Untold Legends: Dark Kingdom

Dark Kingdom (temné království) je již třetím dílem akčního RPG, ovšem nyní premiérově vydané na konzoli PS3. Předchozí dvě dějství totiž vyšly na kapesní PSP, tudíž je Dark Kingdom prvním pokusem série opanovat domácí konzole. Pojetím se jedná nikoli o epické rpg ve stylu Final Fantasy, nýbrž o daleko jednodušší hack'n'slash akční RPG, přičemž bych zdůraznil to slůvko „akční“. I přes angažování Keitha Bakera, toho času tvůrce příběhů ze světa Dungeons & Dragons, je zdejší děj naprosto plytký a během prvních hodin hraní na něj jednoduše zapomenete.

Spolek vyvolených

Váš vybraný hrdina je totiž členem jakéhosi zvláštního spolku mocných bojovníků, kteří mají magickou schopnost vysávat životodárnou energii ze svých mrtvých protivníků. Tento klan slouží dlouhá léta svému králi, jenže císař naše druhy vyšle na imaginární tažení na kraj své říše Dureth. Tam se tlupa dozví, že velké a temné nebezpečenství pustošící říši má na svědomí právě král. Proto hrdinové obrátí své kroky a začnou bojovat proti svému nyní již bývalému vládci. Ano, začnou bojovat, protože právě souboje jsou naprosto dominantní částí hry, když v celém putování prakticky nezkusíte nic jiného.

Sporadicky bojové eskapády přeruší krátké střihové sekvence, či nadabovaná videa, ovšem třicítka poměrně různorodých úrovní skýtá jen a pouze boj, boj a zase boj. Skoro se mi chce říci, že Dark Kingdom je spíše mlátička říznutá RPG prvky, protože v mnoha okamžicích má daleko blíže ke God of War, než k Diablu, nebo Baldur's Gate. Jediné zpestření tak představuje hrstka puzzlů a rébusů inspirovaných dobrodružstvími Lary Croft, ovšem jejich vyřešení není nijak zdlouhavé a poměrně rychle na ně přijdete. Na začátku cesty si musíte zvolit jednoho z trojice hrdinů, tedy členů magického klanu dračího stínu.

Trojice svatá

Rozložitý bojovník Golan je pořádné chlapisko a smrtelně máchá svou obrovskou palicí. Dokáže jedním vrzem přizabít celou skupinu nepřátel, ale hodně se přitom odkrývá pro ataky protivníků. Průzkumnice Zala je daleko mrštnější, velmi hbitě seká svými rapíry a není pro ni problémem rychle uniknout dotírající přesile. Oproti tomu starý kouzelník Malakeš pochopitelně kouzlí svou berličkou s větším účinkem a disponuje také velkými zásobami kouzelné many. Každý hrdina má totiž jednak možnost rychlého a silného útoku včetně mnoha kombinovaných výpadů, ale také schopnost kouzlení. Všechny postavy mají svoji vlastní magii, stejně jako klasické útoky. Postupem času se vybraný hrdina poměrně rychle zlepšuje a při postupu na další dovednostní level obdrží vždy několik bodíků k dobru.

Za tyto body o stupínek zvětšíte jak život a manu, tak i své útoky a obranu. Vždy k tomu dostanete i něco odměny pro další vylepšení kouzel. Truhličky rozeseté po světě zase ukrývají mocné drahokamy, zlepšující rovnou několik charakteristik zbraní, přičemž vesměs stejné účinky mívají i různé části oblečení a zbroje, jenž si můžete uzmout po padlém nepříteli. Přebytečné předměty z velmi přehledného inventáře lehce prodáte a tak utržené penízky jistě obratem investujete ve svatyních, pravidelně rozesetých po kraji. Zde se jednak uloží postup, ale také si můžete přikoupit život a manu pro kouzlení. Kromě toho je zde možné bleskově vyrobit jakoukoli část oblečení i zbroj, ovšem stojí to hodně peněz. Oblečky snadno získáte z padlých nepřátel, takže je výroba skoro zbytečná.

Stále za nosem

Zdejší svět je sice velmi dlouhý, ale tvoří jej většinou jen velmi úzké lineární tunely, kterými postupujete vpřed. Kamera je svobodná a dovoluje plynulou změnu z pohledu třetí osoby až do ptačího náhledu ála Diablo, ale jinak velmi zlobí, v úzkých prostorách mění svévolně úhel a nelze se nijak podívat od země nahoru. I proto jsou některé širší lokace velmi nepřehledné a vzhledem ke stále stejnému okolí můžete východ hledat docela dlouho. Mapka je totiž jen miniaturní výřez v rohu obrazovky, který se hodí spíše na lokalizaci protivníků, než na plnohodnotnou orientaci. Podobně ne zcela dobře funguje i zamčení nepřítele, které při všudypřítomné přesile ani nemá cenu zkoušet. Protivníci se postupně mění, takže vás na začátku budou obtěžovat hordy barbarů, poté kostlivců, nekromancerů, goblinů až po jakési minibose, tedy většinou velitele skupiny.

Ti mají zpravidla tužší kořínek, ale s každou zabitou bestií nasajete další a další částečky života a many, takže i na těžší ze čtyř obtížností není hra nijak extra náročná. Navíc se občas vyskytne studánka, jednorázově poskytující čerstvé síly a vždy je přece v záloze možnost nakoupení životodárné energie ve svatyních. Celkově je ale grafika velmi povedená, lokace jsou přiměřeně živé a interaktivní. Např. rozbíjení menších kamenů na malé kousíčky je pěkně animované a svět vyniká znamenitou ostrostí i barvami. Horší to už je se stíny, které jsou jen statické, tráva se sice pěkně vlní, ale stromy jsou také bez pohybu. Výsledný dojem je zvláště s HDMI připojením určitě sympatický, ovšem je vidět kupa kompromisů, které vizuální dojem trochu kazí. Rozhodně se nejedná o nějaký opravdu živoucí next-gen svět, ale spíše o solidní standard, jak by to mělo vypadat.

Dva na jednoho

Zajímavým režimem je kooperativní online multiplayer až pro čtvero hráčů a musím tvůrce pochválit i za offline kooperaci ve dvojici na rozdělené obrazovce. Celou hru si tak můžete projít i s kamarády. Dark Kingdom také podporuje Xfire systém, což je komunitní klient určený původně pro počítačové hráče, přičemž nabízí několik funkcí od chatování, až po sledování přihlášených přátel. Přímo z prostředí hry tak můžete využívat služeb tohoto nástroje stejně jako na jakémkoli počítači. Na konec zmíním ještě solidní nazvučení, jenž je i přes absenci popisku prostorové, velmi čisté a nechybí ani titulky.

Dark Kingdom má možná na PS3 velké ambice, ale kromě stereotypních soubojů toho neumí nabídnout již o mnoho více. Bez pořádného příběhu a rozmanitější náplně putování nedokáže konkurovat ani daleko starším hrám a i v porovnání se svými kapesními bratříčky se může spíše jen stydět. Dobrou náplastí je ale multiplayer, který je mnohem zábavnější, než stejná single kampaň a hlavně díky němu se tak drží Dark Kingdom těsně nad hranicí průměru.