Spintires - Chernobyl Recenze Spintires – Chernobyl

Spintires – Chernobyl

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

27. 1. 2020 08:21 9
Reklama

Mánie okolo černobylské minisérie od HBO sice od léta lehce pominula, jaderné katastrofy však odjakživa patří mezi vděčná témata nejen pro filmy a seriály, ale samozřejmě i pro hry. Problematika jako stvořená pro citem zabarvenou příběhovou adventuru však většinou poskytuje zázemí hlavně akčním flákům, které na vás typicky posílají hordy více či méně zmutovaných nepřátel.

Vývojáři offroadového simulátoru Spintires se však na věc dívají trochu jinak, servírujíce hráčům do rukou velmi neobvyklou kombinaci Geigerova-Müllerova detektoru a volantu. Jak je však u této série dobrým zvykem, nejde o volant kůží obšitý, vyhřívaný, na spodní straně zploštělý a už vůbec ne multifunkční, jak to známe třeba z Forzy. Ba právě naopak, je velmi úzký, strohý a ušpiněný od mazlavé kombinace různých zemin.

KDYŽ VÁM BLÁTO CESTU NIČÍ, VYUŽIJTE GRAFITOVÝCH TYČÍ

Jistě mi dáte zapravdu, že není třeba chodit okolo horké kaše – Chernobyl je v principu prostý přídavek jedné mapy do pět let staré hry. Nic více ani méně vás za cenovku ekvivalentní jednomu obědu nečeká. Pro fanoušky série, která se minulý rok zázračně probudila z limba, nejspíše půjde o vítané zpestření, které ale kromě prvního wow efektu při prozkoumávání nevelkého území nenabízí mnoho.

Spíše než mrazivá atmosféra vás po hodině hraní dostihne technická zastaralost použitého enginu.

Známé prostředí samozřejmě potěší – ostatně pokud vaše cesta jako první nevede k ruskému kolu, tradiční dominantě Pripjati, jako byste nebyli. Při bližším průzkumu dalších zdejších relikvií však brzy zjistíte, že ne všechny areály jsou vaším náklaďákem přístupné a spíše než mrazivá atmosféra vás po hodině hraní dostihne technická zastaralost použitého enginu.

NESTABILNÍ JAKO CESIUM 137

Spintires již při vydání graficky působil jako několik let starý titul, což se dá umně zamaskovat třeba v poměrně jednolitém Rudém lese, kde mezi stromy často nevidíte ani na krok. Již zmíněná Pripjať však nevypadá nijak k světu, což rozhodně není způsobeno jenom jadernou katastrofou. Právě v osídlených oblastech, kde se prostředí nedá skrýt za skvěle vypadající bahno, ještě více „vyniknou“ nekvalitní textury a vyhlazování, které vás nutí přemýšlet nad tím, proč hra, která má v doporučených požadavcích uvedenou deset let starou grafickou kartu, nedovede udržet stabilních 60 FPS na Nvidii GTX 1080 Ti. Neustálé zadrhávání vás na druhou stranu alespoň rozptýlí od nepříjemného doskakování okolního světa, které se děje nezvykle často a blízko hráčova stroje.

Nevýhodou černobylské mapy je však nižší počet zabahněných a zavodněných úseků, který ostře kontrastuje zejména s předchozím DLC Aftermath.

Fyzika, patrná hlavně v chování podvozku, prokluzu kol nebo samotném průchodu bahnem, je samozřejmě stále na výborné úrovni. Jistou nevýhodou černobylské mapy je však nižší počet zabahněných a zavodněných úseků, který ostře kontrastuje zejména s předchozím DLC Aftermath, ve kterém průchod přes mapu zabral klidně několik pokusů a hodin. Tam byl naviják vaším hlavním přítelem, v ukrajinské oblasti jej naopak využijete jen sporadicky.

„KAŽDÝ ZÁŘÍ. PŘIDEJ SE.“ - JOHN LENNON

Jakousi náhradou za nepříliš vysoký počet přírodní překážek je detektor radiace, jehož atmosférické tikání vás bude provázet po celé mapě. Jde o zajímavý prvek s velmi diskutabilním přínosem – pokud strávíte více než pár desítek sekund v některé ze zamořených zón, radiace poškodí váš náklaďák natolik, že musíte využít resetu do garáže. Pro část hráčů otravný mechanismus tedy funguje podobně jako delší pobyt náklaďáku v hluboké vodě – zatímco utopený motor ale dává naprostý smysl, vůz takto zničený radiací je poněkud úsměvnější představa.

Kromě detektoru se ve hře dočkáte i dvou nových a hezky zpracovaných vozidel ZIL-157 a MAZ-505. V seznamu novinek se s pompou objevuje i nová testovací mapa, resp. spíš mapička. Ta ale nejen kvůli své rozloze působí spíše jako fanouškovský mod než jako opravdová novinka, a při jejím zkoušení mi hlavou nejčastěji běhal obrázek tvůrců, kteří na seznam vylepšení nutně potřebovali dopsat nějaké další prvky, které by hráčům opodstatnily koupi tohoto DLC.

V ZAJETÍ BAHENNÍ HNĚDI

U zbytku hry se tvůrci řídí heslem „Neopravuj, co není rozbité“, jenže definice rozbité hry se v individuální interpretaci lišit. Připravte se tedy na klasicky nemotorné ovládání, absenci pořádného vysvětlení herních principů, prehistorické nabídky bez možnosti ovládání gamepadem i nepříliš dobrou stabilitu hry, která vás občas vytrestá pádem a ztrátou celého postupu na mapě.

Ve chvílích, kdy vás přestane bavit objevování mapy a odvoz dříví do lesa a z lesa, se tak opět začnete potýkat s tím, že Spintires i s novým DLC vlastně nenabízí nic jiného než relaxační zábavu pro velmi úzkou skupinu hráčů. Možná i díky zastaralému základu tak Chernobyl nepřináší ke stolu nic, čím by nás mohl v roce 2020 překvapit. V konečném důsledku se tak jeví jako malý a levný přívěšek, který není dostatečně komplexní na to, aby zaujal hardcore komunitu, ale ani dostatečně zajímavý a přístupný k přilákání nových hráčů.

Spintires - Chernobyl
Windows PC

Verdikt

Úvodní nadšení ze známých kulis brzy začne mírnit zklamání z jejich nedostatečného vytěžení. Málo peněz vám v tomto případě pořídí málo muziky.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama