Wasteland 2: Director's Cut

Dlouho jsem přemýšlel, jak znovu jednoduše představit hru, která je už rok na světě a která nyní ve vylepšené verzi vychází i na konzole. O Wastelandu 2 byly popsány stohy stránek, od pohádkového úspěchu na Kickstarteru až po následná smíšená hodnocení, pramenící z toho, že hra samotná jakoby k nám připlula z jiné doby. A tu mě napadlo, proč vlastně mi dílo fenomenálního Briana Farga a týmu inXile Entertainment zaseklo svůj hák tak hluboko do srdce. Při jeho hraní mi totiž zas bylo dvanáct, Světové obchodní centrum ještě stálo a já hrál Fallout Tactics, miloval z něj každou vteřinu a započínal svou lásku ke zpustošeným světům. Krabice s Falloutem leží někde ve sklepě a počítač byl v průběhu let z pohodlnosti vyměněn za konzolové hraní z gauče. Ale ta láska přetrvala!

ZÁBAVA JEN PRO VYVOLENÉ

Hned ze začátku je třeba říct, že konzolový Wasteland 2 to na poličkách obchodů určitě nebude mít jednoduché. Nejedná se v žádném případě o mainstreamový titul, a pokud je vaší oblíbenou zábavou kosení tisíců na pohyblivé střelnici v Call of Duty, rovnou přestaňte číst. Hra byla do jisté míry zamýšlena jako milostný dopis hráčům, kteří si stýskají po starých zlatých časech a kteří by třeba za nový izometrický Fallout dali ledvinu. Pokud tedy patříte k těm, kterým není líto věnovat jednomu titulu desítky, možná stovky hodin, směle pokračujte dál.

Dostáváte za úkol prozkoumat zdroj podivných zpráv, nesoucích se po rádiových vlnách pustinou.

Příběhová premisa je velice jednoduchá. Svět shořel v nukleárním ohni a na jeho troskách se pomalu tvoří ostrůvky nové civilizace. V bývalé Arizoně operuje skupina, která si hrdě říká Desert Rangers a snaží se udržet chatrný mír a klid. Vy a vaše skupina nováčků dostáváte od legendárního generála Vargase za úkol prozkoumat zdroj podivných zpráv, nesoucích se po rádiových vlnách pustinou.

Nutno podotknout, že zmíněná pustina je, jak už ostatně samotný název napovídá, dost nehostinné a drsné místo, takže i na základní obtížnost budete umírat a hra vás svá pravidla naučí drsně a bez slitování. Hned od začátku je proto nutné vytvořit si dostatečně variabilní a flexibilní partu, protože bez šikovného medika, schopného mechanika, přesného ostrostřelce a experta na těžké zbraně se daleko nedostanete. Samotná tvorba hlavní postavy mi trvala asi půl hodiny, nesmírně jsem si to užíval. Skillů je ve hře opravdu velké množství, vedle nich po čase začnou přibývat i perky a než se nadějete, pohltí vás robustnost RPG systému natolik, že v okně s tabulkami strávíte skoro víc času než střílením banditů. Je ale nutné pochválit obecnou přehlednost tabulek, byť zrovna v nich není ovládání na gamepadu to pravé ořechové. Teď už ale zpátky do akce!

PÍT, MEDITOVAT, STŘÍLET

Wasteland 2 je tahové RPG klasického střihu. Cestujete po mapě, vyhýbáte se oblakům radiace a úzkostlivě sledujete zásobu vody, která je pro dálkové přesuny klíčová. Na mapě objevujete lokace, po nichž se následně pohybujete v real-time režimu, dokud nedojde na boj. Pokud jste se dosud báli, jak se hra jako Wasteland může hrát na gamepadu, přichází uklidnění. Už postarší XCOM: Enemy Unknown dokázal, že převést tento žánr na konzole je možné bez větších obtíží. Wasteland funguje podobně dobře. Zpočátku sice z důvodu omezeného množství tlačítek budou některé volby působit krkolomně, ale ovládání rychle přejde do krve a po absolvování první ostré půtky budete vše dělat po paměti. Je zcela zřejmé, že domov tohoto žánru leží na PC s klávesnicí a myší, ale pokud budete schopni odpustit občasnou těžkopádnost, hra se vám tisíckrát odmění.

V boji se herní plocha potáhne čtvercovou sítí a jde se na věc. Hra obsahuje značnou variabilitu, co se zbraní týče, a je proto vhodné vybavit každého člena týmu jiným druhem vražedného nástroje. V nábojích se totiž zrovna nekoupete a je dobré být připraven na každou situaci. Ke slovu tak přijdou samopaly, brokovnice, raketomety, sniperky i paprskomety. Každý přidaný skill point je znát a boje umí být náročné natolik, abyste po úspěšném vykydlení měli zasloužený pocit satisfakce.

KRETÉN SE Z TOHO VYKECAL

Nejen bojem ale živ je Wasteland, takže přikročíme k dalšímu, snad ještě více nadýchanému aspektu. Hra je neskutečně ukecaná. A pokud máte rádi prozkoumávání příběhového pozadí světa, po kterém se pohybujete, zde si jednoznačně přijdete na své. Rozhovorů jsou tuny, nabízí kvanta informací a zároveň se v nich objevují barevně odlišené volby podle toho, zda jste spíš patolízal, tvrďák nebo vtipálek s mazanou odpovědí na všechno. Osobně jsem si hned z počátku vybral perk s prozaickým názvem „Kretén“, který poskytuje stoprocentní úspěšnost při použití tvrďáckých hlášek. Moje postava se pak s ničím moc nebabrala, a i když byste s Cainem na pivo asi nešli, svou práci rozhodně odvedl. K textové bohatosti se ale váže i jedna výraznější výtka. Při předpokladu, že budete Wasteland 2 hrát na televizi a nebudete u ní úplně nalepení, není zrovna pohodlné to všechno přečíst. Hra sice nabízí možnost zvětšit si text, ale pokud, jako já, sedíte od televize přes dva metry, po čase budete mžourat, i když nenosíte brýle a oplýváte ostřížím zrakem.

Všem, co dočetli až sem, je určitě jasné, že o grafiku jde v případě tohoto typu hry až na posledním místě.

Co se grafického zpracování týče, rozhodně nenadchne, ale ani neurazí. Director’s Cut edice sice přinesla přechod na engine Unity 5, takže by měla vypadat o něco lépe než rok starý release, stále je ale nad slunce jasné, že se nejedná o multimilionovou produkci. V rámci žánru je ovšem výsledná podoba maximálně funkční, umí zaujmout a má své světlé momenty. Všem, co dočetli až sem, je však určitě jasné, že o grafiku jde v případě tohoto typu hry až na posledním místě.

NENÍ VŠECHNO ZLATO, CO SE TŘPYTÍ

Nové vydání přineslo také rozšířený dabing a údajně lepší vybalancování hry. Ozvučení postav mě nijak nepohoršilo, dabéři odvedli kvalitní práci a některé postavy si oblíbíte už jen kvůli jejich projevu. Co se vybalancování týče, je dost sporné, v jakém ohledu k němu mělo dojít. Hra má stále velice strmou učící křivku, obsahuje velké množství postupů, které je třeba si osvojit a někdy umí nepříjemně potrápit v situacích, kdy váš ostrostřelec z metru netrefí nepřítele a je třeba investovat spoustu času do získání různých zbraňových modifikací, abyste měli v pozdějších fázích hry šanci.

i Zdroj: Hrej.cz

Wastelandu se podle všeho nevyhnuly ani zásadní bugy, a přestože jsem za celou dobu hraní nenarazil na žádný, který by mi úplně zkazil dojem, je na místě zmínit jeden za všechny. V případě, že propustíte postavu z party, nevrátí se na domovskou základnu a není nadále k dispozici k opětovnému naverbování. Namísto toho naprosto zmizí ze světa, a vy tak přijdete o celý její progres a předměty, které nesla. Vzhledem k tomu, že jsem si od počátku svou skupinu hýčkal a po nešťastném úmrtí některého z protagonistů okamžitě loadoval, tento problém se mě nijak nedotkl. Jedná se však o zásadní nedostatek a je třeba, aby se s ním vývojáři popasovali.

KAMARÁDI DO JADERNÉHO SPADU

Když už jsem nakousl téma postav, s potěšením mohu říct, že jsem si svou údernou jednotku velmi rychle oblíbil. Vykreslení jednotlivých charakterů sice nedosahuje úrovně krále žánru, slovutné Jagged Alliance 2, ale brzy se o svoje miláčky budete starat až s rodičovskou péčí a každé zranění budete vnímat jako nepříjemnou komplikaci. Kromě základní skupiny se k vám mohou také přidat další postavy, které na svých toulkách potkáte. V boji je ovládáte stejně jako své svěřence, ale protože nemají tvrdý výcvik pouštních rangerů, jednají někdy svéhlavě. A pokud budete jednat proti jejich přesvědčení, mohou vás opustit, nebo se dokonce stát vašimi nepřáteli.

Milovníci košatých vztahů si přijdou na své a hra nešetří ani humorem a referencemi na klasiky žánru.

Questů je dost a příběhová linie vás často postaví před zásadní rozhodnutí, která znatelně ovlivní následující vývoj. Milovníci košatých vztahů si přijdou na své a hra nešetří ani humorem a referencemi na klasiky žánru. Wasteland 2 je hra, kterou můžete snadno odložit po deseti minutách jako zastaralou nudu, nebo v ní ztratit moře času a nelitovat ani jediné minuty. Pokud patříte ke staromilcům, kteří se rádi pustí proti proudu času a jsou schopni překousnout nešvary, které z takové cesty logicky vyplývají, neváhejte. Už jen proto, že na konzolích je konkurence v tomto žánru mizivá.