Wii Fit Recenze Wii Fit (+ videorecenze)

Wii Fit (+ videorecenze)

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

20. 4. 2008 22:45 11
Reklama

Když do redakce přišla malá bílá krabička s logem Nintenda a dvojice gyroskopických ovladačů, skoro jsme se rvali o to, kdo si bude smět dát další tenisový zápas nebo partičku bowlingu. Pocit z naprosto nového herního zážitku se obtížně popisoval, a i když jsme se o to pokusili všichni v souhrnném tematickém článku, stejně část zůstala nevyslovena. Za dlouhé měsíce, co je Wiičko s námi, pocit z hraní zevšedněl, zvykli jsme si nadávat na nevalnou kvalitu third-party titulů, na čas se znovu nadchli u Super Mario Galaxy a (s výjimkou Farida) s rozpačitými pocity přijali Mario Kart Wii. Zkrátka: k hraní na Wii přistupujeme už zcela běžně a rutinně. Až Wii Fit dokázal oživit t en prvotní pocit infantilního nadšení, byla to hra, kterou si v redakci musel KAŽDÝ vyzkoušet; a vlastně proč se omezovat jen na redakci, kdo šel kolem, aspoň n a minutku se na bytelnou podložku postavil a provedl pár skoků na lyžích. Právě "pocit" je zřejmě tím nejcennějším na Wii Fit. Další dílčí klady zmíní následující o dstavce, ale vždy je třeba brát je s nadhledem: sama hra nikoho do formy nedostane, nebude-li chtít, a bude-li chtít, dokáže to i jiným způsobem. Stejně tak otázka poměru cena/výkon není jednoznačně zodpověditelná. Jen ti, kteří mají doma vedle konzole jen Wii Sports, Wii Play a pár miniherních kompilací, mohou rovnou vyrazit do obchodu – právě pro ně je Wii Fit jako dělaný.

Sledujte na Hrej! SOUTĚŽNÍ VIDEOSPECIÁL. Uhodněte, který ze soutěžících zhubne během tří týdnů cvičení s Wii Fit nejvíce, a vyhrajte konzoli Wii, hru Wii Fit a další pěkné ceny!

Ta váha se musí plést!

Prvním krokem při hraní Wii Fit je založení profilu. S tím je spojeno přeměření: hráč si stoupne na podložku, která připomíná váhu, a hra mu předloží klíčové číslo BMI. Následuje několik testů na rovnováhu, jejichž výsledkem je informace o Wii Fit Age, tedy podobném čísle jako u Brain Training her či Wii Sports. Hráč si pak může v rámci svého profilu naplánovat, o kolik by chtěl zhubnout, a za jak dlouhou dobu, načež mu hra vytvoří cvičební plán, jehož plněním by měl požadovaného dosáhnout. Na tohle ovšem pozor: samo cvičení je sice pěkné, ale kdo si po něm dá čtyři hamburgery, večer se docpe bůčkem a zalije to šesti dvanáctkami, zhubne asi tolik jako Lister v díle Červeného trpaslíka, kde se ho Rimmer snažil dostat do formy. Tedy vůbec.

Posilování, minihry i jóga

Jádro Wii Fit tvoří čtyři oddělení různých cviků a her. Relativně nejsušší je posilovací sekce, v níž se hráči dočkají různých variací na kliky, shyby, dřepy a další fyzicky náročná cvičení. Zábavná je série cviků z jógy, která začíná nácvikem hlubokého dýchání, následuje pak sestava pozdrav slunci, v níž se hráč někdy proplete do nečekaných pozic. Zpočátku docela vděčná sekce třetí obsahuje cvičení, při kterých se běhá, vystupuje a sestupuje z podložky, nebo třeba zkouší výdrž při hula hop. Není bez zajímavosti, že běh sám vůbec Wii Fit nevyužívá – hráči si jen zastrčí Wiimote do zadní kapsy kalhot, aby jim měřil frekvenci kroků. Samozřejmě se tak dá při tomhle cvičení snáz podvádět a "běhat" rychlým cukáním zápěstí, ale velká zábava to není. Poslední skupinu tvoří cvičení sportovního rázu, z nichž nejlepší je skok na lyžích, dále pak slalom, provazochodectví, navigace vzduchové bubliny apod. Zatímco skok byl zpracován velmi dobře, slalom způsobí nejednomu lyžaři značné zmatení. Sice klade důraz na přenášení váhy, to je ale z obtížně pochopitelného důvodu přesně opačné, než jak se doopravdy na lyžích váha přenáší: namísto vnější lyže tady slalomáři jezdí po vnitřní.

Hra pro osamělého cvičence

Je s podivem, že i když má Wii Fit obří party potenciál, není příliš uzpůsoben multiplayeru. Některé disciplíny by sice umožnovaly rychlé střídání více hráčů (třeba takový skok na lyžích), ale nutnost vrátit se vždy do hlavní obrazovky, zvolit vlastní profil a absolvovat několik otravných loadingů je neskutečně otravná. A kdo by chtěl skákat rekordní délky na cizí profil, že?

Na druhou stranu, velmi dobře funguje dlouhodobá motivace jednoho hráče. Zpočátku jej u hry udrží tradiční finta: ne všechny disciplíny jsou otevřené. Teprve delším cvičením (bez ohledu na výsledky, cení se i snaha) si je jednu po druhé odemkne, aby se mohl týrat na ještě více způsobů. Přibývající zlaťáky hráč sleduje prvních pár dní, později už věnuje větší pozornost statistickým obrazovkám, pravidelným měřením zjišťuje, jak se pohla křivka jeho BMI a s napětím očekává, jaký mu hra přidělí Wii Fit Age. Je jasné, že posilování pod dozorem virtuálního trenéra nemůže být stejně efektivní jako návštěva fitness centra. Jednotlivé série potrápí někoho, kdo život proseděl před obrazovkou, ale z pohledu výkonnostního sportovce sivyžádalo docela velký počet opakování, než začalo být i klikování doopravdy náročné. Mírným problémem je potom kontrola správného provedení cviku. Možnosti podložky jsou v tomto směru omezené – může změřit dobře vyvážení, odlehčení pat či špiček, přenášení váhy z nohy na nohu, vyklánění, a podobně. Už ale neřekne, jestli hráč při klicích příliš nevystrkuje pozadí, nebo zda se při protahování nekřiví a cvičení tak neztrácí účinek.

Dlouhodobě fit

Týden testování v redakci ukázal, že se Nintendo zase jednou trefilo. K Wii Fit lze mít některé výtky (řada z nich zazněla v předchozích řádcích), pocit něčeho zbrusu nového a úžasného ale vydrží překvapivě dlouho. Wii Balance Board je konečně výborný kus bonusového hardwaru: na rozdíl od laciných plastikových držáků typu Wii Zapper nebo Wii Wheel sktečně stojí za mírně nadstandardní investici. Těšme se, že jej využijí i další hry: něco na způsob Marble Madness by mohlo fungovat bezvadně, jiným nápadům se meze nekladou.

P. S.: Jedna docela důležitá otázka zůstala ještě nezodpovězena. Je Wii Fit z dlouhodobého hlediska k něčemu? Funguje opravdu, nebo je to cvičení jen naoko? Týden tohle samozřejmě nemohl potvrdit ani vyvrátit, navíc u trénované osoby, která čtyřikrát týdně sportuje a je zvyklá na náročné tréninkové dávky. Snad poslouží jako lepší "důkazní materiál" trojice účastníků naší Wii Fit soutěže. Jejich představení a detaily o průběhu klání přineseme v zítřejším vydání.

Wii Fit
Wii Wii

Verdikt

Jednoznačná trefa Nintenda - hra, o níž se bude ještě dlouho mluvit. Fyzická obdoba všemožných tréninků mozku, postřehu či matematických dovedností může bavit dlouhodobě, navíc možná chvályhodně přispěje k tomu, že se hráči zvednou z gaučů a začnou něco dělat pro své tělo.

Co se nám líbí a nelíbí?

Variabilita cvičení, motivace pro jednoho hráče, ideální odezva Wii Balance Boardu a pocit z netradičního způsobu hraní.
Není příliš přizpůsobeno pro party hraní, nedostatečná zpětná vazba při srovnání s živým instruktorem.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama