Soulcalibur VI Recenze SoulCalibur VI

SoulCalibur VI

Martin Synek

Martin Synek

19. 10. 2018 18:30 8
Reklama

Ve světě bojovek mě dokáže překvapit už jen máloco. Je to úděl sběratele, který v daném žánru vyzkoušel stovky titulů. Přesto stále vyhlížím novinky z tohoto světa a těším se na každý nový kousek do své sbírky. Mohlo by se zdát, že ty nejlepší časy mají bojové hry dávno za sebou, jenže chyba lávky. Stále jich vychází poměrně dost. Pokud bychom se jen lehce zpětně ohlédli dozadu, dostali jsme Injustice 2, Marvel vs. Capcom Infinite, sedmého Tekkena nebo třeba originální ARMS na Nintendo Switch.

V seznamu bych mohl ještě chvilku pokračovat a vyjmenovat vám tady několik vysloveně japonských záležitostí, které spatřily světlo světa, ale to bychom se na konec recenze dostali, až bůh ví kdy. Dnes tu totiž máme veskrze legendární záležitost, která patří do letité série od firmy Namco, jejíž název SoulCalibur VI už jste si jistě stihli přečíst v nadpisu. Přesto, že číslice v názvu ukazuje šestku, jde prakticky již od desátý přírůstek do zaběhnuté série, která je tu s námi už od roku 1995. Tehdy totiž poprvé vyšel titul Soul Edge na coin-op automaty a asi o rok později se v Namcu rozhodli, že hru pod novým názvem Soul Blade vydají i na první playstation.

Doba pokročila, fanouškovská základna notně prořídla a tvůrci nutně musí něčím oslovit nové hráče.

Dlouho to vypadalo, že se nového dílu nedočkáme, jenže zhruba tři roky po prvním dílu vychází duchovní nástupce na novou konzoli od Segy. Název je SoulCalibur a do jisté míry definuje to, jak má vypadat moderní trojrozměrná bojovka se zbraněmi. Pokud hovořím o značce SoulCalibur jako takové, dostalo se jí podobně vřelého přijetí, jako tomu bylo v případě Tekkena z domácí stáje Namca. Nicméně doba pokročila, fanouškovská základna notně prořídla a tvůrci nutně musí něčím oslovit nové hráče. A musí to udělat tak, aby nenaštvali ty své pravověrné fanoušky, mezi které se jednoznačně řadím.

VE JMÉNU ĎÁBELSKÉHO MEČE

Série SoulCalibur má své dlouhodobě budované příběhové pozadí. Abyste proklouzli do tajů zdejšího příběhu, jsou zde pro vás přichystány hned dva režimy. Prvním z nich je Libra of Soul, kde se svým vytvořeným bojovníkem podniknete pouť za ultimátní zbraní zvanou Soul Edge. Kolem této mýtické zbraně se de facto točí všechno, co je zde spojeno se zdejším příběhem. Druhou možností, jak si udělat obrázek o kvalitách zdejšího loru, je druhý režim zvaný jednoduše Soul Chronicle. V něm si v kůži všech hratelných charakterů projdete jejich příběhy a nebo se necháte unášet na vlnách hlavního story, které by mělo býti první volbou v tomto režimu.

Rázem se ocitnete v šestnáctém století, kdy skupina nejlepších bojovníků z různých konců světa prahne po bájné nejmocnější zbrani všech zbraní. Jde samozřejmě o Soul Edge, oduševnělý meč, který ukul bezejmenný kovář již v dávné minulosti. Tato zbraň v průběhu času dokázala již mnohokrát změnit běh dějin tak, jak chtěl její majitel. V době, ve které se odehrává aktuální díl SoulCaliburu, se o jeho moc hodlají ucházet další bojovníci, kdy každý s ním má jiné plány. Bájný meč je však natolik zrádný, že jakýkoli držitel je ovlivněn jeho mocí. Již mnohokrát byl zničen, aby se po nějaké době znova objevil.

Ať už vezmeme do ruky hlavní story nebo příběhy jednotlivých bojovníků, čeká nás proklikávání se mezi obrazovkami se statickými obrázky, které jsou doplněny o text jednotlivých protagonistů.

Zde se musím na malou chvilku zastavit a varovat vás před tím, že jakkoli zní příběh zajímavě, prokousávat se jím budete hlavně pomocí haldy rozhovorů. Ať už vezmeme do ruky hlavní story nebo příběhy jednotlivých bojovníků, čeká nás proklikávání se mezi obrazovkami se statickými obrázky, které jsou doplněny o text jednotlivých protagonistů. Je to zbytečně zdlouhavé a hraní si příliš neužijete. Stejné je to i v Libra of Soul, kde v roli svého vlastního bijce potkáváte všechny zásadní postavy z hlavní dějové linky. Zde si sice o poznání více zahrajete, ale i tak bych volil jinou formu podání příběhu, než jaká je přítomná zde. Jako příklad uvádím skvěle zmáknutou kampaň druhého Injustice.

AŤ ZBRANĚ ŘINČÍ!

Zdejší sérii mám rád hlavně pro její soubojový systém. Ten je velmi jednoduše uchopitelný i pro nováčka a v rukou zkušených matadorů je nesmírně komplexní. Přitom jeho základ je liž léta stejný a tvůrci se jej pouze snaží vždy něčím ozvláštnit a dopilovat k dokonalosti. V jádru se celý soubojový systém skládá z rychlého pohybu po aréně, který je doplněn o horizontální či vertikální útok zbraní. K dispozici je také možnost kopů a jedno z nejdůležitějších tlačítek, které budete na ovladači používat, bude tlačítko pro kryt. Kombinací útoků pak vyvoláváte ničivá komba a snažíte se přijít na to, jakou taktiku zvolit na daného protivníka.

SoulCalibur VI
i Zdroj: Hrej.cz

Vzhledem k tomu, že jsem měl pro účely recenze k dispozici Deluxe edici, nabídka bojovníků byla dostačující. Dokázal bych si samozřejmě představit i větší výběr, ale bez problémů si vystačíte i s tou dvacítkou hratelných postav. Mezi nimi naleznete unikátní sbírku různých bojových stylů a technik. Abych vše trošku přiblížil nováčkům v sérii, naleznete zde vše od klasického samuraje, přes nindži až třeba k těžko popsatelnému stylu, který provozuje Voldo pomocí svých trojbřitů. Jsou zde rychlé postavy, které dávají menší damage (Taki), jsou zde vyrovnané postavy, které rozdávají údery a jsou svou rychlostí poměrně dobře vybaveni (Mitsurugi) a na závěr tu samozřejmě máme těžkotonážníky s velkou zbraní, kteří jsou sice pomalejší, ale uštědří vám obří ztrátu na zdraví (Astaroth či Nightmare).

Každý z bojovníků dokáže porazit ostatní bojovníky, jen je potřeba se umět přizpůsobit stylu boje, jak už jsem popsal výše. Všechny hratelné postavy mají opět své ultimátní kombo, které lze vyvolat po nabití speciálního ukazatele. Nemusím jistě podotýkat, že pokud obdržíte takovýto útok, dosti významně to poškodí vaše celkové zdraví. Bojový systém opět přišel s novinkou v podobě tak zvaného „Soul Charge“, u kterého se čas zpomalí, a vy máte možnost zasáhnout protivníka obzvláště vydařeným sledem útoků. Pokud se tuto novinku dokážete dobře naučit, poskytne vám velmi zajímavou výhodu v samotném souboji.

CHTĚLO BY TO VÍCE LESKU

SoulCalibur VI je postaven na Unreal enginu čtvrté generace, stejně jak tomu bylo už v sedmém Tekkenu loni. Když se podívám jinde a vidím, co všechno je možné s tímto grafickým enginem udělat (tento engine používá z moderních bojovek i Dragonball FighterZ nebo Guilty Gear Xrd Revelator), tak musím říct, že mě tvůrci lehce zklamali. Bojovníci jsou sice hezky vymodelovaní a nepostrádají náležité detaily, jenže u jednotlivých arén už je situace daleko horší. Nejde jim upřít rozmanitost a všechny jsou něčím zajímavé, jenže celé prostředí je rozmazané a neostré. Nejprve jsem si myslel, že je to způsobeno hraním na klasické PS4. Po konzultaci s Pavlem, který hru v tu samou dobu hrál na Xboxu One X, jsem zjistil, že ten stejný problém je i na této nejsilnější konzoli. Je to celkem k vzteku, protože na grafiku jsem nadával už i v Tekkenu 7 a je vidět, že stejný problém se vyskytuje i u šestého SoulCaliburu. Nejsem hnidopich, a už vůbec ne u bojovek, kde je hlavní složkou soubojový systém. Ale tady mě to vysloveně naštvalo a myslel jsem si, že po day one patchi se situace aspoň trošku zlepší. Bohužel nezlepšila.

Jsou zde skladby nové a je tu možnost slyšet i některé starší kousky, které ve mně opět probudily duši nostalgika.

Prozatím u všech předchozích dílů jsem si oblíbil hudbu, která doprovází souboje v arénách. V aktuálním díle se situace opakuje a v mém pomyslném žebříčku bojovkových soundtracků se SoulCalibur VI umisťuje na příčce nejvyšší. Zaposlouchat se do dobových melodií nebylo nikdy tak jednoduché a jen to podtrhuje cit, který tvůrci hudebního podkresu mají. Jsou zde skladby nové a je tu možnost slyšet i některé starší kousky, které ve mně opět probudily duši nostalgika. Jednoznačně zdejší soundtrack doporučím i k samostatnému poslechu.

TRÉNINK DĚLÁ MISTRA

Ať už jde o příběhové režimy, režim Arcade nebo versus, všechno směřuje k tomu, abyste dokázali své naučené schopnosti převést do soubojů proti živým oponentům. Jedině tam se prokáže, jak si v porovnání s ostatními stojíte. Nabídka online multiplayerových režimů není nikterak bohatá a tak nějak doufám, že tvůrci postupně budou další druhy online zápolení přidávat. Ranked match vám umožní stoupat v celosvětovém žebříčku a dokazovat si, že se zlepšujete. U casual soubojů jde jen a pouze o zábavu. Za absolvované souboje (ať už jde o příběhové části nebo arcade), dostáváte herní mince, za které si v režimu kustomizace (Creation) můžete odemykat různorodé vychytávky pro vaše vytvořené bojovníky. Je jich prozatím velká spousta a osobně je ještě zdaleka nemám všechny otevřené. Potěší i volba Museum, kde najdete průřez všemi díly, můžete se podívat na jednotlivá příběhová pozadí jednotlivých protagonistů nebo si odemykáte nové artworky či hudbu z dílů minulých. Jako exkurze do světa SoulCalibur/Blade poslouží tato položka dokonale.

SoulCalibur VI
i Zdroj: Hrej.cz

Závěrem bych chtěl apelovat na všechny, kteří zvažují koupi aktuálního dílu. Pokud jste schopni hře odpustit slabší příběhovou stránku hry a nevadí vám ani to, že by hra mohla graficky vypadat o kousek lépe, budete se královsky bavit. Zdejší soubojový systém je za ta léta, co série existuje, již velmi dobře vypilovaný a je perfektně přístupný pro všechny nováčky. Ostřílení bojovníci nebudou mít problém hru uchopit a náramně se bavit. Jako bonus pro ty, kteří se nemohou rozhodnout, bych uvedl fakt, že jedním ze zdejších bojovníků je i Geralt z Rivie ze známé série Zaklínač.

Hru si můžete koupit na Xzone.cz.

Soulcalibur VI
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Výborná bojovka, jejíž soubojový systém je vypilovaný k dokonalosti. Dokážete-li překonat nepříliš záživný příběhový režim a slabší grafiku prostředí, budete se velmi dobře bavit.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama