The Last of Us Recenze The Last of Us Remastered

The Last of Us Remastered

Jiří Bigas

Jiří Bigas

29. 7. 2014 16:36 27
Reklama

Když člověk sebekriticky poukazuje na nedostatky dnešních videoher, které v mnoha ohledech stále pokulhávají za filmy, komiksy a knihami, občas zapochybuje, zda neklademe na vývojáře příliš vysoké nároky. Nemají nás hry jen pobavit, namísto toho, aby měly ambice vyprávět silné příběhy plné emocí a poučení? Pak se ale objeví titul jako The Last of Us a všechny naše pochyby rozptýlí jediným zdánlivě zcela samozřejmým počinem. Před rokem se touto hrou vývojáři z týmu Naughty Dog velkolepým způsobem rozloučili s pomalu dosluhující konzolí PlayStation 3. A více než důstojně tak uzavřeli jednu fantastickou kapitolu herní historie!

NEJLEPŠÍ HRA ROKU, NEBO SNAD VŠECH DOB?

Zatímco však fanoušci i kritici pěli chválu na mistrovský postapokalyptický thriller a dohadovali se, zdali je The Last of Us nejlepší hrou roku, nejlepší hrou na PS3, nebo dokonce jednou z nejlepších videoher všech dob, její autoři začali potichu pracovat. Nikoli na DLC, ani na pokračování. Bezprostředně po vydání hry na třetí PlayStation odstartoval vývoj vylepšené verze pro konzoli nové generace. Ve světle současných trendů nic výjimečného, řeknete si možná. HD porty, konverze, remaky, remastery – vydavatelé dnes častěji než kdy dříve prohrabují vlastní archivy a ve snaze zahrát nám na nostalgickou strunu servírují jednu klasiku za druhou. Pokud si ale nějaká hra opravdu zaslouží být uvedena na konzoli nové generace, aby mohla oslovit nové publiku, je to právě The Last of Us. Už jenom proto, že její příchod dychtivě vyhlížejí nejen fanoušci originálu, ale zejména ti, kteří si jej nechali loni trestuhodně uniknout, anebo hráli na jiné platformě.

The Last of Us je neskutečným příběhem o lidech, kteří neexistují, ale mají skutečné emoce.

Slovy „perfektní“ nebo „dokonalá“ by se nemělo plýtvat, ale během hraní se vám neustále derou na jazyk. Neuvěřitelné dobrodružství nesourodé dvojice, kterou tvoří nerudný drsňák ve středních letech Joel a mladičká Ellie coby jeho zavazadlo, se právem zapsalo do videoherních dějin jako významný milník. Jakkoli jde o fantastické drama, jeho přirozené podání, komorní vyprávění a civilní atmosféra namísto domněle velkolepých a rádoby efektních momentů činí ze hry nezapomenutelnou klasiku. Nebudeme o The Last of Us tvrdit, že jde o bezchybnou hru, vyhneme se proto i tvrzení, že je perfektní a dokonalá. Jde však bezpochyby o špičkovou a učebnicovou ukázku toho, jaké bychom si hry přáli mít. The Last of Us dělá hernímu průmyslu tu nejlepší možnou reklamu a tváří tvář titulu, který tak výrazně převyšuje veškerou nejbližší konkurenci, je těžké si nepředstavit, jaké by to bylo, kdybychom na všechny tituly mohli být tak pyšní.

NESKUTEČNÍ LIDÉ SE SKUTEČNÝMI EMOCEMI

Jakkoli se snad najdou drobnosti, na které bychom si mohli právem stěžovat, ve světle všech úspěchů a mimořádných kvalit hry zcela blednou. Naopak chválit lze bezmála donekonečna. Atmosféru kultovních postapokalyptických knih a filmů, jako jsou Cesta či Já, legenda. Uvěřitelný, nevyrovnaný a komplikovaný vztah obou hlavních postav, které víc věcí rozděluje, než spojuje. Nenapodobitelný a ojedinělý pocit z inteligentně dávkované akce, který je syrový a intenzivní při každé přestřelce, ať už čelíte nespravedlivé přesile nebo zoufalému jednotlivci. Inteligentní design, který vám nestrká řešení hádanky před nos, ale napoví až ve chvíli, kdy jste v koncích...The Last of Us je neskutečným příběhem o lidech, kteří neexistují, ale mají skutečné emoce a donutí vás prozkoumat vaše vlastní. Hráč během příběhu, který vám zabere alespoň patnáct hodin, s dvojicí vyloženě soucítí, trpí, zažívá chvíle naděje i hořkost zklamání. Vašich hrdinů je vám opravdu líto, ale nejen jich, vlastně celého světa. Videohry snad ještě nikdy neměly blíže k emocionální dospělosti ostatních médií.

The Last of Us Remastered
i Zdroj: Hrej.cz

Vděčí za to fantastickému a realistickému scénáři, nesmírně emotivnímu soundtracku, pravdivým postavám, špičkovému designu i technickému zpracování a především bezkonkurenčnímu dabingu, jehož prostřednictvím všichni herci svým strhujícím výkonem katapultovali The Last of Us mezi absolutní filmovou špičku. Putování Joela a Ellie je plné zvratů a bolesti. Ať už právě bojujete o holí život tváří v tvář přesile monster, vylepšujete vaši výbavu, plížíte se okolo vojáků, studujete deníky virtuálních nebožtíků, anebo na pokraji smrti pátráte v ruinách zdánlivě opuštěných měst po zbytcích proviantu, nikdy se nebudete nudit. Za jasného slunečného dne se strachy budete bát pohnout, abyste jen o pár minut později zalitovali, že virus, který většinu populace změnil v hrůzu nahánějící příšery, ušetřil lidské supi, kteří jsou horší než strašáci ve stínu. Zlu budete čelit nejednou a mnohdy má docela jinou podobu, než byste čekali.

KONVERZE PŘEDČILA OČEKÁVÁNÍ

Tolik ke hře samotné, o níž beztak četli nejspíš první poslední i ti, kteří před rokem hráli jen na PC, nebo usedali před televizi s ovladačem od Xboxu. Pokud jde o konverzi jako takovou, ta se vyvedla na jedničku a v mnohém předčila optimistická očekávání. Vývojáři nás už pár týdnů krmí dech beroucími záběry, určitě jste viděli srovnávací screenshoty a videa ze hry. Ať už ale považujete vylepšené technické zpracování za kosmetický upgrade, anebo jste naopak natěšení na nové detaily, které jste vypozorovali z ukázek, na skutečnost vás nic nepřipraví. The Last of Us Remastered je totiž ohromující podívaná i více než rok po vydání. Hra původem z konzole, která vyšla na podzim 2006, dělá parádu i na konzoli následující v roce 2014.

Obavy některých fanoušků originálu ohledně moderní frekvence byly zbytečné.

Jakékoli jste měli očekávaní od remasterovaná verze, výsledek vás musí uspokojit. Hra v nativním rozlišení 1080p a 60 snímcích za vteřinu vypadá prostě skvěle a rozhodně se nemusí stydět vedle aktuálních next-gen hitů ušitých na míru silnějšímu hardwaru. Znovu se ukazuje, že v mnoha směrem šlo už před rokem podobně jako u posledního GTA o mnohem pokrokovější hru, než jakými je leckterá novinka pyšnící se označením exkluzivní pro PS4 nebo Xbox One. Existují papírově technicky okázalejší a naleštěnější hry? Asi ano. Ale The Last of Us Remastered se vedle nich rozhodně neztratí.

I když máte možnost uzamknout snímkování na 30 FPS, aby se titul pocitem ze hry víc blížil verzi pro PS3, neumím si nakonec představit, proč byste to měli dělat. Obavy některých fanoušků originálu ohledně moderní frekvence byly zbytečné. Součástí remasterované verze jsou pochopitelně i všechna DLC v čele se singlovou dvojepizodou Left Behind, která by rozhodně neměla po dohrání hry uniknout vaší pozornosti. Tou nejskvělejší novinkou na The Last of Us Remastered ale není načančaná grafika, foto mód, který umožňuje vytvářet unikátní obrázky ze hry podobně jako v inFamous: Second Son, nebo dodatečný komentář tvůrců. Je jím samotný DualShock 4, díky němuž je hraní mnohem příjemnější než na PS3.

The Last of Us Remastered
i Zdroj: Hrej.cz

Skvělý gamepad představuje hlavní benefit a byť působí jako maličkost (využití reproduktoru k poslechu audio záznamů je spíš taková legrace), už kvůli němu se vyplatilo počkat na verzi pro PlayStation 4. Pokud jste loni The Last of Us nehráli a máte nyní tu možnost, rozhodně neváhejte ani minutu. Tohle je událost, kterou si nesmíte nechat ujít. A jedna z nejlepších her vůbec. Pokud tohle už naopak dávno víte, rozhodnutí necháme na vás. The Last of Us Remastered nenabízí nový obsah, jde o definitivní verzi hry, kterou jste si nejspíš zamilovali, znáte ji, ale už sami musíte vědět, jestli máte po roce chuť si tohle nevídané dobrodružství zopakovat.

The Last of Us
PlayStation PlayStation 3
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Je to paradox. Dost možná vůbec nejlepší hra na PS3 uzavírala život jedné konzole, jen aby teď vdechla nový jejímu nástupci. The Last of Us Remastered je nejlepší dosud vydaný titul na PlayStation 4.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama