The Shattering Recenze The Shattering

The Shattering

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

4. 5. 2020 13:15
Reklama

Není tomu tak dávno, kdy se indie studia hromadně pustila do vývoje walking simulátorů. Nelze se ostatně divit – vymyslet, vyprodukovat a následně udat takový titul není nijak zázračně složité, minimálně tedy v porovnání s jinými žánry. Přidejte pár lekaček a máte horor. Jako engine obvykle poslouží Unity, většina assetů je k dispozici za pár babek a aby nikdo nic nepoznal, přehodíte přes scénu nějaký filtr. Hra je hotová a hurá na Steam!

Možná i nějak takto by se dala shrnout pěkná řádka nezávislých projektů, které nás v posledních letech zaplavily s větší vervou než Vltava v roce 2002. Vyznat se mezi nimi je mnohdy nadlidský úkol, i v této ohromné mase je však opravdu kvalitních titulů jen o trochu více než roušek v průměrné české nemocnici. Když jsem tedy od Pavla přebíral klíč od novinky The Shattering, bylo pro mě zprvu trochu obtížné, vyvarovat se těmto předsudkům.

SOMEBODY MAKE ME FEEL ALIVE AND SHATTER ME

Pětičlenný vývojářský tým označuje Shattering jako psychologický thriller, nejde tedy vyloženě o horor, což kvituji s povděkem. V kůži Johna Evanse na vás místo náhodných hlasitých scén čeká spíše postupně budované napětí, související s prožíváním jeho nepříliš hezkých vzpomínek. V křesle u psychiatra se ostatně hříchy minulosti prožívají nejlépe… Ehm, říkal kamarád.

Na ploše necelých čtyř hodin jsem ale šedivých momentů čekal o něco méně.

Teď ale trochu vážněji, protože téma, kterým se The Shattering zabývá, není radno brát na lehkou váhu. John trpí nejednou duševní poruchou, boj s depresí, alkoholismem a dalšími démony jej tak zavedl až do spárů odborníka. V rámci čtyř kapitol, vždy začínajících rozpravou s psychiatrem, postupně procházíte Johnovými vzpomínkami, přičemž kromě povinné gradace a zvratu v té páté, epilogové, vás pravděpodobně zaskočí kapitola druhá. A to konkrétně svojí až nekompromisní surovostí, na kterou nejsme ve hrách moc zvyklí.

Kvůli povaze hry, jejíž nejdůležitější složkou je právě příběh, samozřejmě nechci vyzradit příliš. I tak mi ale přišlo, že přes velmi světlé (kvalitativně, nikoliv tematicky) výjimky se často dočkáte i méně působivé příběhové výplně. To je samozřejmě plně omluvitelné u mastodontních RPG, na ploše necelých čtyř hodin jsem ale šedivých momentů čekal o něco méně. Konec je pak v duchu herních tradic otevřen vlastním interpretacím, což v rámci tématu dává perfektní smysl.

BĚLEJŠÍ NEŽ SNY TOMÁŠE HNÍDKA

Opravdu působivou částí hry je samozřejmě grafická stylizace, která se vás pokouší až sterilizovat všudypřítomnou bílou barvou. Někomu může Shattering vzdáleně připomínat třeba Mirror’s Edge, ale když jsem hru zapnul poprvé já, připadal jsem si trochu jako uvnitř reklamy na zubní pastu. Studio Super Sexy Software se v duchu svého názvu pokusilo zobrazit strohost ne zcela nepodobnou reklamním materiálům Applu, a s potěšením mohu konstatovat, že většinu hry se mu to daří na jedničku.

Proč se titulky vznáší na jednom místě a po pár vteřinách bez varování zmizí?

Jakýsi minimalismus ale bohužel dává extrémně vyniknout některým detailům, které vás pak vyloženě bijí do očí pokaždé, když se na obrazovce zjeví. V klasické Unity hře bych si toho vlastně ani nevšiml, ale proč styl titulků vůbec nesedí do designově perfektního zbytku hry? Proč se titulky vznáší na jednom místě a po pár vteřinách bez varování zmizí? Proč při psaní na psacím stroji nevidíte text na papíru, ale v rámu na stěně? A hlavně – proč vám vývojáři ve chvíli, kdy se něco děje mimo vaše zorné pole, nevezmou kameru? Často se mi stávalo, že jsem byl o působivé grafické efekty ochuzen jen proto, že jsem měl právě namířeno jinam. Což je rozhodně škoda, protože zdejší rozpadající se scény jsou prostě cool.

Největším problémem však nejsou hnusné titulky ani kolísající kvality příběhu. Hra se totiž ze své vlastní podstaty musí primárně dobře hrát, a právě v tomhle aspektu The Shattering často tápe. Od walking simulátoru samozřejmě nelze očekávat zábavný pohyb jako ve Spidermanovi nebo Just Cause, celý svět je postavený na skriptech. To v rámci žánru opět dává smysl, problém však spočívá v tom, že spouštěč skriptu často není jednoduché najít. Nejednou se tak přistihnete při bezcílném bloudění po jedné malé místnosti, kde po pěti minutách zoufalého průzkumu zjistíte, že pro spuštění další akce bylo potřeba kliknout na zapadlou knihu, najít schovaný obrázek nebo jednoduše zajít k obyčejné, ničím nezajímavé stěně.

SBÍRKA ZAVŘENEJCH DVEŘÍ

V případě, že by prozkoumávání lokací mělo smysl, bych se na vývojáře tolik nezlobil. Pokud po vás však požadují klikání na všechno možné i nemožné, očekával bych, že v okolí najdete i něco zajímavého. Takhle můžete (resp. musíte) zotevírat všechny skříně, šuplíky a dveře, protože všechny jmenované na sobě mají namapované akce. V prvních dvou případech se však obvykle dočkáte jenom té stejné textury složeného prádla, v tom třetím pak obligátní hlášky „The door is locked“. Chápu, že naplnit celý hotel smysluplným obsahem je v pěti lidech takřka nemožný úkol, proč ale dávat hráči možnost zjistit, na co už vývojáři neměli síly? Z pozice recenzenta mě to i trochu mrzí, protože řešení, které by z The Shattering místo lehce nadprůměrné hry udělalo hru opravdu dobrou, by tým pravděpodobně nestálo více než pár hodin práce.

Je však pochopitelné, že na vině je kombinace nezkušenosti a nízkého rozpočtu, která zákonitě dostihne většinu nových nezávislých studií. I přes působivou stylizaci, díky které za hrou tušíte mnohem zkušenější a větší studio, na vás občas dýchnou jistá „amatérská“ rozhodnutí, daná pravděpodobně právě zmíněnými faktory. The Shattering vás tedy mimo několika momentů neposadí na zadek, potenciálu však tvůrci mají na rozdávání. Nezbývá než doufat, že se jej snad v další hře dočkáme s menším počtem kompromisů.

The Shattering
Windows PC

Verdikt

Pod super sexy slupkou The Shattering se skrývá lehce nadprůměrná hra, kterou stojí za to zažít, ale bohužel není zábava hrát.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama