivníka popadnou za flígr a mrštit s ním v dál, případně ho důvěrně seznámit s městským zdivem. Od toho jsou dorážecí údery, které jsou tak brutální, že nechápete, jak po nich dokáže oběť ještě mluvit a dýchat. Za vítězství získáváte body, za body si kupujete nové údery a s novými údery ještě lépe kopete do svých soupeřů. (Body ale získáváte i za nebojové akce – splnění úkolů nebo čistě jen shromažďování informací.)

Jasně, později dojde i na pistole a jiné legrácky, ale i ve čtvrté Yakuze budete ze všeho nejvíc bojovat. Tedy ve chvílích, kdy se nebudete dívat na filmy a odklikávat dlouhé dialogy.

Mnoho filmů škodí

Podobně jako u starších Yakuz, i tady jde hlavně o film občas přerušený hrou. Ze začátku je to tak hodinu filmu na jednu minutovou mlátičku, posléze se to trochu uklidní a dá vám to i něco málo prostoru na vlastní existenci. Tady je důraz na filmovost o to silnější, že nehrajete za jednu postavu, ale za čtyři. Za atypického lichváře, uprchlého vězně, úplatného policistu – a konečně i za hrdinu prvních třech dílů, vysloužilého jakuzáka jménem Kazuma Kiryi. Všichni se pohybují v už důvěrné známé čtvrti Kamurocho a to jak po ulicích, tak po střechách a dokonce nakoukneme i do podzemí.

Příběh je celkem zajímavý, i když ne tak silný, jako byl třeba u minulého dílu...a abyste se v něm neztratili, musíte pečlivě sledovat všechna jména a postavy. Ale asi ani to vám nepomůže a občas budete jen nechápavě pomrkávat. Čtyři postavy jsou čtyři postavy. A i když jsou filmy a dialogy zajímavé, tak už si chvílemi říkáte, že trochu víc hry by neškodilo.

Co je na hře fajn, je atmosféra Japonska – od chování postav až po velmi podivné minihry. Můžete hrát pačiko ve speciálních hernách (smysl pačika jsem tedy moc nepochopil, ale Japonce to evidentně baví), můžete chodit na masáže, nebo – což je asi nejzajímavější – starat se o své holky. Jeden z hrdinů je totiž majitelem baru, kam si chodí zákazníci popovídat s krásnými hosteskami... ve většině případů opravdu jen popovídat, případně zahrát si ping pong nebo zazpívat karaoke. A těm holkám je třeba kupovat sexy šaty a upravovat je podle nálad hostů. Chtějí slušňačku? Dejte jí decentní makeup a společenské šaty. Chtějí diblíka? Zkraťte délku šatů na minimum. Každý ze čtyř hrdinů má svou vedlejší misi - a jednou z nich je právě stvořit nejpopulárnější hostesku v celém Kamurochu. (Zbývající mise jsou už spíš o mlácení lidí.)

Morálka gaunerů

Podobně jako v minulých dílech, i tady je tu jakuza popisována jako něco mezi rytíři Kulatého stolu a Rychlými šípy. Když si Yakuzu srovnáte s GTA, tak najednou tahle japonská hra vypadá skoro jako výchovná agitka. Nejsou tu uctívané peníze a sex, ale především respekt a charakter. Jedním z hrdinů je „lichvář“, který půjčuje velké částky peněz na nulový úrok... jen musíte projít jeho testem, který prověří vaši morálku a hodnoty. Je to samozřejmě idealizované, ale něco z japonské povahy se do hry promítlo. A právě díky tomu je hra zajímavá.

Yakuza 4 je – podobně jako starší verze – především fascinujím pohledem do japonského kultury a promakaným filmem. Teprve potom hrou. Což je bohužel znát i na častých chybách. Souboje jsou ještě poměrně zvládnuté, i když se často soupeři schovávají mimo televizní obrazovku, aby vás zmátli, ale když vás hra vrazí do situace, kdy třeba musíte před někým utíkat, nastává peklo. Je to jako hra na honěnou, před kterou vás ostatní pořádně roztočí do kola, aby vám chvíli trvalo, než se vůbec zorientujete, kde jste a co se děje. Na zabití. A to absolvujete třeba desetkrát za běh.

Stejně tak nepříjemné je hledání v mapě. U vedlejších misí dostanete instrukci, kam máte jít, a sami musíte prohledat mapu a zkusit objevit to správné místo. Ano, na mapě jsou nějaké záchytné body, ale je jich jen pár. A občas na ní ani to, co hledáte, vůbec není. A vylepšování je fajn, ale když si vylepšíte jednu postavu, abyste pak vyfasovali novou a začali znova od začátku... pak to samé ještě dvakrát... to už člověka trochu omrzí.

Pokud nezvládáte perfektně angličtinu, tak o hře ani neuvažujte. Pokud vás nefascinuje japonská kultura filmy, tak si taky nechte zajít chuť. Yakuza 4 není rozhodně dokonalá hra – a i příběhově zůstává hodně za minulým dílem. Má své momenty, spoustu vedlejších misí a jiných způsobů, jak se vyřádit. Má originální pohled na svět zločinu, ale rozhodně to není hra, kvůli které byste si hned nechali tetovat na záda draka. Na druhou stranu... svět japonského zločinu a japonských měst je pořád neokoukaný, fascinující a přitažlivý.

Yakuza 4
PlayStation PlayStation 3

Verdikt

Poněkud stereotypní mlátička (ovšem se spoustou ozdůbek kolem), zasazená do epického filmu. Zajímavé až úchylné nápady, silný důraz na morálku, čtyři postavy – a přesto Yakuza 4 nedosahuje kvality minulého dílu. Hlavně kvůli slabšímu a roztříštěnému příběhu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama