The Legend of Zelda: Breath of the Wild Recenze The Legend of Zelda: Breath of the Wild

The Legend of Zelda: Breath of the Wild

Jiří Bigas

Jiří Bigas

12. 3. 2017 16:53 39
Reklama

Budeme k sobě upřímní. Vy už v tuhle chvíli víte, že nová Zelda je povedená hra. Co povedená, v mnoha ohledech výjimečná. Ne proto, že byste se podívali dolů na hodnocení, i když to jste určitě také udělali, ale protože tento titul předchází oslnivá pověst. Američtí recenzenti (a nejen oni) se předháněli v superlativech a pasovali novinku na jednu z nejlepších her všech dob, mnozí dokonce mluví o té absolutně nejlepší. A totéž platí o tomto titulu ve vztahu k samotné sérii. Opakovaně padaly výroky, že Ocarina of Time pro Nintendo 64 z roku 1998 byla konečně přemožena. Je tomu skutečně tak? Nesahali kritici po takových úderných bonmotech jen proto, že hráči mají rádi pohádky se šťastným koncem? Dlouho jsem si kladl otázku, zda na mě Breath of the Wild zapůsobí stejně a je-li skutečně její kouzlo tak odzbrojující, jak se říká. Když hra dostane 5/5, budiž. Hodnocení 10/10 je výjimečné. Ale nová Zelda sklízí i verdikty 100/100 nebo 100 procent. A to už je na pováženou. Brzy jsem měl zjistit, že skutečně jde o jedinečný počin.

VÁNOCE V BŘEZNU

Když se v tuto chvíli podíváte na agregátor recenzí GameRankings.com, zjistíte, že Breath of the Wild ovládl žebříček nejlépe hodnocených her všech dob. A to už, panečku, vzbuzuje nějaká očekávání. I když bych se stále zuby nehty bránil ztvrzení, že je to hra, kvůli které byste si měli koupit Nintendo Switch - už proto, že vychází v téměř stejné podobě i na Wii U, jde jednoznačně o nejzásadnější titul nové platformy. A to nejen z perspektivy launchového lineupu, ale dost možná v horizontu dalšího roku či dvou. Není divu, že se Nintendu nechtělo přijít na trh s novou konzolí třeba před Vánoci, kdyby to mělo znamenat, že v nabídce bude Breath of the Wild chybět. Přesto zpočátku nemusí nic nasvědčovat tomu, že máte v rukou hru, která navzdory několika zjevným chybám bývá nejčastěji skloňována v souvislosti se slovem dokonalost. I když to je nebezpečný precedent. K poznání, že Zelda je něco unikátního, ale dojdete během prvních pár hodin. A já si můžu jen klást otázku, zda byli autoři tak prohnaní a mazaní, že většinu nejskvělejších věcí před hráči během marketingové kampaně utajili, anebo Nintendo k vlastní škodě prezentovalo kolikrát novinku způsobem, který nebyl nejšťastnější. Protože naznačoval určitou vyprázdněnost světa i primárního designu. A přitom pravda nemůže být této obavě vzdálenější. Rád se pletu.

Pokud budete chtít, můžete klidně hned zkraje zamířit za finálním bossem, vývojáři vám v tom nijak nebrání.

Link se probouzí po stoletém spánku uprostřed jeskyně a nic si nepamatuje. Pro hráče sérií nepolíbené tak představuje Breath of the Wild optimální vstupní bod. Stejně jako vy ani hlavní hrdina netuší pořádně, kým je a co se to stalo se světem okolo vás. Brzy však pochopí - i díky líbeznému hlasu, který mu šeptá do špičatého ouška první pokyny - že jeho role je v této zemi klíčová. Stačí jen maličkost: porazit zlého Ganona a pan král vám dá za ženu princeznu Zeldu a půl království Hyrule navrch. Možná. Ale nepředbíhejme. Zelda je ve světle dnešních mnohdy nesmírně ambiciózních a rozmáchlých open worldů, jejichž autoři tak trochu zápasí s přemírou obsahu, unikátní v tom, že toho před vámi více tají, než kolik by toho prozradila. S výjimkou prvních pár hodin, které strávíte v tutoriálové oblasti, vás nikdo nevodí za ručičku a vlastně vám ani moc neříká, co máte dělat, kam máte jít nebo jak co vyřešit. Svoboda tu jde ruku v ruce s odpovědností a přináší také výzvu. Záleží na vás, jak se k tomuto otevřenému světu postavíte. Pokud budete chtít, můžete klidně hned zkraje zamířit za finálním bossem, vývojáři vám v tom nijak nebrání. Nehledě na to, že to nebude výzva pro ořezávátka, i když najdou se i tací, vy mnohem lépe uděláte, když se rozhodnete pořádně zdejší zemi prozkoumat.

HRÁČ SE STÁLE UČÍ

Čeká na vás obrovský svět plný dobrodružství, postav, nepřátel, vedlejších úkolů, hádanek, výzev a objevování. Na to objevování kladu zvláštní důraz, protože v Breath of the Wild hráč objevuje nejen svět sám o sobě, ale i různé herní principy a mechanismy. Postupně si tak osvojíte třeba umění vaření, které vám umožní vytvářet posilující lektvary. Syrové maso, houby či ovoce zase na ohni proměníte v mnohem výživnější baštu, která mnohdy navíc poskytuje hlavnímu hrdinovi kromě doplnění zdraví nejrůznější bonusy - odolnost proti horku, nebo naopak chladu, více staminy (potřebná k lezení, létání a plavání) či schopnost lépe se vyrovnat s paralyzující elektřinou. Ale vařením to jenom začíná. Časem na naučíte zkrotit divokého koně, necháte si ho osedlat v nejbližších stájích a za drobný poplatek je plnokrevník zaregistrován a pojmenován podle vašich představ. Cestování po neuvěřitelně rozlehlém a pestrém světě vám ale usnadní i paraglide, který najde v hornatém terénu plném hlubokých propastí a křivolakých říček ještě větší využití než třeba v sérii Far Cry nebo Just Cause. Jestliže se chcete patřičně připravit na závěrečné měření sil s Ganonem, určitě se pokusíte osvobodit čtveřici obrovských mechanických zvířat a jejich šampiony, kteří před stoletím podlehli vašemu úhlavnímu nepřáteli. Každý tvor, respektive jeho pán, vám v případě úspěchu nejen usnadní konečnou bitvu, ale propůjčí vám také jednu ze čtyř zvláštních schopností.

Nebudeme prozrazovat, o jaké bonusy se jedná, ale vězte, že jde o mimořádné silné aktivní i pasivní skilly, které vám pomohou nejen v boji, ale rovněž při cestování po mapě. To si lze zkrátit také tak, že navštěvujete takzvané svatyně, které ukrývají desítky hádanek a výzev. Abyste mohli fast travel použít, není potřeba svatyni zdolat, ale rozhodně vám to doporučujeme. Každá ukrývá nejčastěji za puzzlem orb. Pokud nashromáždíte čtyři takové, můžete vždy požádat božstva o vylepšení zdraví nebo staminy. Tyto dvě veličiny představují vedle samotných zbraní a brnění jednu z mála věcí, kterou lze ve hře levelovat v klasickém slova smyslu. K dispozici máte i takzvané runové schopnosti, které si osvojíte právě při řešení prvních svatyní. Část z nich můžete rovněž vylepšit. Linkův multifunkční tablet nazvaný Sheikah Slate hráči umožní spoutat v čase a prostoru konkrétní pohyblivý předmět, nechat vyrůst z vody ledový masiv, magnetem manipulovat s kovovými předměty nebo vyrábět bomby krychlového a kulového typu. Využití najdete pro obě případ od případu, zn. gravitace. Kromě toho ale časem využijete i funkci dalekohledu, fotoaparátu nebo čtečku postaviček Amiibo, které vám mohou ve hře přinést nějaký milý bonus. Právě výbušniny a magické okovy lze vylepšit. Ty první mají větší účinnost, ty druhé zastaví pohybující se předmět na delší dobu. Hodí se i rozšíření inventáře, ale “statistiky” Linka jsou pevně dané.

NAJDI. NEBO UKRADNI

Jsou to proto především zbraně a zbroj, které definují vaši aktuální úroveň. Ve velice praktickém a přehledném menu se nikdy neztratíte a přitom zde najdete vše, co potřebujete k přežití. V mžiku srovnáte kvalitu ošacení, mečů i luků, zkontrolujete zásoby nebo vyhodnotíte, co je lepší u obchodníků prodat a co si naopak nechat. Třeba kvůli výše popsaným upgradům. Zajímavostí ve srovnání s podobnými hrami je i to, že v Zeldě jsou zbraně velice cenné, a to i ty běžnější druhy. Na rozdíl od zbroje nebo nejrůznějších druhů šípů se s meči, sekyrami, halapartnami, trojzubci či oštěpy běžně neobchoduje, a tak se namísto zlaťáků musíte spolehnout na to, co najdete. Nebo ukradnete. Protože Link má k dispozici překvapivě funkční plížení, které přijde ke slovu nejen při krocení divé zvěře, ale také ve chvílích, kdy chcete třeba okrást skupinku skřetů. A jako správný zloděj si počkáte, až se setmí. Pod příkrovem noci, když tábor spí, pak nepřátele oberete. Každá nalezená, ukradené či vybojovaná zbraň vyšší kategorie pak pro vás bude velkým zadostiučiněním, protože vzácnost tohoto artiklu nespočívá jen v tom, že se s ním v Hyrule neobchoduje. Ke zbraním se váže i má první vážnější výtka, a sice jejich opotřebení. Je enormní a je otravné. Jistě se najdou tací, kteří budou mé výhradě oponovat, ale neustále praskání mečů a kladiv vás prostě v bojích bude frustrovat a vy budete podvědomě neustále sahat po těch slabších ve snaze šetřit si ty nejsilnější na klíčová střetnutí.

V lávové oblasti bez zvláštního lektvaru či oděvu během chvilky shoříte jako list papíru. A vaše dřevěná výbava s vámi.

Ta už jsme ostatně nakousli. O vrcholu hry mluvit nemusíme, ale kromě mnoha mini bossů představují hlavní výzvu souboje s Ganonovými poskoky, kteří ovládají mechanická maxi zvířata. K tomu, abyste je porazili, se musíte nejprve nějak vydrápat na samotného tvora. V něm vás čeká takový malý svět ve světě v podobě labyrintu, který je plný hádanek a pastí. Teprve když všechny vyřešíte, následuje souboj, po jehož úspěšném konci osvobodíte původního šampiona a ten vám propůjčí své služby i magickou schopnost, o nichž už byla řeč. Několikafázové souboje umí být pořádně tuhé, pokud se do nich vrhnete po hlavě a nepřipravíte se na boj správně. Naštěstí máte možnost klání před jeho vypuknutím kdykoli opustit a dalších pár hodin klidně po světě sbírat zkušenosti, posilující prostředky či zbraně. Ostatně jen dostat se za těmito giganty je občas úkol na několik hodin. Třeba když se musíte vypravit do lávové oblasti, kde během chvilky shoříte jako list papíru. A vaše dřevěná výbava s vámi. Tip: Pokud potřebujete něco/někoho zapálit, stačí k tomu tady obyčejný šíp. Pokud se nechcete vyhodit do vzduchu, výbušný ani nevytahujte. Každopádně musíte nahromadit elixíry, které vás učiní na čas imunními vůči ohni, případně splnit vedlejší quest, jenž vás dovede k první části speciální zbroje s bonusem proti žáru. S tím souvisí má druhá výhrada. Moc se mi líbilo, že konkrétně tento úkol, jakkoli je skoro nezbytný, nemusíte vůbec plnit a autoři vám ho nijak nepodstrkují. Ale…

LINK SE PŘIHLÁSIL DO PROSTŘENO

Jde o to, že musíte přinést zadavateli úkolu nějaká nalovená zvířátka, nebudeme konkrétnější, která se nacházejí jen v některých oblastech. A je super, že vám autoři nestrčí vše rovnou pod nos, ale klidně vás nechají chvíli tápat, zkoušet a bloudit. Jenže problém nastane v okamžiku, kdy Zelda odhalí, že neposkytuje vždy optimální vykreslovací vzdálenost objektů, a tak se před vámi kýžený tvor schovává, aniž by často chtěl. Tu a tam předměty před vámi vyskakují na vzdálenost ne větší než patnáct dvacet metrů a to už není moc pěkné. Ale ke grafice se ještě dostaneme. V každém případě často řešíte dilema, zda problematickou situaci a nějaký nedostatek vyřešit za pomoci pracně sháněné zbroje nebo jednorázového jídla, lektvaru či elixíru podle receptu. I na ty musíte mnohdy přijít sami. Vaření vypadá jako úplná pitomost, ale ve skutečnost je obrovská zábava s ním experimentovat a hledat, jaké suroviny a složky vedou k nejlepším výsledkům. Potřebujete jen ohniště a kotlík. Pokud se budete spoléhat na stravu tepelně neupravenou, daleko nedojdete, to mi můžete věřit.

Už jsem mluvil o tom, jak vás dokáže potrápit žár i mráz. Ale počasí je mnohem hravější a současně nevyzpytatelnější. Čas od času vyjde krvavý měsíc a svět ovládnou zlé síly. Jinak se střídá den a noc, po obloze plují mráčky a tu a tam zafouká větřík. Prostě idylka, říkáte si. Omyl! Zničehonic se spustil z nebe lijavec, že by psa nevyhnal. Ale hře to tak náramně slušelo, a tak jsem pelášil se svým statečným hrdinou vstříc nejbližší skále. V Breath of the Wild vás čeká spousta lezení. Spousta. Assassin by zbledl závisí. Navíc Link může vyšplhat na kdeco a zvolit v podstatě libovolnou cestu. Což jen podtrhuje skutečnost, že mapa má neobyčejně plastický reliéf. Přehnaně řečeno Skyrim vypadá se svým přehledným horským masivem vedle Hyrule jako placka. Tady se bez šplhání a plachtění nedostanete z první lokace. Ale ouha. Skála deštěm navlhla a Linkovi to klouže, sil se mu nedostává a jeho horolezecké schopnosti jsou náhle k ničemu. Inu, dobrá, řekl jsem si, vezmu to oklikou. Začalo hřmít a blýskat se. Pěkná podívaná. Nejsou to zrovna Wildlands, ale užíval jsem si ten výjev. Až do chvíle, kdy to mě udeřil blesk. Do slova a do písmene. Instantní smrt přinesla zjištění, že v bouřce se nevyplácí toulat se po otevřené krajině v lesklé zbroji, s kovový štítem na zádech a obouručním mečem za pasem.

HRAVÁ HRA

Pavel Zeldu přesně vystihl, když řekl, že je neuvěřitelně hravá. Nutí vás experimentovat, přiměje vás zkoušet věcí, které jste roky v žádné hře nezkusili, protože nikdy nefungovaly. Tady se třeba fyzikální zákony promítají i do řešení logických hádanek. Ale stejně tak tyto principy uplatníte při soubojích. Spoustě protivníků lze utéct nebo se jim vyhnout. Ještě zábavnější je ale nějak napálit, nechat na ně něco spadnout, poštvat na ně něco nebo je vlákat do pasti. Kreativní hratelnost podporuje vaši představivost a opakovaně vám ukazuje, že byste měli něco zkusit, protože to často funguje. Díky tomu se i po dlouhých hodinách stále můžete naučit něco nového, odhalit nový mechanismus. Mnohdy přitom nejde o žádné maličkosti, ale klíčové stavební prvky hratelnosti, jimž by jiní vývojáři věnovali tři trailery. Tady jsou ale “jen” jednou z mnoha dalších dovedností. I díky tomu si podle mě najde to své v Breath of the Wild fanda Zaklínače, The Elder Scrolls Online, ale třeba i Shadow of the Colossus. A nejen kvůli zmíněným kolosům. Ale třeba i kvůli tomu, že jakkoli je nová Zelda jasnou odpovědí na západní open world RPG, oslovit může stejně dobře hráče, kterým se zalíbily hry jako ICO nebo nedávný The Last Guardian.

I když je svět nepochopitelně obrovský, není pustý.

I když je svět nepochopitelně obrovský, není pustý. Jistě, podobně jako zmíněný Shadow of the Colossus obsahuje rozlehlé pláně či hluboká údolí. Ale nic z toho není samoúčelné. Jednak tu na vás čeká obrovské množství vedlejších postav a úkolů a pak právě překonávaní těchto oblastí dává cestování ten správný náboj a důraz. Nevidíte z jednoho konce mapy na druhý. Od jednoho města k druhému. Prostě musíte překonávat nějaké vzdálenosti, a to je, musím uznat, překvapivě vzrušující. Cestování navíc nikdy není zbytečné. Každá taková výprava znamená spoustu zastávek a odbočení. Protože neustále narážíte na pozůstatky někdejší civilizace nebo jiná tajemství. Nová Zelda krásné mísí prvky pohádkové, fantastické, nadpřirozené i technické.

DIAMANT S NEPATRNÝM KAZEM

Už jsem tu nakousl některé nedostatky. Navzdory tomu, že souhlasím s tvrzením, že Breath of the Wild je výjimečná hra, rozhodně není úplně bezchybná. Tvrdit to o ní by bylo nejen nepravdivé, ale současně zbytečné. Ve světle všech pozitiv totiž většinu z minusů nejspíš rádi odpustíte, ale neměli bychom se tvářit, že chyby neexistují. Zmínil jsem se o přemrštěném opotřebení zbraní, které se vám rozpadají v rukou během souboje jako na běžícím páse. Trochu mi to připomnělo zasekávání zbraní ve Far Cry 2. Také pěkný nápad, který byl ale pohříchu nadužívaný. A doskakování některých objektů už jsme také jmenovali. Zbytek výtek se týká převážně technického zpracování. V oblasti designu mi vadilo snad už jen rozhodnutí nechat část dialogů nadabovat a zbytek zpracovat textovou formou. Úplně stejně to měla nedávno recenzovaná Yakuza 0 a i tentokrát mě to trochu štvalo. Není to jen problém vedlejších postav a malých rozhovorů, kdy jen prohodíte pár slov. Dabované a “němé” pasáže se střídají i v případě těch nejdůležitějších osob v rámci jednoho dialogu s více střihy. Chápu, je to obrovská hra. Ale to konkurenční projekty také. Doba už prostě pokročila.

Více mě trápilo, že při hraní na televizi a umístění konzole do doku má titul tendenci se častěji zadýchat. A najde jen o průběžné propady frameratu, ale spíš momenty, kdy se hra na vteřinu dvě úplně zatrhne. Jako na potvoru se to samozřejmě stává i při těch nejvypjatějších soubojích s bossy, které překypují explozemi a grafickými efekty. Jinak jsem ale nakonec s podobou hry neměl problém. Člověk prostě musí zapomenout na srovnání s aktuálními velkými konzolemi. Ano, hry jako Horizon jsou po grafické stránce úplně někde jinde. To platí. Já ale setrvávám v přesvědčení, že Switch je třeba vnímat primárně jako handheld a v kontextu kapesních, mobilních a tabletových titulů vypadá Zelda výborně. A co neutáhne v hrubém výkonu, to dožene malebnou stylizací, která se navíc úžasně proměňuje od vesnice k vesnici. Na poušti třeba pojetí postav a světa více připomíná nějaké severoafrické motivy, jinde nemůžete přehlédnout jasné odkazy k asijské kultuře, architektuře a designu. Asi nejlepší známkou ale je, že si zpětně jen obtížně dovedu vybavit, které pasáže jsem hrál na televizi a které na handheldu. Oba módy jsem průběžně střídal a oba mi poskytly překvapivě plnohodnotný zážitek. V cestovní verzi jsem neměl pocit, že bych byl o něco ochuzen, hra byla méně velkolepá nebo se hůře ovládala. V obýváku jsem se zase záhy přestal trápit tím, že Breath of the Wild vypadá spíše jako hra z Xboxu 360 nebo PS3. Aby také ne, když na Wii U vypadá skoro stejně. A pokud ho máte doma a nechcete Switch zatím kupovat kvůli jediné hře, určitě byste si neměli nechat novinku uniknout.

ZAZVONIL ZVONEC

A tím se pomalu dostáváme k závěru. Ať už jsem sjížděl sjezdovku na štítu, krotil písečného mrože, vloupal se do zakázaného města v dívčích šatech, plaval proti proudu vodopádu ve speciálním vodním oblečku, zapaloval trávu okolo sebe, využíval vzdušných proudů při létání nebo shazoval balvany na nicnetušící potvory pode mnou, po celou hru jsem se nemohl zbavit neodbytného pocitu, že se mi dostal do rukou jeden z nejlepších titulů, jaké jsem kdy hrál. O to větší je to potěšení, že si ho můžete vzít s sebou na cesty a stejně tak zahrát doma na velké obrazovce, aniž by jedna či druhá varianta postrádala něco z celkové výjimečnosti. Mám k Breath of the Wild pár výtek, nejsem si jistý, zda bych mu udělil hodnocení 10/10 a už vůbec si nejsem jistý, zda je to na 100 procent. Ale hodnocení 5/5, které není jednoznačným ekvivalentem těchto dvou hodnot, si nová Zelda určitě zaslouží. Čekat s takovou známkou na bezchybnou perfektní hru by byl nesmysl. Nemuseli bychom se dočkat nikdy. A Breath of the Wild se blíží vysněné dokonalosti zatraceně těsně.

The Legend of Zelda: Breath of the Wild
Wii U Wii U
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Breath of the Wild je žhavý kandidát na hru roku. V březnu je to troufalé tvrzení. Takových her tu máme už několik. A spousta nás jich ještě čeká. Něco mi ale říká, že Linkovo první dobrodružství na Switchi už letos nic nepřekoná. Pokud máte možnost si tuto hru zahrát, udělejte to.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama