Valentino Rossi The Game

Až si budete plánovat výlet do své motorové Mekky, nezapomeňte se zastavit v Itálii, v zemi, která dala světu jedny z nejrychlejších motorsportových maniaků a nejvášnivějších strojů. Dvě kola nebo čtyři? To je v podstatě jedno, dokud to hřeje a vrčí, dá se na tom závodit. Živoucí legendou ze země olivového oleje je i motocyklový závodník Valentino Rossi, na jehož kariéru si zaostřili divočáci z již notoricky známého studia Milestone S.r.l., které netřeba sáhodlouze představovat. Vrací se trend závodních her zaměřených na úspěchy konkrétních osobností? Po Sébastianu Loebovi a rallye hře na jeho jméně postavené je těžké věřit ve světlejší zítřky, nejnovější motocyklový počin ovšem na stůl přihazuje úzce specializovaný obsah a navrch licenci letošní sezóny MotoGP. Stačí to ale na pole position?

VR46

Je těžké k čemukoliv novému od Milestone přistupovat s čistou hlavou. Přečtěte si zpětně naše recenze na RIDE, Sébastien Loeb Rally Evo či MXGP2, prakticky všechny nové tituly sdílí stejné problémy spojené s problémovým načítáním, rizikovostí při práci s uloženými pozicemi a obecně jistou nekonzistencí v kvalitě zpracování. O to paradoxněji působí skutečnost, že jsou tvůrci těchto her největšími vývozci motorsportových her současnosti. Zdá se ovšem, že na tolik omílané potíže reagují a snaží se je postupně eliminovat. Největším problémem Valentino Rossi The Game tak nejsou technické nedostatky, jako spíše přebytek obsahu. Představte si všechen obsah pohromadě jako dort, který uvařili kočička s pejskem. A pak se na něj vymočili. 

A jelikož je Valentino multi-talent, který by dokázal závodit i na smetáku, zvěčnění všech jeho úspěchů a aktivit si žádá své místo. Jeho hra je tak první v sérii, která nově obsahuje vícero druhů motosportu. Majoritní část samozřejmě tvoří MotoGP, kromě toho si ovšem vyzkoušíte i driftování, rallye a plochou dráhu. Nezvyklý mix je vám představován samotným Valentinem, který se stal vaším mentorem a vůdcem závodnické akademie, z níž jste vzešli. Struktura hry má několik úrovní, základem jsou samostatné třídy MotoGP, Moto2 a Moto3, které obvykle nabízí dostatek prostoru pro seberealizaci a vystačí pro samostatnou hru. Navrch k tomu si připočtěte obvyklé online módy a přidanou hodnotu v podobě Rossiho historických závodů, výzev a nových kariérních režimů.

2 + 4x4 = ZBYTEČNĚ MOC

Nabízí se začít tím nejdůležitějším a tedy samotným přispěním Rossiho do hratelnosti a hodnot hry. Za prvé, talent Rossiho a živočišnost motocyklových závodů z pohledu diváka/hráče znatelně převyšují zážitky z rallye a Sébastiena Loeba. Fakt! Motocyklová legenda je s hrou příjemně propojena i v kariéře, kde najde uplatnění váš vytvořený závodník. Tematický klub VR 46 Academy (který doopravdy existuje a plodí další mladé talenty) slouží jako hlavní hub a dává hráči jistý pocit postupu a pevného základu. Během zdolávání kariéry, ať už se rozhodnete bodovat ve startovní třídě Moto3 nebo skočíte rovnou do královské MotoGP, vás budou doprovázet i běžné administrativní věci jako je vyřizování e-mailů od fanoušků či komentáře Rossiho, které samozřejmě nefungují a nepřidávají hře nic na atmosféře. Ne protože by provedení Milestone selhávalo, žádná hra zatím ještě nedokázala podobný aspekt vyobrazit se správnou hloubkou tak, aby skutečně přispíval a hráče neobtěžoval.

Jakmile navíc uslyšíte Valentina mluvit jeho angličtinou s italským přízvukem, na sebevědomí vám moc nepřidá. Veškeré licencované motocykly, tratě a zboží jsou ovšem tím nejmenším, pravděpodobně nejlákavějším zákoutím hry je totiž mód Rossi Experience, jenž vás provede dvacítkou speciálních klání rekonstruujících reálné události Rossiho kariéry mezi lety 1996 až 2015. Vůbec první předváděčkou je Valentinův průlom na Masarykově okruhu v Brně z šestadevadesátého, kde si po divokém souboji s Martinezem urval prvenství. Další závody například vyobrazují rivalitu mezi Španěly a Italy či stíhačku z jedenácté pozice na první místo v Sepangu. Každý ze závodů je doprovázen komentářem hlavní tváře hry včetně dobových záběrů a je nutné podotknout, že výběr osobnosti hře nesmírně sluší. Rossi je zkrátka sympaťák, který je špičkou ve svém oboru. O své práci mluví vášnivě, nikoliv však arogantně.

NETAKTNÍ DVOUTAKT

Další specialitkou je závodění proti Rossiho nejrychlejším časům a celkovému fetiši nasazuje korunu "Rossipedia", přehled VŠEHO, co je s Italem spojené. Hra tentokrát opravdu staví na kultu osobnosti a musíme uznat, že se jí to vcelku daří. Pakliže jste pach jeho spálených pneumatik doposud nehltali, je veliká šance, že po hraní začnete. Pokud ovšem Milestone v něčem nezná limity, je to množství obsahu. Pokud jde o motorky, tak je vše v překvapivé rovnováze, dokonce i bahnařina v podobě ploché dráhy funguje vcelku dobře, přestože padá na přilbu na nedostatku tratí. O to více působí driftovací eventy a rallye jako pěst na oko, řízení aut je totiž extrémně otravné, množství dedikovaných okruhů značně omezené a co více, tyto druhy závodů jsou do jisté míry propojené i s kariérním módem.

Plně obdivujeme ambice tvůrců se pustit do něčeho podobného, dovádění na překážkové dráze ve Fordu Fiesta za podpory nevalně vypadající grafiky a nepřesvědčivého jízdního modelu působí maximálně úsměvně vedle robustní motocyklové kariéry, která je v jádru vcelku zábavná. Totéž platí o driftovacích závodech, klouzání se po Missanu ve Fordu Mustang patří, stejně jako rallye, mezi minihry na jejichž vývoj nebyl kladen příliš velký důraz. Příčinou je i zmíněná diverzita okruhů - rallye se například odehrává na desíti variacích Monzy, což nejvíce pocítíte v momentě, kdy se do závodů budete vracet opakovaně během sezóny, kde na podobnou patálii narazíte zhruba každý čtvrtý závod a kde jsou podobné přesuny mezi druhy závodů prezentovány jako trénink mezi závody.

MISTR RITUÁLŮ

Za normálních okolností bychom byli všema čtyřmi koly pro jakékoliv zpestření jinak striktně nastavené kampaně. Pravdou ovšem zůstává, že páteřní režim, kde vy, potažmo váš virtuální avatar, vystupujete v hlavní roli, vcelku funguje. Začínáte totiž jako začátečník a dosahováním určitých úspěchů, mezi což lze zahrnout třeba i fakt, že závod vůbec dokončíte, zlepšujete své dovednosti v mnoha různých ohledech. Můžete namítat, že v závodních hrách simulujících reálné události nemá takový systém místo, změny v chování motocyklů a aut jsou ovšem velice jemné, přesto vám dodají nezanedbatelnou výhodu, kterou rozhodně nejvíce oceníte v online módech.

Když se váš pilot zlepší v brždění, budete si moci dovolit brzdit později a agresivněji, pokročilé ovládání plynu vám zajistí, že si nezvlhčíte spodky pokaždé když zatáhnete za plyn. Pravděpodobně největší vliv na váš styl jízdy má i pilování techniky zatáčení, čím více totiž levelujete tento aspekt, tím více se budete moci do zatáček ve vysokých rychlostech naklánět bez ztráty stability. Každá ze závodních disciplín se navíc specializuje na vylepšování specifických dovedností, pokud si ale v rallye nebudete libovat, nebojte se, MotoGP vás naučí vše! Byla by samozřejmě naprostá hloupost do regulacemi spjatého motorsportu násilně narvat jakoukoliv formu mechanických úprav (i kdyby to licence dovolila) a systém vylepšování pilota absenci tohoto prvku schopně nahrazuje. Je nenásilný, užitečný, ale zároveň nepřesahuje hranice uvěřitelnosti.

NEOMEZENÁ RYCHLOST

Ruku v ruce s tím jde jízdní model, který balancuje na pomezí simulace a arkády. V jádru se nijak zásadně neliší od předešlé striktně motocyklové tvorby, zdá se ale, že určitého zlepšení doznala práce s projevem a přenosem výkonu na vozovku. Zatímco s nejslabšími Moto3 vehikly si poradíte vcelku snadno, u Moto2 začnete pociťovat razantnější změny. Každé prudší zrychlení při výjezdu ze zatáčky s vámi zatřese a během mžiku se objímáte s retardérem. Retardérem myslíme tu věc u asfaltu, ne vašeho zapomenutého bratrance z Horní Dolní. Královská MotoGP je pak úplně jiným vyprávěním a skutečně už vyžaduje spoustu trpělivosti při práci s plynem a využíváním potenciálu motorky. Dobrou zprávou je, že pokud si chceme hrou jen tak proplouvat nebo se prostě jen nechcete s dvousetkoňovou zrůdou tolik prát, k dispozici máte několik elektronických pomocníků, kteří vám usnadní život.

Méně logickým krokem v celém meta systému bylo zachování kreditů coby měny, kterou vyhráváte v závodech, ale nemáte s ní jak rozumně naložit. Během kariéry si týmy vybíráte sami, tudíž si motocykly nekupujete, stejně tak je neupravujete. Jediné, za co lze peníze reálně utrácet, je licencovaná výbava v podobě přileb, rukavic a bot. Ani jedno z toho nemá na jízdu či hratelnost samotnou vliv a neurčuje ani míru prestiže v online hrách. Abychom nezapomněli, za peníze si otevíráte i jednotlivé záznamy v Rossipedii. Systém měny je v případě Valentino Rossi The Game spíše přežitkem z dob minulých, který ničemu nevadí, jelikož jej lze kompletně ignorovat, zároveň by s ním ale šlo pracovat o něco chytřeji.

PŘÍPAD PRO DOKTORA

Není pochyb o tom, že se Milestone snaží na svých potížích pracovat a jistá semknutost obsahu jejich nejnovějšího počinu o lecčem svědčí, stále je to ale technická prezentace, která jakýkoliv výraznější krok kupředu zatluče do země. Prvním pozitivním zjištěním je, že super-dlouhé načítací časy jsou pryč. Hra stále přehnaně často data z vašeho profilu čte a zapisuje do nich, čekání na spuštění závodu už je ovšem snesitelnější a nevyžaduje šaolinskou trpělivost. O ostatních aspektech už tak vstřícně mluvit nelze. Řada miniaturních grafických bugů a glitchů jako jsou například doskakující stíny pod motorkami či problikávající vrstvy grafiky v interfacu nijak fatálně neohrožuje chod hry, působí ale extrémně amatérsky.

Co navíc ještě nebylo jasně vyřešeno, je rozhodování hry o tom, kdo spadne, když se určitých okolností střetnou dva stroje. Jistá forma determinace ve vyhodnocování samozřejmě funguje, a tak když do jiného hráče najedete zezadu v plné rychlosti (no homo), většinou spadnete vy. Zejména při předjíždění se ovšem může stát, že se o sebe dvě kola náhodně otřou a jednou spadnete vy, podruhé zase ti další. Další věc! Vzpomínáte si na RIDE, kde s každým pádem hra přepnula do bílé scény, abyste neviděli výsledek kolize? VRTG animace pádů nemaskuje, jakmile ovšem uvidíte výsledek, možná dojdete k názoru, že se mělo zůstat u přechodu do nicotné běloby. Jakmile jezdec spadne na zem, začnete se kroutit jako narkoleptik po prudkém probuzení. Představte si třeba vaší babičku, kterou spící polejete ledovou vodou.

i Zdroj: Hrej.cz

Míra ztuhlosti a způsobeného šoku se nedá vyjádřit ani tím nejlevnějším ragdoll efektem na trhu a my se modlíme za to, aby další iterace vypadaly lépe. Je zřejmé, že hry od Milestone budou ještě nějakou dobu potřebovat, než se dostanou do technicky konkurenceschopné pozice, prozatím si ale na mnohem vitálnější konkurenci troufají licencovaným obsahem, kterým nešetří. A zrovna Valentino Rossi The Game by zasloužila trošku skromnosti co se rozložení herních mechanismů a ambicí týká, jelikož auta a vše s nimi spojené se do hry skutečně nehodí. Z posledního vrhu stejně zaměřených her je ovšem právě tato na té lepší cestě, přesto stále ještě značný kus od ideální formy.