Unstoppable Gorg

Žánr tower defense v posledních letech zažívá obrovský nárůst popularity. Největší vítr způsobil zahradnický kult Plants vs. Zombies, kde usměvavé kytičky čelily nájezdům veselých mozkožroutů. Díky stoprocentní přístupnosti se hříčka dostala do všech herních zakoutí a od té doby se na nás každoročně valí mnoho dobrých i špatných variací. S přitažlivým prostředím a špetkou inovace tentokrát přicupitali benchmarkeři z Futuremarku a snaží se dokázat, že vlastně umí dělat i docela dobré hry.

Éra emzáků

Amerika. Prý "země neomezených možností" – něco na tom bude. Ať už se bavíme o typických zelených bankovách, neobvyklých pamětihodnostech nebo levných prostitutkách, nesmíme opomenout řadu význačných období dvacátého století. Neslavná prohibice v letech dvacátých, tolik diskutovaní hipíci v šedesátých a Marilyn Monroe si chlapy omotávala kolem prstu právě v polovině století. Krom jejího nevídaného šarmu se zrodil i nevídaný zájem o ten černý vesmír, plný zářícího čehosi, zprudka říkajícího si o důkladný průzkum. To tehdy moc nešlo, a tak se spolu se vzrůstajícími prodeji televizorů vsadilo na sci-fi s pomyslnými obyvateli planet vzdálených.

Úplně stejný námět vyhrál i Unstoppable Gorg, kterému nelze upřít, že ze svých prapříbuzných vykrádá to nejtypičtější. Americké klišé - nevinnou planetu Zemi napadá ohavný ještěr (skutečně uveden jako "lizard") Zorg a ta se nemůže bránit jinak, než brutální, nekompromisní silou. Pro tu klasickou atmosféru nesmí chybět – zrnitá, černobílá telka, kýčovité nápisy, komicky nažhavený komentátor a ještě vtipnější kostýmy ústředních nepřátel nebo nestydaté ženské... ale to je bohužel veškerý obsah prezentace. I když to tu svojí duši nepochybně má, je toho málo a nakonec to i působí příliš levně. Záměr nebo nezdar? Spíš záměr.

Zákon gravitace

Upřímně, asi u každého z nás časem došlo k momentu, kdy stavení věžiček a nekonečné čekání na další várku surovin přestalo být dostatečně naplňující. Podobným situacím se tvůrci úspěšně snaží předejít orbitovým systémem. Je potřeba být neustále ve střehu – mateřská loď, jakožto těžko vyčerpatelný zdroj nepřátelsých posil, takticky nachází nové cestičky k vaší bezzbranné družici. Ta se sice chlubí neochvějně nejvyšším počtem hit pointů, ale stačí nepatrné zaváhání, nepřítel náhle proniká do kritické oblasti a šup, restart. Nakousnutý systém oběžných drah spočívá v tom, že hráč-velitel musí nejen pasivně sledovat dění na obrazovce a přizpůsobovat se soupeřem stanovenými podmínkám, ale zároveň má možnost jednotlivými orbity otáčet a tím pádem přemisťovat již vyslané oběžnice, což výsledné hraní posouvá do úplně jiných sfér.

Na cestách po neznámé černotě se pomalu seznámíte téměř s dvacítkou různých družic, ovšem pro každý level si jich lze předvolit jen hrstku. Je nutno začít od píky – o pravidelný přísun energie se logicky postará generátor, potřebné bonusy opatří výzkumná laboratoř a tu vesmírnou chátru si na starost vezmou kulomety či naváděné rakety. Výrazně proti vašemu úspěchu je ovšem Zorgova útočná flotila, která s každým levelem citelně sílí. Zatímco první úrovně ovládne i hříchem nepoznamenaný předškolák, mise z opačného konce hry by si se všemi achievementy vystřihl snad jen Patrick Stewart.

Futuremark pro chudé

Produkty malého studia Futuremark si automaticky představujueme jako špičkové zkoušečky počítačového výkonu. 3D Mark 11 ale v konkurenci překrásného Unigine Heaven zapadl za vysoký kopec a společnost se tentokrát vrhla na čistokrevnou hříčku, která v žádném případě nepočítá s tím, že potenciální hráči vlastní stroje za desítky tisíc. Právě naopak, Gorg je graficky velice jednoduchý a jeho hraní by tak nemělo být problémem na žádném moderním počítači. Rád bych napsal, že hra vyniká alespoň nějakým uměleckým ztvárněním, ale nikoliv - to téma si však o něco speciálního doslova křičí!

Asi to mohlo skončit jako mnohem větší, řádně komerční projekt, a nikdo by se nehněval, ale Unstoppable Gorg nemá nic, čím by případného zájemce mohl odradit. Jde o čistou herní záležitost bez nepodstatných příkras a s vysoko nadsazeným nádechem, kterou nedokáže pošpinit ani nevýrazná grafika nebo snad slabší hudba. Nadměrné množství herního obsahu a z něj plynoucí herní doba jsou nevyvratitelnými argumenty pro koupi, protože za těch deset doláčů to prostě stojí.