Total War: Warhammer Recenze Total War: Warhammer

Total War: Warhammer

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

2. 6. 2016 11:00 19
Reklama

Když jsem byl před dvěma lety pozván, abych si v předstihu zahrál Total War: Attila, ani ve snu mě nenapadlo, že budu z Londýna odlétat s obrovským tajemstvím. Součástí prezentace dnes už předposlední hry slavné série totiž bylo odhalení i nečekané fantasy odbočky, vycházející ze spolupráce Creative Assembly s Games Workshop. Nadšení vývojářů, kteří měli na dosah možnost pořádně si odpočinout od dějepisných výprav do nechvalně proslulých momentů naší historie, bylo cítit velmi intenzivně a už tehdy bylo jasné, že se pod rukama zkušeného týmu rodí něco velmi unikátního. O dva roky později sedím u počítače, venku už svítá a já mažu z posvátné kroniky Damaz Kron další trpasličí zášť. Velkokrál Thorgrim právě zbavil svět posledního klanu Zelenokožců a horám konečně vládne mír… Samozřejmě jen do doby, než se mi sem zase natlačí upíři s tím svým Mannfredem a začnou mě trénovat z nekromancie!

NASKOČ SI

Pokud vám není svět Warhammeru cizí, určitě jste se chytili konce předchozího odstavce, což je věc, s níž naplno počítají i vývojáři. Právě očekávaná vlna nových hráčů, kteří se k Total War dostanou skrze Warhammer, je do velké míry určujícím prvkem a odráží se takřka na všem, z čeho se postupně skládá celá hratelnost. S razancí trpasličího dělostřelectva bych ale chtěl hned v úvodu rozmetat pochyby, že by kvůli tomu měl být nový Total War jednodušší a bez výzev. Důkazem je třeba start za zmiňované upíry, na které se hned od začátku hrnou vojska ze všech stran, a o diplomatickém vyjednávání nemůže být řeč. V těchto chvílích musíte napnout veškerou pozornost a pečlivě volit každý krok, abyste o dvacet kol později neseděli na hromadě kostí. Nepochybuji, že je to výzva i pro ostřílené hráče, ale nebojte, upíři nejsou jediní, prostřednictvím kterých můžete proniknout do jádra hry.

Start kampaně je velmi dynamický a všechno, co provedete v úvodních kolech, se za nějakou dobu zúročí.

Hratelné frakce jsou dohromady čtyři, takže k upírům musím doplnit trpaslíky, orky a samozřejmě lidi. Pokud jste alergičtí na prohlášení typu – za každou frakci se hraje fakt úplně jinak – tak si tentokrát musíme vzájemně věřit, protože to na nový Total War sedne bez výhrad. Společným rysem je jen to, že všichni začínají s jedním městem, což by se sice mohlo zdát v porovnání s předchozími díly jako takové nechtěné šidítko, ale není to na škodu. Start kampaně je díky tomu dostatečně dynamický a všechno, co provedete v úvodních kolech, se za nějakou dobu zúročí. Samozřejmě bez ohledu na to, jestli v pozitivním či negativním směru, to už je zkrátka Total War. Osobně jsem hru rozehrál za všechny čtyři frakce, nejvíce času jsem ale věnoval trpaslíkům, jejichž cílem je sjednotit roztroušenou říši, systematicky nahlodávanou válečnými nájezdy zelenokožců a trpasličí tvrdohlavostí.

MAŽU TI ZÁŠŤ, KEMO!

KDE JE CHAOS?

Total War: Warhammer
i Zdroj: Hrej.cz


Několikrát se v textu odkazujeme na armády Chaosu, za které si můžete samozřejmě i zahrát. Vývojáři tuto frakci nabídli jako bonus k předobjednávce a dokonce ho v prvním týdnu nabízeli zdarma všem hráčům. Nyní už si ale budete muset za Chaos zaplatit 8 eur, za což dostanete nové jednotky a kampaň zaměřenou na hraní s hordami.

Když si trpaslík něco umane, nikdo s ním nehne, a pokud se to ještě spojí se smyslem pro čest, najednou před vámi leží kronika plná přeškrtaných křivd, které jste postupem let vyřešili. Přeškrtaných v tom ideálním případě, nepřeškrtnutých v tom nejhorším možném. Jak už jsem říkal – za každou frakci se hraje jinak – a právě kronika záští je věc, kterou půlmuži tak nehezky disponují. Kdykoliv vás někdo napadne, kdykoliv se nepohodnete s jiným klanem, užuž je tady kronikář, aby všechno zapsal, a vy jste věděli, proč se vám bouří obyvatelstvo. Trpaslíci totiž velmi silně vnímají, když zůstávají problémy nedořešeny, čímž na sebe vyvíjí tlak a nemají daleko k tomu, aby pozvedli sekery proti sobě. Je to nekonečný boj, který vás obvykle srazí v momentě, kdy se vám začne trochu dařit. V případě orků je podobným mechanismem válečný chtíč, kdy se pro zachování dobré nálady uvnitř osad musíte pouštět do bezhlavých výbojů a dělat, že je to tak v pořádku. Jde rozhodně o zpestření a zároveň impulz k tomu, abyste střídali taktiky a překonávali sami sebe.

Že ale hraní nebude žádný med, naznačí umělá inteligence bezprostředně poté, kdy vás opustí rádce a vy se pustíte do bojů naostro. V Attilovi se poměrně často dělo, že do vaší silné armády třeba i několik kol za sebou nabíhali se slepou vytrvalostí slabší nepřátelští generálové, nic takového se ale ve Warhammeru neopakuje. Naopak jsem často uznale pokyvoval, jak pečlivě umí počítač posouvat jednotky kolem vás, aniž by přišel na dostřel nebo se pustil do velké přesily. Zároveň je nutné počítat s tím, že trpaslíci i orkové mohou využívat podzemní tunely, což je pak radostný mechanismus v pozdějších fázích, útočíte-li na lidská či upíří města. Vždycky si ale musíte dávat pozor na hrdiny, kteří zde plní nepředvídatelnou roli agentů, schopných opravdu nepěkných věcí. Nedáte-li si pozor a necháte nepřátelského hrdinu vyskočit na vyšší úroveň, klidně vám bude posílat velkokrále na marodku každá čtyři kola a přitom vezme do pekel pár generálů a dalších hrdinů. I tady se uplatňuje nekompromisní, skoro až chirurgicky přesný postup umělé inteligence, kterou jsem začal po nějaké době podezírat z podvádění. Bez přehánění, vypořádat se se třemi úkladnými vrahy, pohybujícími se vašimi zeměmi, je důvod ke skutečné frustraci, protože bez vojevůdců jsou armády poloviční.

HELE, OBR

Bitvy probíhají v podstatě stejně jako u předchozích dílů, jsou ale samozřejmě ovlivňovány tím, že do bojů můžete nasadit jednotky, před kterými se třese svět. Obři, draci, létající potvory, dělostřelectvo… to je jen krátký výčet těch, kteří jsou schopni změnit průběh celé bitvy, takže počítejte s tuhým odporem a pečlivým řízením všech jednotek. Bitvy probíhají v reálném čase, rychlost si ale můžete zpomalit i zvýšit, případně hru úplně pozastavit, rozhlédnout se a udat další rozkazy. Já se často přistihl, že hraju s rychlostí na 50 procentech, kdy se efektně zpomalí i hudba a máte dostatek prostoru k manévrování. Bitvy proti přesile, které samozřejmě lze vhodným vedením vyhrát, patří k tomu nejlepšímu, co Total War nabízí a jinak tomu není ani v tomto případě. Zvlášť, když se můžete spolehnout i na magii, případně silné trpasličí válečníky, kteří magii využívají pasivně ve formě amuletů, zbroje a zbraní. V případě ostatních frakcí však vstupují na bitevní pole regulérní čarodějové, kteří metají jedno kouzlo za druhým, posilují své vlastní jednotky a třeba i na pokraji zhroucení z nich na krátký moment opět udělají bojeschopnou část své armády, která zabrání důležitému průniku nepřítele. I kvůli tomu musíte mít neustále oči na stopkách, sledovat, co se kde děje a nespoléhat se na pravidla bitev tak, jak je známe z historie.

Vsaďte boty, že vás čekají takticky výhodná i nevýhodná místa, přepady, široké pláně i nepřehledné lesy.

Není asi třeba pečlivě rozepisovat, že správné namixování armád je klíčové a rozhodně nestačí, že budete nakupovat to nejdražší, co si ve svých městech můžete pořídit. Drahé jednotky hezky vypadají a určitě vám v boji do velké míry pomohou, požadují ale také vyšší žold a pokladnice není bezedná. Za trpaslíky je proto nutné neustále vybalancovávat sestavu sekerníků se střeleckými jednotkami a soustředit se na silné dělostřelectvo, které je při troše snahy schopné roztrhat voje nepřátel ještě před tím, než k vám vůbec dojdou. Úplně jinak se ale hraje třeba za lidi, kteří se mohou spolehnout na jízdu a opět vás tím nutí měnit taktiku a přizpůsobovat se možnostem, která bojiště nabízí. Vsaďte boty, že vás čekají takticky výhodná i nevýhodná místa, přepady, široké pláně i nepřehledné lesy, v nichž nejednou přijdete o všechno, s čím jste do bitvy šli. Mapám se v podstatě nedá nic vytknout, jsou dostatečně pestré, pro fanoušky Warhammeru navíc i s mrkanci v podobě známých měst nebo jiných důležitých míst a je vidět, že vývojáři už mají něco za sebou. I zpracování jednotek, u nichž nemuseli lidé z Creative Assembly řešit design, což je možná ještě trochu ošemetnější, působí skvěle a díky optimalizaci technologií, na kterých běžel Attila, je celkový chod Warhammeru mnohem plynulejší.

HODNĚ STAROSTÍ, HODNĚ CHAOSU

Ačkoliv je boj nedílnou součástí Total War, dřív nebo později zřejmě začnete vyhodnocovat potyčky automaticky, aby vám zbyl dostatek mozkové kapacity pro taktizování. O nákupu jednotek už byla řeč, do Total War ale s tímto dílem příbývá i strom schopností jednotlivých frakcí, který kontinuálně plníte, a posilujete tak vaší pozici. Mechanismus je to přehledný a s přihlédnutím k tomu, že se bavíme o fantasy světě, dává maximální smysl. Vylepšováním frakce můžete snížit náklady na verbování jednotek, zvýšit výnosy z obchodů anebo posílit samotné jednotky, které třeba nakoupíte do své armády už na vyšším levelu. Odekmnout celý strom vám zabere hodně kol, ve skutečnosti i několik stovek, vhodným postupem ale můžete rychle dosáhnout těch nejvyšších bonusů za relativně krátkou dobu tím, že se zaměříte jen na jednu konkrétní část. Podobně tomu pak je i u vojevůdců, kteří získávají zkušenosti z bojů a opět vám nabídnou nůši možností, jak je profilovat podle svého. Chcete mít zajištěnu pohodu v provinciích, nebo chcete nepřítele zastrašit drtivým útokem? Je to jenom na vás, hra je tu každopádně od toho, aby vás bavila dlouhé hodiny a neměli jste přitom pocit, že jste narazili na dno možností.

Total War: Warhammer
i Zdroj: Hrej.cz

A neplatí to jen symbolicky v rámci taktizování, ale také zcela konkrétně, kdy se během vaší kampaně probudí válečníci Chaosu a začnou drancovat všechno, co jim přijde pod ruce. Fungují jako horda – v hantýrce Total War tedy národ, který neobsazuje města a „jen“ jezdí po mapě, uvozovky jsou tady ale opravdu potřeba. Nevím, jestli je to chyba ve vybalancování (hráli jsme s day one updatem), nebo jen odraz progresu mé kampaně, ale Chaos je možná až příliš silným protivníkem a provincie zhasínaly jedna za druhou. Když dorazili do hor, řešil jsem zrovna nějaké ty staré spory s ostatními trpaslíky a po několika hodinách jsem svoji jízdu musel ukončit… Ještě, že se můžete vrátit v čase zpět, třeba k uložené pozici „Trpaslíci 198“ a do dvoustého kola vstoupit s větší rozvahou…

JINAK, ALE STÁLE SKVĚLE

O Total War by se dalo mluvit opravdu dlouho, podstatné je ale říci, že veškeré obavy, vycházející z fantasy námětu, byly liché. Total War Warhammer je důstojným pokračovatelem historicky věrné linie a nemám nic proti tomu, pokud se naplní zvěsti o plánované trilogii. Do aktuálního dílu je ale nutné ještě dotlačit další hratelné frakce a přidat kampaně, abychom měli po těch 400 hodinách zase co hrát… Ne, teď vážně, pokud lačníte po strategii, u které budete moci sedět měsíce a měsíce, neváhejte ani chvíli. Vedle singlu je samozřejmě k dispozici multiplayer i skirmish proti umělé inteligenci, který nabízí možnost pečlivě si navolit vstupní podmínky a užít si cokoliv, co si umanete. Máte tak navíc šanci zahrát si i s dalšími frakcemi a připravit se na to, co nás podle slibu CA čeká v blízké budoucnosti. V současné verzi se čtyřmi kampaněmi je ale obsahu ažaž a jestli dovolíte, tak já už zase půjdu! Nedávno jsem slyšel něco o tom, že gyrokoptéry hrozně vadí ukřičeným orčím bestiím, musím to vyzkoušet.

Total War: Warhammer
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

I přes obrovské zkušenosti vývojářů je Total War: Warhammer nečekaným úspěchem. Vše skvěle funguje a s přihlédnutím ke kvantu obsahu je poměr cena/výkon někde v nebi. Pokud navíc máte rádi Warhammer, je tahle hra povinnost!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama