Trials Fusion Recenze Trials Fusion

Trials Fusion

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

1. 5. 2014 22:18 6
Reklama

Už mnohokrát bylo dokázáno, že méně je někdy více a finští vývojáři ze studia RedLynx o tom vědí své. Jejich závodní série Trials totiž staví na jednoduchém konceptu, do kterého se každý hráč dostane během krátké chvíle, aby byl následně uvězněn v nekonečném přívalu motorkového křepčení. Jednoduché ovládání a jasně definovaná pravidla pak dělají z Trials záležitost, ve které zkrátka budete nutně potřebovat vyhrát ještě tenhle a tenhle a možná taky ještě tenhle závod… Nejnovější díl s podtitulem Fusion se nesnaží o bůhvíjakou revoluci, oproti předchozímu Evolution však přináší několik změn, díky kterým u hraní pravděpodobně vydržíte ještě o nějaký ten čas déle.

V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA

Pokud sérii neznáte a Fusion by měl být váš první díl, pak by bylo vhodné projít si nejprve základy. Ačkoliv se to nemusí z obrázků na první pohled zdát, hra by vlastně vůbec nemusela být ve 3D a přitom by pořád zůstala natolik zábavná a chytlavá, abychom vám ji mohli doporučit. Ve hře totiž neurčujete směr jízdy a jediné, co ovládání podléhá, je plyn, brzda a přenášení váhy dopředu, resp. dozadu nakláněním řidiče. Všehovšudy dva triggery a jedna analogová páčka, což také logicky odkazuje k tomu, že byste ke hraní měli chytnout do ruky ovladač i přesto, že se rozhodnete hrát PC verzi. Ovládání a celkové možnosti se tedy mohou zdát omezené, nicméně díky opravdu krkolomným tratím a drobným fyzikálním hádankám se nudit rozhodně nebudete.

Z Trials se v závěrečné části kariéry stává v podstatě takové barevnější Dark Souls, nicméně i to je součást výzvy, která naštěstí hráče ničím příliš nefrustruje.

V režimu kariéry na vás čekají čtyři desítky jednotlivých závodů, které si postupně odemykáte získáváním medailí, co se však zdá ze začátku jako jednoduchý úkol, projeví se po chvilce jako poměrně tuhá výzva. Skutečně, první dvě velké lokace projedete s prstem v nose a cokoliv než zlatá medaile pro vás bude důvodem k restartování závodu. Obtížnost je navíc v porovnání s předchozím dílem pocitově lehce snížena a hra je poměrně benevolentní k tomu, rozhodnete-li se během jízdy restartovat vaše snažení od jednoho z checkpointů na trati, kterými postupně projíždíte. I s jedním či dvěma opakováními pořád získáte zlatou medaili a rychle nabudete dojmu, že vás už nemůže nic překvapit.

TĚŽKO NA CVIČ… ÁLE, KAŠLAT NA TO!

Stačí se však probojovat do posledních tří světů a narazit tak na tratě, které je uměním alespoň dojet do cíle. S poměrně razantním skokem v obtížnosti se budete muset vypořádat sami, ale díky již zmiňovaným checkpointům si můžete problematické pasáže projíždět do zbláznění, učit se je a pozvolna spojovat v jednu bezchybnou jízdu. Faktem tedy je, že se z Trials v závěrečné části kariéry stává v podstatě takové barevnější Dark Souls, nicméně i to je součást výzvy, která naštěstí nefrustruje hráče tím, že by musel v předchozích závodech bezpodmínečně získat zlatou medaili, aby se otevřely závody další.

Hlavním módem profrčíte za přibližně pět hodin, samozřejmě s ohledem na to, jak rychle si s motorkami, šlapacím kolem a jednou čtyřkolkou potykáte. Vývojáři se rovněž snažili oživit hraní hlasy umělé inteligence SinDI a George, kteří občas utrousí nějaký vtip, případně vás povzbudí ve vašem počínání. Bohužel, vtípky se spouští na stále stejných místech, rychle se oposlouchají a po nějaké době vám už spíše začnou lézt na nervy. Podobně se to má i s další novinkou, od které si vývojáři zřejmě slibovali mnohé, ani možnost provádět krkolomné triky se nám ale ve výsledku příliš nezamlouvá. Je sice příjemné, že na několika málo tratích, speciálně určených pro odlehčenou motorku, můžete provádět vizuálně pěkně ztvárněná čísla, je to však neintuitivní ovládání a omezený tutoriál, kvůli čemu možná ani nedokončíte jeden konkrétní závod.

Trials Fusion
i Zdroj: Hrej.cz

Všechny triky totiž provádíte druhou analogovou páčkou a sami si musíte přijít na to, co který pohyb udělá. Na druhou stranu jich ale není moc, tedy přibližně patnáct, takže se určitě naučit dají, ale nenajdete v nich žádný smysl. Kromě již zmiňovaných speciálních tratí totiž kaskadérské kousky nevyužijete, a tak leží zbytek zábavy ve vtipných minihrách typu – dojeď co nejdál bez možnosti využít naklánění řidiče, nebo dojeď co nejdál po zadním kole.

UŽ NIKDY, NIKDY SÁM!

Po obsahové stránce na tom je Trials Fusion velice dobře také díky zapojení komunity, pro kterou je připraven poměrně robustní a na první pohled docela složitý editor tratí. S trochou nadsázky by se dalo říci, že jedinou změnou oproti nástrojům, které využívali sami vývojáři, je na konzoli absence myši a klávesnice, s trochou cviku a velkou porcí volného času totiž můžete stvořit takřka cokoliv. Popularita editoru vystřelila po vydání hry do oblak a mezi uživatelskými tratěmi už nyní naleznete stovky a stovky tratí, samozřejmě však s kolísající kvalitou. Díky různým filtrům a doporučením od samotných vývojářů se ale můžete horších tratí vyvarovat a během několika vteřin, než se vám trať stáhne, už můžete začít drandit po zcela nové lokaci.

V tomto bodě pak možná očekáváte i slova o multiplayeru, nicméně Trials Fusion je stále hrou o skillu a prát se s ostatními jinak nežli přes výsledný čas, je zcela mimo koncept hry. Přesto však multiplayer v lokální formě ve hře naleznete – určen je až pro čtyři hráče, kteří jedou jednu trať vedle sebe. Přiznáváme, po chvilce tuhého zápolení týmu Jarda versus týmu Zdeněk jsme přeci jen našli v multiplayeru jisté zalíbení, ale na dlouho vám tahle sranda zřejmě nevystačí.

A CO DÁL?

Kromě vlastního obsahu přichází Trials Fusion již tradičně s pestrou a divokou grafikou, která vyniká i díky rychlému střídání jednotlivých lokací. Zatímco venkovní tratě vypadají opravdu dobře, zasazení do města či tech-parku se rychle okouká a na atraktivitě lehce ztrácí. Faktem ale je, že jsou nejrůznější vizuální vylomeniny načasovány s ohledem na vaší jízdu, a tak se před vámi například teprve skládá celá trať, padají trubky, po kterých můžete jet dál a podobně. Jednoduše řečeno – pohled na hru vás potěší, a byť se nejedná o nic extra detailního, určitě budete do jisté míry okouzleni. Po stránce fyziky to nakonec platí také a nemluvíme pouze o nutnosti dopadat na zadní kolo. Z motorky totiž bude padat váš řidič, kterého si můžete – mimochodem – upravit i co se vzhledu týče, a věřte nám, že ho vývojáři rozhodně nešetří. Chybí snad jen rentgenové opakovačky, při kterých byste mohli sledovat, kolik kostí si váš nešťastník roztříštil a dílo by bylo dokonalé.

Pokud tedy hledáte instantní zábavu, máte rádi výzvu a motorek se vysloveně neštítíte, bude pro vás Trials Fusion dobrou volbou. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv verzi, zaplatíte mnohem méně než za jiný nový titul (bez season passu seženete hru do 600 Kč) a pravděpodobně ve hře strávíte průběžným hraním mnohonásobně delší dobu. To jsou hodnoty, které se jednoznačně počítají, takže na co ještě čekat?

Trials Fusion
Xbox Xbox One
Windows PC
Xbox Xbox 360
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

O Trials Fusion se za deset let pravděpodobně nebude psát jako o legendární hře, ale to vůbec nevadí. Všechno funguje a kromě malých nedostatků vám nebude nic bránit v tom, příjemně se zabavit.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama