Top Spin 2

Když se na pultech obchodů objevila PC verze povedeného tenisu Top Spin, původem z Xboxu, tak spoustu hráčů (kteří obvykle nad porty z konzolí ohrnují nos) překvapila nejenom svým solidním technickým zpracováním, ale hlavně hratelností. Šlo totiž o velmi zdařilou tenisovou arkádu, líznutou velmi mírně simulací, která se bez odporu ostatních titulů posadila na trůn pro nejlepší tenisovou hru na PC. Přesto to docela dlouho vypadalo, že pokračování, které vyšlo na Xboxu 360 už před rokem, na PC vůbec nevyjde. Pomalu stahující se mračna byla zahnána až na konci září, kdy byla PC verze potvrzena a příznivci bílého sportu se mohli pomalu těšit na to, že vánoce stráví s virtuální raketou v ruce. No a vida, uběhly dva měsíce a PC verze Top Spin 2 je konečně tu. Nebudeme to tedy dále natahovat a rovnou se podíváme, s čím přichází.

Kariéra na boční kolej?

Kdo z vás měl tu čest a zahrál si první Top Spin, tak si jistě vzpomene na velice dobře zpracovanou kariéru, která se odehrávala na mapce, po níž jste se přesouvali na jednotlivé turnaje a tréninky. Tento systém již ve dvojce k dispozici není, což pro mě bylo zpočátku mírné zklamáním. Jakmile si však na novou podobu kariéry zvyknete, tak chtě nechtě uznáte, že je mnohem reálnější a zároveň složitější a těžší. Ze všeho nejdříve si musíte vytvořit svého tenistu, či tenistku. Už v prvním díle byl tento prvek na velmi dobré úrovni. Ve dvojce je však ještě propracovanější a detailnější, takže vás čeká tvorba postavy na způsob The Sims. Kromě všemožných úprav postavy i obličeje, si můžete z docela široké nabídky zvolit tři základní schopnosti, k nimž dostanete do začátku bonus. Kromě jiných jsou to rychlost, síla úderu, výdrž, backhand a forehand, podání, „údery z voleje“ a několik dalších.

Všechny tyto schopnosti si můžete postupem v kariéře vylepšovat až na desátou úroveň a ještě k tomu ve třech různých stupních - bronzový, stříbrný, zlatý. Jakékoliv změny atributů vaší postavy se na kurtu dosti podstatně projeví. Bez umu hráče sedícího za monitorem však ani sebelépe vytrénovaná postava nic nevyhraje. Záleží přitom hlavně na tom, jak dokážete využít soupeřových slabin. Díky množství dovedností (celkem jedenáct) a počtu možných zlepšení se z vývoje vaší postavy stává dlouhodobá záležitost, což je pro někdo přivítá a jiný zas s díky odmítne. Faktem ovšem je, že je kariéra opravdu zdlouhavá a oproti prvnímu dílu se v ní budete dlouho trápit. Cesta k prvnímu vítězství tak bude trošku delší.

Časem budete hrát turnaje spíše z nutnosti, kvůli nasbírání dalších hvězdiček a pokud to jen půjde, tak se budete snažit samotnou hru na kurtu přeskočit. To je možné pomocí automatického vyhodnocování jednotlivých her, či celých zápasů, kdy počítač vyhodnotí schopnosti jednotlivých hráčů a na základě toho pak vyplivne výsledek. Využití automatického vyhodnocování zápasů si však budete moci dovolit jen ve výjimečných případech. Soupeři, které proti vám hra staví, jsou totiž obvykle na mnohem vyšší úrovni. Když tedy dojde na porovnávání statistik, tak jsou automaticky ve výhodě a ve většině případů jsou označeni za vítěze.

Kariéra se posouvá vpřed v dvoutýdenních intervalech, přičemž v každém z nich máte na výběr ze tří činností, z nichž si můžete vybrat jenom jednu. Buď můžete v tréninku vylepšovat své schopnosti, nebo se zúčastnit speciálního klání, či turnaje, potažmo kvalifikace na turnaj. Trénink je vcelku jasný. Jde o veskrze zábavné minihry, které slouží k vylepšování jednotlivých schopností. V rámci turnaje můžete změřit své síly v několika kolech s reálnými hráči a v případě úspěchu si odnést trofej, posunout se v žebříčku, nebo získat finanční odměnu a samozřejmě i hvězdičky reprezentující zkušenostní body. Účast na některých turnajích je přitom povolena až po dosažení určitého místa na světovém žebříčku. Pokud jste v době konání turnaje níže, tak máte smůlu a turnaj proběhne bez vaší účasti. Co se speciálních klání týče, tak mají různou podobu. Jednou může jít o exhibici, jindy zase turnaj národních týmů, nebo turnaj konaný u příležitosti slavnostnímu otevření tenisové školy. Pokud v takovém turnaji zvítězíte, tak je docela velká pravděpodobnost, že další ročníky ponesou vaše jméno. V těchto speciálních turnajích můžete získat buď peníze, nebo slušné množství zkušenostních bodů, které potřebujete ze všeho nejvíce.

Hra na kurtu

Docela velkou obměnou prošla od prvního dílu i samotná hra na kurtu, což platí hlavně o ovládání. To je v případě Top Spin 2 trošku složitější, ale zvládnout se s trochou snahy zcela určitě dá. Základní pohyby se naučíte během hodinky a k jejich provádění vám bohatě vystačí klávesnice. Pokud však chcete v Top Spin 2 uspět, tak nemáte jinou možnost, než použít gamepad, který je nutný k provádění složitějších manévrů. Na klávesnici byste totiž poměrně složitou kombinaci kláves nestíhali. Pokud nehrajte s gamepadem, tak si kromě klávesnice budete muset zvyknout ještě na myš, jež slouží k pohybu po kurtu a určení směru, kterým poletí míček při úderu. Je třeba říci, že si až do pokročilých fází hry vystačíte s několika základními údery. Samozřejmě jen za předpokladu, že budou dostatečně přesní a razantní. Gamepad je však gamepad. Hraní s ním je mnohem příjemnější a dovolí vám soustředit se na to podstatné, což je snaha o využití soupeřových nedostatků.

Z úderů, jež jsou ve hře k dispozici, lze jmenovat základní úder, zkrácení za síť, lob na základní čáru a úder, po němž letí míček na lajnu, nebo do rohu kurtu. U všech úderů je možné zariskovat, což znamená, že do nich půjdete s větší razanci a když je dobře zacílíte, tak má soupeř velmi malou šanci je vybrat. Úspěšné provedení těchto úderů je však náročné, protože musíte trefit kmitající čárku přímo během hry, což je opravdu stresující a bez gamepadu prakticky nemožné. Nezřídka se navíc nestačíte divit, co vše dokáží soupeři vybrat. Při výměnách ze základní čáry to zas tak moc nevadí, ale dlouhé výměny na síti, kdy oba soupeři stojí asi dva metry od sebe a takto si vracejí třeba i deset míčků, působí mírně komicky. Vyjít z takové výměny jako vítěz je přitom docela složité, protože kolikrát nepomůže ani pokus o lob, či prohoz.

Kladné body získává Top Spin 2 za licence nejlepších světových tenistů a tenistek, mezi nimiž nechybí Andy Roddick, Roger Federer, Carlos Moya, Tommy Haas, James Blake, Lleyton Hewitt, Guillermo Coria, Tim Henman, Max Mirnyi, Alex Kuznetsov, Brendan Evans, Venus Williams, Maria Sharapova, Ai Sugiyama, Lindsay Davenport, Anastasia Myskina, Daniela Hantuchova, Svetlana Kuznetsova, Amelie Mauresmo, Alicia Molik, Angela Haynes, Jamea Jackson a Corina Morariu. Všechny hvězdy můžete vyzkoušet v samostatných turnajích i zápasech, které nejsou součástí kariéry. Samozřejmostí je i přítomnost čtyřhry. Díky těmto samostatným zápasům si tak mohou zahrát i ti, co se nechtějí otravovat s dlouhou kariérou. Jako obvykle se však pocitu, že vaše postava, kterou jste si celý týden piplali, vyhrála Grandslam, nic nevyrovná.

Z nouze ctnost, nebo povedený tenis?

Vizuálně je na tom Top Spin 2 velmi dobře, což je do značné míry dáno tím, že se vše podstatné odehrává na velmi malé ploše. Autoři si tak mohli vyhrát s každým detailem na kurtě (kterých je ve hře k dispozici docela dost od malých - zapadlých, až po velké arény) i v jeho okolí. Diváci jsou pěkně trojrozměrní, což lze s povděkem kvitovat. Jen kdyby byli trošku hlasitější, aby měly zápasy tu pravou vyhecovanou atmosféru. Velikou pochvalu si zaslouží skvělé animace hráčů, kteří se po kurtu pohybují s úžasnou lehkostí. Veškeré pohyby jsou zpracovány zcela věrohodně a navíc jich má každý hráč k dispozici více než dost. Zvuků je logicky docela poskrovnu, což platí i o hudbě, jejíž minimalistická podoba však ve sportovních titulech nijak zvlášť nemrzí.

Top Spin 2 má (nejenom) na PC velkou výhodu v tom, že v podstatě nemá konkurenci. To však neznamená, že bychom mu kvůli tomu chtěli nějak nadržovat. Naopak si přejeme, aby se do budoucna nějaká ta solidní tenisová konkurence objevila. Celkově lze konstatovat, že Top Spin 2 kráčí úspěšně ve stopách svého předchůdce, když nabízí vyváženou kombinaci arkády a lehké simulace, která je obohacena o řadu vítaných prvků (licence, RPG prvky, trénink), což jistě spousta hráčů ocení. Škoda zbytečně natahované kariéry a možná i ovládání, které se bez kvalitního gamepadu (nejlépe Xbox 360 gamepadu) nedá zvládnout na 100 %. Na druhou stranu už je dnes gamepad naprosto standardní periférií, která by neměla chybět žádnému příznivci sportovních her. Kdo jej přesto ještě nemá, tak právě Top Spin 2 je tím nejlepším důvodem, aby si pod stromeček nějaký ten gamepad nadělil.