WWE 2K18 Recenze WWE 2K18

WWE 2K18

David Plecháček

David Plecháček

15. 11. 2017 13:30 20
Reklama

Wrestling je v tuzemsku až překvapivě populární sport. A to ačkoliv se vlastně nejedná o sport. Problém je, že hra od studií Yuke’s a Visual Concepts vydávaná společností 2K je koncipovaná jako ryze sportovní hra pod záštitou 2K Sports. Sportovní hra, v níž máte být lepší jak váš protihráč. Jistě, i ve WWE jsou vítězové a poražení, diváci ale mnohem více ocení co nejspektakulárnější a nejdivočejší chvaty, kterými jeden dostane na lopatky toho druhého. Wrestling je show, je to zábava, je to vizuální podívaná, v níž je vlastně jedno, kdo „vyhraje“. Jenže ve WWE 2K18 byste tuto show hledali marně.

SPORTEM K TRVALÉ INVALIDITĚ

Wrestling v podání 2K mnohem více sází na soutěživost než na nějakou zábavu a plejádu skokanské ekvilibristiky. V mých očích je už tenhle strohý fakt drobným nedostatkem a určitým způsobem i zklamáním. Pokud někde WWE už dlouhé roky strádá, je to právě samotná prezentace. Tu se Yuke’s spolu s Visual Concepts snaží dohnat množstvím režimů, které si člověk může zahrát. Připadám si jako blázen, že si (opět) budu stěžovat na to, kolik toho hra nabízí, ale (opět) bych byl radši, kdyby vývojáři místo snahy nafouknout hru obsahem přemýšleli o tom, jak tento obsah prodat a možná trochu zatraktivnit. Pokud má někdo omezené množství času a prostředků k meziročnímu posunu, přestává mě pomalu ale jistě bavit sázka na jistotu a na obsah namísto zatraktivnění formy.

Pokud – a já bych podtrhl to slovo pokud –  by byl daný sport ztvárněný co nejpřesvědčivěji, nejreálněji a nejuhlazeněji, tak bychom nepotřebovali žádný Utimate Team, NHL Threes, nebo kariéru.

To co teď řeknu na konto WWE, mohu prohlásit o jakémkoliv sportu, který má svou videoherní podobu. My, hráči, si chceme užít daný sport, který se v drtivé většině hraje v jedné podobě. Fotbal je pokaždé stejný, hokej má pořád ta samá pravidla, basket v NBA je dynamická exhibice během čtyř kratších čtvrtin, wrestling je událost, která by měla působit co nejnebezpečněji. Pokud – a já bych podtrhl to slovo pokud – by byl daný sport ztvárněný co nejpřesvědčivěji, nejreálněji a nejuhlazeněji, tak bychom nepotřebovali žádný Utimate Team, NHL Threes, nebo kariéru v basketbalu a všech 62 (!) variací na wrestling. Stačil by udělat pořádně jedinou věc. Vypilovat to, jak vypadá a jak se hraje fotbal, vypilovat to, jak vypadá a jak se hraje hokej, vypilovat basketbal a vypilovat představení ve wrestlingu.

PERFEKCIONALISTA? REALISTA!

Namísto toho, aby se vývojáři soustředili na to jediné, soustředí se na omáčku okolo. Chcete vidět, že na něčem děláme? Tu máte Journey! Podívejte, můžete si vytvořit vlastní tým v NHL! Nejsem naivní a my nežijeme v ideálním světě, takže než se „to něco“ vypiluje, nějakou chvíli trvá. Tu a tam představit něco nového tak není od věci. Jenže zatímco fotbal, hokej nebo basket se za podobné berličky neschovává každý rok, wrestling to přehnání a nabízí přes šedesát režimů, které mají zamaskovat tristní stav hry. Jen pro představu: souboje jeden na jednoho nabízí režimy Normal, Falls Count Anywhere, Backstage Brawl, Extreme Rules… hra vám samozřejmě nijak neprozradí, v čem se liší a co nabízí. Vidíte jen několik možností, které jsou na první pohled jiné, ale vy vlastně ani moc nevíte v čem. Každá z nich se dá navíc speciálně upravovat podle vlastních přání, a tak… Ladder, Table, TLC, Hell in a Cell… nakonec stejně musíte otestovat metodou pokus-omyl.

Chápu ale, že s tímto tvrzením nemusí souhlasit každý a nelze na tom stavět výsledné hodnocení. Každopádně jsme stále ještě v menu. To nejjednodušší, co člověk může vyzkoušet, je standardní mač jednoho proti jednomu a podívat se na hru v chodu a na to, jak se ovládá... Steel Cage, Iron Man, Last Standing... Pokud jsem načal samotnou prezentaci velkolepých akcí pořádaných organizací WWE, je potřeba říct, že se o ní WWE 2K18 snaží, jen je v mnoha ohledech neúspěšné. Nemůžu upřít snahu… No Hold Barred, Submission, Two on Two Tornado Tag, ToT Extreme Rules, ToT Steel Cage… pokusit se navodit atmosféru skutečného souboje, v němž hrají hlavní roli zápasnicí univerza WWE, ale vlastně od představování jednotlivých aktérů je cítit určitá sterilita. Chybí všudypřítomné předzápasové hecování, chybí ve větší míře potyčky ještě před tím, než se zápas aktivně spustí, chybí jakékoliv události, které by je… ToT Hell in a Cell, ToT Table Tag, ToT Ladder Tag, ToT TLC Tag… nějak okořenily, včetně dramatických zvratů v podobě nově příchozích na scénu, to všichni ze skutečného/televizního WWE známe, ale to všechno v celé hře nepochopitelně chybí.

Nebudu kritizovat WWE za to, jak se ovládá, protože je ovládání až překvapivě komplexní, ale osobně bych spíše sázel na masovější publikum, které by rádo vidělo co nejvíce nejšílenějších útočných kombinací po hruškovsku snadno a rychle.

WWE 2K18 je ryze sportovní hra, tudíž má pevně daná a neměnná pravidla a vaším jediným úkolem je všemi možnými způsoby zlikvidovat toho naproti. Je pravda, že čas od času můžete zvednout aktivní předmět, židlí počínaje a stolem konče, a přetáhnout s ním siláka naproti přes lopatky, ale i když je to cool a fajn a tak, je to všechno. A je to bohužel málo. Všechno ve WWE 2K… Triple Threat Extreme Rules, TT Ladder, TT Table, TT TLC… by si zasloužilo nějak naboostovat, okořenit, přehnat a podle mého také zjednodušit. Nebudu kritizovat WWE za to, jak se ovládá, protože je ovládání až překvapivě komplexní, ale osobně bych spíše sázel na masovější publikum, které by rádo vidělo co nejvíce nejšílenějších útočných kombinací po hruškovsku snadno a rychle. A toho se za celou dobu… TT Hell in a Cell, TT Steel Cage, TT Falls Count Anywhere… málokdo dočká, pokud nebude trénovat každý den, než se mu všechny zkratky vryjí hluboko do kůže. Kritiku si dle mého ale zaslouží to, že nejdůležitějším aspektem je vykrytí/zhatění nepřátelského útoku, což probíhá jedním tlačítkem v pevně danou chvíli, jejíž interval je tak kratičký, že zpočátku (nebo když máte špatný den) dostáváte po hubě jenom vy.

FATAL 4-WAY NORMAL, F4W EXTREME RULES, F4W LADDER, F4W TABLE…

Se vší kritikou jde tak nějak ruku v ruce grafické zpracování. Všechny superstar WWE jsou vytvořené povedeně a nebudete je mít žádný problém od sebe rozeznat. Ne snad, že by bylo ostatní zpracování tak špatné, ve skutečnosti je patrný určitý pokrok, ale například některé animace na sebe v ringu příliš nenavazují. Paradoxně jde o ty… F4W TLC, F4W Hell in a Cell, F4W Steel Cage, F4W Battle Royale, F4W Falls Count Anywhere… nejbanálnější a často elementární pohyby, zatímco samotný útok už probíhá bez chybičky, a když se vydaří, stojí za to. Jenže ještě před tím si musíte pro oponenta dojít, pokud leží bez duše na zemi, musíte se k němu sehnout a nějak ho uchopit, a než se náš člověk dostane do správné pozice, zapůsobí pochybné řetězení pohybů.

Je to škoda, protože podobné detaily kazí jinak slušný vizuální zážitek. Kromě navazování animací by si péči zasloužili i diváci, kteří stojí relativně blízko soupeřů a stále působí nijakým dojmem. To atmosféře taky moc nepřidá. Je pochopitelné, že všechny útoky hvězd WWE jsou udělané pečlivě, ale to samé se dá říct i o … 6-Man Tag Team, 6M Tornado Tag, 6M Ladder, 6M Hell in a Cell… vaší vlastní vytvořené postavě. Můžete si jich vytvořit, kolik chcete, ale jejich hlavním smyslem je provést vás kampaní. Ano, i ve WWE si projdete příběh no name člověka od píky až ke hlavní megastar. Škoda jen, že vás svým ztvárněním od začátku totálně demotivuje k pokroku. Od první scény se jedná o katastrofu, která je v WWE úplně zbytečná a snaží se svést na úspěchu úspěšnějších a především povedenějších verzí ve fotbale nebo v basketbale.

Možná je to ke hře až příliš kruté, ale prodává se za plnou cenu AAA her, a tak ji musíme porovnávat i s kvalitami podobných titulů. V tomhle ohledu wrestling bohužel propadá.

Možná je to ke hře až příliš kruté, ale… 6M Tabble Tag, 6M TLC Tag, 6M Battle Royal, 6M Elimination Chamber… prodává se za plnou cenu AAA her, a tak ji musíme porovnávat i s kvalitami podobných titulů. V tomhle ohledu wrestling bohužel propadá. Navíc k tomu všemu můžete připočíst klasický season pass (eventuálně dva současné nabízené přídavky), byť vás do ničeho hra nenutí a prakticky byste si ničeho takového ani nevšimli.

V JEDNOM SE TO HŮŘE TÁHNE

Abych ale jen nedštil síru, od šesti, lépe od osmi hráčů v poli to ale začíná být docela jízda. 8-Man Tag Team, 8M Ladder, 8M Battle Royale, ale také Royal Rumble 10-Man/20-Man/30-Man je divoká snaha přežít mezi dalšími těžkotonážními kolegy. Čím víc borců v ringu, tím jednoznačně lépe. Z WWE se poté stává zábavná a lehce ulítlá podívaná, kdy se neustále na obrazovce něco děje a dav vříská nadšením. Tak to má vypadat! V chumlu se navíc snadno skryjí všechny neduhy, takže je celkový dojem o poznání lepší. Někoho určitě budou bavit i znevýhodňující režimy Handicap: One on Two Tag, One on Two Tornado Tag, One on Three Tag, Two on Three Tag, byť jsou vzhledem k obtížnosti celé hry vážně velkou výzvou. Nechybí ani klasický režim Tournament nebo Online hry Quick Play, Live, Team Up nebo svá založená hra s vlastními pravidly.

Jak jsem říkal: Wrestling na 62 způsobů.

WWE 2K18
Xbox Xbox One
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Obrovská soupiska krvelačných mužů a žen a nejrůznějších režimů nemůže přebít to, že je WWE 2K18 sterilní hrou s tristní kariérou a nejrůznějšími chybami. V jádru se ale jedná o komplexní záležitost, která jen ne a ne rozkvést.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama