Shadow of the Colossus Recenze Shadow of the Colossus

Shadow of the Colossus

Petr Bulíř

Petr Bulíř

14. 2. 2006 23:26 5
Reklama

Když v roce 2001 vyšla zcela ojedinělá hra ICO, která se hluboce zapsala do srdcí mnoha hráčů a přinesla do rodiny PlayStation originální estetickou rovinu, začalo se okamžitě mluvit o pokračování. Na to jsme si ovšem museli počkat až do těchto dnů. Jak autoři dlouho dopředu v rozhovorech slibovali, nemá Shadow of the Colossus s Icem kromě éterického výtvarného stylu nic společného. Pryč je vaše nemluvná schovanka a její nevinný obličej. Tajemnou princeznu a inkoustově černá klubka stínů nahradily nedozírné kolosy, které jsou s přehledem těmi největšími monstry, která kdy kráčela televizní obrazovkou. Nerovný boj s obří kamennou hmotou ostře kontrastuje s tradičním modelem akčních her a ukazuje, že s trochou trpělivosti a chutí zažít něco neobvyklého se můžeme snadno stát přímými účastníky vysoko-oktanového dobrodružství, působícího jako hojivý lék na rozšklebené rány syrové reality.

Krajina snů

Pokud jste si nikdy nedokázali představit Elysium, nebo-li onen svět, kam se všichni po smrti odeberou ve věčné spokojenosti, potom můžete se svými představami klidně začít při hraní Shadow of the Colossus. Bezejmenný tulák projíždí nedozírnou plání na svém věrném vraníku Agrovi s umírající dívkou a hledá spásu v zapomenutém chrámu prastarých bohů, kde tajemný shluk hlasů odhalí jedinou možnou cestu záchrany. Na dvaceti čtverečních kilometrech se ve volné přírodě nachází 16 kolosů, které musíte najít a vyzvat na souboj. Teprve jejich smrt vrátí éterické dívce život. V této chvíli se jistě nabízí řada otázek. Jaký je vztah je mezi tulákem a dívkou. Je to jeho láska, nebo sestra? Kdo nebo co jsou ve skutečnosti kolosové, a co je to vlastně za podivné hlasy, které vám tu a tam napoví kudy dál?

Po pravdě řečeno, na odpovědích víceméně nezáleží a ani je nikdy nezjistíte. Shadow of the Colossus je totiž hra především o pocitech a představách. I když je hlavním cílem absolvovat sérii monumentálních bitev, nemůžeme to nazvat zabíjením, ale jakýmsi nadpozemským bojem, který povyšuje standardní bitky s bossem na událost obrovského významu. Hlavní designér a duše celého projektu Fumito Ueda zde plně využívá veškerý potenciál, který bitva s bossem nabízí. Váš hrdina bude ze sebe muset vydat maximum, aby byl schopen některé kolosy překonat, nehledě na fakt, že většina z nich by svými rozměry zahanbila výškové budovy v Kuala Lumpur. Vedle těchto obrů vypadá tulák s mečem a dřevěným lukem trochu směšně, nicméně právě pouze díky těmto dvěma zbraním dokážete kolosy porazit.

Se sluncem na cestách

Hra je v zásadě rozdělena na dvě části. Nalezení místa další bitvy a samotný boj. V první fázi slouží meč jako kompas. Nastavíte ho proti slunci a odražený paprsek ukazuje na místo kde se skrývá další kolos. Osvěžující cesta pak nadchne každého milovníka panenských přírodních scenériií. Masivní pohoří, úzké rokle, kaňony, nedozírné planiny, desítky trosek dávno zapomenutých staveb a úžasné světelné hrátky pražícího slunce s karavany mraků na obloze vytvářejí dojem nostalgicky opuštěného konce světa. Dokonale zpracovaný běh koně, na kterém se tryskem řítíte sytě zelenou plání vstříc dalšímu nevyhnutelnému střetu s němým křížencem sochy a živého organického zvířete, je jen jakousi tématickou předehrou před tím, než se celá země začne otřásat v základech a objeví sa další výzva.

Každý kolos totiž představuje jeden komplexní puzzle. Oblíbený sluneční paprsek vám ze začátku napoví, kde se skrývá slabé místo konkrétního monstra a na vás je, abyste odhalili, jak se k němu máte vlastně dostat. Pak, už jenom šplháte po chlupatých nohou, nabíráte sílu na různých výčnělcích a odpočívadlech a ručkujete po okovaných ozdobách, abyste se dostali až k citlivému místu giganta, které musíte chtě nechtě rozčísnout vaším mečem. Zpočátku jsou tato místa ukryta na hlavě, nicméně postupem času jsou hádanky čím dál víc důmyslnější. Někdy musíte využít interaktivního prostředí, někdy se musíte obrnit pořádnou dávkou trpělivosti, a vypozorovat nápadné pohyby, které vám napoví, kudy se nemotornému obrovi dostat na kobylku, lépe řečeno na hřbet. Někdy musíte odhalit hned několik slabých míst najednou, abyste se dostali k tomu nejdůležitějšímu. Každý boj je při tom jiný a bez jakékoliv nadsázky můžeme hovořit o nejfantastičtějších bossech a geniálních nápadech jak je zprovodit ze světa v historii her na PS2. V dojemné animaci vítězství, kdy se gigant hroutí k zemi začnete pociťovat jisté sympatie s těmito až na výjimky neagresivními velikány, kteří žijí v tiché symbióze s přírodou. Pouze váš do jisté míry sobecký úkol zbavit obří masy kamene a masa života za účelem záchrany dívky, o které vlastně nic nevíte způsobuje, že si na konci hry začnete klást otázku, kde je vlastně zlo. Tady nechávají autoři hráčovu fantazii rozehrát naplno, takže si každý může sám vysnít skutečný obsah příběhu, který je zde pouze v hrubých rysech načrtnut.

A svět se točí!

Ačkoliv po vizuální, umělecké a herní stránce můžeme bez uzardění mluvit o dokonalém díle, které je navíc tak originální, že před ním většina ostatní her bledne závistí, po technické stránce je tu pár aspektů, které mají k dokonalosti daleko. Pokud pomineme problematický frame rate a ne až tak intuitivní ovládání, které nás svojí nepřesností dokázalo pořádně naštvat, jsou největší problémy s kamerou. Pokud si dokážete představit trochu větší blechu zakousnutou v srsti divokého býka, který se jí snaží setřást, tak zhruba podobné pocity budete zažívat při lezení po kolosech, kdy se vás bude kamera zoufale snažit sledovat. Bohužel, čím víc se monstrum cuká, tím větší jsou problémy s kontrolou orientace. Kamera jednoduše nestíhá, což v mnoha případech vede k pádu na rozdusanou zem. Chápeme, že je zřejmě dost těžké udržet v reálném čase polohu kamery v ideální pozici, ale to není omluva pro občasnou frustraci, kdy musíte trpělivě lézt po kolosu znovu a znovu, než se vám podaří učinit rozhodující skok, úchyt, bodnutí, či cokoliv jiného. Naštěstí je Shadow of the Colossus tak výjimečná a impozantní hra, že se tyto nedostatky ve vašem zážitku snadno ztratí nebo je autorům odpustíte. Nic takového jste nikdy před tím nehráli a nic takového už zřejmě nikdy hrát nebudete.

Shadow of the Colossus
PlayStation PlayStation 2
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Jestliže existuje herní nebe, pak se ho hra Shadow of the Colossus v mnoha směrech dotkla. Jednuše geniání ztvárnění výjinmečného nápadu a autorovi fantazie bez kompromisů. Kdo nehrál neuvěří.

Co se nám líbí a nelíbí?

Strhující a originální počin, který se nepodobá ničemu, co jsme dosud na PS2 viděli. Duchovní následovník hry ICO vyniká poetickou prezentací a smyslem pro maximální naplnění hráčovy fantazie. Gratulujeme.
Některé technické drobnosti vám budou místy otravovat život. Ovládání mohlo být trochu přesnější, ale na to nejpozději v polovině hry zapomente.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama