Skate It

Skateboarding se i díky vydařeným videohrám dostal do povědomí mladé generace jako jeden z atraktivních sportů. Popularitu si získala hlavně série kolem skateboardové legendy Tonyho Hawka. Nemálo z našich čtenářů jistě mnohokrát prohánělo hlavní hvězdu Tonyho či borce, jako je Rodney Mullen nebo Bam Margera, ve snaze získat co nejvíce bodíků a dosáhnout těch nejšílenějších triků. Nakonec to díky Tony Hawk's Downhill Jam a Tony Hawk's Proving Ground šlo i na Wiičku. Bohužel, v obou případech se vyloženě arkádové podání skateboardingu velkým hitem nestalo. Popularitu divokého dřevěného prkýnka se naštěstí rozhodli využít také věhlasní Electronic Arts a stvořili pecku skate. Mutace veleúspěšné gamesy se v době, kdy na Xboxu 360 a PlayStationu 3 vyšlo již její druhé pokračování (v naší recenzi obdrželo slušnou sedmičku), konečně dostala také na Wii. Očekávání hráčské i odborné veřejnosti bylo vzhledem k možnostem ovládání této revoluční konzole maximální. Naplnily se papírové předpoklady, nebo shořely jako polité benzínem?

S prknem čaruj, ale respektuj fyziku

Skate It jde na hrátky se čtyřmi kolečky pěkně reálně. Pokud občas se slzou v oku vzpomínáte na šílená komba tvořená zběsilou změtí tlačítek, známá z Tonyho, projížďky po drátech elektrického vedení a další těžko uvěřitelné skopičiny, pak možná budete trochu zklamáni. Na druhou stranu jezdcům jejich umění uvěříte. Skate It zdařile posouvá skateboarding směrem k realitě. Fyzika je velmi slušná, padá se celkem často a dost to bolí. A to nejen závodníka, ale bohužel i hráče kvůli nepříjemné době, než se zase ocitne na kolečkách. Podobně zdržuje i delší loadování v různých menu a při nahrávání hry.

Nejvíce času pravděpodobně strávíte u klasického kariérního módu. Zvolíte si jezdce a jde se na věc. Hračičkové, kteří se rádi piplají se svým hrdinou, zaručeně rozradostní spousta možností, jak svého společníka vybavit. Chcete pankáče, fousáče nebo holobrádka? Jak je libo! Vybrat můžete i nějaký ten fešný ohoz, botky a prkno. Další artikly s vaším postupem kariérním módem neustále přibývají a dohromady dají skutečně slušnou řádku a variabilnost jezdců.

Ano, budete opět postupovat a plnit různé úkoly v mnoha lokalitách. Ze začátku dostáváte třeba jednoduchá zadání – udělej grind na zábradlí, efektní otočku nebo získej určitý počet bodů. Avšak neminou vás i velmi oživující soutěže, kdy musíte bojovat s ostatními jezdci o co nejlepší bodové ohodnocení nebo zběsile závodit v okruzích na rychlost. Kampaň je vymyšlena doslova báječně. Nové lokace se odemykají tak akorát, aby vás některé těžší disciplíny neodradily. A ty sladké odměny v podobě trička, nových koleček anebo skejťáckých botiček! Některá místa (škoda že ne celé lokace) na mapách můžete i sami upravovat – přesouvat si lavičky, rampy a podobné vychytávky. Customizace mě doopravdy bavila.

S dřevěnou deskou procestuj celý svět

Skateparků, kde se ve své honbě za celosvětovou slávou zastavíte, je slušná řádka. Obrovské parky v San Valoně jsou jen začátek. Zkušení skejťáci si vás časem pozvou také do světa. Osobně mi seděla například Paříž. Skejtování v dohledu slovutné Eiffelovky dodává hře správný atmosferický nádech. Lokace nepostrádají nápad, rozmístění překážek je dobré. Pořád je s čím dovádět. Po jejich odemknutí je můžete libovolně navštěvovat a řádně se v nich vyblbnout. A to i v multiplayer módu, kde si zařádíte až ve čtyřech borcích v několika klasických soutěžích. Kámoši mohou v rolích profesionálů skateboardingu (své jméno propůjčil třeba charismatický Chris Haslam) soupeřit s vaším vypiplaným egem klidně v brutální minihře o to, kdo si zlomí víc kostí.

Jak fošničku ovládáme?

Perlou hry mělo být slibované ovládání. Na výběr máte buď klasický wiimote a nunchak nebo můžete blbnout na podložce Wii Balance Board a cítit se jako na opravdovém skatu. Bohužel, ani o jednom způsobu nemůžu pět superlativy. V prvním případě nunchakem volíte směr a wiimotem děláte triky. Přestože jsou reakce pohybu ovladače a mačkání tlačítek vymyšleny celkem dobře, je i po několika hodinách hraní velmi obtížné vytáhnout z rukávu některý z těžších triků na konkrétní přání. A představte si utvořit jejich kombinace v sérii. Některé sestavy se tak kvůli náročnému provedení pro mě staly horoucím peklem.

Rozporuplně působí i slavná podložka, kde skejt řídíte chodidly. K tomu ještě ordinujete s wiimotem. Balance Board je rozdělen na sedm zón, jejich stlačování zvláště pro urostlejší hráče není pohodlné a působí podobné problémy jako samotný wiimote. Od ovládání jsem čekal nejvíc, bohužel jeho nevyváženost Skate It strhává z příček nejvyšších o nějaké ty stupínky dolů. Ale nebojte se, není to zase tak strašné. Prostě častokrát vykouzlíte jiný trik, než byste zrovna chtěli. Stejně se jezdcům občas „zadaří“ i ve skutečnosti. Leč méně trpělivým jedincům nedoporučuji.

Koncert na čtyřech kolečkách

Vynikající dojem obvyklý u skateboardových gamesek znovu zanechává soundtrack, který vám možná připomene i některé známé interprety. Na své si přijdou příznivci punku, indie rocku, hard rocku, rapu i hip hopu. Skladby k adrenalinovému sportu sednou jak prdel na hrnec. V opakovačkách jízd, kdy cvakají foťáky, se svou jízdou pokocháte a užijete si ji v doprovodu muziky. Paráda! Herní grafika ale jinak patří ke slabšímu průměru. Na ní mohli autoři ještě zapracovat a zatraktivnit ji.

Skate It tak očekávání naplnil i nenaplnil. Přes slabší ovládání se dá celkem slušně bavit. Desítky hodin zabere propracovaná kampaň a vylepšování nejrůznějších blbinek. Po objevování se navíc stále můžete utkat s kamarády a ukojit stesk po prknu třeba v dnešním zasněženém počasí.