Rush for the Bomb Recenze Rush for the Bomb

Rush for the Bomb

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

9. 7. 2007 22:00 1
Reklama

Codename: Panzers byli jednoznačnou hitovkou. Válečná realtimovka, jež byla od začátku přístupná, s vyváženou obtížností, audiovizuálně efektní a i přes soustředění na operace s menšími počty jednotek slušnou strategickou hloubku, sklidila vysoká hodnocení. Některý z manažerů studia Stormregion pak vyhlásil taktiku "nikdy neměň vítězný tým" – a vývojáři začali sekat WWII RTS jako Baťa cvičky. Přišli Codename: Panzers II (na ně brzy naváže třetí díl s podtitulem Cold War), nedávno pak Rush for Berlin, odbočka názvem, nikoli však žánrem a provedením. Stejně jako se omrzela čím dál řidší Blitzkrieg-kaše, dojde nejspíš k něčemu podobnému i zde. Datadisk Rush for the Bomb je stále solidní, rutinérskou prací. Jenže únava materiálu už je znát.

Šest kroků k jádru

Šest misí za Němce a stejný počet scénářů za Spojence, to je ústřední novota Rush for the Bomb. Obě kampaně mají své ústřední hrdiny, postavym jejichž příběh hráč sleduje. Germány zastupuje poměrně plochý důstojník Harald Sturm, spojenecká kampaň už je zábavnější díky Irovi B. T. Hazardovi. Ten má sem tam trefnou hlášku (třeba návštěva Tarasco Baru nebo probuzení na americké vlajce pohledem do tváře sličné Mavis O'Day patří ke cut-scénám, které hráči automaticky nepřeskočí Escapem) a minimálně používá klišovité výroky. Obecně lze ale příběhová videa pochválit. Jde o renderované scény, tedy nikoliv ingame animace, jimiž si často tvůrčí týmy usnadňují práci, ale výsledek není vždy přesvědčivý. Stormregion sáhl k náročnější formě a vyplatilo se mu to. Detailní videa mají málokdy zajímavý režijní nápad, ale i tak nenudí.

I Rush for the Bombse drží osvědčeného konceptu Codename: Panzers, pokude jde o průchod každou z kampaní: to znamená, že si hráči udržují a neustále rozšiřují vlastní sbírku jednotek. Tentokrát jde o výjimečně malé počty, několik málo pěšáků a pár kousků bojové techniky, k nimž si mohou stratégové vybudovat vztah. Za úspěšné vedení bitev je hráč odměňován a vyznamenáván, na konci už má potom k ruce sbírku zkušených válečných veteránů.

Do ulic!

Že mají zkušeností na rozdávání, to předvedli zejména scénáristé jednotlivých misí. Obě kampaně začínají v mrazivém Norsku, jež nechá vyniknout grafickým efektům sněžení, stop ve sněhu a podobným libůstkám. Dál se hráči podívají do Španělska, přesněji řečeno do Katalánska a na Baleáry. Třetí německá mise zavede Haralda Sturma přímo do ulic Barcelony a zařadí se tím ke skutečným vrcholům hry – nejen pro lákavé prostředí, ale i pro svůj návrh. Dobývání čtyř klíčových pozic je o to náročnější, že AI neváhá obejít hráčovy tanky oklikou a za zády mu ukrást zpět už ztracenou vlajku. Pravda je, že dohromady dvanáct misí není nejštědřejší nabídka, a i když jsou bez debaty kvalitní, projede jimi i méně zkušený RTS hráč jako nůž máslem.

Poněkud rozporuplné jsou pak další novinky datadisku. Člověk by očekával pořádný příděl nových jednotek, těch je ale pomálu – a kupodivu se ani mise singleplayerových kampaní kolem jejich využití netočí. Experimentální letoun Ho-299, Messerschmitt Bf-109, anebo tank M4 Sherman Calliope s raketometnou nástavbou se spíše jen mihnou, aby se neřeklo. To už výraznější efekt mají noví důstojníci, kteří svými dovednostmi ovlivňují jednotky v okolí, takže například střílejí rychleji, rozdávají větší damage, anebo se naopak lépe brání.

Štěstí z Kokury

Štěstí z Kokury má Rush for the Bomb, že ji produkovala tak zkušená vývojářská firma. Díky tomu má nespornou produkční kvalitu. Grafika už není úplně na špičce a třeba Company of Heroes vypadá lépe, nicméně třeba modely jednotek a výbuchy jsou parádní, značnou dávku vkusu projevili i architekti jednotlivých map. Nic nelze vytknout příběhovým videím, namluvení a ozvučení obecně. Objektivita proto velí rovnou uvažovat o známkách z vyšších pater hodnotící stupnice. Jenže: člověk se nemůže zbavit dojmu, že mu do krásně malovaného talíře Stormregion nenaložil nic víc, než nastavovanou kaši – a ještě se příliš nepředal.

Rush for the Bomb
Windows PC

Verdikt

Únava materiálu už začíná působit. Objektivně je Rush for the Bomb dobrý datadisk, investovat do něj v případě, že už máte nahrán větší počet WWII RTS je ale riziko.

Co se nám líbí a nelíbí?

Vysoká produkční kvalita, dobře navržené mise, pohodová, dobře známá hratelnost.
Málo nových jednotek a vůbec osvěžení v herním systému, krátkost nových kampaní.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama