Tom Clancy's Rainbow Six Siege Recenze Tom Clancy's Rainbow Six Siege

Tom Clancy's Rainbow Six Siege

Miroslav Václavík

Miroslav Václavík

8. 12. 2015 09:00 23
Reklama

Poslední dobou jsem slýchal čím dál více hráčů hlásajících, že se po letech konečně blíží. Že přijde vyzyvatel, který dokáže sesadit současného vládce z trůnu a pokud ne sesadit, tak mu alespoň pěkně natrhnout hermelín. Že se současná taktická jednička může začít klepat, protože svět už nikdy nebude takový, jaký byl dosud. No, netroufám si odhadovat, ale po prvních desítkách hodin bych si sledování přímého přenosu z Rainbow Six Siege dokázal představit stejně dobře, jako je tomu u Counter-Striku Velikého, vládci Taktického regionu v Progamingové říši.

DUHA VEDE DO PVP

Další díl ze série Rainbow Six s podtitulem Siege sice nedrží moc karet – nabídne jen tři herní režimy, a to dva multiplayerové a jeden singleplayerový – jedna z nich je však trumf. Začněme ale nejdřív hrou pro jednoho hráče. Singleplayer rozhodně nelze brát jako kampaň, jde o soubor oddělených situací, jež se budete snažit vyřešit. Vývojáři do nich nacpali prakticky vše, s čím je možné se setkat v online kláních – bráníte, útočíte, zachraňujete, eliminujete. Hned na prvních pár pohledů je jasně vidět, že Siege není střílečkou klasického střihu. Obtížnost je nastavená mnohem výše než u konkurenčních titulů a už na tu nejnižší se méně zkušení či trpěliví hráči pěkně zapotí. A dost možná se během prvních pokusů zapotí i notně zkušenější kolegové. Misí je ale jen několik a to hlavní se odehrává jinde – v online režimech.

Do pětičlenného týmu jsme vzali spoluhráče s nickem Marryhuan, jenž v průběhu večera záhadně ztrácel formu a úměrně se zvyšoval počet záchvatů smíchu.

Zde najdeme dvě části – PvE (Hon na teroristy, kde musíte sami nebo s týmem řešit předložené situace) a PvP, o které tu jde především. Klání pěti proti pěti hráčům na několik kol (v nehodnoceném režimu na pět kol, v hodnoceném na šest kol + až tři případná prodloužení), v nichž musíte co nejlépe zužitkovat své znalosti, schopnosti a taktické uvažování. Taktika je ve hře na prvním místě prakticky za každé situace, o úroveň výš se pak dostává v hodnoceném multiplayerovém PvP režimu, do kterého se dostanete až po dosažení 20. úrovně. V něm zapomeňte na většinu berliček ve stylu killcams, obrysů spoluhráčů viditelných přes zeď nebo informace o bodovém hodnocení za jednotlivé akce, jež najdete v nehodnocené části. Jestliže tu chcete držet krok i s lepšími soupeři, týmová hra je zcela klíčová. Když do pětičlenného týmu vezmete spoluhráče s nickem Marryhuan, jenž v průběhu večera záhadně ztrácí formu a úměrně se zvyšuje počet záchvatů smíchu (později zjišťujete, že dělal vše pro to, aby dostál svému jménu), musíte počítat s rapidně se snižujícími výsledky celé skupiny, dost pravděpodobně i s debaklem.

STRAŠIDELNÁ KOMPLEXNOST

Své schopnosti budete moci ukázat na desítce map, jež jsou v tuto chvíli dostupné. Pokud se někomu zdá tohle číslo malé, pekelně se mýlí. Možná se mi po letech hraní současných stříleček proměnil mozek na housku nasáklou pivem, každopádně ani po mnoha nahraných hodinách si je zdaleka nepamatuji tak, jak by bylo záhodno. Musíte si zde totiž pamatovat nejen jednotlivé lokace na mapě (skvěle v tomto pomáhá pojmenování jednotlivých pozic vývojáři, které neustále vidíte na svém HUDu), ale i řadu dalších věcí. Kam přesně míří kamery, kde je zničitelná zeď či podlaha, kudy se dá bezproblémově vpadnout a mnoho dalšího. Ostatně zničitelnost prostředí a jeho provedení je jedním ze zcela zásadních prvků, jež oddělují Siege od zbytku pelotonu stříleček. Deset map je tedy až až a zpočátku budete rádi za alespoň rámcové zapamatování jednotlivých objektů s řadou pater, dveří, oken, kamer…

V průběhu hraní pak získáváte zkušenosti formou věhlasu, který poslouží k odemykání většiny věcí ve hře. Něco málo čeká i na milovníky mikrotransakcí, jde však jen o vzhledy zbraní a zrychlení zisku zkušeností. Svůj věhlas následně investujete do vylepšování zbraní a zejména nákupu dvaceti operátorů, čili jednotek s různými schopnostmi a vlastnostmi. A různorodost je opravdu obrovská. Nejenže se jednotliví operátoři liší rychlostí a odolností, každý z nich se může navíc pochlubit speciální výbavou. U útočníků jednou ovládáte dálkově ovládaného drona střílejícího elektrické výboje, podruhé perlíkem drtíte překážku za překážkou, potřetí se zase krčíte za balistickým štítem. Parta obránců nabízí stejně rozličnou škálu operátorů, jejichž optimální kombinace je nutnou podmínkou pro ten či onen taktický styl.

POMALU DOVNITŘ, RYCHLE VEN

Na každou taktiku však existuje protitaktika a věčným cílem je přechytračení soupeře a správné načasování. Kouzlo synchronizovaného vpádu do místnosti jen tak něco nepřekoná. Situace je pak stejně kouzelná i z druhé strany - stoupající tlak ve chvíli, kdy už jako obránce jen čekáte a pomalu se začíná objevovat pohyb soupeřů jak v patře nad vámi, tak za oknem a místnosti vedle a jen doufáte, že jste někde během rychlé přípravy neudělali chybu. Většina kol, kdy se proti sobě postaví alespoň trochu schopné a koordinované týmy, tak startuje relativně dlouhou přípravou a čekáním na soupeře, jež se na několik sekund promění v extrémně hutnou akci, po které často z bojiště odchází vítězně lépe připravený tým.

Pro porovnání komplexnosti jsou Rainbow Six Siege šachy, zatímco Counter-Strike je dáma.

Teď se na chvilku zastavme a řekněme si, že přesně tady se skrývá největší síla Rainbow Six Siege – stovky a tisíce možných taktik. Zástup různorodých operátorů, korigovaně zničitelné prostředí od zdí přes okna až po podlahy a možnost schovat svůj tým hned na několik míst na mapě. Pro porovnání komplexnosti jsou Rainbow Six Siege šachy, zatímco Counter-Strike je dáma.

THEY’RE IN STROJOVNA!

Hra se může pochlubit českou textovou lokalizací. Příjemný bonus, jenže může jít i o dvousečnou zbraň. Kdo někdy hrál taktickou střílečku, moc dobře si uvědomuje důležitost mapy nejen znát, ale znalosti i výborně využívat. Pokud si pak půjdete zahrát bez svých českých kamarádů, přijde na řadu angličtina a komunikace v ní. Zkuste sypat názvy míst stejně rychle jako v češtině, když ani netušíte, jak přesně jsou či nejsou přeloženy. Naopak v týmu českých a slovenských spoluhráčů jde o velice příjemné urychlení učení. V případě jejich absence bude dost možná lepší přepnout do originálu.

Tom Clancy's Rainbow Six Siege
i Zdroj: Hrej.cz

Největším nepřítelem hry jsou v tuto chvíli problémy servery a matchmakingem. Mluvit mohu jen za Xbox One, v diskuzích ale nacházím potvrzení, že nejde jen o tuto verzi. Lze předpokládat, že se situace brzy zlepší, minimálně teď se však obrňte pořádně silnou neprůstřelnou vestou – čeká vás za různých konstelací pekelně dlouhé čekání na hru, nenadálé vykopávání v průběhu a dokonce vás hra občas pošle do úplně jiného klání než zbytek vašeho týmu. Člověka až napadne, k čemu všechny ty uzavřené a otevřené bety jsou, když pak stejně přicházejí komplikace podobného ražení. Ještě jednou ale podotýkám, jde velice pravděpodobně jen o dočasné problémy, které půjde odstranit.

DOBRÝ START

Těžko v tuto chvíli soudit, zda Tom Clancy's Rainbow Six Siege skutečně naplní své přání a stane se v nějaké formě velkou e-sportovou hrou. Nabízí skvělou paletu taktických možností a jde o záležitost úplně jiného ražení, než je tomu u Counter-Striku. Způsobů, jak k jednotlivých situacím přistupovat, je nepřeberná řada a vymýšlení ideálních postupů se stane kláním samo o sobě. Nakročeno má nejnovější kousek série slušně a nyní je už řada na hráčích samotných, jak se k podobně laděné střílečce postaví. Chcete ji?

Tom Clancy's Rainbow Six Siege
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Neuvěřitelně komplexní taktická střílečka přinesla, co slíbila. Jedinou velkou vadu na kráse snad zvládne Ubisoft brzy vyřešit a zůstane nám krásný diamant, který jsme tu dlouho neměli. Plánování, načasování a týmová spolupráce - to je Rainbow Six Siege.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama