Shroud of the Avatar: Forsaken Virtues Recenze Shroud of the Avatar: Forsaken Virtues

Shroud of the Avatar: Forsaken Virtues

Adam Zámečník

Adam Zámečník

6. 4. 2018 12:25 4
Reklama

Kde tak s recenzí Shroud of the Avatar: Forbidden Virtues začít? I po více než třiceti osmi letech od vydání svého prvního RPG je Richard Garriott stále jednou z největších osobností tohoto žánru. Po vydání tragicky neúspěšného sci-fi MMORPG Tabula Rasa mnozí od Garriotta očekávali odchod do předčasného vývojářského důchodu, zpestřeného o cestu do vesmíru a oddání první svatby v nulové gravitaci. A ejhle, namísto toho se nám Lord British rychle vrátil do herního průmyslu, a následně oznámil vývoj Shroud of the Avatar, duchovního nástupce legendární série Ultima. Jak tomu tedy je? Je Shroud of the Avatar skutečně oním skloubením sandboxové Ultimy Online s tím nejlepším z příběhů čtvrtého a sedmého dílu? Nebo se z Richarda Garriotta stala další ze slibotechen, kterým jsme s nadšením dali několik milionů dolarů a teď nás čeká hořké zklamání?

ČEST A ROBO VĚŠTÍRNA

Zrcadlo do jiné dimenze a obří robotická hlava, která až podezřele připomíná stroje z filmové klasiky Metropolis. I tak by se dalo popsat úvodních pět minut Shroud of the Avatar, ve kterých si hráč vytvoří svého “Avatara” a…nevybere třídu. Obavy ze zjednodušení hardcore základu hratelnosti či zpřístupnění světa neznalým hráčům tady opravdu nejsou na místě. Znalé tudíž vůbec nepřekvapí, že na nějaké předem dané třídy se tu vůbec nehraje, vše totiž záleží pouze na hráči. Ne, namísto toho hráče čeká hovor s obří robotickou věštkyní a zvolení své „cesty“. Ať už ale půjde o „cestu“ lásky, odvahy či pravdy, z praktického hlediska se jedná o malá usměrnění hráčova Avatara v úvodních hodinách hry. Shroud of the Avatar vás totiž za ručičku nepovede.

V záplavách textu, který často vyzní spíše jako internetový fan fiction, se ale bohužel utopí i občas zajímavé příběhy a nápady, jež využívají systému „ctností a hodnot“.

Zatímco v jiných MMORPG je hráči quest zadán krátkým hovorem a zvýrazněním mapy, kde se daná stvůra či předmět nachází, v Shroud of the Avatar si na většinu věcí hráč musí přijít sám. Tak tomu ostatně je hned v úvodní lokaci Highvale, která je pod nájezdem zlotřilých elfů. Že je polovina města v plamenech a není čas na dlouhé hovory? Ale kdeže! Namísto žlutého vykřičníku nad hlavou si hráč musí pěkně pročíst rozhovor a vybrat klíčové otázky, které onen hovor dále rozvinou.  A pokud se zeptáte dobře, možná dostanete zadání nového questu. A toto zadání se vám dále zapíše poctivě zapíše do deníku, kterým si můžete listovat. Shroud of the Avatar opravdu není hrou pro ty, co neradi čtou. Textu tu jsou totiž tuny a tuny. Fanoušci série Ultima tu ale budou jako doma. Přestože se celkem často jedná o naprosto zaměnitelná zadání, nutnost dávat pozor při zadání questů je rozhodně příjemným osvěžením oproti nepřetržitému honu za novými questy v jiných MMORPG. V záplavách textu, který často vyzní spíše jako internetový fan fiction, se ale bohužel utopí i občas zajímavé příběhy a nápady, jež využívají systému „ctností a hodnot“. Tento systém zde ale bohužel nehraje takovou roli jako ve starších Ultimách, těžká dilemata tu řešit opravdu nebudete. Tomu nepomáhá ani samotná náplň questů, která se drží MMORPG standardu „zabij 10 vlků, přines jejich srst“. Samozřejmě, takové questy hráče omrzí ve snad každé hře, v Shroud of the Avatar je to vzhledem k bohaté tradici série Ultima dvojnásobná škoda.

AVATAR PACIFISTOU

Samotné questování naštěstí zachraňuje systém levellingu. Výše zmíněné „cesty“ zde fungují pouze ke stvoření rozumně fungující postavy do začátku hry, ať už se jedná o několik základních bojových schopností, či výbavu. Hra vám ale nebrání v naprosté změně postavy. Ostatně, můj Avatar nejprve začal jako prostý válečník na „cestě“ odvahy, ale velmi rychle se z něj stal podivný hybrid čaroděje a válečníka – battlemage jako vyšitý. Fanoušci komplexních stromů dovedností a naprosté volnosti tu budou mít pré, fantazii se totiž meze nekladou. Jednotlivé schopnosti jsou dále rozděleny do 20 disciplín a specializací, každý si tudíž něco najde. Tuto volnost dotváří i to, že úroveň postavy samotné se nezvyšuje, pouze její schopnosti. Každou ze schopností lze zlepšit pouze jejím užíváním v boji. Zároveň není třeba se bát dlouhého grindu, jednotlivé schopnosti se zlepšují až překvapivě rychle a taková změna postavy naštěstí netrvá tak dlouho.

Slovo naštěstí je zde opravdu klíčové, protože samotný bojový systém není příliš zábavný. Schopností ke každé ze tří cest je sice mnoho, boji zblízka ale nejde příliš pomoci. Údery obouručním mečem tu spíše připomínají nahodilé máchání do vzduchu. Už asi tušíte, proč jsem velmi rychle přešel k magii, že? U ní jsou kouzla alespoň trochu efektní a zábavná. Naštěstí. Jako hrdinný válečník se tu totiž moc cítit nebudete ani s odemknutím těch lepších schopností. Spíše se budete cítit jako nemotorný moula.

O RÍŠOVI A MIKROTRANSAKCÍCH

Žánr MMORPG lze rozdělit na dvě skupiny – sandboxové tituly, kde hráčská komunita tvoří jádro celého světa, a takzvané „horské dráhy“, ve kterých hraje prim obsah tvořený vývojáři. Shroud of the Avatar se nachází někde mezi těmito protipóly. Při cestování rozlehlým světem New Britannia si nelze nevšimnout mnohých osad a měst založených hráči. Hráčské osady tu ale nezastávají pouze kosmetickou či dodatečnou funkci, většinou se v nich nachází všichni důležití prodavači a trenéři. Zde je ale už třeba zmínit první z mnoha problémů celé hry. Zpracování světa Britannia v univerzu Ultimy je pověstné svou malebností a propracovaností, obzvláště v legendárním sedmém dílu. New Britannia z Shroud of the Avatar je bohužel slabým odvarem pověstné Britannie. Ovšem, i zde hráč potká všemožné svéráznosti a zdánlivě nepředstavitelné kombinace tradičního fantasy se steampunkovými elementy, tatam je ale jeho barvitost a interaktivnost. Designy jednotlivých nestvůr vás nádchou opravdu málokdy. Nevadilo by ani tak grafické zpracování a využití enginu Unity, Garriottovo studio Portalarium je přeci jen vcelku malé a cíl Shroud of the Avatar rozhodně nebylo dechberoucí grafické zpracování. Problémem se toto zpracování ale stává ve chvíli, kdy je technicky zoufale nedotažené a naprosto fádní. A tomu tak v Shroud of the Avatar bohužel je. Padání hry a zamrzání je vcelku běžné, stejně tomu tak je i v případě pozdě doskakujících textur a grafických chyb. Osobně si sice zakládám na tom, že takové chyby lze hře prominout, když to vynahradí její náplň a svět. Svět Shroud of the Avatar je ale bohužel strašně prázdný a mrtvý. Osady hráčů jsou často jedinými skutečně živými body na rozlehlé mapě, místy plné nápadů a podivuhodných staveb. A pokud najdete i další hráče, tak se z těchto míst stává i zábavné srocení hráčské komunity plné roleplayingu a jiných typicky MMORPG věcí.

Shroud of the Avatar: Forsaken Virtues
i Zdroj: Hrej.cz

Rozporuplnost světa je však pouhou špičkou ledovce problémů Shroud of the Avatar. Při Kickstarterové kampani byl Shroud of the Avatar popsán jako jakýsi hybrid, který lze odehrát jak v singleplayerovém režimu, tak s přáteli. A ano, i v launch verzi lze tuto hru odehrát jak sám, tak online s dalšími hráči. V obou případech je ale v mnohém Shroud of the Avatar nedostačujícím titulem. K čemu je singleplayerovému hráči komplexní systém crafitingových profesí, který do velké míry spoléhá na tvorbě serverové ekonomie, když nemůže obchodovat s jinými hráči? Na co mu bude stavění vlastního domu, když s nikým jiným nemůže interagovat? Ano, osady ostatních hráčů existují i v singleplayerovém režimu a lze v nich obchodovat s NPC postavami, to se ale zdá jako přinejmenším podivný kompromis. Svět v MMORPG samozřejmě nemůže fungovat tak jako v singleplayerových titulech, nemůže být plně interaktivní, pokud se na tom samotná hratelnost nepostaví. Ostatně, sedmou Ultimu jsem nezmínil jen tak, její Britannia je v mnohém interaktivnější než New Britannia v Shroud of the Avataru. Podobně to platí i pro multiplayerový režim této hry, který pro změnu nenabízí dost kolektivního obsahu pro hráče. Nakonec si ten domek stejně budete chtít postavit, ona je to totiž zdaleka nejpropracovanější část této hry.

Chcete hezčí zbroj? Zaplaťte.  

A ani stavění domů se nevyhnulo problémům. Shroud of the Avatar je prodáván jako online titul, který stačí jen jednou koupit. Model založený na předplacení tu sice není, ale studio Portalarium prošpikovalo celou hru systémem mikrotransakcí. Pokud tedy budete chtít postavit ucházející dům, nestačí nic jiného než platit. Chcete hezčí zbroj? Zaplaťte.  Samozřejmě, tyto předměty mají pouze estetickou hodnotu, přesto se jedná o problematický princip. Frustrace však začíná ve chvíli, kdy vývojáři začnou klást větší důraz na tvorby obsahu určeného k mikrotransakcím než na opravu hry samotné. A tak tomu v Shroud of the Avatar rozhodně je.

KDO DLOUHO HLEDÍ DO PROPASTI, TOHO PROPAST POHLTÍ

Při hraní Shroud of the Avatar jsem často uvažoval nad tím, jak tuto hru přijme komunita životních fanoušků série Ultima, která dala Richardu Garriottovi téměř dva miliony dolarů. Nemohu se však vyhnout pocitu, že ani ten nejzarytější fanoušek této série si tuto hru neužije. Shroud of the Avatar je totiž prázdným titulem plným chyb, špatných designových rozhodnutí a pochybného systému mikrotransakcí. K sérii Ultima jsem se sice dostal až o mnoho let později po jejím zakončení, přesto nelze upřít její nesmírný vliv na vývoj žánru. Tento vliv se ale Shroud of the Avatar vyhnul obloukem. Ba naopak, zdá se, že se při vývoji této hry stihl Richard Garriott a jeho tým přiučit rovnou několika nedobrým moderním trendům ve videoherním průmyslu. Ve výsledku jsou veškeré osvěžující archaismy Shroud of the Avatar přebity nedotažeností a podivnými praktikami.

Shroud of the Avatar: Forsaken Virtues
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

Mdlý a plný podivných rozhodnutí, takový je Shroud of the Avatar. Jakožto MMORPG má Shroud of the Avatar ještě možnost zlepšení, zatím to ale není nic úžasného.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama