The Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles Recenze The Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles

The Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles

Marek Švrkala

Marek Švrkala

12. 1. 2013 23:00
Reklama

Když v závěru roku 2011 konečně vyšla anglická verze adventury The Book of Unwritten Tales, dočkala se stejně jako německý originál velkého uznání. Aby taky ne, vždyť jde o skvělý fantasy příběh, který je plný vtipných momentů. Není se tak co divit, že německé studio KING Art Games o rok později do světa vypustilo i pokračování. The Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles je samostatným prequelem prvního dílu, který lze bez problémů hrát i bez jeho znalosti.

Hra vypráví o tom, kterak se svérázný dobrodruh Nathaniel “Nate” Bonnet, jeden z hrdinů prvního dílu, potkal se svým prťavým růžovým parťákem Critterem. Nate je na samotném začátku příběhu na létající lodi, kterou vyhrál v kartách. Jenže pohoda skončí ve chvíli, kdy Nate zjistí, že jej pronásleduje zelená orčí lovkyně Ma’Zaz. Souboj na palubě Nate nakonec vyhraje, v návalu radosti ale zapomene na řízení lodi, a ta tak ztroskotá na zmrzlých pláních ledové země Aventasia. Na jejím povrchu je shodou okolností zaseklá také vesmírná loď critterů, s nimiž se záhy setkáte. I oni potřebují pomoc, neboť na ně zaútočí jeden z hlavních záporáků hry, obrovský žabák (nebo něco podobného) Munkus.

Humor, vtip a sranda

Tato point and click adventura nabízí několik dalších bizarních postaviček, s nimiž si často v humorném tónu příjemně popovídáte. Znovu nechybí ani hafo popkulturních odkazů. Z postav zaujme třeba aktivistka Petra, která svérázným způsobem bojuje za práva zvířat, nebo schizofrenní Yeti, v jehož jeskyni si užijete opravdu hodně srandy. Nejpřitažlivějším hrdinou je ale opět růžový přítel Critter. Malé chlupaté stvoření neumí mluvit lidskou řečí, namísto ní používá svéráznou mimiku a různé nesrozumitelné výkřiky, které nejednou vyloudí úsměv na tváři.

Za Crittera si také zahrajete, protože příběh je rozdělen do pěti kapitol, v nichž se hratelné postavy střídají. Zatímco v první části ovládáte Natea, v druhé už dovádíte v kůži Crittera. Ve zbývajících třech kapitolách pak můžete mezi oběma postavami libovolně přepínat. To je bohužel kvůli pohybu postav chvílemi trochu krkolomné a zdlouhavé. Pokud jsou hrdinové na jedné obrazovce, musí při výměně zaujmout předem danou pozici, což zdržuje. Autoři ale několikrát bodují nápaditými úkoly, při nichž musí hrdinové spolupracovat na jiných místech. Rozhodně je však šlo využít ještě lépe.

Nenáročná práce v inventáři

Hratelnost je založena právě na sbírání a následném kombinování předmětů v inventáři. Přestože je řada kombinací poněkud bizarních, s ohledem na fantasy svět nelogičnost nikterak neruší a vzhledem k nízkému maximálnímu počtu předmětů, které v jednu chvíli budete mít, není náročné přijít na to, co a jak zkombinovat. Bohužel pak nemusíte příliš přemýšlet, což je asi opak toho, co většina hráčů adventur od tohoto žánru očekává. Výjimkou je pouze několik logických puzzlů, kdy kupříkladu posunujete desky tak, aby na sebe pasovaly.

Větší výzvou je hra alespoň při zvolení vyšší obtížnosti. Tvůrci totiž po vzoru druhého dílu Monkey Islandu přichystali dvě úrovně obtížnosti. V té normální si můžete libovolně zobrazovat aktivní body na obrazovce, čímž odpadá pixelhunting. Pakliže už jsou hotspoty nepotřebné, zmizí, což hru výrazně usnadňuje. Podobným ulehčením jsou rovněž speciální textové popisky, které se objevují pouze v případě, kdy se snažíte spojit ty správné předměty. Zkušení adventurní hráči mohou tyto volby vypnout v hard módu, kde se navíc několik úkolů trochu zkomplikuje.

Stejný audiovizuální kabátek

The Critter Chronicles bohužel nedosahuje délky svého předchůdce, jenž zabral zhruba dvacet hodin. Tentokrát v bláznivém fantasy světě strávíte asi dvě třetiny této doby. S ohledem na cenu ale hra nabízí stále skvělou hodnotu, za negativum tak považuji spíše častou recyklaci lokací – v několika kapitolách se pohybujete stále po těch samých, byť hezky zpracovaných, místech. Vedle létající lodi a ledových plání Aventasie, kde se na několika obrazovkách akorát vymění aktivní předměty, se podíváte také do kouzelného zámku mága Alistaira, jehož části jsou známé už z prvního dílu.

Tvůrci pochopitelně navázali na první díl i technickou stránkou, která není žádným převratem, svým účelům ale postačuje. Grafika se drží stejného barevného stylu, který se pro povahu odlehčené adventury skvěle hodí. Zklamou pouze některé nedotažené animace, a to hlavně v cutscénách, jimž autoři mohli věnovat více práce. Velmi slušný je dabing, škoda jen, že hlavní hrdina Nate není trochu výraznější. Největší stopu tak za sebou zanechá už několikrát chválený Critter a jeho maličcí kamarádi.

Zejména jejich zásluhou hra opět navozuje příjemnou atmosféru, kterou doplňuje alespoň na normální obtížnost nenáročná hratelnost. Díky tomu mohu The Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles adventurním fanouškům doporučit, byť hra kvalit svého předchůdce nedosahuje.

The Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles
Windows PC

Verdikt

Hra nabízí oproti svému předchůdci méně lokací, přesto zůstává nadstandardní adventurou, která potěší hlavně milovníky nenáročných titulů a vtipných příběhů.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama