The Legend of Zelda: Breath of the Wild - The Master Trials Recenze The Legend of Zelda: Breath of the Wild - The Master Trials

The Legend of Zelda: Breath of the Wild - The Master Trials

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

5. 7. 2017 16:00 13
Reklama

Že Nintendo dělá věci trochu jinak, to jsme se zvykli. Jiné pojetí multiplayerových stříleček, bojovek i tiskových konferencí japonskému vydavateli prochází a sklízí za ně pochvalu. Konec konců, i nová Zelda je na poli openworldových RPG v lecčem inovativní a také se o ní mluví jako o jednom z nejlepších RPG poslední doby. Jenže ne všechno jiné je automaticky dobré, což bohužel platí o prvním DLC The Master Trials.

Předem je však třeba říct důležitou poznámku. Master Trials je součástí Season Passu, který stojí zhruba 500 Kč a obsahuje také příběhové DLC, které vyjde na konci tohoto roku. Ani jedno DLC však nelze koupit samostatně. Cenovku Season Pass nemá nejvyšší, a byť o rozsahu zimního DLC nic momentálně nevíme, nebylo by překvapivé, kdyby samo o sobě stálo pětistovku. V takovém případě by šlo o Master Trials uvažovat jako bonusu “zdarma” k předobjednávce skutečného rozšíření, které vyjde za pár měsíců a které si hráči Zeldy stejně koupí. Tím by totiž alespoň částečně šlo obhájit, proč Master Trials z velké části působí, jako soubor věcí, které v měly být ve hře už od základu nebo postupně přidané v aktualizacích.

ZKOUŠKA NENÍ OD SLOVA ZKUSIT

To nejlepší, co DLC přináší, jsou Trials of the Sword. Rovnou se připravte, že při zdolávání těchto 45 zkoušek utopíte bezpočet hodin v opakovaných pokusech dostat se až na samotný konec. Podobně jako při výletu na jihovýchodní ostrov Eventide, i v Trials of the Sword začínáte jen ve spodkách a bez těžce vydřeného vybavení. K dispozici tak máte jen magické schopnosti Sheikah Slate a všechny fígle, které jste si při hraní Breath of the Wild osvojili. Každá zkouška před vás postaví několik nepřátel a je jen na vás, abyste našli nejlepší způsob, jak se jich zbavit. Některé konflikty lze vyřešit vlastní fikaností, jindy dojde na stealth, ale většinou přijde ke slovu souboj, ve kterém budete v početní i silové nevýhodě, takže se musíte spolehnout na své reflexy, úskoky a protiúdery.

Při prvních pokusech budete muset po smrti začít pěkně od začátku a v takové momenty hrozí, že váš ovladač nebo v horším případě celý Switch poletí přes místnost.

Trials of the Sword, stejně jako Eventide, hráče nutí k vymýšlení kreativních řešení složitých situací. Jednou za čas se dostanete do místnosti s pánví, trochou ovoce, hub nebo masa a pár truhlami s výbavou, kde si můžete a musíte připravit to nejefektivnější jídlo. Léčiv je vždy málo, každý zásah i od obyčejného bokoblina docela bolí a samozřejmě i sebelepší zbraň se brzy opotřebuje. Je tak tedy každou konfrontaci s nepřáteli dopředu promyslet. Je lepší do hloučku příšer poslat výbušný šíp, zkusit se k nim připlížit a ukrást jejich odložené zbraně nebo k nim v bouřce hodit železnou zbraň a počkat, až je vyřadí blesk? K řešení navíc nelze přistupovat prostopášně, jako při hraní hlavní kampaně, protože během celého průchodu se vám postup uloží jen na třech místech. Při prvních pokusech budete muset po smrti začít pěkně od začátku a v takové momenty hrozí, že váš ovladač nebo v horším případě celý Switch poletí přes místnost. Jasně, je z toho dobrý materiál pro streamování na YouTube, ale rozhodně není hraní Trials of the Sword žádná pohoda. Odměnou za splnění všech zkoušek je pak posílený a vždy nabitý Master Sword, což je sice pěkné, ale trochu zbytečné. Pokud se do Trials pustíte, pravděpodobně jste už ve stavu, kdy máte slušný zbraňový arzenál a neomezený Master Sword zas takovou změnu při hraní neudělá. Přesto jsou Trials dobrou novinkou, tím endgamem, který hře v základu chyběl.

A TAK JÁ SI TO DÁM ZAS

Co hře v základu dále chybělo, alespoň podle mě, byla volba vyšší obtížnosti. DLC do hry přidává tzv. Master Mode, do kterého jsem před vydáním vkládal vysoké naděje. Představoval jsem si, že když vyšší obtížnost do hry přibude skrze placené rozšíření, připraví vývojáři pro hráče něco trochu sofistikovanějšího (třeba ve stylu obtížnosti Madhouse v Resident Evilu 7). Bohužel, Master Mode má očekávání nenaplnil, ačkoliv i tak dobře plní funkci způsobu, jak si Zeldu zahrát podruhé. Hraje se ve zcela odděleném rozhraní a hru mění v několika základních a zásadních ohledech. Především je svět osídlen silnějšími nepřáteli, a to ve větším množství. I prvotní Great Plateau se stává zkouškou v přežití, neboť s větvemi a primitivními palicemi či holemi se musíte postavit rovnou modrým bokoblinům a když si nebudete dávat pozor, i zde narazíte i na stříbrného Lynela. Ten už navíc není netěžším nepřitelem ve hře - nově se setkáte se zlatou třídou nepřátel, takže se máte na co těšit.

Všichni nepřátelé, včetně bossů v Divine Beasts, se navíc regenerují, pokud je během pár vteřin nezraníte. Master Mode vás tak vlastně do střetů tlačí, neboť vaše zdroje jsou na rozdíl od těch nepřátelských omezené a nemůžete si dovolit příšery mlátit s přestávkami do nekonečna. Podobně jako v Trials of the Sword se brzy znovu naučíte využívat těch věcí, které jste třeba při hraní původní Zeldy opomíjeli. Třeba nástrahy v podobě kamenů, ohně a blesků při bouřce, používání runové magie k útokům i obraně, nebo třeba rybaření a připravování lektvarů, které jsem osobně do té doby moc nepotřeboval.

BREATH OF THE SURVIVAL

Velice často také vyhodnotíte střet jako příliš nebezpečný a raději se bandě příšer vyhnete, než abyste riskovali smrt. S větším rizikem však přichází i větší odměny, a tak si při takovém vybití kempů můžete v bedně s lebkou přijít na skutečně užitečnou zbraň. Ve světě se také objevily nové létající plošinky nadzvednuté několika nafouknutými octoroky. Na nich většinou najdeme potvoru s lukem, někdy však i truhlu s dobrou zbraní uvnitř. Když trefíte octoroka, hrozí, že všechno na plošině spadne dolů, často do nějaké propasti, v lepším případě jen do vody, odkud lze poklad vylovit.

Obtížnost stoupla jen v počtu a síle nepřátel, zatímco všechno ostatní zůstalo při starém. 

Ze hry se stává méně akční dobrodružství, ve kterém zabijete vše, na co přijdete, a více až survival hra plná opatrného prosmýkání se nepřátelům, zoufalých úprků i vypjatých soubojů i s hrstkou pitomých bokoblinů. Nicméně obtížnost stoupla jen v počtu a síle nepřátel, zatímco všechno ostatní zůstalo při starém. Například ke svatyním se pojí ty stejné puzzly, Hestu vyžaduje stále stejné množství korok seeds a i taková zkouška zručnosti ve Flight Range na úpatí Death Mountain pořád benevolentně vyžaduje sestřelení 5 terčů během dlouhých tří minut. To mi prostě nepřijde jako opodstatnění, proč těžší obtížnost prodávat v rámci Season Passu.

CENA BEZCENNÉHO

Bohužel, to samé platí i o posledních novinkách, které DLC přináší. Master Trials do hry přidává několik předmětů a jednu novou funkci, které působí jako záměrně vystřižené z původní hry. Dva sety brnění a dvě helmy odkazující na dřívější hry (a dokonce tričko s logem Switche) jsou spíše fan service a jejich schopnosti jsou variace na již existující vybavení. Najdeme je v truhlách v dosud podezřele prázdné a nevyužité centrální oblasti Hyrule Field, včetně impozantního kolosea, které už v základní hře strážil Lynel, aniž by se zde nacházela nějaká podstatná odměna. Až s DLC se zde objeví část jednoho setu brnění, a to prostě nepůsobí dobře.

The Legend of Zelda: Breath of the Wild - The Master Trials
i Zdroj: Hrej.cz

Stejný dojem vystřiženého obsahu mám z možnosti nechat si zobrazit a dokonce přehrát vaše dosavadní cestování po herním světě. Breath of the Wild zjevně celou dobu sledoval a ukládal hráčův pohyb, ale až v placeném přídavku přibývá možnost si tyto údaje přehrát? To je přece nehorázné! Alespoň maska koroka upozorňující na schovaný korok seed v okolí a amulet, který na mapě vytvoří teleportační destinaci, jsou fajn přídavky, ale ani ty nemají co dělat v placeném dodatečném obsahu.

ÚHEL POHLEDU

Jak jsem psal na začátku, cena Season Passu není vysoká a odpovídá tomu, co bych si dokázal představit u příběhového rozšíření. Zimní DLC The Champions’ Ballad se bude prodávat tak jako tak a kdyby se Nintendo vydalo cestou CD Projekt RED a The Master Trials rozdalo klidně po částech zdarma pro všechny hráče, mělo by na měsíce zajištěné bezvadné PR. Takhle si říká o malou částku za něco, co peněžitou hodnotu nemá a co jiné hry normálně obsahují v základu. Tedy kromě Trials of the Sword, ty jsou fakt fajn.

The Legend of Zelda: Breath of the Wild - The Master Trials
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Záleží na tom, jak se rozhodnete Season Pass k poslední Zeldě vnímat. DLC Master Trials přidává do hry povedený endgame a důvod, proč si hru zahrát celou znovu, ale nechat si většinu nového obsahu zaplatit je přinejmenším drzé.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama