Two Point Hospital Recenze Two Point Hospital

Two Point Hospital

Jakub Štěpánek

Jakub Štěpánek

12. 9. 2018 17:15 5
Reklama

Kultovní Theme Hospital snad ani není třeba představovat. Nemocniční tycoon z roku 1997 si rychle získal srdce hráčů, kteří na něj dodnes s oblibou vzpomínají. O dvacet let později oznamuje studio Two Point partnerství s vydavatelskou společností Sega, aby v lednu 2018 oznámilo Two Point Hospital, duchovního nástupce Theme Hospital. Vzhledem k tomu, že na hře pracovali také vývojáři z Bullfrog Productions, autoři původní hry, měli fanoušci zajisté velkou radost. Povedlo se návykový tycoon resuscitovat?

ORDINACE V ŠÍLENÉ ZAHRADĚ

Hned v úvodu je potřeba říct, že Two Point Hospital jede na stejných kolejích jako její předchůdce. Úkolem hráče je vybudovat dostatečně sofistikovanou nemocnici s cílem vyšetřit (a pokud možno i vyléčit) všechny příchozí. Ale pozor! S běžnými problémy pacientů našeho světa, jako je například cukrovka, vysoký tlak nebo zvětšená prostata, se hráč nesetká. Do nemocnice chvátají nešťastníci s daleko závažnějšími chorobami. V čekárně sedí pacienti s žárovkou zašroubovanou přímo do hrudníku místo hlavy, nebo dokonce zcela bezhlaví jedinci. Chodbami se plouží mumie v tlejících obvazech a kuchtíci, jimž na hlavu přirostla pánvička. Všude kolem jsou také klauni. Nikoliv dobrovolníci s úctyhodným záměrem rozveselit pacienty na dětském oddělení, nýbrž šašci nakaženi zákeřnou formou klauniády. Úplně největší chudáci jsou ale lidé trpící chorobou „monobrow”. Jejich obočí nevkusně srostlo, pouze specializované oddělení dokáže bující koberec z čela odstranit. A pokud ne, budou po nemocnici běhat také „monobeasts”, které tento pacient produkuje. Jejich přítomnost ve zvýšené míře zásadně snižuje úroveň hygieny v nemocnici, což je velký problém.

Už samotné nemoci napovídají, že jedním ze základních kamenů hry je humor. Úsměv se dostaví už při pouhém pohledu na nemocniční panoptikum. Chůze některých postaviček může vzbudit podezření, že se do nemocnice chystá na inspekci pracovník z Ministerstva švihlé chůze. Ztvárnění jednotlivých léčebných procedur se také povedlo na jedničku. Texty jsou napsané bravurně, popis nemocí, příznaků a následné léčby skutečně pobaví. Nemocnicí se nesou hity z Two Point Radio, tu a tam se chopí mikrofonu cynický moderátor, aby pobavil posluchače jednou z mnoha historek z alkoholových dýchánků. Velkou radost už ale neudělá jeho výběr hudby. Podkresových skladeb je málo, tudíž se často opakují. Několikrát jsem se přistihl, že mi hudba samovolně hrála v hlavě, třeba před spaním, nebo během cestování MHD. Moderátor by se tedy mohl trochu vzchopit, zahodit flašku s absintem a vybrat do playlistu něco nového. Hláškami hýří také slečna, jejímž úkolem je informovat o aktuálních záležitostech. Návštěvníky nemocnice například prosí, aby uklidili po sobě, i po ostatních. Vše dohromady tvoří velice příjemný dojem, odlehčená atmosféra hře náramně prospívá.

HVĚZDNÁ NEMOCNICE

Hráči v rámci kampaně navštíví několik nemocnic. Většinou se začíná od píky, to znamená, že je potřeba v přiděleném prostoru postavit recepci, oddělení praktického lékaře, lékárnu, toalety a další specializovaná oddělení. V každé nemocnici ale čeká na hráče jiný úkol, přesněji kombinace úkolů. Jsou zde základní věci jako nutnost dosáhnout určité finanční hodnoty celé nemocnice, vyléčit jistý počet pacientů nebo pokročilejší a hůře dosažitelné mety, třeba poměr mezi vyléčenými pacienty a smolaři, u nichž léčba bohužel nezabrala. Později se hráč setká s požadavkem vyzkoumat nově objevené nemoci, postavit příslušné oddělení a urychleně zahájit léčbu postižených pacientů. Mezi nejnápaditější úrovně patří rozhodně státní klinika, kdy hráč najednou nedostává peníze za vyléčeného pacienta, ale za splněné úkoly od státu. Zalévání kytek má najednou přednost před na smrt nemocnými lazary. Za zmínku stojí také úkol převzít zadluženou kliniku od konkurenční společnosti a dostat se do zelených čísel. Samotná kampaň by však mohla být trochu nápaditější.

Ve skutečnosti jde totiž stále o to samé pořád dokola. Hlavně úvodní fáze každé úrovně je vždy stejná. Časem jsem zjistil, že jsou nemocnice téměř totožné, tedy co se přítomnosti konkrétních oddělení týče. Cílem každé úrovně je totiž získat všechny tři dostupné hvězdy. Hvězdu ale hráč získá pouze plněním stanovených úkolů. V pozdější fázi jsou úkoly náročnější a hráč si nemůže dovolit ignorovat určitou nemoc a pacienta poslat domů, protože by jednak nemocnici pomluvil, čímž by ztratila reputaci, a jednak by stejně chyběl třeba pro dosažení konkrétního „cure rate”. Hráč tím pádem stejně musí postavit téměř vše, co má k dispozici.

Než se podaří do prostoru narovnat pult pro sestru, převlékací kabinu a sadu postelí, stojí to člověka hodně času a někdy také nervy.

Získáním hvězdy se zpřístupní další nemocnice. Je pak pouze na hráči, zda zůstane a bude aspirovat na získání další úrovně. Na první pohled by se mohlo zdát, že hra postrádá úrovně obtížnosti a třeba pro náročnější hráče nepředstavuje dostatečnou výzvu. Celé je to ale trochu jinak. Vývojáři tuto záležitost vyřešili elegantně. Obtížnost se skrývá právě pod zlatými hvězdičkami. Kdo si bude chtít u hraní relaxovat, vystačí si v klidu s první hvězdou. Kdo hledá výzvu, může se do toho pořádně ponořit a pokusit se získat všechny tři. Obtížnost navíc mírně stoupá během kampaně. Ke konci se člověk zapotí i při usilování o první hvězdu. Potit se ale bude také z jiného důvodu.

SESTRO, PŘITOPTE MI

Jako správce má hráč možnost přikupovat další pozemky kolem nemocnice, vlastně je to jeho povinnost, aby byl schopen obsloužit co nejvíc lidí a zvýšil úroveň. Nemocnice tím velmi rychle nabobtná pod rukama. Každá budova by navíc měla mít vlastního praktického lékaře, aby pacienti třeba po rentgenu nemuseli courat tři kilometry zpátky do první budovy. Někde cestou by totiž mohli natáhnout bačkory, což se samozřejmě nehodí. I další oddělení je potřeba postavit vícekrát, aby se u vytížených doktorů netvořily příliš dlouhé fronty. Hráč tedy neustále staví, což je v pořádku, však s tím se také u této hry počítá. Nutnost umístit do každého oddělení sadu obligátního vybavení však časem začne vysloveně otravovat. Třeba lůžkové oddělení pro základní diagnostiku. Než se podaří do prostoru narovnat pult pro sestru, převlékací kabinu a sadu postelí, stojí to člověka hodně času a někdy také nervy. Nábytek mezi sebou mnohdy koliduje, špatné umístění postele ve výsledku znamená, že si na ní nikdo nelehne. Pokoje by přitom neměly být zbytečně velké, protože místa je samozřejmě málo.

Jako úplně největší zločin ze strany vývojářů vnímám nutnost hlídat teplotu v nemocnici. Nemocnice v severní části mapy jsou totiž vystaveny mrazu, je tedy potřeba zakoupit radiátory, jinak budou pacienti brblat. Radiátory jsou k dispozici hned ve třech velikostech. Je potřeba je manuálně vložit do každé místnosti, což je na rovinu vopruz. Radiátor navíc zmizí, pokud se přes něj naprojektuje nová místnost. Proč už v ní automaticky nezůstane? Skoro jsem se až těšil na přesun do teplejší části země, kde už snad nebude potřeba topit. Byl jsem ale nemile překvapen. Pacienti brblají i v případě, kdy je jim příliš horko. Je tedy potřeba zakoupit bedny s klimatizací. Hodně beden. To ale není vše. Klimatizace se totiž může časem kriticky poškodit, třeba následkem zemětřesení. Dokud nepřijde dostatečně šikovný údržbář, nefunguje. Je snad jasné, kam tím mířím.

Hráč má celou řadu možností, jak se vypořádat se zákeřnými nemocemi. Časem vyzraje i na ty nejhorší a s velkou slávou třeba navrátí chybějící pixely lidem, které pokousal pavouk s nízkým rozlišením.

Uvedené problémy by se přitom daly poměrně jednoduše vyřešit. Místnosti by mohly být předpřipravené se základním vybavením a každý by si je následně, pokud by chtěl, mohl upravit dle svého. A kdyby šel vliv teploty v menu zcela vypnout, také bych se nezlobil.

KOPLEXNÍ LÉČBA

Hra je sice velmi přístupná, neznamená to však, že nenabízí dostatečnou hloubku. Radost budou mít všichni milovníci grafů, tabulek a čísel. Je jich ve hře opravdu dost, šikovně schovaných pod příslušným tlačítkem, aby se náhodou někoho nevylekal. Zjistit se dá vše. U zaměstnanců třeba poslouží křivka znázorňující úroveň energie, morálky, spokojenost s možnostmi edukace. Na straně pacientů bude hráče zajímat jejich hodnocení nemocnice a výsledná reputace, počet návštěvníků a podobně. Hráč tak má možnost analyzovat své počínání ve hře, zjistit, kde je chyba, kdy se ta chyba stala a následně přijmout odpovídající opatření. Šikovné jsou také teplotní mapy. Díky nim lze velmi snadno zjistit nejen teplotu, ale také třeba úroveň hygieny, hladové pacienty a zaměstnance a další důležité věci. Pokud by snad někdo statistiku neměl v oblibě, není třeba věšet hlavu. Ve hře se lze bez výše zmíněných vychytávek bez problémů obejít. Stačí mít trochu intuice.

Důležitá je především finanční stránka. S nemocnicí v červených číslech se špatně pracuje. Zaměstnanci sice neustále požadují zvýšit plat, to ale neznamená, že si to nemocnice může dovolit. I v prosperující nemocnici může velmi rychle nastat zlom, kdy výdaje začnou převyšovat náklady, třeba právě kvůli drahým doktorům. Zdražení většinou nepomůže, protože pacienti začnou být nespokojení, reputace nemocnice klesne, nebude dostatek pacientů, tudíž ani peněz na výplaty. Všechno je velmi dobře provázané, vše se vším souvisí, i když to třeba na první pohled není patrné. Provázanost je jedním z principů celé hry, její objevování navíc hodně baví.

K tomu je nutno zmínit další zajímavé prvky, například možnost naučit zaměstnance novou odbornost, marketingové oddělení, které nabízí šanci zvýšit reputaci nemocnice pomocí agresivní reklamní kampaně nebo výzkumnické centrum, umožňující vyvinout novou léčbu či vylepšit stroje. Hráč má celou řadu možností, jak se vypořádat se zákeřnými nemocemi. Časem vyzraje i na ty nejhorší a s velkou slávou třeba navrátí chybějící pixely lidem, které pokousal pavouk s nízkým rozlišením.

POCTIVÝ TYCOON

Na plně vybavenou nemocnici je radost pohledět. Dekorativních prvků je k dispozici nepřeberné množství, nechybí ani fontány, kostlivci, diplomy, uklidňující olejomalby a zajímavé plakáty. Pacientům je možné postavit i malou restauraci, zabavit se mohou u herních automatů přímo od Segy. Spokojenost lidí v nemocnici potěší i samotného hráče. Každý vyléčený pacient pak udělá velkou radost.

Two Point Hospital je zkrátka poctivý nemocniční tycoon. Nabízí vše, co se od něj čekalo, na druhou stranu ale ani nepřináší nic nového. Hra umí oslovit nové publikum, zároveň zajisté potěší nostalgiky. Vzhledem k povaze hry se časem dostavuje mírný stereotyp, což je škoda, protože by se mu alespoň do jisté míry dalo předejít. Jak? Třeba úpravami v systému projektování jednotlivých místností, případně nápaditější kampaní. Jde však pouze o maličkosti v porovnání se skvělým zážitkem, který hra nabízí.

Two Point Hospital
Windows PC

Verdikt

Úctyhodný nástupce Theme Hospital potěší nováčky i pamětníky. Mírné nedostatky přebíjí brilantní humor, skvělá hratelnost a líbivé zpracování. Povinnost pro všechny fanoušky tycoonů.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama