The Legend of Zelda: Majora's Mask Recenze The Legend of Zelda: Majora’s Mask 3DS

The Legend of Zelda: Majora’s Mask 3DS

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

13. 2. 2015 14:24 7
Reklama

Neexistuje příliš hráčů, kteří by dokázali ocenit všechny hry v sérii Legend of Zelda. Zejména pokud se bavíme o dvou konkrétních dílech, které vyšly na konzoli Nintendo 64. Patříte spíše do tábora Ocarina of Time, nebo Majora’s Mask? Troufám si říci, že většina z vás první velebí, zatímco druhé přinejlepším nerozumí. Ačkoliv uznávám kvality hry, která figuruje na vrcholu takřka všech západních žebříčků nejlepších her historie, s mnohem větší chutí jsem před lety oprašoval zlatou cartridge, která nabízela zcela ojedinělý herní zážitek. Magická země Termina, která před patnácti lety nečekaně nahradila starou dobrou Hyrule, mi dokázala učarovat svým nezaměnitelným podvratným tónem na první pohled a jsem rád, že zub času nestihl ohlodat vůbec nic z jejích kvalit ani v aktuálním přepracování pro handheld 3DS.

OŽIVLÉ DŘEVO

Začněme technickým zpracováním, které se spolu s automatickým přechodem do stereoskopického 3D posunulo o několik světelných let kupředu. Rozdíl oproti staré verzi, která na cartridge zabírala pouhých 32 MB a stahovatelné více jak půl gigové 3DS verzi, je znát na první pohled. Ne, tohle není retro. Tohle je hra, jejíž vizuální stránka je hodná roku 2015. Modely postav i prostředí jsou o několik řádů vyhlazenější, oplývají daleko pestřejší škálou detailů a zcela pryč je nepříjemné „zkosení“ textur, tolik typické pro rané 3D hry ve chvíli, kdy se nacházíte na otevřenějším prostranství a zkusíte kamerou rotovat kolem postavy Linka. Fachmani z týmu Grezzo dokonce zašli tak daleko, že kompletně předělali nasvícení většiny lokací. Ne drasticky, spíše kosmeticky, aby získaly požadovaný efekt, který se kvůli omezenému hardwaru nepovedlo realizovat v roce 2000. I proto je pro veterány hraní přepracované verze Majora’s Mask obohaceno o zvláštní pocit, kdy víte, že se nacházíte na známém místě, potkáváte známé postavy, ale vše vypadá přesně tak, jak si to skrz růžové nostalgické brýle pamatujete z dřívějška. To znamená o dost lépe, než ve skutečnosti.

The Legend of Zelda: Majora’s Mask 3DS
i Zdroj: Hrej.cz

Díky trojrozměrnému efektu obrazu získají některé scény nečekanou hloubku, ale i vzhledem k neposedné kameře (která nijak nebrání samotnému hraní, ale velmi rychle vás z ní ve 3D unaví oči) doporučuji k plnohodnotnému vychutnání nejnovější revizi samotného handheldu. Nový hardware se vám bude hodit už jen proto, že autoři do hry přidali možnost točit pohledem přes zbrusu nový C-stick, ale vzhledem k tomu, že originál si na N64 rovněž vystačil s jedním analogovým kloboukem, tak není třeba uhánět hned do obchodu. I když speciální edice Nintenda 3DS s motivem ze hry může být dost pádný argument.

Beze změny zůstalo ozvučení. Disharmonická hudba, která se do Terminy, v níž je všechno (spoiler!) tak trochu obráceně, perfektně hodí, vás uhrane úplně stejně, jako se jí to povedlo před patnácti lety. Postavy s vámi opět komunikují pouze skrz textové bubliny, ale to lze hře jen těžko vyčítat.

TVŮJ ČAS JE POUHOPOUHÉ PROZATÍM

Prvek, který musel zcela pochopitelně zůstat, ale dokázal před lety odradit obrovské množství lidí, je časový limit. Ten na nic netušící hráče vybafne takřka hned na začátku a po krátkém vysvětlení, o co vlastně jde, se začnete neustále cítit pod tlakem, ačkoliv času na dokončení hry, včetně několika postranních úkolů, máte stále hodně. Hrátky s časem a zjištění, že prožíváte v podstatě tři stejné dny stále dokola, s tu menšími, tu většími odlišnostmi, vám ale vynahradí počáteční bloumání po světě, který není úplně lehký na zapamatování. Jednoduše v něm postupně strávíte tolik času (a posbíráte tolik masek, jež ovlivňují vaše schopnosti), že každý další cyklus bude jednodušší na skousnutí.

Proč je Majora's Mask jedinečná?

Druhý pokus proniknout do trojrozměrného světa se pro sérii Legend of Zelda nesl ve znamení zrcadlení. Termina je převrácená Hyrule. Bezstarostné objevování je nahrazeno nutností pochopit a využívat koloběh času. Trojlístek Link - Ganon - Zelda je zcela zapomenut a nahrazen individuálními problémy jednotlivých obyvatel, na které můžete (a nemusíte) reagovat, či je řešit. Majora's Mask je hra o objevování sebe sama, je to hra o smrti a koloběhu života. Kvůli svému na první pohled temnému (ale ve finále maximálně optimistickému) tématu se nedočkala takových ovací, jako mnohem přímočařejší a přístupnější Ocarina of Time. A proto je taková radost ji objevovat a vychutnávat plnými doušky.

I kvůli tomu, že ale nikdy nelze stihnout kompletně všechno, se do Majora’s Mask pravděpodobně pustíte několikrát a budete stále vylepšovat svůj čas, který se může při prvním dohrání velmi snadno přehoupnout přes mimořádně slušnou dvacítku hodin. Je to také jediná možnost, jak si se hrou užít trochu více legrace, neboť žádné nové módy a bonusy, jako v případě Ocarina of Time 3D z roku 2011, zde nenajdete. Je to škoda, ale rozhodně ne důvod dívat se na Majoru skrz prsty.

Je velmi pravděpodobné, že pokud budete k této hře přistupovat takříkajíc z čisté vody (a vzhledem k ne-dostupnosti N64 v České republice vás bude zřejmě většina), tak můžete být na začátku lehce zmateni. Kdo je ten zvláštní dřevěný kluk? Proč tady není hlavní arcipadouch celé série Ganon?  To hraju za Zeldu? Pokud ale odoláte a věnujete Majora’s Mask alespoň chvilku svého času, budete bohatě odměněni nezvyklým příběhem, který nemá svůj ekvivalent nejen v celé sérii Legend of Zelda, ale ani mezi jinými hrami, dostupnými na Nintendo 3DS.

The Legend of Zelda: Majora's Mask
Nintendo 3DS 3DS

Verdikt

Nezvyklé dobrodružství, mezi jehož hlavní přednosti patří skvěle vyprávěný příběh, podvratný svět a technické zpracování, které povyšuje původní titul z Nintenda 64 na úroveň dnešních moderních her.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama