Sheltered Recenze Sheltered

Sheltered

konfrst.jan@gmail.com

konfrst.jan@gmail.com

6. 4. 2016 11:29 4
Reklama

Těžko si mohl tým Unicube představit lepší start na herní scéně, než jakému se mu dostalo v případě Sheltered. Idea tohoto původně nezávislého titulu vznikla v rámci prostého gamejamu, dvojici vývojářů však naštěstí vzápětí došlo, že mají ambice větší. Vznikl tak nápad na simulátor přežití v postapokalyptickém světě a zároveň velmi ambiciózní hra.

Sheltered uvrhne hráče pod zem, do krytu, ve kterém se jedna rodina snaží ve špatné situaci přežít. Proč? To nevíme. Svět stihla zničující katastrofa a její původ si lze jen a jen domýšlet. Jisté je ale to, že světu nyní vládne radioaktivita, z oblohy padá kontaminovaný déšť, pustinou se prohání šelmy, a když už nenarazíte na nic vyloženě životu nebezpečného, tak se setkáte jen s prostým lidským hyenismem, kdy se každý snaží přežít na úkor toho druhého. To také s radostí budete dělat i vy a dělal jsem to pochopitelně v uplynulých dnech i já.

DEN PRVNÍ: SMRT

Na začátku si vyberu, s kým se do krytu ponořím – dva dospělé, dvě děti a mazlíčka. U osob se rozhoduji mezi jejich silnými stránkami, vybírám z několika předpřipravených šablon a upravuji vzhled. Přítomnost mazlíčka v krytu ovlivňuje pouze drobnosti – rybičky přináší relax, kočky likvidují hlodavce a pes může být cenným pomocníkem v boji.

Následuje primitivní tutoriál, který mne naučí základním mechanismům hry. V Sheltered se zabývám správou atomového krytu, vysílám expedice pro suroviny, věnuji se komplexnímu craftingu, obchoduji a verbuji další členy klanu. To vše ve jménu přežití. Úvodní tutoriál mne tedy učí ovládat postavy, pomáhá uspokojit pár základních potřeb a chvíli poté také nechá mé blízké bídně zhynout. Sheltered se se mnou vůbec nemazlil, až je to na kontext dnešní doby překvapivé. Jenže to je dobře.

Musím se sám naučit hledět na potřeby svých svěřenců, na jejich stres, i na to, zda mají kde složit hlavu i odložit moč. Je toho tolik, co musím udělat a s pátým pokusem již konečně přežívám alespoň dva týdny. Nebo, přežívám – to je relativní pojem – první mrtvou kočku jsem ještě ořval, následnou konzumaci vlastní matky jsem již pouze přešel mávnutím gamepadu. Však přijde jiná, pustina je beztak plná bloudících bezdomovců.

Nedá se zkrátka svítit, každý je nahraditelný a brzy zjišťuji, že se na místo v mém relativně bezpečném krytu stojí fronta. Ale není to jen tak – každý jedinec sice může přiložit ruku k dílu, stejně je tak ale potřeba jej nakrmit, napájet a vůbec pokrýt jeho základní potřeby. Hra je v tomto ohledu relativně jednoduchá a připomíná chytřejší Tamagotchi. Za prostým plněním potřeb se ale ukrývají komplexní mechanismy.

DRUHÝ TÝDEN: VÝPRAVY DO POUŠTĚ

S narůstajícími dny se stupňuje nebezpečí, o mém krytu se dozvídají různé existence a já se musím i bránit. Vedle toho ale také musím čím dál tím více riskovat – musím sbírat vodu do zásobníků, vyrábět dýchací masky a se železnou tyčí v rukou vysílat jednotlivé členy svého klanu na nebezpečné expedice. Nikdy nevím, zda dojdou svému konci, či zda se vrátí s cenným úlovkem. Sympatické na tom ovšem je, že mám nad vším takřka absolutní kontrolu a v rámci správy inventáře určuji, co dotyční donesou domů.

I po několika týdnech přežívání a relativního klidu se najednou může stát, že se něco semele.

Ale samotná idea domova je pojmem přinejlepším chatrným – úkryt poskytuje jen pofidérní bezpečí a je potřeba do jeho rozvoje investovat. Stavět lze místnosti, v pozdějších fází hry mohu připravovat pasti a s pomocí pracovního ponku také vyrábím řadu pro život nutných předmětů. Pro ty lze získávat suroviny jen průzkumem a obchodem, a ten zase vyžaduje výbavu. Jedno je tak na druhém závislé a já se záhy dostal do nebezpečné spirály – ještě jeden den a jdu spát.

TŘETÍ TÝDEN: DOŠLA VODA

Mimo výpravy pak smí uvnitř krytu každá z postav vykonávat naráz jediný úkon a pouze jeden následující může čekat ve frontě. Řadu úkolů jim naštěstí lze zautomatizovat a není nutné starat se o vše, stále ale musím hledět na jejich zdraví. O hlad se tak postavy starají samy, ale že někdo trpí nemocí z ozáření, automaticky nezjistím – je třeba být neustále na pozoru, nebo také překvapí (další) nečekaná mrtvola.

Sheltered
i Zdroj: Hrej.cz

Ovšem i tím je Sheltered jedinečný – i po několika týdnech přežívání a relativního klidu se najednou může stát, že se něco zkrátka semele. Konec je pak svižný a já nestihám koukat. Lidé se v krytu dusí, umírají žízní, šílí, vraždí se navzájem a já vím, že jsem udělal chybu. Příště to už napravím. Ještě jeden den. Sheltered je návykový, já to rád zkouším znova a ani vidina vstávání do práce mne nedokáže přesvědčit o tom, že těch pár pixelů nestojí za další hodinku času. Ti lidé na mne spoléhají a já je musím zachránit!

PÁTÝ TÝDEN: MUSÍME JET DÁL

I po několika hodinách objevuji stále něco nového a vím, že ještě na něco narazím. A když ne, tak mohu kdykoli dát dohromady svůj karavan a posunout se v herním světě dále. Snad bude za plotem zelenější tráva.

Pod pixelovým kabátkem a snad za tváří ohyzdného káčátka se skrývá výjimečný titul.

Ale není tomu tak a už nikdy nebude. Stejně jako já se budete muset smířit s tím, že Sheltered jednoduše nelze vyhrát. Cokoli udělám, jakéhokoli úspěchu ve hře dosáhnu, výsledek je vždy stejný – mohu žít ještě o den déle. Depresivní to ale vůbec není a návyková hratelnost i možnosti craftingu poskytují zábavu na spousty hodin. Jenže i přes zjevný dostatek v podobě honby za bohatším a lepším krytem začnou po čase vyplouvat na povrch nedostatky.

TŘETÍ MĚSÍC: PRVNÍ BOLESTI

Až doposud může katastrofický Sheltered znít jako herní nirvána. Minimalistický háv hry utlumil budování hlubší atmosféry, které vůbec nepomáhá, že vaši přeživší nemají vlastně žádné osobnosti, psychologii, názory. Staral jsem se o pouhý shluk pixelů, jenž uměl pouze vykonávat a uspokojovat své potřeby. Jednotliví členové rodiny se mi brzy odcizili a já ztratil motivaci se bát o jejich přežití.

K tomu musím ještě vypíchnout po čase se opakující náplň hry (výprava – sběr – výroba, a tak stále dokola), ale všimnout si toho jen tak nemusíte. Určitě ne během prvních patnácti až dvaceti hodin, během kterých toho autoři nabízejí skutečně hodně. Takovéto opakování váš může potkat klidně až po půl roce přežívání pod povrchem a po týdnech hraní.

Sheltered
i Zdroj: Hrej.cz

A ve snaze dojít tak daleko vás jistě neodradí ani těch pár technických nedostatků. V případě PS4 verze jsem se například setkal s hůře čitelným textem, jindy může zavazet pomalejší načítání v přechodech mezi lokacemi (přechod z krytu k náhodnému setkání v pustině), v zásadě se ale nejedná o nic závažného.

Před sebou tak máte jedinečnou příležitost – pod pixelovým kabátkem a za tváří ohyzdného káčátka se skrývá výjimečný titul a svět, ve kterém lze utopit desítky hodin a nemít přitom pocity marnosti. Navzdory několika výtkám se pro mne jednalo o nečekaný zážitek a vás nezbývá vyzvat k jedinému – vzhůru pod drn, vaše rodina vás zkrátka potřebuje.

Sheltered
Xbox Xbox One
Windows PC
Apple Mac
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Sheltered toho na první pohled nemusí ukrývat mnoho, opak je však pravdou a hra má obrovský potenciál vás k obrazovce přikovat na dlouhé desítky hodin. Do krytu vstupujete na vlastní nebezpečí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama