Winter Sports 2012: Feel the Spirit

Winter Sports 2012: Feel the Spirit je dalším dílem série, kterou kdysi nastartovala německá televize. Zpočátku produkovala vcelku slušné tituly, dokonce ještě minulý ročník docela pobavil. S letošním vydáním však není něco v pořádku. Vinu pravděpodobně nese změna vydavatele a následný odliv kapitálu. Absence jakékoliv propagace nebo alespoň zmínka někde na webu o tom, že hra vychází, svízelnou situaci jenom podtrhuje. Na druhou stranu s onou propagaci jde dost možná o záměr. Asi jako když rodiče ze seriálu Modern Family neradi mluví o mírně retardovaném synovi - zkrátka se není čím chlubit.

No very gut vetr

Winter Sports 2012: Feel The Spirit je totiž neuvěřitelně nezajímavý titul. Není ani dobrý, ale zároveň ani tak špatný, abyste se jeho imbecilitou mohli bavit. Jde prostě o šeď, kterou se vyplatí hrát jen v případě, že jste za to placeni. Naštěstí sehnat kopii Winter Sports 2012 v České Republice je momentálně obtížnější, než prodávat drogy na Vatikánském náměstí. Díky bohu je tak šance, že vyhodíte své peníze oknem, minimální. Jediné místo, kde se můžete nechat nachytat na optimistický slogan Feel The Spirit (v nedoslovném překladu: Pociť atmosféru) je pravděpodobně pouze mateřské Německo (hru podle všeho v tento moment nemá ani Amazon).

Majn ski not so gut

Kdybyste se však k Winter Sports 2012 nějakým způsobem přece jen dostali, čeká vás celkem deset zimních sportů, namátkou: Curling, Ski Cross, Short Track, Super G nebo Snowboard freestyle, přičemž platí, že jsou všechny zpracované tak nějak průměrně/snesitelně až podprůměrně/nesnesitelně. Klasiky typu skok do dálky či Downhill se zažitým ovládacím schématem, kdy využíváte pouze pár kláves k odrazu/dopadu, ještě jdou skousnout, ovšem taková jízda motorek ve sněhu se svou imbecilitou zakousne spíše do vás.

Každou z disciplín si můžete “užít” ve třech módech: Pohár, Disciplíny (jednotlivé sporty) a Výzva. Za zmínku stojí snad jen poslední jmenovaný, v němž postupujete pavoukem různých úkolů v rámci deseti ve hře obsažených sportů: splníte jeden, odemknou se vám další dva, atd. Hra pro jednoho hráče prakticky nic víc nenabízí, a tak je motivace k jejímu znovu zapnutí na bodě mrazu.

Taktik zkusit šůšn

Jestli jste náhodou takový masochista, že si Winter Sports 2012 i přes naše varování pořídíte, je pravděpodobné, že máte ve sklepě zavřeného člověka v koženém oblečku, kterého byste tou nesnesitelnou nudou chtěli potrápit také. V tom případě je pro vás připraven split-screen multiplayer. Ale teď vážně, pokud by existovalo něco jako detektor zábavnosti, je dost možné, že by při hraní split-screen multiplayeru poprvé a naposledy mírně zablikal. Ovšem přiznejme si, že s dobrým kamarádem pobaví i Kámen, nůžky, papír, a tak split-screen neberte jako argument, proč byste se měli o Winter Sports 2012 (byť jen sebemíň) zajímat.

Aber kaine šanc downhill

Audiovizuální stránka hry je vyblitá jako párty opustivší fotbalista. To platí dvojnásob pro grafiku, která byla ještě v minulém ročníku dost možná nejsilnější stránkou titulu. Zvuky jsou na úrovni záchodové produkce, což je znát především na komentářích, kdy se neustále opakují asi čtyři věty. Cinkání při přepínání položek v menu pak leze na nervy a zvukové efekty vývojáři snad od prvního dílu série neměnili.

Winter Sports 2012: Feel the Spirit je naprosto nezajímavá hra, kterou nedoporučujeme nikomu. Pokud byste však přece jen trvali na nějakém tom zimním titulu, sáhněte radši po předešlém dílu série, Vancouver 2010 Winter Olympics nebo ještě lépe po dosové klasice Winter Challenge. Ať už si vyberete cokoliv, nemůžete v porovnání s WS 2012 šlápnout vedle.