The Swapper Recenze The Swapper

The Swapper

Lukáš Kunce

Lukáš Kunce

22. 6. 2013 22:58
Reklama

Indie plošinovky hlásí další úder! Tentokrát ale kašlou na poněkud ohranou roztomilost a hřejivou naivitu a směle se vrhají do značně dospělejších témat. Zapomeňte na pestrobarevný FEZ nebo podivuhodný Braid - The Swapper si šlape úplně jinou cestičku, ačkoliv má, co se herního obsahu týče, se zmíněnými konkurenty mnoho společného. Tak zhasněte světla, nasaďte sluchátka a ponořte se s námi do zatím nejhlubší atmosféry letošního roku.

Ve tmě je lépe

Jsou hry, které by v manuálu měly mít jasně vyjádřeno, kdy chutnají nejlépe. The Swapper je jednou z nich. Pokud byste si ji totiž třeba jen jednou zkusili za bílého dne, když zrovna obloha vyžene všechny mraky a paprsky rozpalují asfalt, mohli byste si celý zážitek natrvalo zkazit. The Swapper je silně zážitkovou hrou, kterou nenarušují téměř žádní další aktéři, jste tu jen vy a svět. Svět zajímavý a pohlcující. Svět záhadný. Svět, který zkrátka stojí za prozkoumání.

Kdybychom si chtěli trochu zapřehánět, řekli bychom, že předchozí odstavec by vlastně mohl dostatečně suplovat celý zbytek recenze. V náladě, atmosféře a dech beroucímu zasazení tkví největší síla hry, a vlastně by bylo skoro jedno, jak by se hra hrála. Za jakýchkoliv okolností by byla dostatečně zajímavá a hodná vyzkoušení. Jen málokterý další titul se pouští do filozofických témat tak hloubkově a dospěle. The Swapper uvažuje nad takovými pojmy, jako je samotná existence či otázka myšlení, a to skrze fantaskní sci-fi prostředí, kde žijí skály, jež promlouvají pomocí telepatie a... A dost, víc z nás pochopitelně nedostanete - je to pro vaše dobro.

Klony neútočí

Stěžejní mechanismus The Swapper je (ne)ukryt v názvu. Swapper. Swap. I zkušený neangličtinář odhadne, že se něco s něčím bude měnit, prohazovat, střídat. Prohazovat se nebude nic menšího než samotná hrdinova duše, a to za pomoci tajemného klonovacího zařízení - Swapperu. V jednu chvíli se na obrazovce může pohybovat až pět hrdinových těl a pověstný twist je v tom, že navzájem kopírují všechny své pohyby. Úplně všechny, a to samozřejmě nejraději v těch okamžicích, kdy se to nejméně hodí.

Druhá, avšak neméně důležitá funkce Swapperu spočívá v přenášení hrdinovy duše do některého z naklonovaných těl skrze rychlý světelný paprsek. Pro celkovou hratelnost je důležité, že všechna neoduševnělá těla mohou být klidně usmrcena pádem z výšky či fyzickým kontaktem s právě ovládaným klonem, který ale nesmí zemřít. Nejednou se totiž dostanete do situací, kdy je potřeba se jednoho z pomocníků zbavit a využít ho jinde, ale není trochu nemorální se takto bezcitně chovat k jiné bytosti? Taková otázka se vám ve spojitosti se hrou může zdát až hloupá, ale The Swapper hráče opravdu nutí uvažovat trochu jinak.

"I takové maličkosti, jako druh písma či drobné grafické efekty, dokážou na hře zanechat výraznou stopu."

The Swapper ale vůbec není jen o bezduchém klonování. Postup vpřed a plynulé nasávání velkého-malého příběhu zdárně narušují četné hádanky s takovou obtížností, která vám hravě zapálí mozek, nebo alespoň způsobí poctivý bolehlav. Starají se o to především zákeřná světla - červená, modrá a fialová. Zatímco červené světlo blokuje přenášející paprsek, to modré znemožňuje vytvoření klonu. A fialové, protože fialová vzniká smícháním modré a červené, nese obě hráči nemilé vlastnosti. Jak na ně? Nášlapnými tlačítky a hlavně mozkem!

Temná hlína

Už jsme ale jednou naznačili, že největší síla The Swapper netkví v hratelnosti (která si ale nezadá s žádnou soudobou plošinovkou!), nýbrž v zadumaném světě a jeho atmosféře. Tu dokonale navozuje prostředí z jílu/hlíny, a to tak citlivě a pečlivě, že nedokonalostí se zkrátka nedopátráte. Design obecně působí profesionálně a je znát, že si někdo dal skutečně záležet. I takové maličkosti, jako druh písma či drobné grafické efekty, dokážou na hře zanechat výraznou stopu a v případě vizuálního zpracování The Swapper je těžké najít jakoukoliv chybičku.

Ale tatam by byla atmosféra bez správně sladěných zvuků, ruchů a hudby. Stejně jako v případě grafiky se i v této oblasti hra přibližuje dokonalosti - do hráčových uší pouští převážně jemné libozvuky, jež se míchají s kovovým dupáním, občasným skřípáním a nekonečnými ambientními smyčkami, které nikdy nezačnou otravovat. Celá zvuková stránka je v jádru jednoduchá, ale účelná, nenarušuje mikroskopicky budovanou náladu, naopak ji jen citlivě doplňuje.

The Swapper asi neosloví každého - ne všichni totiž chtějí u her dumat nad filozofickými otázkami a trápit se nějakou existencí a morálkou. Její herní kvality sice jsou na výši dostatečné pro to, aby bylo možná cenu jen lehce přesahující tři stovky považovat za férovou, ale vězte, že by byla škoda tak zajímavě zpracované téma ignorovat. My se "swapperem" máme jen 2 problémy - chceme víc a pobolívají nás ruce kvůli nemožnosti hru hrát s gamepadem v ruce, ale to přebolí. Chromé palce nahoru!

The Swapper
Windows PC

Verdikt

Fantastická sonda do hráčovy potemnělé duše. Prozatím nej(ne)příjemnější překvapení roku.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama