Transformers: The Game Recenze Transformers: The Game

Transformers: The Game

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

31. 7. 2007 22:00 3
Reklama

Planeta Cybertron mohla být kdysi překrásnou oázou klidu a míru. Ze skalních průrev určitě tekly potůčky, které se splétaly v řeky, zajíčci se honili po lukách s rodinou veverek a jezevci? Jezevcům to bylo šumák, protože ti měli svoje bukvice. Jenže to by se nesměli objevit roboti, kterým nikdo neřekl jinak, než Transformeři. Naštěstí se dělili jen na dvě skupiny. Ta první, hodná, si říkala Autoboti. Byli to ochránci zvláštního artefaktu – Allsparku – který v sobě skrýval neobyčejné množství energie. Jak to ale v každém správném příběhu bývá, i Cybertron měl své zlouny ve formě Deceptionů. Ti, jak velí zlý kodex, měli samozřejmě zálusk na onen artefakt, aby s ním mohli provádět... zlé a určitě nepěkné věci. Bitvy o nadvládu nad Allsparkem se od letmého laškování v uličkách, lemovaných hořícími popelnicemi rozrostly postupně až do celosvětového konfliktu, při kterém nezůstalo jedno oko suché. Když už se zdálo, že je vše ztraceno a Allsparku se definitivně zmocní Deceptioni, vystřelili Autoboti artefakt směrem k neznámé destinaci uprostřed hlubokého vesmíru zvané Země, ve víře, že právě tam bude v bezpečí. Po mnoha stovkách let hledání je jasné, že se mýlili. Síly dobra a zla tak stanou naposledy tváří v tvář v rozhodujícím konfliktu, který rozhodne o osudu (nejen) naší planety.

„Morfuj....Transformujeme!“

Ačkoliv příběh, který podbarvuje celou hru rozhodně nepatří do kategorie originálních, za naprostou kýčovitost ho také odsoudit nelze. Koneckonců, Transformers měli na vývoj svého univerza plných dvacet tři let. Od komiksů, animovaných filmů i u nás oblíbených transformovatelných hraček se nyní v roce 2007 konečně dostáváme ke hranému filmu. Vzhledem k tomu, že jde rozhodně o jednu z největších kinematografických událostí letošního léta, nemůže se obejít bez masírování marketingových firem ze všech stran. Počítačové zpracování soubojů robotů, kteří jsou v jednom momentě tramvaj a v druhém nablýskané vraždící mašiny s rotačním kulometem v každé tlapě, se tedy přímo nabízelo. Upřímně musím říci, že vzhledem k vzrůstající kvalitě her na motivy filmových hitů jsem se docela těšil až zasednu k monitoru a nakopu mechanický zadek několika rádoby trolejbusům. Přece jen, kdo si má pořád špinit ruce krví, když je možnost si je vymáchat v motorovém oleji...

 

Transformers: The Game
i Zdroj: Hrej.cz

Potěšilo mě, že si můžete vybrat stranu dle svého naturelu. Krom navýšení herní doby (mise jsou naprosto odlišné a mají samozřejmě přesně opačné cíle) to je rozhodně pozitivní zpráva pro zanícené fanoušky. Konečně si budou moci vyzkoušet všechna ty bojová monstra, která jim v nejlepším případě stojí za sklem vitríny. Žádné přehnané úvody vás nečekají, po výběru strany následuje ještě volba obtížnosti a pak už se ihned přesouváte do bitevní vřavy. A že se budete už od začátku pěkně otáčet! I při nejnižší zvolené obtížnosti je někdy úspěšné splnění mise pěkně tuhý oříšek a nezřídka se vám stane, že budete muset vyzkoušet několik postupů, než konečně kápnete na ten správný a postoupíte dál. Co vás ale upoutá na první pohled je jistá free-formovitost, která ze všeho nejvíce připomíná sérii GTA, i když v HODNĚ omezené míře. V reálu to vypadá tak, že se na začátku mise neocitáte rovnou „v příběhu,“ ale na místo si musíte dle mapy dojet. Samozřejmě je jen a pouze na vás, zda pojedete přímočaře k misi, anebo začnete prozkoumávat zákoutí, kde se mohou skrývat bonusy. Za nasbírání určitého počtu se dočkáte odemknutí nejrůznějších extra materiálů, které ale osloví patrně pouze fanoušky.

Roboti v přestrojení, doslova

Grafické zpracování a vůbec engine na mě působily takovým rozpačitým dojmem, možná až trochu nedodělaným. Na nejvyšší detaily vše vypadá opravdu moc pěkně, možná až moc „na efekt,“ navíc není třeba mít v kastli quad-core, abyste si mohli užít pastvy pro oči. Rovněž transformeři – jak vaši, tak nepřátelští - jsou rozpohybováni velice slušně (doslova cítíte, že po silnici běží pár set tun kovu) a určitě si několikrát jen tak cvičně a pro potěchu oka přeměníte robota v auto a naopak. Problém ovšem je s chováním (a animací) ostatních předmětů ve hře. To, že nelze zašlápnout člověka a s roztomilým čvachtáním se rozběhnout po chodníku lze pochopit. Přece jen v cílovce jsou i děti. Ale proč zaparkované auto po nárazu od vašeho auta (které je mimochodem neuvěřitelně těžké udržet na silnici o více jak jedné ostřejší zatáčce) v rychlosti nepřesahující dvacítku odlétne padesát metrů daleko, je mi záhadou. Možná pozůstatek toho, že ho lze uchopit a přetáhnout s ním všiváka Autobota/Deceptiona přes úsměv. Vůbec prostředí je otevřené docela široké formě destrukce. Na svém místě rozhodně nezůstanou ploty, stromy a pouliční lampy, které přímo vybízejí k nepovedené kličkované, ani bytelné domy, na jejichž střechách se bude odehrávat nejeden souboj v robotickém karate. S tím souvisí také zvuk, ke kterému nelze říct nic jiného, než že je opravdu excelentní. Horší už to je s muzikou a namluvením. Ne, že by byly tyto dva elementy špatné, to ne. Jsou spíše nevýrazné a tak bohužel trochu zapadají do šedého průměru.

More Than Meets the Eye?

Co rozhodně nepotěší nikoho je naprostá absence multiplayeru, který by se pro tento typ hry naprosto skvěle hodil. Vystačit si tedy musíte s pevně danou várkou misí, pár bonusy a často podivně nízkou umělou inteligencí. Dalším nepovedeným prvkem je poletující kamera, která zabírá všechno možné (kupodivu jsou to hlavně metrosexuálovské pohledy, ve kterých figuruje váš robot v nějakém vypečeném úhlu, alej stromů a západ slunce), jen ne to důležité. S tím jde ruku v ruce ovládání. Ano, na klávesnici a myši to jde hrát také, ale budete se hodně vztekat. Pokud si chcete opravdu nerušeně zahrát, nezbude vám nic jiného, než investovat do joypadu se dvěma analogovými páčkami.

 

Transformers: The Game
i Zdroj: Hrej.cz

Docela na rozpacích jsem byl z toho, komu bych tuhle hru vlastně doporučil. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nic převratného a skoro ze všeho čiší klasický syndrom „hlavně ať to stihnem’ do premiéry filmu“ je složité vynést nějaký jednoznačný ortel. Ano, jsou tu dobré momenty. I obyčejná potyčka dvou robotů vypadá neuvěřitelně efektně, máte opravdu pocit, že místo těla z masa a kostí hýbete se stovkami tun kovu. Ovšem nezajímavá hratelnost a hlavně chybějící hra více hráčů srážejí hodnocení tohoto titulu někam do suterénu. Paradoxně největším omezením se stala právě licence filmu. Pokud by hra „pouze“ zasazena do transformerovského univerza a nemusela vycházet z událostí na stříbrném plátně, které se na monitor převádí často velice ztuha, mohlo to dopadnout lépe.

Škoda.

Transformers: The Game
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
PlayStation PlayStation 2
PlayStation PSP
Xbox Xbox 360
Nintendo DS
Wii Wii

Verdikt

Transformers: The Game jsou exemplárním případem narychlo splácaného titulu, který má využívat aktuální horečky po všem, co je jen trochu trans. A přitom stačilo tak málo (no dobře, pár měsíců vývojářské péče), aby se jednalo o opravdu kvalitní hru. Možná příště.

Co se nám líbí a nelíbí?

jsou to Transformers, příjemné grafické zpracování, možnost hry jak za ty dobré, tak za zlouny, zničitelnost okolí
podivný fyzikální engine, obtížnost!, jednotvárná náplň misí, absence multiplayeru, přílišná svázanost s filmem
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama