The Legend of Zelda: A Link Between Worlds

Nintendo se momentálně nachází v dosti nezáviděníhodné situaci, za což může zejména rozporuplná konzole Wii U. Nebýt každým dnem populárnějšího handheldu 3DS, kterého se údajně za stejný časový úsek prodalo v Japonsku více než legendárního Game Boy Advance, topil by se herní gigant v pořádném kbelíku hnoje. Vyklápěcí hračka s jedním z nejhypovanějších gimmicků se možná i díky tomu může chlubit velice kvalitní sbírkou přenosných her, a nová Zelda neměla být ničím jiným než dechberoucím završením loňské krasojízdy.

TŘICETILETÉ DĚCKO

Série The Legend of Zelda se před téměř 30 lety úspěšně uvedla na osmibitovém NES, největší slávu ale zažila až s přesunem na Nintendo 64, kde zazářila v nesmrtelných hitech Ocarina of Time a Majora's Mask. Od té doby jsme se na Linka dívali především zezadu, a žasli nad tím, jak neohroženě prochází trojrozměrným světem. Jeho nejnovější dobrodružství se ovšem vrací až k pevně usazeným kořenům, a to bez jakéhokoliv zápachu zatuchliny nebo nenápaditého znásilňování peněženek fanoušků. A Link Between Worlds totiž určitě není jen malou vzpomínkou na staré dobré časy, bavíme se tu o plnohodnotné hře s hrací dobou měřitelnou v desítkách hodin, spoustou nových nápadů a především pro Nintendo typicky čistou hratelností, která zastiňuje všechno kolem, a tak je to správně.

STARÁ POHÁDKA

Vývoj příběhu a jeho vyprávění nepodléhají žádným velkým experimentům, zápletka neskrytě kopíruje příběhy o unešených princeznách a statečných zachráncích. Zasazení do pestrobarevného světa Hyrule rovněž nemůže nikoho překvapit, před hráčem se však postupně odkrývá spousta nových tajemství a záhad, které známému prostředí dodávají potřebný unikátní nádech. Tou nejvýraznější novinkou je Linkova schopnost proměnit se v obrázek a pohybovat se po zdi jako 2D postavička, což má velký dopad nejen na děj, ale také na hratelnost.

Zatímco většina dnešní produkce by se po čtveřici úvodních dungeonů pomalu schylovala ke svému konci, A Link Between Worlds teprve začíná.

Podtitul A Link Between Worlds také napovídá, že se hráč podívá i za hranice kouzelného Hyrule. Vinou nekalého počínání bezostyšného čaroděje Yugy se po Linkově domovině rozprostřou záhadné praskliny, jež malovaného Linka dokážou přenést do paralelního univerza Lorule. To už nepůsobí tak rozverně jako až kýčovitě dokonalé Hyrule - jeho barevná paleta je značně tmavší, nepřátelé o poznání nevraživější a tam, kde kdysi stála krásná vesnička Kakariko, nyní sídlí gang zákeřných loupežníků.

NEOPRAVUJ, CO NENÍ ROZBITÉ

Základy hratelnosti nové Zeldy se nijak výrazně nerozchází s tím, co už herní veteráni dávno znají - roztomilý hrdina Link se v novém dobrodružství toulá po otevřeném světě, který, ač na první pohled vypadá až podezřele male, skrývá nevídané množství obsahu. Zatímco většina dnešní produkce by se po čtveřici úvodních dungeonů pomalu schylovala ke svému konci, A Link Between Worlds teprve začíná - s prvním vstupem do Lorule se hráči dostává absolutní svobody a je jen na něm, zda stráví čas pleněním vybraného dungeonu, nebo třeba vyděláváním drobných peněz skrze překvapivě náročné minihry.

Jsou to ale právě dokonale propracované dungeony, které ze Zeldy dělají pravou legendu. V Linkově drobném těle si jich hráč může projít celkem 12, což možná není úplně přesvědčivé číslo, avšak jejich velikost, náročnost a především zábavnost je bezkonkurenční. Jednotlivé lokace se tradičně liší tématikou, složením nepřátel, hudbou, celkovým vzhledem nebo typem hádanek - zatímco ohnivá Tower of Hera prověří, jak si rozumíte s kladivem a odrazovými plošinkami, větrný House of Gales vás donutí k poletování se zelenou vrtulkou v ruce. Každý dungeon od vás čeká něco jiného, je lepší než ten předchozí a vy jen slepě doufáte, že není poslední.

i Zdroj: Hrej.cz

S tím nakonec souvisí i oživený systém vybavení. Staré zeldí hry často hráče otravovaly tím, že jej nutily grindovat drahokamy, aby si mohl pořídit pro postup nezbytné předměty. Zdejší prodejce, maskovaný pseudokrálík Ravio, je naštěstí ochoten vám nejrůznější hračky zapůjčit za symbolický poplatek, ovšem za podmínky, že jakmile podlehnete zlým silám, nemilosrdně si je vezme zpět. Později své zboží nabídne i k permanentní koupi, řekne si ovšem o pořádný ranec kamínků. Různě interagovat můžete i s mnoha dalšími postavičkami - například zdánlivě nesympatická čarodějnice vás ráda přenese z jednoho záchytného bodu k druhému a úplatný věštec vás v nouzi nasměruje tam, kam jste si cestu sami nenašli. Možná, že svět Zeldy není tak živý jako svět Skyrimu, silné stránky je ale třeba hledat někde úplně jinde.

KOUZLO NOSTALGIE?

Dalo by se dlouze diskutovat o tom, zda si A Link Between Past zaslouží tolik pozornosti a uznání, když vlastně jen vyzobává to nejlepší z třicetileté historie a pečlivě vybraná zrníčka s citem spojuje do dokonalé mozaiky. Nikdo však vývojářům Nintenda nemůže upřít perfektní herní design, o kterém si většina mladších studií může nechat jen zdát. Stejně tak se opět vyplácí jednodušší grafická stylizace, která se zasluhuje nejen o bezproblémový běh v 60 snímcích za sekundu, ale také společně s tradiční muzikou pomáhá vytvořit ryze herní atmosféru - žádná velká společenská témata, žádné provokativní odkazy na pop-kulturu, žádné zatěžování zbytečnými informacemi. Jen vy, vaše zelené já a hlavně hra, která si bezpochyby zaslouží titul nejlepší pařby pro Nintendo 3DS.