Sid Meier's Civilization VI Recenze Sid Meier's Civilization VI

Sid Meier's Civilization VI

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

31. 10. 2016 12:55 12
Reklama

Je to jako když se vaše přítelkyně ostříhá nakrátko. Mluví stejně, jako vždycky, směje se krásně, jako vždycky, a stejně otravně uklízí vaše nedopité hrnečky od čaje a ponožky ponechané na strategických místech. Ale všechno vypadá tak nějak divně, jinak. Než si začnete zvykat a zjistíte, že jí to ohromně sluší.
Šestý díl klasické strategické série Civilization přichází s množstvím změn, které jsou mnohem více než kosmetickou úpravou systému a herních mechanismů. Přetrvalo ale stále to hlavní - geniální nosná myšlenka, chopit se jednoho národa a provést ho historií od starověku po nepříliš vzdálenou, leč o to fantastičtější budoucnost. A pocit, kvůli kterému si každý tuhle tahovku zamiloval, vyjádřený nejlépe okřídlenou větou: "Ještě jeden tah a půjdu spát."

DŮMYSLNÉ STAVĚNÍ

Pro ty, kdo Civilization nikdy nehráli, bude možná šestý díl zprvu obtížný k pochopení a "zajetí" i s množstvím poradců a Civilopedií. Důvodem je komplexnost herního systému a jinak pozitivní fakt, že šestka nabízí už v základním balení srovnatelné množství obsahu s pátým dílem po aplikování dvou datadisků. Rozvoj civilizace od starověku je tedy simulován včetně technologického stromu, sociálních politik, válčení, diplomacie, špionáže, náboženství, kultury, velkých děl a turismu i závodu o to, kdo se jako první dostane do vesmíru. Šestka tak nepůsobí "ohlodaným" dojmem jako původní vydání pátého dílu, který do hratelné a návykové podoby dostaly až přídavky, ale pro začátečníka je vstup do jejího světa o to složitější. Důležité je, že se nevytrácí jasné cíle a úkoly: tím hlavním je dosáhnout se svou civilizací některého z typů vítězství (ať už vojensky, vědecky nebo kulturně) a dílčí cíle určují vyvíjené technologie, právě vedené války či rozvoj vlastní říše.

Sen o létání

Sid Meier's Civilization VI
i Zdroj: Hrej.cz

Soundtrack šestého dílu patří mezi ty dosud nejpovedenější. Titulní píseň Sogno di Volare od Christophera Tina se může směle rovnat i cenami ověnčené Baba Yetu ze čtvrtého dílu. Poslechněte si zde.

Zásadní herní změny vyjmenovaly už trailery a gameplay videa před vydáním. Reálně největší z nich se týkají budování měst, kdy musí hráč mnohem lépe plánovat, na co využije jednotlivá políčka hexagonální mapy. Stavby jsou totiž nyní umístěny do čtvrtí jako vědecká, komerční, umělecká atp., a hráč může navrhnout velmi efektivní město kombinací těchto distriktů a jejich vzájemných vazeb a efektů. Přitom ale nelze zapomenout i na políčka s farmami či doly pro uživení obyvatel a nezbytnou produkci. S tím je v příjemném souladu změna u stavitelů (dříve Workeři). Z pátého dílu si asi každý vybaví protahování výpočtu tahu skákáním mezi nezaměstnanými Workery, kteří bloumali po mapě a hledali políčko k vylepšení při automatizovaném nastavení. Teď mají stavitelé životnost "na dobu určitou" – v základu mohou podniknout tři akce a pak z mapy zmizí. Přitom je navíc nelze automatizovat. To jim dává větší důležitost a zároveň se hráč lépe zamýšlí nad tím, co chce vlastně s kterým dílkem svého území dosáhnout. Přitom v pozdějších fázích hry není výroba stavitele nic nedosažitelného, a není ani příliš drahý pro nákup "za hotové".

Pryč je globální ukazatel spokojenosti obyvatel, kde roli hrál i počet měst. Teď má každé z nich svou úroveň danou množstvím vymožeností.

Elegantně upraven je také systém divů světa, velkých osobností a jejich velkých děl. Celkově se tato stránka hry zjednodušila, a přitom dává hráči více zajímavých voleb. Divy světa nyní zabírají místo na mapě a mají řadu požadavků na své umístění. Není tedy už reálné mít jedno "super-město," kde stojí šikmá vež vedle Braniborské brány, velké knihovny, kolosea, pyramid a celé to je obehnané velkou zdí a hlídané terakotovou armádou. Stavbu divu světa hráč zadá ne ve chvíli, kdy chce zaexhibovat, ale kdy má reálný význam. Slavné osobnosti nyní přicházejí se specifickými akcemi, velcí vědci, obchodníci nebo inženýři tedy nejsou zaměnitelní a opět je třeba delšího přemýšlení, zda přijmout nabízenou osobnost a kde a jak využít její specializaci.

CHLÉB A HRY

Dynamiku rozvoje impéria až nečekaně významně upravuje zdánlivě nenápadná změna. Pryč je globální ukazatel štěstí nebo nespokojenosti obyvatel, kde roli hrál i počet měst. Teď má opět každé město svou úroveň danou množstvím "vymožeností" – tedy hlavně luxusních surovin, zábavních budov atp. To znamená, že je možné v začáteční a střední fázi hry vyrobit hodně velké množství Osadníků a zabrat větší území, dokonce je to vzhledem k dalšímu vývoji žádoucí. Hraní na jedno město či malý počet měst je obtížné až nemožné, a tak je fér, že hráč nemusí neustále hypnotizovat ukazatel štěstí, aby mu povolil založit třetí, čtvrté či páté město a nezruinoval produkci v rozvinuté metropoli.

Při větší expanzivnosti dojde také logicky na větší množství střetů s barbary a ostatními národy. Válčení je v šesté Civilization o dost více než v předchozích dílech, což mírumilovnému typu hráče na radosti nepřidá. Alespoň se však podařilo najít rozumný kompromis mezi sloupečky jednotek ze starších dílů a nezvladatelným "tancem" při špatém pathfindingu z pětky. Pořád platí, že na jednom poli může být jen jedna vojenská jednotka, ty ale mohou tvořit vícečlenné armády a lze kombinovat vojenskou a podpůrnou jednotku, či nechat vojákem strážit osadníka. Takže odpadá většina momentů, kdy působil pohyb větších armád "nešikovně". Bohužel, stále platí, že vojenská AI není z nejlepších a i na vyšší obtížnosti se snadno nechá vlákat do pasti, vystaví zranitelné obléhací jednotky snadnému zničení či začne nesmyslnou válku v místě dobře opevněného a bráněného města, což dobrý dojem v singleplayeru zase trochu kazí.

VYNÁLEZY A POLITIKA

Atomovka

Sid Meier's Civilization VI
i Zdroj: Hrej.cz

Jaderné zbraně působí v Civ VI opravdu totální destrukci. Standardní atomovka dokonale zničí město a zamoří okolí na 10 tahů jaderným spadem. V pokročilejší fázi hry jsou pak k dispozici i znázonosné termonukleární zbraně.

Mezi diskutabilní novinky patří nově dvojí "vynalézání" – vedle klasického technologického stromu (nyní hlavně určenému pro vynálezy) je tu i "sociální" strom, jehož zdrojem jsou kulturní body a který otevírá sociální politiky. Působí to trochu zmatečně a navíc oba stromy jsou tím pádem méně rozvětvené a průchody hrou se tak mají tendenci více podobat. Sympatickou novinkou jsou "heuréky" – malé questíky, jejichž splnění urychlí vynalezení dané technologie, a dávají tak hráči v průběhu mnohahodinového snažení příjemné nakopnutí, na co se soustředit v krátkodobém horizontu.

Zmíněné sociální politiky se pak projevují v kombinaci se systémem vlády v nové obrazovce, kde si hráč volí nastavení své říše výběrem z řady kartiček pro vojenství, ekonomiku, velké osobnosti atp. Dle vládního zřízení je otevřeno několik slotů pro karty určitého typu, a hráč si postupně přes sociální politiky otevírá více a více karet. Jejich umístěním do slotu aktivuje příslušný bonus, kterými jsou věci jako urychlení produkce určitého typu staveb nebo jednotek, bonusy do boje, k získávání slavných osobností, trénování osadníků atp. Tento prvek, stejně jako řada dalších nových či upravených systémů v Civilization VI, jako by šel čelem vstříc často citovanému heslu Sida Meiera, že hraje sérií zajímavých voleb, protože na rozdíl od pevně nastavených policies v pátém dílu tady je často možné zvažovat změnu vzhledem k situaci na mapě a jednotlivé karty přicházejí s bonusy, které mají význam.

Na rovinu přiznávám, že jsem spíše fanouškem realistického pojetí grafiky a komiksový styl šestky je v určitém směru krok zpět.

Menší slabinou je stále systém náboženství, přestože je nyní možné dosáhnout vítězství i skrz víru. Náboženské války s využitím tří typů jednotek ale působí velmi stereotypně a jen málokdo se asi zhlédne ve spamování apoštolů a inkvizitorů.

LÍBÍ, NELÍBÍ?

K diskusi je také zvolená audiovizuální stylizace hry. Na rovinu přiznávám, že jsem spíše fanouškem realistického pojetí grafiky a komiksový styl šestky je v určitém směru krok zpět. Sympatické je zobrazení fog of war jako historické mapy, je dobré vidět animace stavby divů světa či jednotlivé stavby přímo na mapě. Ale grafika rozhodně mohla být detailnější a při pohledech zblízka často působí až lacině.

Sid Meier's Civilization VI
i Zdroj: Hrej.cz

Velkým "testem času" projde šestý díl Civilization až po několika měsících hraní. Zatím prospěl jen v tom prvním, ale neméně důležitém. Tahle "ostříhaná" a "jiná" Civilization je od prvního tahu stejně návyková jako předchozí díly. Pořád je kam se rozvíjet, na co se těšit, kam směřovat, koho dobývat, před kým se bránit, s kým handlovat a koho špionovat. Až najednou hráč zjistí, že je v náruči téhle strategické nádhery už celou noc a měl by rychle udělat úplně jiné rozhodnutí, než jestli má mít římské impérium demokracii či komunismus: pár desítek minut spánku, anebo rovnou snídaně?

Tak ještě jeden tah, a uvidí se...

Sid Meier's Civilization VI
Linux Linux
Windows PC
iOS iOS
Apple Mac
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Strategická legenda ve špičkové formě. Změny v herních mechanismech jsou většinou k lepšímu a po doladění AI a některých detailů půjde o dokonalý herní zážitek.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama