Super Mario 3D World Recenze Super Mario 3D World

Super Mario 3D World

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

1. 2. 2014 23:39 7
Reklama

Na další zářez do pažby série Super Mario se čekalo jako na spasení. Však také Wii U potřebovalo nějaký titul, který by přesvědčil nerozhodnuté hráče k pořízení konzole s tabletovitým ovládačem a dokázalo, že Nintendo svého maskota, nejslavnějšího instalatéra na světě, neškudlí pouze pro kapesní 3DS. Super Mario 3D World je vlajkovou lodí, která pod praporem Wii U v nesnadné době pomrkává na potenciální hráče slibujíc klasickou “rodinnou” zábavu, tak jak ji od Super Maria známe. Bohužel, linie mezi nostalgickým odkazováním na historii značky a spokojeným zamrznutím v jednom bodě byla tentokrát takřka setřena, a nový Mario nepřináší prakticky nic, co jsme už dříve neviděli.

Super Mario 3D World vychází z dva roky starého titulu Super Mario 3D Land, který vyšel na 3DS, a pokud jste jej hráli (nebo jakoukoliv jinou hru s Mariem), budete se v 3D World cítit jako doma. Na nejzákladnější rovině je SM3DW trojrozměrná plošinovka, ve které sami nebo až se třemi dalšími hráči projdete 8 různých světů, každý zhruba s desítkou úrovní. Tématicky jsou jednotlivé úrovně značně odlišné a zatímco jednou budete přeskakovat mezi rytmicky mizejícími plošinkami, jindy se budete potápět do podmořských jeskyní, klouzat po zamrzlých plochách v obří brusli nebo procházet strašidelným domem plným duchů. Pokud hra v něčem exceluje, je to právě diverzita levelů a rozdíly mezi nimi, které zaručují pocit, že pořád hrajete něco trochu jiného, i přesto, že u hry sedíte už několikátou hodinu v kuse.

Super Mario 3D World
i Zdroj: Hrej.cz

NESOURODÁ MOZAIKA

S rozdílností úrovní se však pojí minimální provázanost jednotlivých levelů v rámci jednoho světa a místo tématického celku jsou jednotlivé světy spíše roztříštěným shlukem dobrých nápadů. Ideové konzistenci také nepomáhá fakt, že se některé výrazné prvky ve hře objeví pouze jedinkrát. Například v jedné úrovni je třeba pomocí potahování na GamePadu vysunovat plošinky ze zdí, aby po nich šlo přeskákat, pak už se ale ve hře takový způsob interakce s prostředím neobjeví. Stejné je to s foukáním do mikrofonu, aby se zvedl výtah s vrtulí, běhu na otáčivých kůželech nebo sjíždění řeky na špatně ovladatelném dinosaurovi Plessiem, jenž se ve hře kromě prvního markantního představení ukáže ještě dvakrát, a to v krátkých momentech, které neplní žádnou funkci než oživení hratelnosti.

Úrovně pak na dohrání zaberou od extrémních 20 vteřin až po 5 minut, tedy nijak dlouho. Není třeba příliš přehánět, když SM3DW přirovnáme ke konceptu miniher - jakoby se nejnovější Mario svým častým měněním systému hratelnosti usilovně snažil udržet pozornost i těch nejhyperaktivnějších dětí. Ve hře kromě klasických úrovní narazíte na levely, které je třeba proběhnout v krátkém časovém limitu, příliš snadné mini-boss fighty s obřími verzemi nepřátel a opakující se souboje se třemi velkými bossy - Bowserem a jeho potomky. V každém světě také narazíte na tři minihry: hrací automat, sbírání zelených hvězd na čas a procházení s malým Toadem skrze trojrozměrný labyrint, které si za svůj skvělý level design zaslouží velikou pochvalu.

Co se však nepovedlo je princip, na kterém jsou úrovně postavené. Předloňský New Super Mario Bros. U byl ryze 2D, fantastický Super Mario Galaxy a dávný Super Mario 64 zase fungovali v prostoru. Super Mario 3D World se snaží oba způsoby smíchat, a tak jsou úrovně povětšinou lineárními cestičkami zavěšenými v nekonečném prostoru. Do něj se naneštěstí častokrát podíváte, neboť poznat, zda je vaše postavička ve skoku ještě nad plošinkou nebo už nad propastí, není v dvojrozměrném zobrazení na televizi vůbec snadné. Hloubka obrazu, jejíž možnosti Super Mario 3D Land na 3DS snadno zprostředkoval, v SM3DW jednoduše chybí i přes to, že s ní koncept počítá.

KOČKA LEZE DÍROU

Bohužel, s novým Mariem se brnkání na nostalgickou strunu tak trochu změnilo v otravně se opakující písničku. Valnou většinu kulis, postav, nepřátel, předmětů i power-upů poznáte z předchozích dílů a je otázkou, zda se tvůrci už s nápady vyčerpali, nebo se jen vykašlali na zásadnější inovaci. Ale budiž - tentokrát se nezachraňuje unesená princezna Peach, ale 8 malých víl, které Bowser chytil a zavřel do zavařovaček. Mario, Luigi, Peach a jeden Toad se vydávájí do neznámého světa roztomilé poletuchy vysvobodit. Každá postava má trochu jiné vlastnosti: Mario je paradoxně nejméně zajímavý, neb je ve všech ohledech průměrný, Luigi doskočí výše než ostatní, Toad umí nejrychleji běhat a Peach, zřejmě kompenzací za léta bezmoci jako dívka v nesnázích, dokáže chvíli poletovat ve vzduchu, což je schopnost na úrovni cheatu, se kterou tak ostatní postavy strčí princeznička do kapsy.

Kromě hratelné Peach je ve hře ještě jedna novinka - kočičí oblek. Po sebrání zvonečku se daná postava převlékne do kočičích dupaček, ve kterých může lézt po stěnách a škrábat nepřátele. Všechny postavy v kočičí verzi vypadají roztomile a navíc je kočičí oblek zatraceně užitečný. Kromě života navíc a možnosti vyšplhat na vysoká místa, kam vývojáři často schovali nějaké dobroty, se možnost útoku i jinak než skokem na hlavu hodí především v pozdějších, složitějších úrovních. Mimo kočičího obleku můžete ještě narazit na další již známé power-upy: ohnivou květinu, bumerangovou květinu a hnědý lístek, který Maria a spol. převlékne za japonského mývala tanuki, a jeden nový, třešničky, které vytvoří dvojníka vaší postavy, s nímž pak procházíte úrovní dál.

KAMARÁDI NA ŽIVOT A NA SMRT

Super Mario 3D World lze hrát samozřejmě v jednom, avšak pravá zábava přichází, když se před televizí sejde hráčů víc. To, co tvůrci skryli pod zdejší “koopertivní multiplayer”, je ve skutečnosti velice záludná kompetitivní záležitost a blížší pohled odhalí, že hra vlastně ani potřebu spolupráce nevyžaduje. Prakticky celou můžete dohrát v singleplayeru; není třeba otevírat dvěře ve dvou a více hráčích či pouze společnými silami někam dosáhnout, někoho porazit. Ani k oživení hráče, který přišel o život, není při MP třeba druhého, neboť z respawnovací bubliny se hráč může dostat sám.

Hráči se tedy během úrovně tolerují, ale to jen do posledních několika vteřin, kdy se strhne boj o nejvyšší místo na vlajkovém stožáru. Neboť ten, který v úrovni získal nejvíce bodů, nastupuje do následujícího levelu s korunou na hlavě, která má sice jen dekorativní funkci, ale už jen to, že ji hráč má, s sebou nese určitý status. K tomu připočtěte možnost srazit korunu z hlavy vítěze a nasadit si ji na vlastní, čímž vzniká možnost, jak přijít o kamaráda i během hraní jinak nekonfliktní a roztomilé hry.

Super Mario 3D World
i Zdroj: Hrej.cz

Z technické pohledu bývají 1st party tituly na konzoli od Nintenda špičkou mezi zbytkem. Krátké nahrávací časy, absolutní responzivita, využívání sociálních možností Miiverse a povedená, byť trochu jednoduchá grafika dokazují, co všechno zvládne Wii U. Škoda jen, že hra se příliš spolehá na minulost své značky a nepředstavuje toho tolik nového. Přitom, kdy jindy inovovat značku, než při vstupu na novou platformu? Takhle kult Maria činí z SM3DW nutnost pro fanoušky a jen lehce nadprůměrnou plošinovku pro ostatní.

Super Mario 3D World
Wii U Wii U

Verdikt

Díky svému vysokému tempu nenechá Super Mario 3D World své hráče ani na moment vydechnout a stále nabízí nový a zábavný obsah. Bližší pohled však odhalí neschopnost (či nechuť k) opravdové vynalézavosti a nefunkční pokus o zkombinování principu 2D a 3D plošinovek.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama