Seasons after Fall

Občas se stane, že stačí jeden pohled a můžete spolehlivě odhadnout, z jaké země daná hra pochází. Nejsnazší to bývá u... vysoce unikátních japonských titulů, ale určité estetické je ne sais quoi mají i hry z Francie. Ze země Caluda Moneta a Paula Cézanna pochází i hra Seasons after Fall, jejíž umělecké ztvárnění ctí tvorbu mistrů v zachycování světla a barev na malířském plátně. Pod půvabným kabátkem je ale Seasons after Fall plošinovka jako řemen. Nejedná se o akční plošinovku, takzvanou metroidvanii, jako byl Ori and the Blind Forest, ani o žádný okrajový hybrid jako byla náročná speedrunovka Aaru’s Awakening. Seasons neobsahuje žádné souboje a nestaví před své hráče žádné náročné překážky. Co zde hopsání po nádherném světě zpestřuje, jsou povětšinou nenáročné puzzly, které vycházejí z centrálního herního mechanismu - proměny ročního období.

POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU...

Hra vypráví příběh o zvědavé lišce, která se připlete k prastarému rituálu ročních období. Pod kontrolou nadpřirozené dušičky a za pomocí instrukcí tajemného hlasu se vydává do čtyř koutů rozlehlého lesa, aby starobylý rituál připravila. Od čtyř strážců lesa postupně získá moc měnit roční období dle libosti, s níž lze celý rituál provést, a osvobodit tak uvězněný hlas z jeho vězení. Při samotné manipulaci se sezónami se pak mění herní svět podle toho, zda liška zrovna přivolá parné léto, deštivé jaro, studenou zimu či vřelý podzim. Při každé změně se svět ponoří do patřičných barev, změní se zvukové efekty (například v zimě lišce při běhu pod packami jemně křupe sníh) a já se přistihl, že občas měním období jen kvůli tomu, abych vyzkoušel, jak která lokace vypadá na jaře, v létě, na podzim či v zimě. Změna sezóny ale není pouze grafická. Ovlivňuje totiž stav světa kolem vás. Houby rozevírají své klobouky pouze na podzim, v zimě zas zamrzá voda, a my tak můžeme proběhnout přes jezírka či vyskákat po zamrzlých gejzírech. Na jaře lze třebas vypouštět vodu z nacucaných lotosů nebo zalévat semínka, až z nich vyrostou statné jedle a v létě se rozvíjejí šlahouny, které mohou vytvořit most přes propasti.

Je škoda, že svůj potenciál hra skutečně rozvíjí až po celé hodině, což nemusí mnoho hráčů vydržet a tou dobou již mohou klikat na tlačítko refundace na Steamu.

Chvíli ale trvá, než roztomilá lištička dostane všechna roční období pod kontrolu. Přesněji to trvá úvodní hodinu, která však tvoří tu nejméně zábavnou část hry. Důležitý první dojem Seasons je docela špatný a zprvu se hra tváří jako pěkná, ale vcelku docela lineární a nepříliš zábavná hopsačka. Sice s liškou prozkoumáme čtyři rozdílné kouty herního světa, ale výpravy jsou pevně v režii vývojářů a vždy spočívají v hledání cesty na co nejvzdálenější místo v daném směru a v následném návratu zpět.

KDYŽ HUSA DOČKÁ KLASU

Nicméně poté, co liška sesbírá všechna roční období a provede ústřední rituál, se otevřou v navštívených lokacích nové možnosti, cesty do nových míst, dokonce i schované collectibly a Seasons skutečně rozkvete. Je škoda, že svůj potenciál hra rozvíjí až po celé hodině, což nemusí mnoho hráčů vydržet a tou dobou již mohou klikat na tlačítko refundace na Steamu. Až když se celý svět rozevře k volnému průzkumu dle rozmaru hráče, můžeme z centrálního hubu vyběhnout libovolným směrem do celkem dvanácti lokací. Hra v každé oblasti představí unikátní nápady a hlavolamy, jež se nevyskytují jinde ve hře a jež využívají nejen možností proměny ročních období. Průzkum všech koutů starých i nových úrovní je radost, protože v každé na vás čeká něco jiného a nového. Jednou je to pátrání po svítících krystalech v černočerné jeskyni, jindy odfoukávání neprostupné mlhy na vzdáleném ostrově a dojde i na hru se světluškami v masivním vykotlaném stromu. Seasons se daří ideálně dávkovat různé typy hlavolamů tak, aby se neohrály, na čemž má podíl i trochu kratší herní doba okolo pěti hodin. Zároveň jsou puzzly navržené tak, abyste k nim nikdy nepřišli a nevěděli, co s nimi dělat. Často se s jeho principem setkáte už dříve v jednodušší podobě, spíše je to ale dáno i tím, že hádanky nejsou nikterak zapeklité. Z hlediska obtížnosti toho hra před vás prostě mnoho nestaví.

Seasons se ale ani nesnaží hráče zahrnout inovacemi nebo mu za každou cenu nutit zábavné nápady. V médiu, které tíhne k udržování pozornosti hráče pomocí rychlosti, hluku a explozí, stojí Seasons after Fall na opačném konci spektra. Poklidnou a jednoduše zkrátka příjemnou atmosféru titulu vytváří souhra prezentace i obsahu – nádherné malované grafické ztvárnění a podmanivý smyčcový soundtrack tvoří pozadí hry, jež nikam moc nespěchá, nestaví před hráče překážky v podobě nepřátel či smrtelných a jinak nebezpečných pastí, ale naopak ho nechává si určovat své vlastní tempo průchodu. Puzzly svojí rozmanitostí představují někdy krátké, někdy o trochu delší zastávky při jinak vcelku plynulém postupu hrou. A když už se někde skutečně zaseknete, je to tím, že hra předčí vaše očekávání zpravidla v otázce designu hlavolamů.

NEZAVINĚNÁ NEMOTORNOST

Bohužel se Seasons nevyhnul neduh mnoha menších her. Absolutní responzivita pohybu postavy vůči ovládání je jeden ze zásadních pilířů plošinovek, leč v Seasons after Fall není úplně dotažená. To, co zvládají příbuzné hry jako Rayman Legends i Super Meat Boy, by v případě Seasons mohlo hru vyzdvihnout mezi špičky žánru. Jak ale mnoho indie a menších titulů dokazuje, vychytat preciznost ovládání není snadné. I v Seasons tak vždycky lištičce trvá o trošku déle, než po stisku tlačítka skutečně skočí a je třeba si zvyknout na ten zlomek vteřiny rozdílu. Stejné platí i o otáčení a rozebíhání se v opačném směru, které taky chvilku zabere. Někdy tak dojde k tomu, že se skokem netrefíte na plošinku za vámi, případně že liška místo skoku z konce útesu zahučí do prostoru pod ním. To sice kvůli mírumilovné nátuře hry nebývá zásadní problém, ale za chybu by si ve hře měli moci hráči sami a nikoli její ovládání.

i Zdroj: Hrej.cz

Jinak ale vlastně není co hře vytknout. Až na těch pár vad na kráse se Seasons povětšinou vyhýbají možným výčitkám především zručně odvedenou prací. Dokonce ani příběh hry nestraší žádnou alegorií nebo skrytým hlubokým významem a spíše než s přesmíru oduševnělou, kýčovitou či emočně vysávající hrou máme tu čest s milým pohádkovým titulem. Seasons after Fall boduje svým upřímným designem, líbivým grafickým kabátkem a v podstatě až relaxační hratelností. Co nenabízí z hlediska obtížnosti, to vynahrazuje svojí celkovou přívětivostí a uklidňujícím účinkem na svého hráče.