Superbrothers: Sword & Sworcery EP

Co kdyby nedošlo k rozkvětu grafických akcelerátorů a herní designéři se nevydali na nikdy nekončící honbu za fotorealismem? Co kdybychom stále rozvíjeli vizuální styl dvourozměrných skákaček? Tahle alternativní realita, kde Hitler vyhrál válku a Crysis nikdy nespatřilo světlo světa, je možná blíž než si myslíte, tedy alespoň zčásti. Řeč je samozřejmě o nezávislých hrách. Jejich vizuální provedení se sice v počtu pixelů “velkým“ hrám nevyrovná, ale z hlediska estetického a uměleckého významu celou řadu z nich předčí. Superbrothers: Sword & Sworcery EP je jednou z nich.

Jako z pohlednice

Stačí se podívat na screenshoty a je jasné, že tahle hra je něco extra. Co obraz, to wallpaper. Ovšem zatímco velkolepé scenérie jsou zpracovány do nejmenších detailů, samotné postavy se skládají jen z několika desítek pixelů. Hra spoléhá na naši představivost a světe, div se, funguje to skvěle. S hlavními protagonisty se i přes jejich nemluvnost sžijete během pár minut. Jistě, svou zásluhu na tom má mýtická kniha, která vám umožňuje číst jejich myšlenky, ale přičinila se i vynikající animace, která těmto zdánlivě neživým virtuálním panákům propůjčuje jistý charakter. Je až s podivem, jak věrně může působit drvoštěp sekající dříví složený z několika barevných kostiček. Grafika ovšem v případě Superbrothers: Sword & Sworcery tvoří jen polovinu zážitku. Těch druhých padesát procent má na svědomí zvuková kulisa. Ať už jde o ambientní hudbu na pozadí, nebo efekty. Všechno je to hrozně osobité, poctivé a jakoby ručně dělané.

Touch to play

Co tedy vlastně je Superbrothers: Sword & Sworcery? Nejbližší možný žánr je point-and-click adventura, ovšem hra několik základních principů tohoto žánru naprosto ignoruje. Ano, budete si povídat s postavami, které napoví, jak dál, ale vy sami do rozhovoru nemůžete nijak vstoupit. Inventář je zjednodušený, není třeba nic kombinovat a v jednu chvíli nesete dva, maximálně tři předměty najednou. Mimo to je ale vše při starém. Procházíte jednotlivé obrazy, prozkoumáváte okolí a řešíte puzzly. Ty sami o sobě nejsou vyloženě těžké a mají spíše pixel huntingový charakter. Kdo zkusil Botaniculu, ví o čem je řeč. Když nastane problém, stačí důkladně proklikat virtuální prostředí a řešení je na světě. Budete klikat na stromy, keříky anebo vodit kachňátka zpátky k mamince. Možná si říkáte, že to nezní jako moc velká zábava a máte pravdu, není. Řešení puzzlů rozhodně nepatří mezi nejzábavnější aspekty hry a na vině je pravděpodobně její původ na iOS platformě. Hra je určena primárně pro iPhone a iPad a bohužel je to znát. Jak už jsem zmínil, puzzly jsou především o klikání, tahání a šmrdlání ze strany na stranu, což na iPadu, kde tohle všechno provádíte jedním prstem, je o poznání větší zábava, než provádět zběsilé eskamotérské kousky s myší. Druhá věc jsou souboje. Pro útok mečem musíte kliknout na ikonku meče a pro použití štítu zase na ikonku štítu. Namapovat útok a štít na levé a pravé tlačítko myši by vývojářům zabralo minimum času a hráčům by to ušetřilo spoustu frustrace. Většina soubojů je sice vcelku jednoduchá, ovšem při střetech s bossy, kde musíte v rychlém sledu kombinovat meč a štít, budete tvůrce doopravdy proklínat.

Z jiného světa

Tím nechci říct, že Superborthers: Sword & Sworcery je špatná hra. Právě naopak, je to netradiční kousek, jehož mýtický svět budete s chutí prozkoumávat a téměř na každém rohu objevovat nové a neotřelé nápady. Půlnoční kytarová seance nebo zahánění bouřky, tyhle a spousty dalších emotivních momentů si budete pamatovat ještě dlouho po dohrání hry. Nejsou to ale jen nezvyklé situace, které nás překvapily. Zatímco ve většině her se hrdina postupem času stává silnějším, tady naopak slábne. Vaši nepřátele jsou pořád stejně silní, ale jak pokračuje vaše strastiplná cesta, zhoršuje se i váš fyzický stav. Protivníci, kteří byly na začátku jednoduchou překážkou, se najednou stávají opravdovou hrozbou. Dalším zajímavým prvkem je integrace reálného času. V určité části hry potřebujete, aby měsíc přešel do další fáze. Ovšem namísto zrychleného času se hra řídí časem reálným a tady opět narážíme na handheldový původ hry. Myšlenka je taková, že zaklapnete svůj iPad a ke hře se vrátíte třeba za tři týdny, kdy je měsíc ve vytoužené fázi. Máte pak pocit, že váš hrdina opravdu čekal a teď může konečně pokračovat dál. Pokud vás ale tento styl role-playingu nechává chladným, můžete si samozřejmě změnit nastavení systémových hodin.

Vyprávěj

Zápletka sama o sobě není vyloženě originální. Jste osamělý rytíř, který se vydá na dobrodružství s cílem ukončit teror temných sil. Jak vidíte sami, nic objevného. Naštěstí hra příběh vypráví netradičním způsobem a celé se to zvrhne ve velmi bizarní a temnou pohádku se spoustou podivných postav, které komunikují výhradně formou dvojsmyslů a metafor. Přes všechny svoje mouchy byl Superbrothers: Sword & Sworcery nezapomenutelný herní zážitek. Samotná interaktivní část hry nepatří mezi nejzábavnější, ale podobnou audiovizuální prezentaci, atmosféru a netradiční vyprávění nabídne jen málokterá hra.