State Shift

Jestli spíláte každé druhé FPS, že si námět bere z už několikrát do dna vycuclého tématu 2. světové války, podívejte se střízlivýma očima i na závodní tituly určené pro handheld PSP. Ať už Full Auto, letecké závody M.A.C.H., nebo dnes recenzovaný State Shift, všechny tyto odpovídají na otázky kdy a proč téměř totožně. Příběh hry je zasazen do blízké budoucnosti, což se ostatně stává dosti frekventovaným pojmem, pod kterým si mnoho z nás neumí představit nic moc konkrétního. Vývojáři však mají onu „blízkou budoucnost“ takřka pokaždé spojenou s nějakou nestabilní politickou situací, do které po svém zasahuje skupina drsňáků a drsňaček. Ti prostřednictvím nelegálních závodů dávají najevo svůj postoj k tomu, co se děje kolem, v horším případě pak vezmou kolísající vládu (nejčastěji USA) útokem.

Čtyři kola, volant,... asi auto

V případě State Shift ale jde o tu první variantu, tedy pohádku o hroutící se vládě okořeněnou vyhrocenou vojenskou situací v pozadí. Na tohle všechno je nějakým záhadným způsobem naroubována společnost závodníků ve futuristických čtyřkolkách, prohánějící se po šílených tratích napříč všemi podnebnými pásy. Herní nabídka není zrovna ukázkou invence, na druhou stranu, co nového by měli vývojáři vymýšlet. Pro požitek z rychlé jízdy tak slouží rychlý závod, série challenge, time-trial, kariéra a multiplayer. Trochu netradičně to vezmeme od konce, neboť multiplayer, hrající většinou na PSP až druhé housle, dopadl tentokráte vcelku povedeně. Ačkoli nabízí jen ad-hoc rozhraní, čtyři nadšenci se vyblázní dosyta. K ostatním módům asi netřeba cokoliv zvláštního dodávat. Pod challenge se schovávají tři druhy závodu, mezi kterými dominuje klasický Checkpoint, ve kterém se snažíte dosáhnout vytyčeného bodu na trati v určené časovém limitu.

Ach ta matika

S chutí se tedy můžeme přesunout do kariéry a přiblížit si všechny rysy State Shift. I když to není pro hru jako takovou příliš podstatné, hra vás vyzve k výběru jezdce. Jsou jen tři, čili rozmýšlet se nejspíš nebudete dlouho. Aby bylo vše politicky korektní, čeká na vás tvrďák Američan, inteligentně se tvářící Angličanka a suchar Rus. Posléze se už dostáváte k první části závodů, odstupňovaných dle obtížnosti. State Shift je hrou postavenou na postupném otevírání obsahu skrze vyhrané závody, lépe řečeno celé série závodů. Ta se pokaždé skládá ze třech tratí, po nichž projedete dva poměrně dlouhé okruhy. Bohužel, tratí je jen devět a závodů 15. Lehkým výpočtem tudíž zjistíte i počet úrovní obtížnosti, tedy 5. Aby té matematiky nebylo málo, dokončíme konstatováním, že oponentů na každé z tratí je přesně tolik jako závodů. Ha!

Je libo pár dlouhých smyků?

Ještě než sešlápnete plynový pedál, přehraje se (stále stejná) animace příletu jakéhosi monstrvznášedla, které přiveze vás i vaše vozítko. Následuje start a … velmi specifický pocit z jízdy. Jak už jsem totiž naznačil v úvodu, StateShift je směsicí dvou velmi populárních titulů. Z Ridge Raceru si vzal smyky a z Wipeoutu futuristický nádech a techno muziku v pozadí. I přes to, že tratě neprojíždíte závratnou rychlostí, jejich šířka (ehm, spíš naopak) vás nutí soustředit se na skutečně každou zatáčku a pokud budete chtít být úspěšní i na vyšší obtížnosti, bude vás to stát trochu cviku. Krkolomné šikany i táhlé zákruty je nutno projíždět smykem, kterým zároveň dobíjíte zásobník energie. Ten lze po dvojím stisknutí L tlačítka použít pro nitro, bez něhož se rozhodně neobejdete. Pokud dvakrát za sebou rychle stisknete naopak R čudlík, z vašich jinak kluzkých pneumatik se vyklube cosi s maximální přilnavostí, což se hodí pro průjezd vracečkami, nebo alespoň kolmými zatáčkami.

I need more power!

Energii však nezískáváte jen smyky, nýbrž i sbíráním energetických kapslí rozházených, škoda že ne náhodně, po trati. Kapsle jsou navíc umístěné tak, že vám nepřímo naznačují, kudy je nejvýhodnější projet daný úsek trati, abyste neztratili nic z rychlosti. Vlastní kapitolu by si zasloužili i vaši protivníci, kteří v žádném případě nemůžeme označit za chytré. Jezdí stále stejnou stopu, mezi sebou se perou jen málokdy a i na nejtěžší obtížnost se nelogicky rozjedou proti zdi a po nárazu následuje efektní výbuch. Těch se dočkáte i po použití zbraní, jež se odemknou jako bonus pro poslední etapu kariéry a právě s nimi můžete trápení protivníků urychlit.

Bacha na mžitky před očima

Graficky je na tom State Shift poměrně solidně. Exteriéry, ale vlastně i útroby kosmicky se tvářících lokací působí přesvědčivě, kladně se dá hodnotit i převážně nízká světlost, kdy krásně vyniknou všechna ta future křiklavá blikátka. Modelům aut se asi také nedá nic moc vytknout, hlavně proto, že si jsou podobná jako vejce vejci. Rezervu má State Shift ve výbuších, jejichž animace se pokaždé opakuje a co víc, nejde jakkoliv urychlit. Sledovat tak v jednom závodě třebas pět vlastních detonací, trvajících přibližně sedm vteřin, moc veselých myšlenek nedaruje. Za co si ovšem vývojáři zaslouží pochvalu je zachování maximální plynulosti v jakékoliv situaci, což je v závodním titulu, kde jde navíc o rychlost a přesný průjezd, nebo lépe řečeno „průsmyk“ zatáčkami, vcelku kritickou záležitostí. Po stránce vizuální atraktivity je dobře zpracované i menu, v němž hrají prim neonová světla a různé otáčení obrazovek apod.

A jsme v cíli

Celkově vzato, State Shift je milým překvapením na poli závodních her a několikrát zmíněné velikány sice nepřeskakuje, ovšem solidně dotahuje. Dobrá hratelnost spolu s adrenalinovou rychlostí, podtržená kvalitním multiplayerem zaručuje zábavu na pěkných pár hodin. Škoda jen malého počtu tratí, divných soupeřů a vysoké obížnosti na konci kariéry. I přes to se ale nudit určitě nebudete.