Twin Mirror Recenze Twin Mirror

Twin Mirror

David Plecháček

David Plecháček

5. 1. 2021 16:00 2
Reklama

Přátelé ze studia Dontnod by se měli podívat do zrcadla a rozmyslet si, co chtějí dělat dál. Pařížské studio se se svou druhou hrou vyšvihlo na absolutní vrchol, ale jak všichni víme, z vrcholu je jen jediná cesta: Dolů. Otázka je, jak rychle dolů půjdete, a kdy dojdete do nejbližšího údolí, odkud se opět můžete vydat vzhůru. Prominence Life is Strange je ale nebývalá, protože s každý dalším titulem kráčí Pařížané níž a níž. A nezdá se, že by v dohledné době nabrali opačný směr. Aktuální dno se jmenuje Twin Mirror.

LEPŠÍ DVA NEŽ JEDEN

Twin Mirror navazuje tam, kde Life is Strange začalo. Jedná se o další příběhovou adventuru, která se soustředí na více či méně výrazné postavy, příběh a zpravidla nadpřirozený twist, kterým autoři dávají každé hře svůj specifický podpis. Hratelnost se až na výjimky neliší od předchozích titulů – third-person perspektiva, prozkoumávání okolí, hledání předmětů (ať už těch příběhových, nebo těch, které jen rozšiřují vaše povědomí o dějišti), dialogy, pár rozhodnutí. Mělo by tedy zřejmě následovat to, o čem vlastně Twin Mirror je. Faktem totiž je, že právě na příběhu stojí a padá míra doporučení a obecná odpověď na otázku, zda-li by vás novinka měla vůbec zajímat. Vyjma něj žádný další důvod hrát Twin Mirror neexistuje, a jak si řekneme později, to je tím největším kamenem úrazu.

Samuel není sám. Má v hlavě, řekněme, svého dvojníka, se kterým diskutuje a plánuje další akce.

Příběh přitom na rozdíl od dřívějších her nijak zvlášť neexceluje. Nezačíná špatně, hlavní hrdina Sam přijíždí do zapadlého městečka Basswood na pohřeb svého dávného nejlepšího přítele. Nejen, že samotný důvod návratu po letech není zrovna příjemný, navíc už od začátku všechno nasvědčuje tomu, že bude hůř. Joana, dcera tragicky zesnulého Nicholase, se domnívá, že byl její otec zavražděn. Nick se navíc zapletl se Samovou ex, Annou, což ještě více přisype sůl do rány. Každý obyvatel zdejšího zapadákova v Západní Virginii Samovi navíc připomíná, že zde není vzhledem k historii vítaný. Z toho ostatně pramení i první výraznější konflikt, který se odehraje na samotném konci smuteční akce. Sam je zkrátka jiný.

A pak je tu taky ten paranormální twist, o kterém byla řeč v úvodu. Není tu tak výrazný – i když, jak se to vezme – ale rozhodně nejde nijak srovnávat s vracením času, telekinezí nebo třeba telepatií z nedávného Tell Me Why. Samuel není sám. Má v hlavě, řekněme, svého dvojníka, se kterým diskutuje a plánuje další akce. Ještě (graficky) výraznější schopností je možnost obrátit se do svého nitra a vzpomínat / řešit věci v rámci niterního „Myšlenkového paláce“. Svým způsobem se Twin Mirror snaží navodit dojem, že si užijete něco jako lite verzi Sherlocka Holmese, případně určitou variaci na Vanishing of Ethan Carter, ale tato snaha vychází tak trochu na prázdno.

VÍM VÍC, VIDÍM MÍŇ

Těchto momentů je ve hře jednak málo, ale jednak nejsou tak nápadité, jak bychom asi doufali. Hned první detektivní scéna vás bude deptat tím, že budete pobíhat všude kolem a hledat pár specifických věcí k tomu, abyste se posunuli o chlup dál, a v té samé místnosti hledali ještě jednou druhou sadu důkazů. Nejen, že tato sterilnost hře vydrží až do konce, ale mísí se s dalšími, z mého pohledu nečekanými problémy, které dosud Dontnod neměl.

Výsledek však působí tak nějak jakoby bez ambicí. Cokoliv související s fantaskní částí mi navíc připadá tak nějak uměle. Namísto toho, aby se autoři snažili o civilní, komorní příběh, který nezačal vůbec špatně, je jejich poznávací rys nakonec zklamal.

Tím, že vývojáři sypají hru za hrou a pokaždé pro někoho jiného (Life is Strange pro Square Enix, Tell Me Why pro Microsoft, Twin Mirror vydává Dontnod svépomocí, avšak vývoj probíhal ve spolupráci s Namcem), musí se snažit alespoň o jinou podobu herního rozhraní. Grafika vypadá stále stejně, nebyla nádherná už před lety v Life is Strange a není nikterak půvabná ani teď. Jediné, čím se hry od sebe liší, je UI. To ale v Twin Mirror nefunguje. Jakoby si vývojáři byli vědomí toho, že hráči zdaleka neproklikávají všechny předměty, aby se o nich něco dozvěděli. Přišli tedy s nápadem, že popisky budou zobrazovat ještě dřív, prostě ve chvíli, kdy půjdete kolem. Minimálně na Xboxu One jsou ale texty takřka nečitelné. Když už se chcete dozvědět víc, musíte lomcovat s kamerou a hledat ideální úhel k tomu, abyste se dozvěděli absolutně zbytečnou informaci.

O grafice jsem už taktéž krátce mluvil. Svou tezi tak můžu jen rychle rozvést. Nejen, že grafika zamrzla v čase a nikam se neposunula, Twin Mirror navíc až překvapivě často trpí doskakováním textur, což je u tak neostré hry trochu s podivem. Technická část nikdy nebyla nejsilnější stránkou Dontnodu, v Twin Mirror si ale vybírá naplno svou daň to, kolik her souběžně ve studiu vzniká. Míň je někdy víc, přátelé!

PŘI ZEMI

Jestli existuje nějaký důvod, proč se do Twin Mirror pustit, tak je to jen kvůli tomu, že příběh je skutečně relativně přízemní, a odlišuje se tak od zbytku fantaskních her z portfolia studia. Výsledek však působí tak nějak jakoby bez ambicí. Cokoliv související s fantaskní částí mi navíc připadá tak nějak uměle. Mind Palace je znázorněný zajímavě, ale je zoufale nevyužitý a plytký. Jako výsměch pak působí pasáže, kdy utíkáte před nějakým svým strachem v lineárním v koridoru plném dveří, kterým se musíte vyhnout. Namísto toho, aby se autoři snažili o civilní, komorní příběh, který nezačal vůbec špatně, je jejich poznávací rys nakonec zklamal.

Úvod, který jsem nastínil (složité vztahy nejen s Annou, ale třeba i s místními obyvateli, kteří přišli kvůli Samuelově investigativní novinařině o práci), pokládá solidní základ celému vyprávění, ale snaha udělat z příběhu něco víc nakonec hře paradoxně sráží vaz. Škoda. Twin Mirror není odpad, ale ze všech her od Dontnodu se dá doporučit nejméně. Fanoušci příběhových her jej mohou koupit, v jisté chvíli jim může přijít vhod. Ale když jej kdokoliv mine, chybu neudělá. Možná je lepší sáhnout po Tell Me Why. Jednak si zahrajete lepší hru, a navíc budete dostatečně nasycení na to, abyste nemuseli Twin Mirror kupovat – zbytečně byste se nešvarů Dontnodu přejedli. Ale pokud v dohledné době vyjde něco jiného… k Twin Mirror se už možná vůbec nevrátíte.

Twin Mirror
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Nedá se říct, že by byl Twin Mirror vyložený odpad, vůbec ne. Ale je to jednoduše nejhorší hra od Dontnodu široko daleko.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama