Shadowrun: Dragonfall Recenze Shadowrun: Dragonfall

Shadowrun: Dragonfall

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

4. 4. 2014 22:00 1
Reklama

Když jsem loni v létě psal recenzi na Shadowrun Returns, tvrdil jsem, že jeho úspěch bude stát na budoucím obsahu vytvořeném jak tvůrci, tak i spisovateli z řad hráčů. Jestli bych totiž měl vyzdvihnout jen jedinou věc z původní hry, tak by to byl skvěle vyprávěný příběh, který mě u hry udržel až do úplného konce. Při zhlédnutí záverečných titulků jsem si přál, aby hra ještě nekončila, neboť jsem chtěl ve fascinujícím světě deckerů, shadowrunnerů a megakorporací strávit více času, než mi kampaň dovolila.

Obsah byl sice do jisté míry živen fanouškovskými minipříběhy, žádný z nich se ale nevyrovnal strhujícímu případu posmrtného džobu, rodinné křivdy a transdimenzionální invaze v Dead Man’s Switch. Netrpělivě jsem čekal na dlouho dopředu ohlášené rozšíření a když mi nedávno na monitoru zase rolovaly závěrečné titulky prvního oficiálního rozšíření Dragonfall, opět jsem pocítil lítost nad koncem tak chytlavého příběhu, který se může směle rovnat s nejlepšími detektivkami.

DO BERLÍNA ZA MEDVĚDEM

Dragonfall sdílí s původním příběhem stejné univerzum a čas, ale namísto deštivého Seattlu se tentokrát vydáváme do sychravého Berlína. Ten se v roce 2054 od zbytku světa liší tím, že ho neovládá žádná megakorporace či politická strana, ale panuje v něm perpetuální anarchie, která městu dává označení „Flux-State”. Zde se ocitá mladý shadowrunner, buď váš hrdina z Shadowrun Returns, nebo někdo úplně nový, kdo se po sérii nepříjemností za Atlantikem rozhodl do relativně bezpečného Berlína na čas uchýlit. Nachází zde útočiště v partě runnerů, kteří však při jednom ze standardních džobů nejen že přijdou o svého dosavadního vůdce, ale narazí na špičku obří konspirace, jež může ohrozit nejen stabilitu Berlína a životy jeho obyvatel, ale potenciálně i Evropy, ne-li rovnou celého světa.

Shadowrun: Dragonfall
i Zdroj: Hrej.cz

Formálně se Dragonfall drží vzoru daného původní hrou, čili sekvencí povinných příběhových misí, mezi kterými se vracíte do centrálního hubu, berlínského Kreuzbergu. Tady nakupujete vybavení, mluvíte se všelijakými obyvateli svobodného města a samozřejmě vedete svůj shadowrunnerský byznys - vybíráte si z hrstky nepovinných zakázek a společně se svým týmem nebo s najatými žoldáky se vydáváte do další akce. Opět na vás čekají krásné detailní lokace - například neonem zalité obytné čtvrtě, futuristické taneční kluby, rozbořené slumy, stoky, nebo třeba vyleštěné chodby korporátních mrakodrapů.

Opět se dostanete do potyček s cyberfeťáky, soukromými armádními jednotkami i teatrálními elfími mágy a samozřejmě navštívíte Matrix, kdykoliv bude třeba proniknout za firewall nepřátel, ukrást data a ještě třeba přeprogramovat automatické střílny tak, aby špinavou práci odvedly za vás. Kdo by však čekal otevřený svět, bude opět zklamán. Tím však nechci řict, že by pevně ohraničené mapy Berlína neměly svůj půvab. Ačkoliv Berlín budoucnosti postrádá onu rozpolcenost jeho předobrazu, všudypřítomná U-Bahn nebo oprýskané socialistické zdi v chudinských čtvrtích na vás zapůsobí a rozdíl mezi Seattlem a německou metropolí doopravdy poznáte.

TAKOVÁ INTERAKTIVNÍ KNIHA

Směle lze říci, že pokud vás Shadowrun Returns nebavil, Dragonfall to nejspíše nezmění. Ty drobné změny v systému hry, třeba možnost uložení pozice téměř kdykoliv a ne pouze na začátku mise, jsou vítané, ale zážitek ze hry je prakticky stejný. Je sice pravda, že toto rozšíření do hry přináší hrstku nových zbraní a nepřátel, spoustu nového grafického materiálu, který ocení především ti, co si hrají s editorem a vytvářejí vlastní mise, ale jak bylo již zmíněno, jeho největší předností je zručně napsaný a odvyprávěný příběh.

Dragonfall je ukecané RPG, nicméně ve hře, ve které jde v prvé řadě o příběh, jde rozhodně o velké plus.

Název odkazuje na událost, kdy se v roce 2012 nad Německem objevila obří saň Feuerschwinge a po čtyři měsíce zemi ničila a pálila dokud ji německá armáda úspešně nezneškodnila. Jenže, jak brzy zjistíte, zprávy o její smrti byly přehnané. Po více než půl století od Dračího pádu, jenž ukončil ohnivý teror nad Evropou, poukazují indicie v Matrixu na děsivou možnost, že Feuerschwinge stále žije, sbírá své síly a především odstraní kohokoliv, kdo se o její existenci dozví. Smrt člena vaší party z celé záležitosti udělá osobní cestu za pomstou a čím více se do celé záhady noříte, tím nebezpečnější se vyšetřování stává. Informátoři ve strachu utíkají, neočekávané útoky na vaši skupinu rostou a v Matrixu se pohybuje něco, co seškvaří kohokoliv, kdo se o konspiraci ohledně žijící saně zajímá.

Téměř detektivní práce, kterou postupně jednotlivé dílky záhady odkrýváte, se promítá i do vedlejších úkolů, což drží hru v ideálním tempu i v případech, že si právě přivyděláváte nějakou bokovkou. Vedlejší příběhy dokreslují specifickou atmosférů anarchistického Berlína a jeho obyvatel, již se často v chaotickém státu schovávají před vlastní minulostí. Mezi obyvateli Kreuzbazaru najdete několik velice zajímavých postav se kterými je radost si popovídat. Od hypnotické asistentky obchodu s kouzly po tureckého vlastníka místní kavárny, jenž ví o všem, co se kolem šustne, v dlouhých rozhovorech s nimi a dalšími postavami ztratíte mnoho krásných minut. Ano, Dragonfall je ukecaná hra, ale ve hře, ve které jde v prvé řadě o příběh, je toto vítaný prvek.

Shadowrun: Dragonfall
i Zdroj: Hrej.cz

Stejně tak je třeba zmínit postavy ve vaší partě, jejichž psychologie a role v příběhu z nich činí jedny z nejlepších parťáků z RPG her vůbec. Narušená Glory, jenž má místo rukou archaické bio-mechanické implantáty s drápy, militantní trollice Eigerová, expertka na zbraně různého typu, stárnoucí punk-rockový šaman Deitrich a užitečný decker Blitz tvoří jádro vašeho akčního týmu. Všiml jsem si, že na rozdíl od předchozí hry, kdy jsem využíval bohatou nabídku najmutelných žoldáků, jsem si v Dragonfall na misi s sebou vždy vzal právě členy svého týmu. Je to určitě i tím, že jsou tentokrát jejich osobnosti hlubší a zajímavější a zvlášť v případě Eigerové se z prvotně nedobrovolného partnera stane nepostradatelný člen většiny běhů.

PŘÍDAVEK, NE VYLEPŠENÍ

Ne všechno je však s berlínskou kampaní v pořádku. Ruku na srdce, Dragonfall přichází docela pozdě; třináctihodinová kampaň je skvělá věc, kam se na to hrabe standardní délka dnešních příběhových DLC, ale půlroční čekání na příběhový přídavek, byť by byl sebelepší, je zkrátka dlouho. Možná by Shadowrunu lépe seděl epizodický formát DLC, které by kvalitní příběhy ze světa magie a sci-fi dávkovaly rychleji. Hra dále nezachází s hráčovou volbou konzistentně: v jistých momentech dostanete na výběr, zda situaci vyřešit jedním způsobem, druhým způsobem nebo nějak jinak, případně rozhodnete o osudu nějaké z dalších postav. To je dobře, neboť vaše rozhodnutí má opravdový účinek. Avšak častěji, než by se mi líbilo, se v rozhovorech objevovaly možnosti typu „Ano, udělám to,” „Jasně, hned se do toho pustím,” a „Jdu na to!”

Nejsem radikální odpůrce linearity a věřím, že lze příběh vyprávět snáze pokud se nemusím starat o alternativní cesty ke stejnému cíli, ale falešný výběr působí příliš neumětelsky. A pak je tu ona otázka nového obsahu - nemohu se zbavit dojmu, že měl Dragonfall na víc. Za 14 euro dostaneme super nadpřirozenou detektivku, nové kulisy a hrstku nových nepřátel či zbraní, které by šly spočítat na prstech jedné ruky zaměstnance okresní pily. Kde jsou další přivolatelní démoni a droni? Proč ve hře není více postranních misí? Proč se o stánek s curry-wurstem musela postarat až komunita?

Očekávání, že berlínské rozšíření doplní Shadowrun Returns o to něco, co původní hře chybělo, bohužel naplněno nebylo. Shadowrun Returns zůstává katalogem příběhů, do kterého přibyl nový výtečný případ draka pod Berlínem. V několika ohledech je Dragonfall lepší než Dead Man’s Switch, ale ve finále zaujme pouze ty, kterým se původní hra líbila.

Shadowrun: Dragonfall
Windows PC

Verdikt

První oficiální rozšíření hře přidává strhující příběh a potvrzuje spisovatelský talent scénáristů z Harebrained Schemes. Fanoušci hry si na Dragonfall smlsnou, ale po zhruba dvanácti hodinách budou mít chuť na další.

Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama