Shatter Recenze Shatter

Shatter

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

2. 5. 2010 22:19 5
Reklama

Když jsme se na Hrej v rámci letního tematického článku zmiňovali o arkádě Shatter, nemohl nikdo tušit, že se jí o pár měsíců později dočkáme i na PC. Svým stylem hratelnosti se totiž ideálně, podobně jako třeba Geometry Wars, hodila na konzole, kde také slavila hodně solidní komerční úspěch a několikrát se dostala i do první desítky v celkové prodejnosti PSN her. Se stále rostoucí oblibou indie her za pár korun na nejrůznějších digitálních kanálech však bylo pouze otázkou času, než se notně vylepšený Arkanoid objeví i na PC. Ten čas nastává právě teď.

Tenis pro jednoho

V kostce jde prakticky o totožný koncept, jaký se na monitorech prvně objevil před téměř čtvrt stoletím. Ve spodní části obrazovky pohybujete podlouhlou plošinou z jedné strany na druhou ve snaze zachytit padající kouli, která svými odrazy ničí různorodé struktury v horní části obrazu. Na první pohled naprosto bezchybný nápad, který snad ani nepotřebuje žádných dalších vylepšení. S tím by však vývojáři z firmy Sidhe rozhodně nesouhlasili. Shatter totiž všechny tyto prvky dovádí k absolutní dokonalosti a kombinuje je s mnoha dalšími v tak úžasně jednoduché a fungující symbióze, že si budete ťukat na čelo, proč s tím někdo nepřišel dříve. Základem všeho však i nadále zůstává obyčejné odrážení energetické koule. To má hned dvě výhody. Za prvé nemusíte nováčkům zdlouhavě vysvětlovat princip samotného fungování hry a za druhé si na takto jednoduchou činnost můžete dovolit postupně nabalovat mnohé další – vše srozumitelně a maximálně uživatelsky příjemně.

Tou dost možná nejdůležitější změnou, kterou se Shatter vyznačuje od ostatních klonů Arkanoidu, je systém „luxování“ bonusů. Z každého rozbitého kousku totiž vypadne hned několik „ťuflíků“ (trefnější označení není), které můžete vysát proudem vzduchu. Můžete proto, že současně s ťuflíky k sobě přitahujete i uvolněné cihly, které vašemu energetickému nárazníku rozhodně neudělají dobře. To ale stále není vše. K tomu všemu si totiž musíte připočíst i tu věc, že proud větru ovlivňuje i faleš vámi odražené koule. S trochou cviku vám tak ve většině úrovní bude stačit pouze počáteční odpal a zbytek obstará obří vysavač. Foukat s ním navíc můžete v obou směrech, jak k vám, tak od vás a věřte nám, že za tento nápad budete tvůrce blahořečit ve chvíli, kdy vám bude zbývat rozbít poslední krychlička a na rozdíl od všech předchozích Arkanoidů nebudete muset čekat celou věčnost na ten jediný správný odraz. Zdá se vám to příliš komplikované? Z popisu to může tak vyznít, ale můžete si být jisti, že stačí pouhých pět minut a budete kmitat myší ze strany na stranu jedna radost.

SHMUPper

Sympatickou novinkou je rozhodně i zahrnutí konkrétních prvků z klasických dvourozměrných stříleček. V levé horní části obrazu se nachází pruh energie, který se postupně nabíjí s tím, jak ubývá překážek v cestě vaší energetické kouli. Jakmile je ukazatel plný, stačí zmáčknout jediné tlačítko a z vaší plošiny se spustí krátká, ale o to intenzivnější salva střel, která zničí naprosto vše, co jí stojí v cestě. To se hodí zejména při soubojích s finálními protivníky na konci každého souboru úrovní, neboť jejich Achillovou patou je většinou jeden jediný konkrétní bod, do kterého je navíc velmi obtížné se strefit. Díky neustále se pohybujícímu grafickému podkladu navíc máte pocit, že nestojíte s celou úrovní na místě, ale jste v nepřetržitém pohybu, což jednak umocňuje již zmíněný pocit, jako byste hráli 2D střílečku a jednak vás to nutí být neustále ve střehu. Nečekejte totiž žádnou odpočinkovou záležitost ve stylu Bejewelled. Zde se vše odehrává ve velmi vysokém tempu, které ale není ani v nejmenším na úkor přehlednosti. Úrovně jsou sice stylové a akční, ale ne překombinované.

Pocit zmatení se nedostaví ani ve chvíli, kdy se obrazovka zahltí efekty od vybuchujících cihel a poletujících lesklých ťuflíků. Autoři si totiž poměrně dost vyhráli s optimalizací, takže si hru naprosto bez jakýchkoliv záseků zahrajete i na hodně starých počítačích. A přestože je Shatter po grafické stránce prakticky bezchybným titulem, mnohem více si zaslouží vyzdvihnout ta zvuková, přesněji řečeno hudební. Fanoušci chytlavých elektronických beatů ve stylu Daft Punk a Chemical Brothers si totiž rozhodně přijdou na své. Ukázka v tomto případě řekne rozhodně více, než cokoliv jiného (sekce Media - Music, streamovaně jsou k dispozici všechny skladby). Design sice nejde tak daleko, aby muziku dotvářel na základě odrazů koule od předmětů v úrovni, což je možná námět na druhý díl, ovšem i tak jde o velmi důležitou složku celkové atmosféry, bez které byste se u Shatteru po chvilce začali pekelně nudit. Není se co divit, že autoři nabízí kromě hry ke koupi i samostatný soundtrack, jehož stopáž překračuje úctyhodných devadesát minut.

Není překvapením, že Shatter je skvělou hrou. Tou byl ostatně už před půl rokem. Překvapivé však je, že se autorům povedlo přenést zážitek z konzolové verze na PC v naprosto nezměněné formě, včetně bezvadně fungujícího kooperativního multiplayeru ve dvou na jednom počítači. Za cenu kolem 200 Kč (zatím pouze přes Steam, ale navíc s odemykatelnými achievementy) se vám dostane obrovské porce zábavy, kterou si můžete vychutnávat po jednotlivých doušcích, stejně jako se do ní ponořit na několik bezesných nocí.

Shatter
Windows PC
PlayStation PlayStation 3

Verdikt

Spousta jednoduchých nápadů, které oživují již notně zastaralý koncept původního Arkanoidu v jednom balení s perfektní grafikou a úžasným ozvučením. Prototyp prakticky bezchybné indie hry? Jednoznačně ano.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama