Solas and the White Winter Recenze Solas and the White Winter

Solas and the White Winter

Jakub Kříž

Jakub Kříž

2. 5. 2018 19:43
Reklama

Začnu zeširoka: Víte, proč se tolik zajímám o malé indie tituly? Protože hry dokáže v dnešní době udělat prakticky kdokoliv. Pokud tedy někdo má dobrý nápad nebo určitou vizi, může to zkusit realizovat bez toho, aby mu markeťák dýchal na krk a říkal mu, jak má jeho hra vypadat. Může vytvořit hru bez kompromisů. Pravda, drtivá většina nově vydaných nezávislých her jsou škváry, které jen bezostyšně kopírují své úspěšné předlohy, nebo mají příšernou technickou stránku hry (případně mají problém s obojím), ale i v tomto plevelu se dají nalézt hry, které mohou ukázat něco unikátního, nebo nabídnou nový pohled na věc. No, a Solas and the White Winter pak přesně takovou hrou NENÍ. 

NIC NOVÉHO POD SLUNCEM

Hra sice nepatří do oné kategorie technicky nezvládnutých her, dá se v pohodě dohrát, ale obsahem v žádném případě neohromí. Neobsahuje nic inovativního, zajímavého ani precizního. Ale pojďme pěkně popořadě. Solas and the White Winter je logická adventura od nováčků z dvoučlenného vývojářského studia z Dublinu, kterou pohání Unity Engine. Příběh pojednává o mladé keltské dívce Solas, která se po smrti otce vrací do rodné vísky, odkud ji kdysi z jistých důvodů odvedl. Vesnice je však kvůli kruté zimě již nějaký čas opuštěná, Solas se proto rozhodne vydat do místních chrámu a udobřit si sílu, jež zdejší oblast sužuje.

Všechno to jsou hádanky, které jsme viděli v jiných hrách už snad stokrát. To by nemuselo být nutně špatně, kdyby ovšem byly udělané trochu originálně.

Chrámy jsou čtyři a každý nabídne trochu jinou logickou výzvu. I když slovo výzva je dost nadnesené, protože puzzlíky jsou velmi jednoduché. V prvním budete skládat z posuvných ploch celistvé obrázky, ve druhém je třeba pro další postup zapálit pochodně v určitém pořadí, v dalším chrámu na vás čeká primitivnější verze Sokobanu a v posledním musíte obracet jednotlivé části trubek tak, aby proud vzduchu vanul požadovaným směrem. Všechno to jsou hádanky, které jsme viděli v jiných hrách už snad stokrát. To by nemuselo být nutně špatně, kdyby ovšem byly udělané trochu originálně, což se bohužel nestalo. Tvůrci je totiž zpracovali v té nejzákladnější možné podobě, takže se u řešení moc namáhat nebudete a ani vás to nebude moc bavit. Nic nového vám totiž nenabídnou. Po zdárném zdolání čtyř chrámů se vám pak ještě otevře pátý hlavní chrám, kde se znovu objeví všechny předešlé mechaniky, ale ani zde neočekávejte zlepšení. Řešení logických puzzlů je stejně nudné na začátku jako na konci.

MDLÉ PUTOVÁNÍ MEZI OHNÍČKY

Co vám ale hra kromě ne úplně povedených hádanek v chrámech nabídne? Ne úplně povedené procházky k chrámům. Jednou si budete muset dávat pozor na medvědí pasti a jámy, jindy zase budete hlídat, aby Solas neumrzla, nebo s ní budete lehce našlapovat po ledu. Problém je, že nic z toho není výzva, natož pak zábava. Medvědí past vidíte už z dálky, při chůzi na ledu stačí držet Shift a kdybych si při hraní neodskočil na WC, nevěděl bych, že se dá ve hře umrznout. Pokud by se vám však nějakým nedopatřením podařilo na své cestě umřít, objevíte se u posledního zapáleného ohniště, které zde slouží nejen jako místa na ohřání, ale také jako checkpointy.

A aby toho nebylo málo, tyto procházky nejsou ani potěchou pro oko. Venku totiž převládají jen dvě barvy: bílý sníh a šedá skála. Sníh je navíc ještě rozplizlý a orientace v tomto prostředí je občas matoucí. Grafická stránka hry je celkově spíše slabší. Stylizace hlavní hrdinky ještě ujde, ale na zbytku jdou poznat ruce nezkušených tvůrců. Co se naopak poměrně povedlo je hudba. Tu si sice nebudete ve volných chvílích pouštět jen tak, ale ve hře nepřekáží a umí navodit jakous takous atmosféru.

V ČEŠTINĚ! ALE TROCHU ZBYTEČNĚ...

Přestože jsem na začátku zmínil, že je hra dohratelná, nevyhnuly se ji některé technické nedostatky. Hru můžete hrát maximálně ve Full HD rozlišení a nenajdete zde žádné procesy vyhlazování, takže pokud máte (stejně jako já) monitory s vyšším rozlišením, čeká vás o něco zubatější zážitek. Ve skromném nastavení si nemůžete změnit ani citlivost myši, což byl pro mě docela šok, jelikož ta je v základu nastavená na hodně nízké úrovni. Kupříkladu pro otočení o 180° musíte udělat tři velké tahy myší, takže to dost ubírá na plynulosti. Proto mi ke hraní daleko více sedl gamepad, který je plně podporován. Co však překvapí je fakt, že je hra lokalizovaná do 27 jazyků včetně češtiny! Má to ale háček: protože hra neobsahuje jediný monolog a příběh je vyprávěn jen za pomoci obrázků, je přeloženo pouze hlavní menu a to ještě blbě. Font hry má totiž problém s diakritikou. To už je však z mé strany jen hnidopišství, protože vám to zážitek ze hry nějak nezkazí. Hra je nudná sama o sobě.

Solas and the White Winter
i Zdroj: Hrej.cz

Upřímně nedokážu moc pochopit, co vedlo mladé tvůrce k vytvoření takové hry. Nevidím zde zkrátka onu dříve zmíněnou vizi. Příběh nedojme, hádanky nezaujmou, chození irituje. Tvůrci ze Savepoint Studia sice udělali funkční hru, ale to je vše. Opravdu jim tohle stačilo? Hra se sice neprodává za nějak přemrštěný peníz, ale tuto hru nedoporučuji ani ve slevě. I když hru dohrajete do dvou hodin, jsou to dvě hodiny, které vám už nikdo nevrátí a které jste mohli na dnešním přesaturovaném trhu věnovat něčemu kvalitnějšímu.

Solas and the White Winter
Windows PC

Verdikt

Přestože hra nemá žádné obří nedostatky, nemá ani žádné pořádné klady. Je to jen nudná a tuctová hra od nezkušených tvůrců, kterou nemůžu nikomu doporučit, protože existuje hromada podobných a mnohem zábavnějších her. Ne, není to utrpení, ale bavit se nebudete.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama