UFO: Aftershock Recenze UFO: Aftershock

UFO: Aftershock

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

11. 1. 2006 23:53
Reklama

Altar Interactive nedávno zkrachoval. Tým, který stojí za tuhou rodinnou zábavou Fish Fillets, parádní realtimovkou Original War a dvěma díly X-COM inspirované tahovky UFO se rozmělní mezi další české vývojářské domy: a přese všechny výhrady, které lze k jejich dílům mít, bude to škoda. Vždyť cesta od Aftermath k nedávno vydanému Aftershock připomíná strmým růstem kvality skoro průběh faktoriálu. Zatímco první UFO bylo ještě spíše nedomrlým klonem klasické tahové strategie, druhé v úkolu stát se její moderní předělávkou uspělo mnohem lépe.

Příběh Aftershocku navazuje na Aftermath: lidé se po desítkách let strávených nad rodnou planetou na umělém asteroidu Laputa vracejí na Zemi, aby zjistili, že pokusy mimozemšťanů zanechaly na tváři jejich území obtížně smazatelné stopy. Začíná další neúprosný válečný konflikt, kde hlavní roli hrají mechanicky upravovaní kyborgové, mentálně zaměření psionici a přeživší homo sapiens sapiens. Tři frakce se tu více tu méně úspěšně vypořádávají s hordami vesmírného slizu. Klíčem k vítězství je ovládnutí území celé planety, což obnáší obsazovací-vyvražďovací mise a obranu již zabraných provincií glóbu před útoky nepřátel, zároveň ale také starosti s ekonomikou, diplomacií a logistikou.

Multifunkční glóbus

Mnohem více času nyní hráči stráví na globální mapě, kam přibyla řada funkcí. Základní pohled je tentýž: kulatá plocha, kde si lze přizoomovat na vybraná místa, schematicky znázorněné rozdělení do územních celků, a rozjet některou z mnoha akcí. Než se vybrané komando vojáků vydá do akce, je vhodné na již obsazených plochách vybudovat infrastrukturu a začít těžit některou ze tří přístupných surovin (souvislost s počtem frakcí není náhodná). Ve městech lze potom budovat základny. Jejich správa je oproti Aftermath vítanou novinkou. Báze mají vlastní obrazovku, s ohledem na technologický postup ve hře v nich pak hráči za příslušnou cenu staví továrny na zbraně různého druhu, výzkumné budovy laboratoří či knihoven, anebo další účelové struktury. Přitom místa je méně, než v plechovce tuňákové pasty: specializaci báze tak jednoduše zajistí to, jaké stavby do ní hráč nasází.

Investice do výroby a zajištění chodu ekonomiky jsou věcí hezkou. Hezkou i významnou, ne však samospasitelnou. Neméně důležité je udržovat se na úrovni technologické. Výzkum a vývoj neprošel nějakou radikální změnou, nicméně strom možných objevů pořádně nabobtnal, a tak prakticky není možné prozkoumat všechny jeho větve. To nutí opět ke zvolení určité orientace a teoreticky umožňuje zábavnou znovuhratelnost (v praxi to už tak slavné není, důvody jsou ale jiné). Výzkum se týká všech sfér herního systému: získávají se jím nové zbraně, budovy, analyzují těla omráčených nepřátel - a každé zlepšení má významný efekt. Vybrat si je leckdy těžší, než v dobře zásobené cukrárně.

Je to naše válka, vojáci!

Komanda v UFO: Aftershock mají vlastní RPG systém, o něco propracovanější a zajímavější než v prvním díle. Celkem lze obhospodařovat až čtyři skupiny o šesti vojácích různého zaměření. Někdo se specializuje na zbraně lehké, další třeba na granáty, sniperskou podporu, pro tým je důležité míti také medika... konkretizace zaměření lze dosáhnout tréninkem v určitém povolání (commando, medic, sniper atd.). Pro to musí voják splňovat určité podmínky, obvykle předepsanou úroveň klíčových vlastností (rychlost, percepce, dovednost s lehkými zbraněmi apod.). Ze začátku je nikdo v požadované výši většinou nemá, jak ale v misích sbírají zkušenosti, mohou členové výsadků poskočit o level a vhodně si své atributy vylepšit.

V samotných misích nakonec, i přes všechna zlepšení globální ekonomické stránky hry, stráví ufo-maniaci času nejvíce. Právě proto byl Aftermath kritizován: jednotlivé bitvy si byly podobné jako vejce vejci a brzy z nich stříkal stereotyp v proudech větších, než krev z čerstvě protržené aorty. V Aftershocku lze zejména zpočátku jásat: Altar pochopil, že je třeba šarvátky diverzifikovat, a tak se odehrávají v zajímavějších postapokalyptických prostředích (a že vybydlené stavby, rozpadající se industriální komplexy, jež zarůstají zelení, či porozbíjené skleníky, mají své kouzlo). Později stereotyp stejně přijde, klíčové slovo je ale ono "později". Aftershock neznudí zdaleka tak brzy. Na opakované hraní to není, ale první dohrání lze absolvovat beze ztráty mentální integrity.

Tahovka, RTS - jedno jest

Tahová strategie tentokrát není tak docela tahová. Aftershock využívá systému tahů simultánních, který je ideální z hlediska spádu hry: kdykoliv lze stiskem klávesy akci na monitoru zastavit a rozdat rozkazy, hra se navíc sama pauzuje při významných událostech (některý z vojáků nemá rozkazy, anebo spatřil nepřítele...), jinak je ale realtime. Potěší slušná variabilita mimozemšťanů rozmanitých tvarů a barev (dojde ale i na klasické šedivé ufouny). Navíc jejich AI je na mnohem vyšší úrovni, takže jsou občas schopni i efektivní spolupráce. Zejména se jim daří udržovat soudržnou formaci a využívat situací, kdy mají větší dostřel. Aftershock tak nutí hráče využívat specialit jednotlivých bojovníků a různých zbraní: proti některým protivníkům jsou projektilové zbraně prakticky neúčinné, na jiné zase zaberou spolehlivě. Vyplatí se využívat maximálně krytů, opatrného postupu a rozumné formace s dobrým vzájemným krytím.

Grafické zpracování druhého UFO asi nikoho neohromí, přesto jsou jeho kvality na solidní úrovni. Technicky možná není nejlepší, Altarům se ale podařilo mu dát atmosféru. Země opuštěná lidmi, oběť experimentů podivného účelu, jež se vymkly z rukou, vzbuzuje strach, zároveň pak respekt a nostalgické bodání u srdce. Pochvalu čeští autoři zaslouží i za přehledný, pochopitelný a překážky nekladoucí interface, ozvučení je na lehce nadprůměrné úrovni.

Tržním problémem UFO může být jistá hardcorovost. Na druhou stranu: fanoušci UFO: Enemy Unknown si stále ještě stěžují na nedostatečnou komplexnost a zbytečné zjednodušování herního systému. Bez jakýchkoliv předsudků je ale Aftershock kvalitní sci-fi tahovkou, jež dokáže zabavit na dlouhé hodiny a značce X-COM, k níž se oficiálně nehlásí (ani nemůže, jakkoliv je s UFO trilogií neustále srovnáváno), ostudu nedělá.

UFO: Aftershock
Windows PC

Verdikt

Aftershock je výrazně lepší hardcore sci-fi tahovka než Aftermath. Altaři přidali řadu funkcí, více managementu, variabilnější bitvy, povolání postav: a herní systém funguje na jedničku. Škoda jen, že i přesto brzy začnou podobné bojové mise nudit a znovuhratelnost je tak omezená.

Co se nám líbí a nelíbí?

Aftershock je výrazně komplexnější, mnohem podobnější původnímu UFO, hezčí a hratelnější než Aftermath. Simultánní tahy dávají hře spád, potěší zlepšená AI nepřátel.
I když proti tomu autoři dělali, co mohli, v bojových misích přijde časem stereotyp: opakují se prostředí i úkoly.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama