Serious Sam 3: BFE Recenze Serious Sam 3: BFE

Serious Sam 3: BFE

Lukáš Kunce

Lukáš Kunce

28. 1. 2012 23:27 3
Reklama

Seriózní Sam, frajer s bombou na hadrech nebo namachrovaná baletka – ať už Samovi budete říkat jakkoliv, jedno mu neupřete – s příšerama to prostě umí. Stylově si s jejich těly pohrává už deset let a taková zvrhlá sranda přece nemůže přestat bavit. Nepřestala. Drsňáci lačnící po fiktivní krvi se konečně dočkali regulerního třetího dílu, který už na první pohled nijak nevybočuje ze zajetého systému, naštěstí.

Potřetí a na začátku

Lidstvo je definitivně vyhubeno. Pusto, ticho, klid, dokonce i sousedovic smradi nápadně mlčí. Obyvatelé modré planety absolutně nezvládli válku s mimozemskými vetřelci a na Zemi zůstala jen hrstka nadějných přeživších, mezi něž spadá organizace, jejíž tváří je právě Sam. Není divu, že jen jeden člověk má koule na to, aby se s (skoro) holýma rukama postavil tisícům dálkově ovládaných nestvůr. Copak vy byste neměli strach z armády hnusu sloužící podivnému chlápkovi, který si nechá říkat Mental?

Podtitul BFE, se kterým jsme si hlavu lámali už od oznámení, skrývá trojici slov „before first encounter“. Ačkoliv jde o zatím poslední díl v sérii, vrací se vývojáři k úplným dějovým kořenům. Odhalili jsme něco ze začátků Samovy legendární kariéry a přestože je nebesky jasné, že o nějaký příběh tady fakt nejde, bylo docela zajímavé sledovat, jak se Sam dostal z novodobé Káhiry do starověkého Egypta. Osamělé cestování mu zpříjemňují téměř všichni staří známí emzáci, seznámili jsme se ale s několika nováčky, jmenujme třeba výstavní pavoukovce a přerostlé Khnumy.

Stará škola

Dneska se sice oddáváme fiktivní válce v Call of Duty nebo Battlefieldu, naši děděčkové a babičky si ale pamatují na docela jiné střílení. Nemáme na mysli první světovou válku, ale nespoutaně zběsilou akci, která nešetří pohádkovou brutalitou a Sam v téhle příjemné tradici úspěšně pokračuje. Třetí díl je totiž ještě šílenější, než na co jsme doposud byli zvyklí. Odložte k písku myšlenky vztahující se k realističnosti jinde ztvárněných konfliktů, naskládejte si do kapes dvanáctku chlapáckých kvérů a nadělejte z těch nafoukaných potvor krvavou fašírku!

Základní „myšlenkou“ hry je nesystematické řezaní všeho, co vykazuje alespoň nějaké známky života. Je jedno, jestli na vás běží bezhlavý bomberman nebo biomech o velikosti většího domku, hlavně nepřestávejte střílet a zůstaňte v pohybu. Nepřátelé jsou extrémně rychlí, zvláště pak kostíci Kleeři, jejichž trknutí je smrtící, takže je potřeba neustále plánovat úhyby a úskoky. Jakékoliv schovávání se je pak volnou vstupenkou do záhuby, protože ty potvory se nebojí vstoupit ani do těch nejnápaditějších zákoutí. Ale Sam se taky ničeho nebojí, ani vlastní matky. Docela opačný pocit brzo přepadne samotného hráče, za což prstem ukazujeme na extrémně vysoko posazenou obtížnost. Výběr nabízí pětici nastavení a já optimisticky sáhl po tom středním... chyba. I ten se totiž postupem času stane absolutně nesnesitelným a pokud neradi desetkrát opakujete, sáhněte třeba po obtížnosti pro turisty.

Ona frustrace pak ještě graduje na otevřenějších mapách, kdy se pan režisér nebojí vyslat na plac dalších pár desítek šmejdů. I když je super si po delší době vychutnat něco jiného, než lineární „zarukuvodičku“ s pečlivě nachystanými skripty, místo pro nějaký odfrk v takových situacích neexistuje. Na každém rohu číhá jiná mrcha, která je přímo předurčená k tomu, aby hráči zakrvácela obrazovku. A když už si nějaký hezký plácek najdete, z písečných hlubin se vynoří kolosální pouštní červ a nekompromisně vás roztrhá. Milé.

Neseriózně zastaralé

Třetí Serious Engine se sice dočkal drobných úprav, ale těžko říct, zda k lepšímu nebo horšímu. Série na jednu stranu opět vypadá o nepatrný kousíček lépe, ale hardwarová náročnost je kvalitě výsledného obrazu značně neúměrná. Pro srovnání – na svém stroji nemám problém s hraním Second Encounter HD na úplné maximum, kdežto BFE se rád podrobuje nižší snímkovací frekvenci i na střední detaily. Zejména procesor dostává solidní čočku a vyšší nastavení zvládnou jen ty nejmodernější kousky. Naopak hra vyniká snad nejpodrobnějším přizpůsobením detailů vůbec, upravit si lze skutečně vše – rozlišení textur, vyhlazování stínů, vzdálenosti vykreslování, počet mrtvol a desítky dalších faktorů, ve kterých se často ani my sami nevyznáme.

Krutopřísně brutální nářez náležitě podporuje řádně drsňáckej metal, jenž přichází hlavně v bitkách s monumentálními bossy. Skřípající kytary, ohlušující bicí a dutá basovka, tak to Sam má rád. Občas si pro radost nechá vystřihnout nějaké to onanistické sólo a pak se zase jako páv nese dál, doprovázen rytmy založenými na typické egyptské hudbě, kterou už dobře známe ze starších dílů.

Sam nerad sám

Jak by se snad i dalo čekat, ta největší sranda přichází až s multiplayerem, především pak s kooperativním průlezem kampaní. Ten se od singleplayeru vlastně neliší vůbec ničím, jen je to mnohem větší zábava, když vidíte, jak vaši kamarádi umírají pod kopyty obří krávy, no. Největší výhodou pak je, že můžete umírat jak na smrtelném pásu, protože dokud nezahynou všichni Samové, neskočíte zpátky k nejbližšímu checkpointu. Samozřejmě se počtu hráčů adekvátně přizpůsobí i obtížnost => počet nepřátel => hardwarová náročnost.

Mimo kooperace si pak lze vybrat z celé řady tradičních režimů, namátkou dynamický deathmatch nebo lehce taktičtější capture the flag. Bohužel, BFE se zas tak moc nehraje. I přes příznivou cenu se očividně kupuje dost málo, což je škoda, protože podobné počiny, které nějakým způsobem vybočují z dnešních klišé, si zaslouží víc pozornosti.

No a máme to za sebou. Sam se prodral tunami biošrotu a teď je někde v časoprostoru, takže si článek asi nepřečte, ale snad by se mu i líbil, protože si vysloužil upřímnou pochvalu. Nedělá sice nic převratného a o inovaci snad ani nemůže být řeč, ale hrdě zůstal u svých koníčků a naservíroval nám velký šťavnatý hambáč, jehož tajnou ingrediencí je mimo jiné i buranský humor. Sice každé sousto chutná úplně stejně, ale i tak jsme ho s velkým nadšením zhltli.

Serious Sam 3: BFE
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Nový vládce hloupých stříleček. Sice už nebaví tak královsky, jako před deseti lety, ale v žánru tentokrát nemá konkurenta.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama