Stasis

Bez mučení se hned na úvod přiznám k tomu, že žánr temné dospělé sci-fi má u mě prominentní postavení. Filmů a her, které umí s touto látkou skutečně pracovat, je totiž poskrovnu, a proto k nim přistupuji jako k velmi ohroženému druhu. Co se her týče, například první Dead Space je výtečný, vzpomínám na něj stejně silně jako třeba na snímek Horizont událostí, ale co dál? Pokud stejně jako já tak trochu tápete a vždy jen naslepo zkoušíte, nemůžete si nechat ujít adventuru Stasis. Za vývojem hry stojí jihoafrické studio The Brotherhood, které na hře pracovalo pět let a v roce 2013 si pomohlo úspěšnou kampaní na Kickstarteru, kde se podařilo vybrat 130 tisíc dolarů. Fajn úspěch, ještě jsem ale neřekl to nejdůležitější!

ZPĚT V ČASE

Jeden z hlavních důvodů, který by vás mohl nalákat, je totiž zpracování hry. Na dnešní poměry, kdy hrajete téměř každou hororovou advenutur z first nebo third person pohledu, zkouší Stasis odvážný výlet časem a předhazuje stále velmi líbivé izometrické zobrazení. Pokud si myslíte, že zrovna tahle perspektiva nejde ruku v ruce s atmosférou a díky možnosti rozhlédnout se kolem sebe budete hrát v klidu a beze strachu, pak jste se přepočítali. Vývojáři si byli možného problému dobře vědomi a udělali všechno proto, aby hráče neochudili o lekačky nebo nervy drásající průchody setmělými chodbami, kdy strach pomalu ale neúprosně narůstá. Tohle všechno ve Stasis je, a i když si vývojáři okatě berou inspiraci z nejznámějších sci-fi titulů, nemám k prostředí a celkové náladě hry výhrady.

Nezapomínejte, že se stále bavíme o nízkorozpočtovém projektu, kde si musí vývojáři chodit naproti různými obezličkami.

Vzhledem k tomu, že se bavíme o adventuře, nebude to jen vlastní mechanismus procházení jednotlivých lokací, který by vás měl zajímat. Důležitý je také příběh, kde už ale bohužel musím poukázat na určité problémy, které moji spokojenost narušovaly. Nechci prozrazovat příliš, ale příběh učitele Johna Marachecka, jenž vyráží s rodinou na kosmickou dovolenou a je probuzen z hibernace dřív, než by bylo zdrávo, není zkrátka originální. Také následující události, kdy se John snaží v začínajícím hysterickém záchvatu sám sebe přesvědčit, že jeho manželka a dcera nejsou tou obří krvavou kaluží vedle něj, nepůsobí jako rozjezd něčeho úchvatného, ale hrajte s klidem dál. Hra se vám odmění poměrně drsnými scénami a možností nahlédnout hluboko do deníků a zápisků pracovníků lodi, kteří rovněž zmizeli a pravděpodobně se stali prostředkem pro spáchání nehezkých experimentů. Opět, nic originálního, ale smysl pro detail a celá řada zajímavých informací je dostatečnou protiváhou toho, že už od poloviny tohohle šestihodinového výletu budete vědět, jakým směrem se bude odvíjet zbytek hry…

POMALU A PEČLIVĚ

Také nezapomínejte, že se stále bavíme o nízkorozpočtovém projektu, kde si musí vývojáři chodit naproti různými obezličkami. Nejvíc na to doplácí vyprávění příběhu - dabovaných dialogů je jen několik a navíc se odehrávají pouze přes vysílačku. Zbytek, a mluvíme o drtivé většině celého děje, je skutečně umístěn do logů, deníkových zápisků a emailové komunikace. Pro mě, jakožto člověka, který se prokousal například Pillars of Eternity, není upovídanost hry žádný velký problém, pokud ale číst nechcete, rozhodně vás Stasis tak nezaujme a příběh o nepovedeném experimentu zcela nepochopíte. Ruku v ruce s tím pak jde i nutná znalost angličtiny, protože hra nepřichází s oficiálním českým překladem a o vzniku amatérského se zatím nic neví.

Neznalost angličtiny nebo příliš zevrubné čtení textu zapříčiní také to, že se na několika místech jednoduše zaseknete. Stasis je staromilskou záležitostí a i ta hrstka logických hádanek vám dá docela zabrat. Možná i proto, že občas postrádají logiku a k jejich řešení dojdete spíše nouzí než briskním úsudkem. Naštěstí ale v dnešní době není problém po dvouhodinovém záseku v márnici otevřít YouTube… Jo, fakt jsem podváděl, ale stojím si za tím, že doba, kdy musíte všechno zkoušet na všechno je prostě pryč. Anebo by vás napadlo (ano, teď přijde důležitá rada), že může mokrý hadr zastavit těžká litinové vrata od obří kremační pece, která žhne několika stovkami stupňů?! Ach jo…

(NE)JEN PRO FANOUŠKY

Svérázná povaha Stasis se nakonec projevuje také v grafickém zpracování, které je však zatíženo čistě subjektivním dojmem a u temných chodeb a koridorů se hodnotí jen velmi těžko. Za mě mu dávám palec nahoru, nesmírně mě ale mrzí, že hra nevznikala ve FullHD rozlišení, což je vidět v podstatě ihned, kdy hru spustíte ve fullscreen režimu. I tak se ale jedná o hodně solidní pokus, oživit prostředí nezávislých hororů a hlavně díky netradiční perspektivě musím Stasis doporučit nejen bezradným fanouškům temné sci-fi, jako jsem já, ale i těm, kdo drtí všechny ty Outlasty, Amnesie nebo Dying Lighty. Momentálně se hra prodává za 16 eur na GOGu (a 25 na Steamu) a nic vám neuteče, pokud si počkáte, až začne za okny poletovat první sníh. To je období pro horory jako dělané, a pokud jedete na popisované vlně, Stasis vás rozhodně nezklame.