True Crime: New York City Recenze True Crime: New York City

True Crime: New York City

Farid

Farid

28. 12. 2005 23:55 2
Reklama

Když už má být člověk poldou, pak se nechce nudit korektním chováním a dodržováním zákonů. Jedině zlý policajt si užívá videoherního života. Na to naštěstí autoři True Crime NYC pamatovali. Nový hrdina Marcus Reed (střídající Asiata Nicka Kanga z minulého dílu) prošel ohněm členství v pouličním gangu a, i když je nyní příslušníkem policejního sboru, rozhodně si nemusí brát servítky. Je to čistě otázka vašeho rozhodnutí. Můžete se držet norem, házet pomocí odznaku na lidi prasátka a seznamovat je s jejich právy, anebo vběhnout do zločineckého doupěte a vystřílet to tam pomocí kulometu. Všechno má ovšem svoje meze. Pokud budete zabíjet i nevinné civilisty, kšeftovat s drogami a brát úplatky, čeká vás suspendace a potupné pochůzkaření.

Jakkoliv to zní na papíře zajímavě, konceptu hry škodí hned několik zásadních nedostatků. Téměř všechny postavy a situace jsou obkresleny podle šablony. Příběh je plný klišé a nic vás v něm nepřekvapí. Samotný Reed je motivován obehranou písničkou msty (zabili mu kmotříčka) a jedná podle pravidel laciných béčkových krimi seriálů. Stereotypem jsou zamořeny i vedlejší mise – naprosto nesouvisle a nahodile se tu nabízí únosy, přepadení bank a vloupání. Tyto sice nejsou povinné, ale bez peněz, které si v nich vyděláte, se kariéra v NYC dělá dost špatně. A tak se budete muset dobrovolně nudit opakováním stále stejných činností. Naštěstí tu máme i osobitější „unikátní“ vedlejší úkoly, vázané na určité postavy. Tatínek (gangster pobývající ve vězení) vás požádá, abyste dohlédli na jeho byznys. O pomoc vás požádá také jedna bordel máma a jistý taxikář. Dále máme na programu ilegální pouliční závody a turnaje klubů rváčů, do kterých můžete proniknout, abyste identifikovali jejich organizátory.

Vánoce v New Yorku

To vše se děje na ploše 66 kilometrů čtverečních Manhattanu, od Washington Heights po Wall Street. Vše je dokonale a realisticky zmapováno a rozděleno do 20 čtvrtí, z nichž každá svým způsobem žije svým životem. Pokud chcete, můžete se věnovat potírání zločinu v každé jedné z nich. A výsledek vaší dobrotivosti bude patrný na první pohled. Ubude čmáranic na zdech, fasády budou mít hezčí barvy, obchodníci se znovu pustí do podnikání a z ulic zmizí odpadky.

Sami vidíte, jak rozporuplné pocity True Crime NYC v nás vzbuzuje. Kdybychom brali v potaz jen rozsah a hráčovi možnosti, museli bychom mu složit hlubokou poklonu. Hlavní příběhová linie netvoří ani čtvrtinu úkolů, které jsou ve hře k dispozici. A misemi, ať už povinnými či nepovinnými, to zdaleka nekončí. Můžete se starat o svůj zevnějšek, nakupovat oblečení, měnit účesy, zlepšovat umění boje a jízdy. Ve skutečnosti však pochybujeme, že vás bude bavit dokola opakovat tytéž nebo velmi podobné činnosti. Téměř všechny hlavní mise spočívají v přestřelkách s desítkami zaměnitelnými padouchy a střetech s jejich šéfy, kteří vám prozradí další střípek důležité informace. Navíc citelně chybí checkpointy, takže když v obtížném a dlouhatánském úkolu neuspějete napoprvé, musíte si projít jeho jednotvárnou strukturou znovu od začátku. Ještě horší to je s generováním malých pouličních zločinů. Do vysílačky vám oznámí, že obchod XY byl právě přepaden, na radaru vám vyskočí červená tečka a dopředu víte, jak to dopadne. Po dvou třech hodinách budete tyto mise plnit zcela mechanicky, bezmyšlenkovitě. I když pojedete do obchodu na druhém konci města, bude vypadat úplně stejně jako ten předchozí a také jeho zákazníci, prodavač a samotní lupiči budou vypadat úplně stejně.

Hodný nebo zlý? Ošklivý!

Zpestřením měly být souboje s bossi v rámci příběhové linie, často se však promění ve frustrující a nepříliš zajímavý zážitek. Moc dobře nefunguje ani idea hodné/zlého poldy. Pokud porušujete zákon, hra vás trestá velice přísně. Pokud jej dodržujete, jedinou odměnou vám bude to, že vás nepotrestá. Hra nepostrádá některé dobré nápady. Líbilo se nám například, že těžší zbraně musíte ukládat do kufru a odsud si je vyzvedávat. Je to rozhodně přirozenější než, když se vám v GTA mávnutím kouzelného proutku zjeví raketomet. Také model New Yorku, jakkoli realistický a akurátní, je vyveden v pěkných detailech a působí atraktivně. Nicméně pro nás nakonec převažuje spíše to špatné. Jakkoli se snaží True Crime NYC nabídnout masivní porci videoherní akce, ve skutečnosti nabízí jen opakování velmi omezeného množství činností.

True Crime: New York City
Windows PC
Xbox Xbox
PlayStation PlayStation 2
Nintendo GameCube GameCube

Verdikt

Řemeslně slušně zpracovaná městská akce se snahou nabídnout co možná nejvíce činností a nejdelší trvanlivost. Důraz na kvantitu při nedostatku variability je však ve svém důsledku kontraproduktivní.

Co se nám líbí a nelíbí?

Čilá napodobenina Manhattanu, přiléhavý soundtrack, přesvědčivé ruchy velkoměsta, proměnlivé lokace, obrovská šíře aktivit a úkolů...
...které si jsou však podobné jako vejce vejci, schématický příběh, nezajímavé figurky, úmorné vedlejší úkoly, špatně vyvážený systém morálních dilemat.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama