The Sly Collection Recenze The Sly Collection

The Sly Collection

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

8. 1. 2011 23:48 7
Reklama

Okamžitě poté, co strčíte disk s hrou do mechaniky vaší PS3, se na vás usměje základní menu. V tom si můžete vybrat jednu ze tří „Sly“ her, jež se před osmi, šesti a pěti lety objevily na druhém PlayStationu. A tím je řečeno vše. Nic dalšího, kromě několika nepříliš kvalitních miniher, vytvořených proto, aby se na krabici mohl nalepit štempl „kompatibilní s PS Move“ a libovolný počet vykřičníků, zde nehledejte. Ovšem, je to málo? Nikoliv. Plošinovky se sympatickým lupičem Slyem patří mezi to nejlepší, co jste si na předchozí generaci konzolí mohli zahrát. Ano, věhlas mývala-zlodějíčka sice není (už vůbec u nás) takový jako třeba u kolegů Ratcheta s Clankem nebo Jaka a Daxtera, o Crashi Bandicootovi ani nemluvě. Ale co ztrácí na „bombovosti“, to rázem dohání perfektní hratelností, jež vás udrží u obrazovky pěkných pár hodin.

Tři v jednom

S celou trilogií strávíte tolik času, že vám to až hezké nepřijde. Potěšitelné přitom je, že autoři se nesnažili přimíchávat do již jednou úspěšně servírovaného koktejlu své vlastní ingredience, ale spokojili se pouze s vylepšováním technických aspektů. Skutečně, jestliže jste všechny tři Slye hráli na PS2, tak vás zde nemůže vůbec nic překvapit. Nepřátelé jsou na svém místě, bossové jsou na svém místě a nechybí ani dva multiplayerové módy z třetího dílu. Ovládání nebylo nutné předělávat vůbec, neboť Dual Shock jsme třímali v rukou již tehdy. Chvíli vám ale bude trvat, než si přivyknete na dnešní poměry archaičtějšímu rozvržení tlačítek pro jednotlivé akce, které je patrné zejména u prvního dílu. Stejně tak Slyovy reakce na vaše podněty by mohly být svižnější, ale to stále není kritika, neboť stejné to bylo i v původních třech hrách. To jen doba ucukla lehce kupředu, takže se Sly dnes nehraje tak svižně a „okamžitě“ jako před lety. Stačí ale několik desítek minut a Sly se vám drápky zaryje do kůže natolik, že už nikdy nebudete chtít, aby se pustil.

Zápletka je přitom jednoduchá. Jako mýval Sly se musíte v každém ze tří dílů spolu se svými kamarády vydat na dobrodružnou výpravu za nějakým vzácným objektem vašeho lupičského zájmu. Situace se ale pokaždé zamotá a vy se musíte skrze různá prostředí dobrat až k finálnímu řešení, které připomíná Indiana Jonese naruby. Hra v sobě kombinuje prvky klasické plošinovky, v níž máte dojít z bodu A do bodu B, s lehce otevřeným prostředím, v němž musíte řešit nějaký tu lehčí, tu těžší logický problém. Jestliže si s ním nedovedete poradit sami, přispěchají vám na pomoc přátelé, jež na oplátku budete nejednou tahat z pořádné šlamastyky. Pomáhat vám ale budou i nejrůznější hejblátka a udělátka, a tou nejpoužívanější věcí se stane vaše zakroucená berla, s níž se elegantně zhoupnete po provaze, stejně jako plácnete zlouna po palici.

Pozor na přehnaný sentiment

V souvislosti se stářím všech tří her je nutné upozornit ještě na jednu věc. Spousta z vás nezačala s hraním až na této generaci herních strojů, ale jistě uznáte, že návrat k prakticky jakékoliv hře z devadesátých let, pokud se nejedná zrovna o nadčasové klasiky typu Command & Conquer nebo Doom, může leckoho zbavit nostalgických iluzí. A nejde pouze o grafiku, ale hlavně o omezené herní možnosti. Dnes je běžné, že v Assassin’s Creedu hopsáte po střechách a když vám to náhodou nevyjde, tak se postava z posledních sil zachytí o maličký výčnělek (alias onen tolik skloňovaný next-gen). Jenže před několika lety, a Sly Trilogy je toho jasným důkazem, byly hry daleko nemilosrdnější. Je to vidět hned na prvním dílu, v němž vás jakýkoliv kontakt s nepřítelem pošle do věčných lovišť, pokud tedy zrovna u sebe nemáte podkovu pro štěstí – to můžete schytat ještě jednu ránu navíc. Nebo takové mosty. Člověk by si řekl, jaká s nimi asi může být potíž, prostě je přejdu a je to. Jenže zde se vám smýkne kamera, vy zazmatkujete a už padáte do hlubin o jeden drahocenný život chudší. Žádné zachytávání za okraje, žádná druhá šance, pěkně celý level od posledního checkpointu znovu!

V každém dalším dílu je sice situace výrazně lepší, ale přesto asi není úplně nejlepší Sly Collection kupovat mladšímu sourozenci, ačkoliv by k tomu roztomilá grafika a pěkné postavičky na krabici mohly svádět. Tuto hru si nejvíce užijí ti, kteří vyrostli na prvních Bandicootech a Pandemoniu!

Nejviditelnější změnou, kterou se může Sly Collection pyšnit, je vylepšená grafika a konečně smysluplná podpora 3D zobrazení ve třetím díle. Grafika byla předělána do rozlišení 720p a skok od lehce rozmazané a ne vždy ostré PS2 verze je znát na první pohled. Detaily jsou daleko přesnější, jednotlivé textury barevnější a vše vypadá příjemně. Nahrává tomu i celkový grafický styl hry, neboť jde o animovanou věc s prvky cell-shade, který se předělává lépe než plně 3D objekty, jež v době svého vzniku vypadaly úžasně, ale dnes se z nich nikdo na zadek neposadí. Bohužel, v detailnější grafice vynikne jeden nedostatek, s nímž se ovšem opět dalo počítat - neskutečně zaostalá animace. Sly Cooper z toho vyvázl ještě celkem dobře. Jeho cupitání po provazech a skotačení na trampolínách vypadá s přimhouřením jednoho oka stále dobře. Ale například animace obličejů, kdy se bez jakéhokoliv přechodu střídají asi tři stále stejné výrazy, už dnes opravdu nestačí. Dojem ovšem vydatně nahrazují zvuky a především hudba. Ta byla skvělá už před lety a to, že zní velmi čerstvě i dnes, jen dokazuje, jak kvalitní práci zvukaři v Sucker Punch odvedli.

Lahůdka s chutí tradice

Proč byste ale měli investovat své peníze do něčeho, co bylo aktuální před pár lety? Třeba proto, že kvalitních plošinovek klasického střihu dnes moc není a Sly Cooper patří stále do naprosté špičky. Třeba proto, že za cenu jednoho titulu dostanete hned tři plnohodnotné hry, u nichž se skvěle zabavíte na několik desítek hodin. Třeba proto, že vás Sly Cooper natolik zaujme, že si z bazaru seženete starou dobrou PS2 a začnete objevovat další lehce zaprášené klenoty, které by co do počtu s přehledem mohly vydat na malé zlatnictví. A třeba prostě proto, že mývalové jsou cool.

The Sly Collection
PlayStation PlayStation 3

Verdikt

Výtečná kompilace tří klasických plošinovek, která by neměla chybět ve sbírce žádnému majiteli konzole PlayStation 3.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama