Scythe - recenze deskové hry

Pokud se svými přáteli trávíte čas tím, že zachraňujete svět od příchodu prastarých bohů, osidlujete nové planety či vybíráte podzemní kobky plné pokladů, může vám, podobně jako mně, představa stolní válečné strategie připadat poněkud mdlá. Ale co kdyby se hra odehrávala v alternativní historii 20. let minulého století a byly v ní obří dieselpunkoví roboti kráčející východoevropskou krajinou? Zní to už líp? Pak dávejte pozor, protože Scythe by se dost možná mohla stát vaší oblíbenou deskovou hrou.

Zasazení a příběh Scythe je ta první věc, která mě ke hře přilákala. Hráči se zhostí role vůdce jednoho z pěti národů, kteří právě doválčili Velkou válku, ale místo napravování mezinárodních vztahů se připravují na další bublající konflikt. Ve východní Evropě stojí technologicky pokročilý městský stát Továrna, který náhle zavírá své dveře vnějšímu světu a jeho sousedům se to nějak nezdá. Proto vysílají svá vojska, válečné hrdiny a monumentální mechy směrem k Továrně dobýt její tajemství a získat je pro sebe dřív, než to udělají ostatní.

PROZKOUMAT, ROZŠÍŘIT, VYTĚŽIT, VYHLADIT

Zápletka hry naznačuje, že půjde o válečnou strategii, ale není to úplně pravda. Scythe má mnohem blíž k 4X strategiím a navzdory tomu, že jedním z jejích velkých taháků jsou působivé figurky obřích mechů, na souboje je poměrně skoupá. Mnohem důležitější je využívat výhod svého národa, vhodně volit dostupné akce, plnit herní cíle a nad to všechno si syslit peníze, protože jen ty nakonec rozhodnout o absolutním vítězi.

Co se mi na Scythe velmi líbí, je relativní jednoduchost herních mechanismů a pravidel, která však nebrání poměrně komplexním rozhodnutím a různým taktikám. Základním možnostem porozumíte vcelku rychle, ale při promýšlení optimálního tahu se můžete nad všemi těmi kombinacemi docela zapotit. Při opakovaném hraní pak zjistíte, že kvůli variabilitě pak po vás každá další hra bude vyžadovat trochu jiný přístup, abyste měli šanci zvítězit. 

i Zdroj: Hrej.cz

STOLNÍ SINGLEPLAYER 

i Zdroj: Hrej.cz

Scythe nabízí i vlastní formu hry pro jediného hráče, kdy za protivníka hraje “Automa”, přednastavený systém tahů a akcí.

Automa má i několik stupňů obtížností, ale popravdě jsem ji ani nezkusil, protože hrát deskovku v jednom mi přijde trochu smutné.

Na začátku hry si hráči vylosují hrací destičky, které na 4 částech nabízejí celkem 8 akcí. Každé kolo si hráči zvolí, kterou část aktivují a zda provedou horní akci, spodní akci nebo obě za sebou. Samozřejmě ideálně chcete využít obě akce, přičemž jejich provedení většinou stojí nějaké peníze či suroviny a na oplátku generují jiné suroviny, jednotky či výhody. Takže ve výsledku plánujete dopředu a připravujete si suroviny na platby v následujících kolech. Jenže každá hrací destička kombinuje horní i spodní akce trochu jinak a liší se navzájem i cenou či výší odměny za provedení. Někteří hráči mohou mít například zpočátku levnější stavbu budov, jiní mohou za nasazení mechů inkasovat bonusové peníze. Ve výsledku ale všichni od začátku uvažují nad svými tahy jinak.

Pomocí akcí tak hráči pohybují jednotkami po plánu, produkují materiály na zabraném území, zvyšují si důležitou válečnou sílu nebo svoji ještě důležitější reputaci mezi místním lidem, staví si budovy, mechy a verbují žoldáky, kteří jim vždy dávají různé bonusy a urychlují tak tempo expanze. To je ostatně překvapivě velmi pomalé a spoustu kol strávíte na svých ostrůvcích oddělených od středu mapy rozvětvenou řekou. Přebrodit se totiž nejde hned, je třeba kvůli tomu postavit mecha, který schopnost zpřístupní, a navíc i poté se každý národ může přebrodit jen na určitá políčka.

PARTA HIC

Prvních pár (desítek) minut se ve Scythe moc akce neděje, nicméně s možností překročit řeky se svět otevírá a nadejde čas využít dovednosti tří dostupných typů jednotek. Tou první je dělník, důležitý prvek ekonomiky každého národa. To on na políčkách produkuje suroviny a další dělníky, staví budovy a mechy. Mech zase dokáže převážet dělníky přes pole i přes řeku a ušetřit jim tak pohyb a může se účastnit soubojů. To ovšem dokáže i o třetí typ jednotek, hrdinové, kteří kromě toho ještě mohou na předem daných políčkách splnit setkání s místním lidem a zvolit si jedno ze 3 řešení situace, přičemž některé přinesou malý bonus, jiné výměnou za něco drahého dají odměnu o poznání lepší.

i Zdroj: Hrej.cz

Opět se projevuje ta jednoduchost pravidel, které se třemi jednotkami a jasně rozdělenými dovednostmi nic zbytečně nekomplikují. Navíc uvidíte, že i tak může být jednotek až moc, protože Scythe je poměrně skoupá na pohyb a zpočátku budete moci v tahu šoupnout jen dvěma jednotkami o jedno políčko a až určitá vylepšení pomohou vaše jednotky víc rozpohybovat.

BOJ PRO MÍR

S rychlým pohybem se pak rozhýbe nejen vaše ekonomika, ale také se začne schylovat ke konfliktu a bojům. Ty však probíhají velmi jednoduše. Když se na políčku střetnou jednotky dvou národů, dojde k boji. Každý hráč si na speciálních bojových destičkách navolí kolik z válečné síly do boje investují a ještě mohou za každého svého zúčastněného mecha nebo hrdinu přidat jednu válečnou kartu, která zvedá celkovou sílu o 2 až 5 bodů. Součty čísel se pak porovnají a vítěz zabírá políčko, zatímco poražený stahuje jednotky na základnu.

I bez kostky a mnoha různých balíčků karet se tvůrcům Scythe povedlo vytvořit hru, která při opakovaném hraní svádí k jiným strategiím.

Jak jsem ale už prozradil, k bojům nedochází zas tak často, hlavně kvůli tomu, že se nemusí vyplatit. Hráči se při hře snaží splnit 6 z celkem 10 cílů, které představují maximální úspěch v jedné z oblastí hry. Jde například o postavení všech budov, nasazení všech mechů nebo právě o až dvě vítězství v bojích. Cílů je dostatek, a tak se hráči mohou soustředit na jiné strategie, které třeba ani s bojováním nepočítají. Jakmile jeden z hráčů dosáhne svého 6. cíle, hra končí a jde se na finální rozdělování a sčítání peněz, což často ještě může zamíchat s pořadím vítězů.

PŘILIŠ MNOHO VÝJIMEK

Digitální žně

i Zdroj: Hrej.cz

Scythe patří mezi pár vyvolených her, které se dočkaly i své digitální verze.

Na Steamu si mezi hráči nevede zle, ale zkušenosti s ní nemám. Asi by mi nejvíc chyběly pěkné figurky mechů a postav.

I bez kostky a mnoha různých balíčků karet se tvůrcům Scythe povedlo vytvořit hru, která při opakovaném hraní svádí k jiným strategiím díky specifickým dovednostem národů a variabilitě hracích destiček. Zpočátku je dokonce všech těch možností až moc. Sice po celou dobu v podstatě vybíráte mezi 4 akcemi, ale co přesně přinesou a jak to posléze zužitkovat, vám nejspíše při první hře pěkně zamotá hlavu. Základní pravidla jsou poměrně jasná, ale v podstatě všechny budovy, vylepšení a národní bonusy představují poměrně zásadní výjimky z nich, a tak si to skutečně chce Scythe jednou zahrát na pochopení, protože tu první hru si asi moc neužijete.

Co si však můžete užít od prvního okamžiku, je ztvárnění figurek a nádherné ilustrace. Především kartičky setkání se pyšní malbami, které připomínají nádherné romantické obrazy venkovského života, do kterých někdo domaloval mechanické obry. Podívejte se na přiložené fotky v galerii! Pozadu ale nejsou ani figurky mechů, které pro každý národ vypadají jinak, i hrdinů a jejich zvířecích společníků. Dokonce i dřevění meeple dělníci u každého národa vypadají trochu jinak.

KDYŽ HRA ZRAJE ČASEM

Scythe v současnosti už dostala dvě malá rozšíření - první přináší dva nové národy, druhé pak záludné vzducholodě a alternativní konce hry. Základní hra je pro 5 hráčů, ale pokud se vás ke stolu vejde víc, sáhněte po tom prvním. Vzducholodě bych vám doporučil až když budete mít základní hru pořádně zmáknutou, neboť přidávají další rozhodování a nepředvídatelné možnosti, které by mohly nováčky spíš zastrašit.

i Zdroj: Hrej.cz

Scythe možná na první pohled vypadá náročně, ale opravdu tomu tak není. Chce se to prokousat první hrou a zažít si všechny dostupné možnosti a hlavně nadstandardní bonusy, které většinou nějakým způsobem porušují pravidla. Jakmile ale překonáte zmatky ohledně výjimek, uvidíte, že si všechno sedne. Jako taková mi Scythe pak přijde jako skvělý můstek mezi přístupnými a pokročilými hrami. Není to úplně Hra o trůny, ale zároveň si ji užijete, když chcete hrát něco hlubšího než Osadníky z Catanu.